Chemap Agro s.r.o.

Nové poznatky o výskytu klasových fuzarióz na území ČR a o rezistenci odrůd pšenice ozimé

29. 05. 2016 Ing. Jana Chrpová, CSc., Ing. Lenka Štočková, Ph.D., Mgr. Taťána Sumíková Ph.D., Doc. Dr. Ing. Jaroslav Salava; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i., Praha-Ruzyně Choroby Zobrazeno 1156x

Fuzariózy klasu představují závažné onemocnění, jehož důsledkem je kromě výnosových ztrát a negativního ovlivnění technologické kvality i kontaminace obilnin mykotoxiny. Škála mykotoxinů produkovaných patogeny rodu Fusarium je velmi široká a variabilní. Nejvíce je sledován výskyt deoxynivalenolu (DON), který stejně jako nivalenol (NIV), HT-2 a T-2 toxin patří mezi trichothecenové deriváty. Dalším významným mykotoxinem je zearalenon (ZEA), který má estrogenní účinky, ovlivňuje plodnost hospodářských zvířat a může přecházet i do mléka. Limity maximálního obsahu fuzáriových toxinů v obilninách jsou stanoveny podle Nařízení Komise (ES 1881/2006). Pro nezpracované obilniny kromě pšenice tvrdé, ovsa a kukuřice je limit pro deoxynivalenol 1,25 mg/kg (1250 µg/kg) a pro zearalenon 0,1 mg/kg. Další fuzáriové mykotoxiny - fumonisiny jsou limitovány pouze v kukuřici, a to sumou fumonisinů B1 a B2 (limit 4 mg/kg). Již delší dobu se diskutuje zavedení souhrnného limitu pro T-2 a HT-2 toxiny, zatím však není konkrétní hodnota v legislativě uvedena.

Agronutrition

K rozšíření klasových fuzarióz přispívá ústup od tradičního střídání plodin (převažující obilniny včetně kukuřice, mizející víceleté pícniny a okopaniny) a standardního zpracování půdy.

Cílem tohoto příspěvku je zprostředkovat zemědělské praxi nové informace o výskytu klasových fuzarióz a o rezistenci odrůd pšenice ozimé.

Výskyt klasových fuzarióz

Výskyt klasových fuzarióz spolu s kontaminací zrna pšenice ozimé mykotoxiny jsou sledovány od roku 2004 ve spolupráci ÚKZÚZ (dříve SRS) a VÚRV, v.v.i. ÚKZÚZ zajišťuje náhodný odběr klasů z pozorovacích bodů z celého území České republiky, ve VÚRV je hodnoceno napadení klasů a je stanoven obsah deoxynivalenolu (DON) metodou ELISA. Výskyt klasových fuzarióz včetně akumulace mykotoxinů je ovlivněn podmínkami daného ročníku. V rámci dnes již 12leté studie bylo potvrzeno, že výskyt klasových fuzarióz významně ovlivňují i lokální klimatické podmínky. V rámci ČR lze vymezit oblasti, kde opakovaně dochází ke zvýšené akumulaci DON. Výskyt nadlimitních hodnot byl zaznamenán v oblastech s průměrnou roční teplotou vyšší než 6 °C. Limitujícím faktorem je také sucho, akumulace mykotoxinů však přímo nestoupá s úhrnem srážek. Udává se, že pro rozvoj patogena a akumulaci mykotoxinů, ke které dochází velmi brzy po infekci, je rozhodujícím obdobím 10, popř. 20 dní před kvetením a dále i období těsně po infekci. Pro rozvoj choroby a akumulaci mykotoxinů má kromě srážek velký význam i vzdušná vlhkost (mlhy, rosa). Bylo zjištěno, že vzorky s nadlimitní hodnotou DON pocházely často z pozemků v blízkosti vodních toků nebo velkých rybníků.

