BASF
BASF
BASF

Chemap Agro s.r.o.

Ochrana pšenice proti chorobám - uplatnění integrované ochrany rostlin v ČR

21. 03. 2016 Doc. Ing. Dr. Jaroslav Benada; Kroměříž Choroby Zobrazeno 3973x

Již třetím rokem bude probíhat v ČR snaha o uplatnění zásad integrované ochrany rostlin. Situaci hodnotil Ing. Ervín Hausvater, CSc. z Výzkumného ústavu bramborářského Havlíčkův Brod v úvodním článku ve čtvrtém čísle Agromanuálu 2015. Upozorňuje na poškození porostů pesticidy a na zbytečné aplikace bez odpovídajícího efektu.

Proseeds

K prvnímu bodu bych připojil, že „popálení“ vzniká ještě častěji při kombinované aplikaci pesticidu s dusíkatým hnojivem v tekuté formě - především DAM.

Za druhým problémem, zbytečnými aplikacemi, stojí většinou snaha jednoduchého řešení, „ochrana pro jistotu“, klamavá reklama atd. Tento poslední bod rozebírá citovaný autor ve zvláštním odstavci. V závěru vyzývá redakci Agromanuálu, aby napomohla odstranit nebo aspoň snížit současnou negativní situaci v ochraně rostlin.

Profesor, RNDr. Ing. F. Kocourek z Výzkumného ústavu rostlinné výroby a jeho spolupracovníci vypracovali expertní systém pro rozhodování o ochraně rostlin podle ekonomických prahů škodlivosti. Informace byla publikována na různých místech, poslední v Agromanuálu číslo 4/2015. Vypracovali model pro výpočet ekonomického prahu škodlivosti škůdců plodin a pro výběr a termín aplikace vhodného pesticidu.

U chorob rostlin je však situace s výběrem a termínem aplikace vhodného fungicidu podstatně rozdílná. Do hry vstupuje stadijní odolnost rostlin proti chorobám. Kromě zdroje infekce, teploty a vlhkosti vzduchu je napadení závislé i na umístění listu nebo jiného orgánu na rostlině a na ranosti odrůdy. Tyto vztahy se týkají odrůd, které nemají účinnou rasově specifickou odolnost proti některým chorobám.

Stadijní odolnost rostlin

Stadijní odolnost u různých rostlin je známa již více než sto let (např. Dunin M. S.: Odolnost rostlin a živočichů proti chorobám. Český překlad vyšel v roce 1949). Podstata této odolnosti však dlouho nebyla vysvětlena, protože se jednalo o značně proměnlivý (dynamický) jev. Problém byl řešen ve výzkumném ústavu v Kroměříži od roku 1964, citace pojednání jsou na www.vukrom.cz a využití v IOR jsou uvedeny v článku Nový pohled na podstatu odolnosti rostlin proti chorobám a její využití v IOR (Úroda č. 8, 2014).

Mechanizmus odolnosti rostlin vůči chorobám byl předmětem zájmu výzkumu od počátku fytopatologie jako vědy. Zpravidla se hledaly rozdíly v určitých živinách nutných pro parazita nebo v poslední době byly hledány především molekulárně genetické rozdíly u odrůd s různou odolností a předpokládalo se, že vztahy mezi parazitem a hostitelskou rostlinou jsou stejné jako v případě chorob živočichů nebo člověka (Dodds P. N., Ratejen J. P. 2010). V medicíně tento směr výzkumu dosáhl značných úspěchů.

Naproti tomu stadijní odolnost rostlin je založena na změnách redoxního potenciálu v jejich pletivech. Při tom se měří hodnota redoxního potenciálu přenašeče elektronů, který vzniká v rostlině enzymatickou reakcí spojenou s dýcháním. Přenašeče elektronů jsou ve vodě rozpustné a nejsou oxidovány vzdušným kyslíkem. V buňkách není volný kyslík, oxidace a redukce přenašečů probíhá enzymaticky. Tyto reakce jsou vysoce specifické pro daný přenašeč elektronů a tedy i druh rostliny. Hostitel i parazit mají rozdílné nosiče elektronů. Parazit nemá sám o sobě dostatečně výkonnou terminální oxidázu, která by zabezpečila energii pro jeho růst a vývoj, nachází ji ale v hostiteli. Parazitní vztah může být navázán jen tehdy, když hodnoty redoxního stavu hostitelského pletiva a parazita jsou stejné nebo blízké.

V citovaném pojednání (Úroda 2014) je rozebrána problematika moření osiva i použití fungicidů na list. Na základě zkušeností s ochranou obilnin a s uplatněním IOR je třeba doplnit některé poznatky.

