BASF
BASF
BASF

Chemap Agro s.r.o.

Houbové choroby ječmene a praktická ochrana proti nim

12. 06. 2015 Dr. Ing. Ludvík Tvarůžek a kol.; Agrotest fyto, s.r.o., Kroměříž, Zemědělský výzkumný ústav Kroměříž, s.r.o. Choroby Zobrazeno 5306x

V současné době je možné provádět fungicidní ochranu ječmene s využitím celé škály skupin účinných látek, které byly postupně k tomuto cíli registrovány. Je však třeba respektovat řadu zásad a pravidel, kterými se snažíme zabránit vývoji méně citlivých populací patogenů, snížení účinku v důsledku špatného načasování zákroku nebo chybným použitím účinné látky v nevhodném termínu.

Varistar

Odrůdy

Východiskem pro plánování fungicidní ochrany jsou v první řadě vlastnosti odrůd, tedy jejich náchylnost či odolnost vůči hlavním původcům chorob. Z tohoto pohledu je současná situace u jarních ječmenů více přehledná než například u ozimých pšenic, protože odběratelé preferují relativně stálou a nepříliš početnou skupinu odrůd.

Podíváme-li se podrobněji na současnou skupinu odrůd doporučených ÚKZÚZ k pěstování, je z pohledu zdravotního stavu situace nejlepší ve vztahu k původci padlí ječmene. Přibližně polovina odrůd je plně rezistentních a vysoká náchylnost k chorobě je spíše výjimkou. Naopak nejvíce problematická situace je v náchylnosti k původcům listových skvrnitostí, kde není uváděna žádná odolná odrůda. U této části je vhodné podrobněji současné možnosti ochrany vysvětlit.

Rynchosporiová skvrnitost

Asi jednodušší je provádění účinné ochrany proti původci rhynchosporiové skvrnitosti. Rhynchosporium commune (dříve známé jako R. secalis) může při silném napadení způsobit ztráty na výnosu až 40 %. Protože se jedné o relativně citlivý organizmus k celé řadě fungicidních látek, lze stále úspěšně využívat širší škálu fungicidů. Napadení je významné jen v některých letech, riziko vyššího výskytu existuje přibližně jednou za tři až pět let. Po řadu let se uvádí, že choroba se vyskytuje především ve vyšších oblastech, ale tato lokalizace napadených porostů neodpovídá skutečnosti. Ve vlhkých letech se epidemie rychle šíří i v nížinách.

Je třeba zachytit rozvoj infekce již v počátečním stadiu, protože silně napadené rostliny jsou prakticky desikovány a přicházejí o většinu listové plochy. Primární infekce pocházející především z posklizňových zbytků se nemusí projevit vývojem typických příznaků napadení, se kterými se setkáváme při dalším šíření v sekundárních cyklech. Zde se konidie rozšiřují na kratší vzdálenosti vodními kapkami.

Napadení se vyskytuje výrazně hnízdovitým způsobem, tzn. že se v porostu vytvářejí ostrůvky silně poškozených rostlin, které přímo sousedí s rostlinami chorobou nezasaženými. Příznaky se v počátku objevují jako chlorózy a až postupně nabývají svůj typický vzhled - tmavě orámované nekrotické skvrny, které jsou šedozeleně zbarveny a postupně hnědnou.

Ošetření přichází v úvahu v tzv. hlavním termínu, kdy provádíme první fungicidní zásah. Jedná se o rozpětí fází růstu mezi počátkem sloupkování a objevením se praporcového listu. Ošetření kombinovanými přípravky s obsahem látek ze skupiny strobilurinů (Qol) a SDHI plně chorobu kontrolují. Dobrá je také účinnost triazolových látek epoxiconazole a prothioconazole, dobrým eradikačním efektem se projevuje například spiroxamin, což nabízí dobré využití například fungicidu Hutton. Všechny fungicidy, které obsahují morfolinovou složku, budou také působit i touto látkou na potlačení choroby. Cyprodinil je rovněž efektivní, v kombinaci s triazolem to je fungicid Stereo 312,5 EC (také Akord), s SDHI přípravek Bontima.

Z pohledu rezistence vůči fungicidům je aktuální účinnost všech skupin dobrá, nejsou uváděny záznamy výskytu mutací indikujících rezistentní klony patogena ani u rizikové sklupiny strobilurinů, vůči níž je u jiných patogenů reakce variabilní. Byl však potvrzen nárůst hodnot ED 50 pro strobiluriny, tedy mírné zvýšení koncentrace fungicidní látky, způsobující redukci růstu patogena.