V grafu je uveden obsah DON v zrnu, který byl detekován v jednotlivých ročnících od roku 2004 do roku 2015. V roce 2015 byl zjištěn dosud nejnižší obsah DON, žádný z odebraných vzorků nepřekročil hygienický limit (1250 µg/kg). Důvodem byly nepříznivé podmínky pro rozvoj klasových fuzarióz v roce 2015, především pro hlavního producenta DON (F. graminearum.

Od roku 2012 je zaznamenáván zvyšující se význam druhu F. poae. Je známo, že výskyt jednotlivých druhů fuzáriových patogenů výrazně souvisí s klimatickými podmínkami dané lokality a existují i údaje o vlivu měnícího se klimatu na fuzáriové patogeny. Výskyt F. poae je spojen s relativně suchými a teplými podmínkami, F. graminearum převažuje v teplých a vlhkých podmínkách a F. avenaceumF. culmorum se vyskytují četněji v chladnějších a vlhkých podmínkách. V souvislosti s vysokým zastoupením tohoto fuzáriového patogena je třeba brát v úvahu i změny spektra fuzáriových toxinů a možnost zvýšeného zastoupení tzv. emerging (nově se objevujících) mykotoxinů, především beauvericinu a enniatinů.

Graf: Obsah DON v zrnu pšenice detekovaný v letech 2004–2015

Odolnost odrůd

Ochrana proti fuzariózám klasu zahrnuje celý komplex opatření. Dodržování správné zemědělské praxe, včetně volby odrůd s vyšším stupněm rezistence, hraje významnou roli v udržování hladin mykotoxinů na hodnotách neohrožujících lidské zdraví.

Rezistentní odrůdy dosud nebyly vyšlechtěny, opakovaně však byly zjištěny statisticky významné rozdíly v úrovni rezistence vůči fuzarióze klasu mezi současnými komerčně využívanými odrůdami pšenice, takže je možno do rizikových podmínek volit odrůdy s prokázaným vyšším stupněm rezistence (obr.).

Ve VÚRV, v.v.i. je rezistence vůči fuzarióze klasu hodnocena systematicky od roku 2004 ve spolupráci s ÚKZÚZ u odrůd pšenice ozimé doporučených pro pěstování v ČR. Tabulka přináší nejnovější údaje o akumulaci DON v zrnu odrůd ozimé pšenice po umělé infekci v ročnících (2013–2015). Obsah mykotoxinů v pokusech s umělou infekcí a s použitím závlahy je vyšší než v podmínkách přirozené infekce, což umožňuje lepší odlišení hodnocených odrůd. Celkově nejnižší obsah DON v zrnu byl v testech s umělou infekcí zjištěn ve VÚRV, v.v.i. u odrůd Bakfis, Dagmar a Cimrmanova raná (tab.). Dále se statisticky významně nižším obsahem DON odlišovaly od ostatních i odrůdy Genius, Rumor, Julie, Zeppelin, Sailor, Turandot, Balitus, Bernstein, Athlon a Fakir. Odrůda Bakfis dlouhodobě vykazuje nejvyšší odolnost proti akumulaci mykotoxinů. Nejvyšší akumulace DON (> 90 mg/kg) byla zjištěna u odrůd Brokat, Matchball, Tobak a Biscay. Na základě dříve provedených hodnocení byla vyšší odolnost proti fuzarióze klasu opakovaně prokázána u odrůd Alana, Apache, Baletka, Bodyček, Federer, Graindor, Nela, Sakura, Simila a Samanta.

Tab.: Průměrný obsah DON v zrnu odrůd pšenice ozimé po umělé infekci Fusarium culmorum - výsledky tříletých pokusů  (2013–2015)

Odrůda

Obsah DON
(mg/kg)

Rozdíly mezi odrůdami *)

