Rekapitulace výnosů řepky ozimé v roce 2005

22. 03. 2006 Ing. David Bečka, Ph.D., Prof. Ing. Jan Vašák, CSc. Management Zobrazeno 10462x

Podle odhadů ČSÚ (ze dne 15. 9. 2005) se v roce 2005 ze 267 160 ha řepky sklidilo 834 634 t řepky při průměrném výnosu 3,12 t/ha. V porovnání s rokem 2004 došlo k nárůstu ploch řepky ozimé o 7,7 tis. ha, produkce však poklesla o více než 100 tis. tun. I přes zprvu nevelké odhady výnosů bylo nakonec dosaženo velmi pěkného průměrného výnosu 3,12 t/ha, tj. od roku 1990 druhý nejvyšší výnos.

Podle odhadů ČSÚ (ze dne 15. 9. 2005) se v roce 2005 ze 267 160 ha řepky sklidilo 834 634 t řepky při průměrném výnosu 3,12 t/ha. V porovnání s rokem 2004 došlo k nárůstu ploch řepky ozimé o 7,7 tis. ha, produkce však poklesla o více než 100 tis. tun. I přes zprvu nevelké odhady výnosů bylo nakonec dosaženo velmi pěkného průměrného výnosu 3,12 t/ha (tab. 1), tj. od roku 1990 druhý nejvyšší výnos.

Obr. 1: Žluté skvrny na listech řepky ozimé byly typickou reakcí na nízké teploty z 21. na 22. dubna 2005 (foto(c)Bečka).

Průběh počasí z hlediska pěstování řepky byl ve vegetačním roce 2004/05 celkem příznivý. „Řepková zima“, tedy mimovegetační období trvala poměrně velmi krátce od poloviny ledna do poloviny března 2005. Krátké mimovegetační období spolu se suchem od druhé poloviny října vytvořilo velmi dobré podmínky pro růst kořenů a pro uchování zásobních látek, tedy pro dobré výnosy semen. Nástup jarních prací kolem 20. dubna 2005 byl mírně, asi o týden proti „normálu“, opožděný. V polovině dubna ale nastalo výrazné ochlazení a z 21. na 22. dubna přišel velmi silný mráz. Přízemní teploty poklesly místy na více než - 10 °C. Tento mráz velmi silně poškodil porosty řepky. Ohnuté, popraskané lodyhy řepky a žluté skvrny na listech byly velmi častým příznakem tohoto poškození. V některých oblastech došlo i ke zmrznutí poupat (okres Rakovník a Třebíč.), s kterým se u řepky setkáváme pouze výjimečně. Škody způsobené tímto mrazem byly umocněny tím, že se řepka nacházela v období dlouživého růstu, tedy v období kdy je velmi citlivá na nízké teploty. Proto byly nejvíce poškozeny hybridní odrůdy s dřívější jarní regenerací a intenzivní porosty řepky tj. porosty včas nahnojené dusíkem. Toto poškození mělo negativní dopad právě na hybridní odrůdy a intenzivní porosty řepky. Za poslední roky, kdy porovnáváme různé intenzity pěstování řepky, se ještě nestalo, že by intenzivně ošetřovaná řepka dala nižší výnosy než standardně ošetřovaná řepka. V tomto roce na dvou pokusných lokalitách byly na intenzivní variantě nižší výnosy než na standardní variantě (Hrotovice, Humburky, tab. 2). Na obou lokalitách byly porosty silně poškozeny dubnovými mrazy. V roce 2003, kdy došlo k poškození řepky zimními mrazy „klasické vymrznutí“, byl rozdíl mezi pěstitelskými intenzitami největší (o 25 % ve prospěch intenzivní varianty). Naopak v případě poškození jarními mrazy (2005) se nedokázala intenzivně ošetřovaná řepka s tímto poškozením vyrovnat. V průměru sledovaných pěti lokalit byla intenzivní varianta v roce 2005 pouze o 2 % výnosnější než standard (tab. 3).

Obr. 2: Mrazové trhliny ve stoncích byly nejvíce patrné u hybridních odrůd aintenzivně ošetřovaných porostů řepky(foto(c) Bečka).	Obr. 3: Mrazem poškozený terminál řepky ozimé zakrněl. Pomrzlá poupata způsobila vyholení částiterminálu i vedlejších větví (foto(c)Mikšík).

Na maloparcelkových pokusech v Červeném Újezdě k nejvýnosnějším odrůdám v roce 2005 patřily: Astrid, Olano, Spirit, Omaha, Californium, Olpop, Nectar, Executive, Manitoba a Mohican. Z těchto deseti nejlepších odrůd pouze tři odrůdy jsou hybridní - Olano, Spirit a Executive. Ostatní hybridy výnosově zaostaly. Některé odrůdy prokázaly výrazně lepší odezvu na intenzifikaci, např. Omaha (rozdíl mezi intenzitou a standardem 56 %), Extra (rozdíl 44 %) a Nectar (rozdíl 36 %). Naopak u některých odrůd byla odezva na intenzifikaci velmi malá a lze je tedy doporučit do nízkovstupových pěstitelských technologií, např. Astrid (rozdíl 8 %), Ontario (rozdíl 10 %) a Eleonore (rozdíl 14 %) (graf 1). V poloprovozních pokusech se na předních místech nejčastěji umístila odrůda Jesper následovaná odrůdami Californium, Labrador, Madrigal, Manitoba, Navajo a Olpop. Z hybridních odrůd jasně v tomto roce dominoval Spirit následovaný hybridy Extra, Artus a Baldur (tab. 4).

Letošní rok nepřál hybridním odrůdám, které byly jarními mrazy podstatně více poškozeny než linie a toto poškození se výrazně podepsalo na jejich výnosovém propadu. Jak je vidět z grafu 2 výnosový propad hybridů byl větší u intenzivní varianty, kde se poškození více projevilo na vodnatějších pletivech rostlin (tj. včas dusíkem nahnojené porosty). V roce 2004/05 zaostávají u intenzivní varianty hybridní odrůdy za liniemi ve výnosu o 2,6 %. U standardně ošetřovaných porostů jsou hybridy o 1,5 % výnosnější než linie. V tříletém průměru (2002/03–2004/05) překonávají hybridní odrůdy na intenzivní variantě linie o 4,0 %. U standardně ošetřované řepky je nárůst výnosů u hybridů o 3,6 %.

Graf 1: Výnosy semen [t/ha] u vybraných odrůd řepky ozimé, přesné maloparcelkové pokusy Červený Újezd 2004/05.

Graf 2: Porovnání výnosu semen [t/ha] u hybridních a liniových odrůd řepky ozimé podle úrovně pěstitelské intenzity, poloprovozní pokusy 2002/03, 2003/04, 2004/05. Pozn. výnos liniových odrůd = 100 %

Ing. David Bečka, Ph.D., Prof. Ing. Jan Vašák, CSc.
Česká zemědělská univerzita v Praze
foto (c) David Bečka, Vlastimil Mikšík