BASF
BASF
BASF

AGRA

Kolikrát ošetřovat pšenici fungicidem?

12. 10. 2016 Doc. Ing. Dr. Jaroslav Benada, Kroměříž Choroby Zobrazeno 3741x

Fungicidy jsou chemické látky, které jsou schopny potlačit napadení rostlin obligátními a fakultativními houbovými parazity. U pšenice na listech a klasech se jedná o padlí, rez plevovou, rez pšeničnou, rez travní, braničnatku pšeničnou, DTR a fuzária. Při tom vztahy mezi hostitelem a parazitem jsou velmi dynamické a komplikované. Ale bez znalosti podstaty odolnosti rostlin nejsme schopni pochopit vliv různých používaných látek na fyziologii obilniny, ale i na průběh napadení v rámci roku a vliv počasí a na racionální použití fungicidů.

Agrinova

Pšenice podobně jako jiné obilniny je kromě jiných vlastností šlechtěna na odolnost proti některým chorobám. Nejedná se ale o komplexní odolnost proti všem chorobám, proto je nutno používat chemickou ochranu. Ale i na odrůdě, která nemá dostatečnou odolnost proti rozhodujícím chorobám, se choroby vyskytují v průběhu vegetace v různé intenzitě. Je to způsobeno vnějšími podmínkami, které život parazita umožňují vhodnou teplotou a vlhkostí. Na straně hostitele vnější podmínky také způsobují změny náchylnosti pletiv dané ontogenezí. Vztah mezi hostitelem a parazitem je velmi dynamický a tato stadijní odolnost je časově omezená. Přesto její uplatnění v integrované ochraně může mít široké a závažné důsledky.

Stadijní odolnost

Nejdříve je třeba upřesnit, co je podstatou této odolnosti a její rozdíl od odolnosti založené na rasově specifických genech, jejíž trvání je ohroženo vznikem nových ras parazita.

Mechanizmus odolnosti rostlin vůči chorobám byl předmětem zájmu výzkumu od počátku fytopatologie jako vědy. Zpravidla se hledaly rozdíly v určitých živinách nutných pro parazita nebo v poslední době především molekulárně genetické rozdíly u odrůd s různou odolností a předpokládalo se, že vztahy mezi parazitem a hostitelskou rostlinou jsou stejné jako v případě chorob živočichů nebo člověka (Dodds P. N., Rathjen J. P. 2010). Zvláště v medicíně tento výzkum dosáhl značných úspěchů.

Naproti tomu stadijní odolnost rostlin je založena na změnách redoxního potenciálu (RP) v jejich pletivech. Při tom se měří hodnota redoxního potenciálu přenašeče elektronů, který vzniká v rostlině enzymatickou reakcí spojenou s dýcháním. Přenašeče elektronů jsou ve vodě rozpustné a nejsou oxidovány vzdušným kyslíkem. V buňkách není volný kyslík, oxidace a redukce přenašečů probíhají enzymaticky. Tyto reakce jsou vysoce specifické pro daný přenašeč elektronů a tedy i druh rostliny. Hostitel i parazit mají rozdílné nosiče elektronů. Parazit nemá sám o sobě dostatečně výkonnou terminální oxidázu, která by zabezpečila energii pro jeho růst a vývoj, nachází ji ale v hostiteli. Parazitní vztah může být navázán jen tehdy, když hodnoty redoxního stavu hostitelského pletiva a parazita jsou stejné nebo blízké (Benada J. 2012a).

U padlí travního je možno infekci popsat následovně. Když konidie padlí dopadne na list obilniny, uvolní se z konidie jeho specifické přenašeče elektronů (fenolické látky). Pokud hostitel je náchylný, jeho oxidáza v epidermální buňce zoxiduje specificky přenašeč elektronů parazita. Redoxní potenciál ve špičce infekčního vlákna se zvýší, a tímto směrem začne translokace jeho auxinu, a tímto směrem roste i infekční vlákno. Kritická situace nastane, když toto infekční vlákno začne pronikat do hostitelské buňky. Tady je už parazit odkázán jen na terminální oxidázu hostitele. Podklady pro tuto hypotézu byly studovány především u padlí travního, kde z metodického hlediska lze dobře sledovat náchylnost epidermálních buněk.

Určení původce skvrn

Přesné určení původu skvrn houbového původu by mělo být vždy založeno na mikroskopickém rozboru rozmnožovacích orgánů, to je konidií, pyknid, pyknospor atd. K určení mohou sloužit také obrazové atlasy chorob. Výjimečně lze použít při diagnóze i molekulárně genetické metody, tak zvané markery. Výjimečnost spočívá v pracovní náročnosti a ceně.

Problémem při určení správného původu skvrn jsou raná stadia vývoje choroby, když ještě nejsou diferencovány rozmnožovací orgány. Pak je třeba posoudit, zda čepele pšenice nebyly před tím “popáleny” nějakým postřikem při hnojení (roztok DAM nebo jeho směsi s regulátory růstu a podobně). Důležitou součástí integrované ochrany je posouzení účinku každého zásahu do porostu, i případné “popálení” pletiv. Častý je výskyt braničnatky na špičkách čepelí, kam při postřiku hnojivý roztok zatekl nebo kam byl v rámci RP gradientu translokován.

