houby stopkovýtrusé, pododdělení oddělení Eumycota. Spolu s Ascomycotina jsou označovány jako houby vyšší, vegetativní mycelium je zpravidla dikaryotní, přepážkované, v přepážce je dolipór, hlavní stavební látkou buněčných stěn je chitin. Velmi často tvoří makroskopické plodnice, které jsou známy jako kloboukaté houby. Trama plodnic je tvořena plektenchymem, který může být složen až ze tří typů hyf - generativních, skeletových a ligativních (viz též hyfové soustavy). Plodnice jsou hymeniové nebo gastrální, gymnokarpní nebo hamiangiokarpní, typu pilothecium, holothecium nebo krustothecium. Při pohlavním rozmnožování se v hymeniu tvoří basidie, v nichž dochází ke karyogamii po níž následuje meioza (redukční dělení), takže vzniknou 4 jádra, která se sterigmou stěhují do čtyř vznikajících mladých basidiospor, takže nakonec se na jedné basidii vytvoří čtyři jednojaderné, haploidní spory - basidiospory. Nepohlavní rozmnožování se vyskytuje vzácněji - výrazněji je vyvinuto jen u třídy Teliomycetes (řády Uredinales a Ustilaginales). Systematicky se dále člení na třídy Teliomycetes, Hymenomycetes a Gasteromycetes.