Bakfis

11,8

a

Dagmar

12,3

a

Cimrmanova raná

13,3

a

Genius

20,5

ab

Rumor

21,6

abc

Julie

23,1

abc

Samanta

23,3

abc

Zeppelin

26,7

abc

Sailor

28,4

abc

Turandot

28,5

abc

Balitus

29,5

abc

Bernstein

30,1

abc

Athlon

30,1

abc

Fakir

32,0

abc

Elly

33,5

abcd

Evina

34,9

abcd

Matylda

35,3

abcd

Bohemia

36,9

abcde

Bonanza

41,1

bcdef

Sultan

42,7

bcdef

Lavantus

46,0

bcdefg

Patras

47,5

cdefg

Annie

59,5

defgh

Frisky

59,5

defgh

Elan

62,7

efghi

Fabius

64,6

fghi

Pankratz

64,7

fghi

Etana

65,2

fghi

KWS Ozon

70,3

ghij

Seladon

71,0

ghij

Gordian

71,1

ghij

Artist

80,9

hijk

Vanessa

86,4

ijk

Brokat

95,6

jkl

Matchball

95,7

jkl

Tobak

99,7

kl

Biscay

120,8

l

průměr

49,1

-

Pozn.: *) - Hodnoty označené ve sloupcích stejnými písmeny nejsou statisticky odlišné (LSD, P<0,05)

 

Obr.: Různá intenzita napadení klasů po umělé infekci F. culmorum v závislosti na rezistenci odrůdy
Obr.: Různá intenzita napadení klasů po umělé infekci F. culmorum v závislosti na rezistenci odrůdy  - odrůda Sailor Obr.: Různá intenzita napadení klasů po umělé infekci F. culmorum v závislosti na rezistenci odrůdy  odrůda Lavantus Obr.: Různá intenzita napadení klasů po umělé infekci F. culmorum v závislosti na rezistenci odrůdy  - odrůda Biscay
odrůda Sailor odrůda Lavantus odrůda Biscay

Závěr

  • Výskyt klasových fuzarióz včetně akumulace mykotoxinů je ovlivněn podmínkami daného ročníku.
  • Existují lokality se zvýšeným rizikem výskytu nadlimitních hodnot DON. Pro rozvoj choroby a akumulaci mykotoxinů má kromě dešťových srážek velký význam i vzdušná vlhkost (mlhy, rosa). Vzorky s nadlimitní hodnotou DON pocházely často z pozemků v blízkosti vodních toků nebo velkých rybníků.
  • Dosažené výsledky potvrzují, že mezi odrůdami ozimé pšenice existují poměrně velké rozdíly v rezistenci, které je třeba brát v úvahu při volbě odrůd zvláště v oblastech s opakovaným zvýšeným výskytem klasových fuzarióz, po rizikové předplodině nebo při použití minimalizačních opatření. Celkově nejnižší obsah DON v zrnu byl v testech s umělou infekcí při hodnocení v ročnících 2013–2015 zjištěn u odrůd Bakfis, Dagmar a Cimrmanova raná. Nejvyšší akumulace DON byla zjištěna u odrůd Brokat, Matchball, Tobak a Biscay.

Příspěvek byl zpracován s podporou projektu QJ 1210189 a s využitím institucionálního příspěvku RO0416.

Nové poznatky o výskytu klasových fuzarióz na území ČR a o rezistenci odrůd pšenice ozimé

odrůda Sailor
odrůda Lavantus
odrůda Biscay

Související články

Kompletní ochrana všech obilnin fungicidy Dow AgroSciences

20. 04. 2017 Ing. Lubomír Jůza; Dow AgroSciences Choroby Zobrazeno 83x

Pevný a zdravý základ je základ

18. 04. 2017 Ing. Dušan Sem; Sumi Agro Czech Choroby Zobrazeno 47x

Poznámky k výskytu chorob řepky na podzim 2016

17. 04. 2017 Doc. Ing. Evženie Prokinová, CSc.; Česká zemědělská univerzita v Praze Choroby Zobrazeno 327x

Acanto® Plus - nový širokospektrální fungicid s vysokou ekonomickou návratností

15. 04. 2017 Ing. Gerhard Herda, Ph.D.; DuPont Choroby Zobrazeno 51x

Opera® Top - vysoká kvalita za rozumnou cenu a spolehlivá účinnost

14. 04. 2017 Ing. Antonín Dostál; BASF Choroby Zobrazeno 130x

Další články v kategorii Choroby

detail