Tvar skvrn chorob na čepelích pšenice se může měnit během růstu a vývoje hostitele
DTR
DTR
rez plevová
rez plevová
rez pšeničná
rez pšeničná
braničnatka pšeničná
braničnatka pšeničná

Hodnocení pokusů s fungicidy

Po každé aplikaci fungicidu je třeba vyhodnotit jeho účinnost v porovnání s kontrolou. Není správné vyhodnotit stupeň napadení chorobami jen jednou až po skončení fungicidního ošetřování. Při tom je nutno brát v úvahu, že odolnost jednotlivých listů u pšenice je rozdílná podle tak zvaného gradientu. Starší spodní listy odnožujících rostlin nebo spodní listy sloupkujících rostlin jsou náchylné k chorobám, zatímco vrcholové listy jsou odolné. Proto hodnocení výskytu chorob musí být vztahováno na pořadí listu na rostlině a na její růstovou fázi.

Tvar napadeného pletiva listů (symptomy) kopírují gradient redoxního potenciálu. Každý parazit má jinou oblast redoxního potenciálu v hostitelských buňkách, ve kterých může žít. Proto tvar skvrn chorob se může podstatně měnit. Tak Septoria tritici jednou tvoří na listech úzké proužky, jindy tvoří pyknidy na velkých skvrnách. Nejlepším příkladem, jak parazit sleduje v hostiteli vhodnou oblast redoxního potenciálu, je infekční vlákno sněti mazlavé. Sněť mazlavá je vázána na pletiva s nízkým redoxním potenciálem, a proto sleduje pletiva pšenice pod vegetačním vrcholem až do doby kvetení.

Termíny aplikace fungicidů

Systémy aplikací fungicidů pro obilniny (systém 1–3 ošetření) se neřídí podle aktuálního výskytu chorob, ale automaticky podle data a růstové fáze pšenice (Agromanuál č. 4/2015). Především chybí srovnání účinku fungicidů aplikovaného 2× nebo 3× během sloupkování a později s jedním ošetřením v době, kdy nastupuje stadijní náchylnost listů (po metání) a s výnosem. Pokud se aplikují fungicidy během sloupkování, pak jejich účinnost hodnocená na horních listech se překrývá se stadijní odolností a jeví se zbytečnou. Fungicidy mají podstatný význam až v době po vymetání, kdy přirozená stadijní odolnost v důsledku stárnutí horních listů končí.

Nepřízné vlivy počasí mohou pravidelný průběh vegetace i polní odolnost někdy narušit. Padlí travní a rez plevová je vázána na poměrně nízký redoxní potenciál a může se objevit v porostech i na horních listech již na začátku metání. Proto je třeba porosty stále sledovat a případně zasáhnout fungicidy i dříve.

Zásada pro ochranu rostlin: Odolnost rostlin proti chorobám se mění vlivem ontogeneze a vlivem stárnutí pletiv! Tomu je třeba podřídit i chemickou ochranu.

Biologická ochrana pšenice proti stéblolamu

Při setí pšenice po pšenici je třeba se vyvarovat přestárlých pletiv pochev listů vytvořených na podzim s vysokým redoxním potenciálem: nesít pšenici v časném termínu (na Hané v září) a sít mělčeji, aby pochvy listů nebyly hluboko v půdě. Termín setí se však u různých odrůd může lišit. Agrotechnika i počasí může stárnutí pletiv ovlivňovat. Stéblolam je houba, který vyžaduje pro parazitní život vysoký redoxní potenciál, který nachází v zestárlých pletivech pochev listů.

Stéblolam patří mezi parazity, kteří jsou schopny napadat hostitelská pletiva jen v přímém kontaktu mycelia a hostitelského pletiva. Je to proto, že houba produkuje nějaký toxin, který urychluje stárnutí hostitelského pletiva. Tento toxin v hostitelském pletivu vytváří hnědý lem kolem místa infekce (oko). Konidie stéblolamu slouží jen k šíření choroby na větší vzdálenosti, nevytváří dostatek toxinu a nezpůsobují větší poškození pšenice. Toxin je pravděpodobně fenolická látka, která má v parazitní buňce funkci přenašeče elektronů při dýchání a prostřednictvím které parazit navazuje vztah s hostitelem.