Rynchosporiová skvrnitost
Rynchosporiová skvrnitost

 

Hnědá skvrnitost

Vrátíme-li se k dalším původcům listových skvrnitostí, je vhodné zaměřit pozornost na hnědou skvrnitost (Pyrenophora teres Drechsler; anam. Drechslera teres (Sacc.) Shoemaker). Je několik důvodů, pro které je patogenem velmi nebezpečným. Kromě již výše uvedené absence odolných odrůd se jedná o chorobu, která hrozí vznikem epidemie po relativně dlouhou dobu v průběhu vývoje porostů. Primární napadení může nastat již velmi brzy na počátku odnožování. Zdrojem infekce jsou kromě osiva především posklizňové zbytky, na kterých se v průběhu léta vytvářejí plodnice s askosporami.

Šíření choroby v porostu vertikálním směrem k novým listovým přírůstkům již probíhá především prostřednictvím konidií. Tyto sice potřebují k úspěšnému průběhu infekce přítomnost vody na listovém povrchu, ale na rozdíl od rynchosporiové skvrnitosti je doba nezbytného ovlhčení výrazně kratší (postačuje jen několik hodin). To je i důvodem proč se s napadením setkáváme pravidelně v letech s různou úrovní srážek. Například rok 2014 se srážkově deficitním obdobím jara byl z pohledu napadení hnědou skvrnitostí rokem epidemickým.

Choroba většinou kulminuje na úrovni 50 % napadených osetých ploch ječmenem a gradient šíření je v jednotlivých letech podobný - má narůstající trend s vývojem porostů. Významný výskyt již na konci měsíce dubna znamená, že potenciální fungicidní zákrok bude připadat spíše do aplikačního termínu T1. Z toho plyne, že epidemická situace vyžadující ošetření asi neumožní setrvat jen u jednoho zásahu, ale bude třeba v pozdějších fázích provést druhou aplikaci. Časový odstup samozřejmě závisí především na použitém přípravku prvního ošetření.

Volba přípravků musí zajistit maximální ochranu v období sloupkování a měla by poskytovat jak protektivní, tak eradikativní účinnost (působit preventivně, ale i na patogenní struktury již v rostlině přítomné). Jistý účinek lze očekávat od kombinovaných přípravků s obsahem látek ze skupiny SDHI, i když i mezi nimi existují mírné rozdíly. Strobilurinové fungicidy lze doporučit výlučně jako vícesložkové přípravky, kde významnou roli bude hrát další látka v kombinaci a především udržení dostatečného obsahu účinné látky v přepočtu na jednotku plochy porostu. Zásadním důvodem k opatrnosti je totiž významné zvýšení faktoru rezistence - hodnoty ED 50 v populaci patogena.

V roce 2014 jsme tento stav zaznamenali v rámci monitoringu rezistence v ČR, kdy hodnoty tolerované koncentrace fungicidních látek strobilurinové skupiny se ve srovnání s léty 2012 a 2013 zvýšily 10 až 20násobně. Nelze sice hovořit o prokázané rezistenci, protože její podstata (mutace) u původce hnědé skvrnitosti leží na jiném místě genomu než pro rutinně testované fytopatogenní organizmy, v každém případě se jedná o skutečnost, kterou je třeba mít na zřeteli.

V našich polních experimentech se však projevila zatím uspokojivá účinnost látek ze skupiny strobilurinů v kombinovaných přípravcích. Tato skutečnost tak uchovává pozitivní širší nabídku možností pro vytváření aplikačních sledů bez rizika tvorby snížené citlivosti. Mezi triazoly jako základními kombinačními látkami se v popředí účinnosti projevuje prothioconazole. Lze dále říci, že epoxiconazole i tebuconazole, jako časté kombinační látky v přípravcích, si udržují svou účinnost a to především při vyšších dávkách nebo v kombinacích s plně účinnými partnery. Na druhou stranu je třeba počítat s tím, že obecná hladina účinnosti DMI fungicidů významně klesá s časem (již několik desetiletí při vysokém podílu aplikací), a že zúžením počtu využívaných látek tento tlak dále zesiluje (příkladem je všestranné až jednostranné zapojování epoxiconazole do nových produktů).

Z pohledu správného používání fungicidů je také důležité, aby se v předpokládaných více po sobě následujících aplikacích objevily různé látky z různých chemických skupin, a tím byl minimalizován jednostranný tlak na selekci nižší účinnosti.

Dostáváme se k důležité otázce, související s výše uvedenou strategií.

Hnědá skvrnitost

Hnědá skvrnitost

Ramuláriová skvrnitost

Jednou z významných chorob ječmene, které patří do skupiny listových skvrnitostí, je ramuláriová skvrnitost, způsobovaná houbou Ramularia collo-cygni. A právě závažnost rostoucího napadení v posledních letech, všeobecná absence odolnosti v odrůdové kolekci a značná míra necitlivosti k fungicidům nám zvýrazňují význam aplikace v období před metáním.