Stárnutí pletiv

Stárnutí pletiv je přirozený proces, ale urychlují jej i některé chemikálie, např. ethephon (růstové regulátory Cerone, Ethrel aj.). Při jejich aplikaci se uvolňuje v pletivech rostlin etylén s hormonálními účinky. Plynný etylén je užíván např. pro urychlení dozrávání rajčat. „Popálení“ hnojivými roztoky způsobí také velmi rychlé zestárnutí pletiv, ale většinou je omezené na jednotlivé skvrny, kde se při vysýchání roztoku chemikálie nahromadila.

V rámci poradenské činnosti v letošním roce jsem posuzoval kolem dvou stovek vzorků pšenice z různých oblastí ČR. Skoro na všechny porosty byly aplikovány morforegulátory na zkrácení stébla (Moddus, Cerone atd.), Některé byly „popáleny“, ale u všech byla indukována náchylnost k padlí, rzi plevové nebo k braničnatce, i když v některých případech se to těžko dokazuje, protože porosty byly ošetřeny fungicidem. Jen několik porostů bylo bez aplikace morforegulátorů a bez chorob! U nich se projevila přirozená polní odolnost.

Listy pšenice ze vzorků byly v různém stupni poškozené.

- Difuzní zežloutnutí horní části čepelí ve středním a vyšším patru listů na stéble po aplikaci Moddusu + fungicidu (viz obr. 1).

- Ostrůvkovité „popálení“ čepelí se jeví jako strakatost po aplikaci morforegulátoru a dalších chemikálií. Na skvrnách se objevují následně v pásech kupky rzi plevové nebo pyknidy braničnatky (viz obr. 2).

- Morforegulátor byl použit „solo“, žádné barevné změny na čepelích po postřiku nebyly patrné, ale během několika dnů se objevila epidemie padlí, rzi plevové nebo braničnatky. Dodatečně byl použit fungicid.

Obr. 1: Difuzní zežloutnutí horní části čepelí
Obr. 1: Difuzní zežloutnutí horní části čepelí

Obr. 2: Ostrůvkovité „popálení“ čepelí
Obr. 2: Ostrůvkovité „popálení“ čepelí

Situace by se měla řešit v rámci IOR

Navrhuji tento postup pro polní pokusy. Ověřit, který z morforegulátorů a u kterých odrůd se indukuje náchylnost k chorobám. V polních pokusech vybrat výkonnou nepoléhavou odrůdu pšenice. U jedné části aplikovat morforegulátor (postupně vybrat další morforegulátory), druhá část poslouží jako kontrola. U obou variant hodnotit výskyt popálení (mělo by se objevit jen ve variantě s morforegulátorem), výskyt chorob (týdně), výšku porostu a výnos. K obdobným pokusům pak použít jiné (i poléhavé) odrůdy.

Už teď by bylo možno do praxe doporučit následující postup.

- Zaset výkonnou odrůdu pšenice, která nepotřebuje zkracovat stéblo a morforegulátor nepoužít.

- Nepopálit pšenici DAMem na začátku sloupkování nebo použít ledek na suchý porost.

- Fungicid použít jen jednou v době, kdy končí odolnost = po odkvětu nebo v některých letech nebude třeba fungicid nepoužít vůbec. V době metání posoudit výskyt chorob od spodních na vrchní listy.

Závěr

Většina navrhovaných opatření v rámci integrované ochrany je správná, ale jejich provedení naráží na značné potíže. Pro uplatnění zásad integrované ochrany je třeba počítat s tím, že odolnost rostlin se během jejich růstu a ontogeneze mění. S tím souvisí pravidelný výskyt (gradient) chorob podle jejich stupně závislosti na fyziologickém stavu hostitelského pletiva, který je dán jejich redoxním potenciálem. Fungicidy by se měly použít až v době, kdy končí stadijní odolnost horních čepelí, což bývá většinou až po odkvětu pšenice.

Agronomové většinou dosud nevyužívají přirozené odolnosti rostlin proti obligátním parazitům, kterou v určité míře má každá odrůda. Navíc agronomům nepřichází na pomoc ani základní výzkum, který tento druh odolnosti nechce vidět a hledá u rostlin stejnou příčinu odolnosti jako je u živočichů nebo člověka. Tato koncepce podstaty odolnosti není správná. Na vysokých školách se o podstatě stadijní (polní) odolnosti a jejího využití v praxi také nepřednáší nebo ve zkreslené podobě.

Podrobné informace k problematice a citace lze najít na: www.vukrom.cz/kontakt/Benada.

Kolikrát ošetřovat pšenici fungicidem?

Difuzní zežloutnutí horní části čepelí
Ostrůvkovité „popálení“ čepelí

Související články

Choroby olejnin: Listové skvrnitosti světlice barvířské

25. 03. 2024 Ing. Jana Víchová, Ph.D.; Mendelova univerzita v Brně Choroby Zobrazeno 191x

Tango® Flex - nová konstelace úspěchu

03. 03. 2024 Ing. Václav Nedvěd, Ph.D.; BASF spol. s r.o. Choroby Zobrazeno 256x

Daxur® - pomůže udržet rovnováhu mezi výnosem a příznivou cenou ošetření

01. 03. 2024 Ing. Václav Nedvěd, Ph.D.; BASF spol. s r.o. Choroby Zobrazeno 264x

Výskyt chorob obilnin v odrůdových pokusech ve vegetačním roce 2022/23

23. 02. 2024 Ing. Pavel Kraus, Ph.D.; Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Brno Choroby Zobrazeno 359x

Výskyt chorob a abiotikóz ovocných dřevin a révy v roce 2023

07. 02. 2024 Ing. Petr Ackermann, CSc; Ekovín Brno Choroby Zobrazeno 461x

Další články v kategorii Choroby

detail