Vysvětlení vzniku černých kupek mycelia stéblolamu mezi pochvami čepelí a na stéble: dokud nestoupne redoxní potenciál následující (vnitřní) pochvy listu, musí houba „čekat“ na zestárnutí pletiva. Energii pro její růst poskytuje na přechodnou dobu ještě pochva vnějšího listu. Nepříznivé podmínky v době sloupkování, například anaerobní podmínky v půdě po deštivém počasí v květnu, podporují šíření parazita stárnutím stébla, až se stéblo přelomí. V době sloupkování nemůže dojít k nové infekci ozimé pšenice parazitem, podmínky umožňující infekci jsou jen na podzim. Ale na jaře stéblolam ve formě kupek černého mycelia může „čekat“ mezi pochvami listů na oslabení hostitelských pletiv stébla. Proto za suchého počasí se nemusí infekce z podzimu, hodnocená časně na jaře, projevit škodlivě na stéble.

Opatření:

- Na strniště při zaorávání rozdrcené slámy aplikovat zvýšenou dávku dusíkatého hnojení. Zapravit strniště tak, aby na povrchu ornice nebylo vidět zbytky pšenice. Provést to co nejdříve, aby byl čas na rozklad.

- Nesít pšenici po pšenici v raném termínu, ale až v říjnu (Haná).

- Po vzejití pšenice, po vytvoření třetího až čtvrtého listu by jejich pochvy neměly být hnědé.

Popálení listů pšenice tekutými hnojivy (DAM apod.)

V roce 2015 došlo v řadě podniků k popálení porostů po aplikaci DAM na pšenici.

DAM není listové hnojivo (při používaných dávkách na ha), ale je to dusíkaté hnojivo pro výživu rostlin přes kořeny, ale aplikované na listy. Tento postřik však musí být aplikován neředěný a na suchý porost, aby hnojivo do příští rosy opadlo na zem. Proto se nesmí míchat s čímkoli, co obsahuje smáčedla, nebo co vyžaduje ředění.

Když se před mnoha léty začal používat DAM, nebyla jeho toxicita tak výrazná, ale bylo málo zkušeností. Také se někdy používaly směsi s regulátory růstu nebo s pesticidy. Ale tehdejší přípravky (hlavně fungicidy) neměly tak účinná smáčedla, takže do listů se DAM dostal omezeně. Nyní je situace rozdílná. Je škoda, že na různých firemních školeních se toto nezdůrazňuje. Popálení listů vyvolává příznaky napadení některými chorobami a někdy napadení chorobami i podporuje, protože poškozuje stadijní odolnost rostlin.

Závěr

- Zdravé osivo do zdravé půdy bez moření.

- Ochrana proti stéblolamu: pšenici vyset tak, aby pochvy listů v době odnožování zůstaly světlé, ne hnědé. Urychlit rozklad posklizňových zbytků slámy.

- Během zimy dojde k přirozenému stárnutí pletiv: zkracuje se den, spodní listy budou napadeny různými chorobami (padlí, rez, Septoria), ale horní dva listy zpravidla vždy budou bez napadení. Výskyt chorob na spodních listech není rozhodující pro vznik epidemie na jaře v době sloupkování.

- Na jaře v době sloupkování volit takový způsob výživy rostlin, který nepopálí listy. Horní listy určují ontogenezi i hustotu porostu. Jsou odolné vůči všem chorobám.

- Po vymetání aplikovat fungicid: s cílem zajistit dlouhou životnost a funkci zelených částí listů a klasů.

Ochrana pšenice proti chorobám - uplatnění integrované ochrany rostlin v ČR

DTR
rez plevová
rez pšeničná
braničnatka pšeničná

Související články

Choroby olejnin: Listové skvrnitosti světlice barvířské

25. 03. 2024 Ing. Jana Víchová, Ph.D.; Mendelova univerzita v Brně Choroby Zobrazeno 191x

Tango® Flex - nová konstelace úspěchu

03. 03. 2024 Ing. Václav Nedvěd, Ph.D.; BASF spol. s r.o. Choroby Zobrazeno 256x

Daxur® - pomůže udržet rovnováhu mezi výnosem a příznivou cenou ošetření

01. 03. 2024 Ing. Václav Nedvěd, Ph.D.; BASF spol. s r.o. Choroby Zobrazeno 264x

Výskyt chorob obilnin v odrůdových pokusech ve vegetačním roce 2022/23

23. 02. 2024 Ing. Pavel Kraus, Ph.D.; Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Brno Choroby Zobrazeno 359x

Výskyt chorob a abiotikóz ovocných dřevin a révy v roce 2023

07. 02. 2024 Ing. Petr Ackermann, CSc; Ekovín Brno Choroby Zobrazeno 461x

Další články v kategorii Choroby

detail