O šíření choroby bylo již napsáno hodně, pro praktickou fungicidní ochranu je potřeba vědět, že se jedná o chorobu pozdního období vývoje rostlin. Napadení horních listů a klasů je možné eliminovat preventivním ošetřením provedeným ve fázích růstu BBCH 39–47, tedy před objevením se klasů. Rozvoj příznaků napadení ve formě drobných skvrn pokrytých konidiofory, přednostně na spodní straně listů, následuje asi týden po infekci, která probíhá přes průduchy. Skvrnky jsou drobné a teprve na světle se aktivovaný toxin patogena zaslouží o jejich produkci. Je problematické v počáteční formě příznaků napadení chorobu přesně určit a vyžaduje to dlouhodobou zkušenost. Takových drobných nekróz na listovém povrchu může být celá řada a mohou být způsobeny nejrůznějšími patogenními agens, ale i mechanickými či chemickými reakcemi. Z toho důvodu se načasování fungicidního zákroku na základě vyhodnocení příznaků napadení stává prakticky nemožným a jedinou možnou ochranou je aplikace fungicidů podle fáze růstu plodiny.

Volba přípravků širokospektrálních je primárním požadavkem, protože se aplikací potlačují i další choroby - ostatní skvrnitosti listů a rzi. Volba přípravku bude tedy záležet na případně již provedeném dřívějším zákroku, aby se použité látky neopakovaly. Zásah však musí být robustní a nepoddávkovaný, aby zajistil delší dobu efektivní ochrany porostu. Původce ramuláriové skvrnitosti totiž projevuje značnou míru tolerance k fungicidním látkám ze skupiny stobilurinů a z toho důvodu není vhodné použít je v sólo přípravcích. Jiná je situace v kombinovaných fungicidech strobilurin + triazol a především SDHI + triazol, samotné triazolové fungicidy si uchovávají významnou účinnost. Spektrum doporučených látek této skupiny by přibližně odpovídalo tomu, co bylo uvedeno v případě hnědé skvrnitosti, fungicidní efekt je však možné očekávat vyšší (choroba bude výrazněji potlačena).

Nekrózy na listu ječmene mohou být různého původu
Nekrózy na listu ječmene mohou být různého původu

Padlí

Vrátíme-li se na počátek pojednání k části věnované padlí na ječmeni, nebylo by vhodné pominout tuto chorobu v případech pěstování náchylných odrůd. Časné a silné napadení totiž může zásadně negativně ovlivnit strukturu porostu redukcí počtu odnoží i dalších parametrů.

Zavedení speciálních přípravků proti padlí staví ochranu proti této chorobě do poněkud jiného světla, než v případě listových skvrnitostí - existují přímá řešení zaměřená pouze na tuto chorobu. Důvodem jejich zavedení byl rovněž rychlý vývoj rezistence k fungicidům v populaci padlí, který na přelomu tisíciletí působil značné problémy především v západní Evropě, a tak se zavedením nových látek podařilo situaci významně ovlivnit. Látky ze skupiny aryloxychinolinů (quinoxyfen a proquinazid) jsou významně protektivními ve svém účinku, podobně jako metrafenon. Vyžadují provedení zákroku včas, dříve než dojde k rozvoji epidemie. Látka ze skupiny spiroketalaminů - spiroxamin má již výrazně vyšší možnosti zastavení již rozvinuté epidemie padlí, podobně jako látky ze skupiny morpholinů, jejichž eradikační účinek je v kombinovaných přípravcích využíván po několik desetiletí.

 

 

Dr. Ing. Ludvík Tvarůžek, Ing. Simona Růžková, Mgr. Pavel Matušinský, Ph.D., Mgr. Ivana Svačinová, Ing. Zdeněk Jergl, Ph.D.; Agrotest fyto, s.r.o., Kroměříž, Zemědělský výzkumný ústav Kroměříž, s.r.o.

Související články

Choroby olejnin: Listové skvrnitosti světlice barvířské

25. 03. 2024 Ing. Jana Víchová, Ph.D.; Mendelova univerzita v Brně Choroby Zobrazeno 189x

Tango® Flex - nová konstelace úspěchu

03. 03. 2024 Ing. Václav Nedvěd, Ph.D.; BASF spol. s r.o. Choroby Zobrazeno 245x

Daxur® - pomůže udržet rovnováhu mezi výnosem a příznivou cenou ošetření

01. 03. 2024 Ing. Václav Nedvěd, Ph.D.; BASF spol. s r.o. Choroby Zobrazeno 258x

Výskyt chorob obilnin v odrůdových pokusech ve vegetačním roce 2022/23

23. 02. 2024 Ing. Pavel Kraus, Ph.D.; Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Brno Choroby Zobrazeno 358x

Výskyt chorob a abiotikóz ovocných dřevin a révy v roce 2023

07. 02. 2024 Ing. Petr Ackermann, CSc; Ekovín Brno Choroby Zobrazeno 461x

Další články v kategorii Choroby

detail