BASF
BASF
BASF

Chemap Agro s.r.o.

Aktuální přehled ochrany polních plodin - březen a duben

15. 03. 2012 Ing. Josef Gall; Týn nad Bečvou Ochrana obecně Zobrazeno 8660x

Výskyty chorob bází stébel zejména na ozimé pšenici a ozimém ječmeni zjišťujeme na konci odnožování, kdy se na listových pochvách objevují nespecifické nahnědlé skvrny.Porosty, kde přetrvává zaplevelení pcháčem rolním, šťovíkem kadeřavým, případně dalšími vytrvalými plevely, bude vhodné ještě ošetřit některým účinným herbicidem s účinnou látkou MCPA, 2,4-D, dicamba, aj. U citlivých odrůd jar. ječmene se zaměřte i na sledování a případné ošetření padlí ječmene. Tato choroba může při časné infekci výrazně omezit i počet produktivních odnoží. Pokud jste nestihli odplevelit řepku na podzim nebo i přes ošetření řepka zarostla heřmánky, svízelem aj., lze ji ještě ošetřit přípravkem Galera. Aplikaci možno provádět jakmile plevele obnoví na jaře růst a teploty vystoupí nad 12 °C. Na pýr a další trávovité plevele můžete aplikovat povolené graminicidy.

Proseeds

Ozimé obilniny

Výskyty chorob bází stébel zejména na ozimé pšenici a ozimém ječmeni zjišťujeme na konci odnožování, kdy se na listových pochvách objevují nespecifické nahnědlé skvrny. V převážné míře se může jednat o poškození způsobené plísní sněžnou (růžová sněžná plísňovitost; Monographella nivalis), houbami rodu Fusarium spp., Rhizoctonia sp., Cochliobolus sp. a místy i o pravý stéblolam (Oculimacula yallundae; anam. Pseudocercosporella herpotrichoides). V této fázi nelze přesně vizuálně rozlišit jednotlivé druhy. Pro přesné určení patogenů je nutno provést laboratorní rozbor. Výskyt podporují tyto dispoziční faktory: pěstování obilniny po obilnině, časný výsev, hustý porost, náchylné odrůdy, dlouhý vlhký podzim a zejména vlhké počasí v jarním období. Pozorování porostu provádíme na více místech a zkontrolujeme alespoň 30 rostlin. Patologicky závažnější jsou skvrny na druhé (vnitřní) listové pochvě na 2 až 3 nejsilnějších odnožích. Napadení vnější odumírající pochvy nebo slabých odnoží nemá pro vlastní škodlivost velký význam. Porosty po vizuální prohlídce doporučujeme ošetřit vhodnými fungicidy, pokud je index napadení hlavních odnoží u ozimých pšenic (podle dispozičních faktorů) 15–25 % a u ozimého ječmene minimálně 40 %. Při slabším napadení a pokračujícím vlhkém počasí, doporučujeme kontrolu napadení porostů opakovat za 10–14 dnů. Optimální termín ošetření porostů je na počátku sloupkování až do fáze druhého kolénka obilniny (BBCH 30–32). Slabě napadené porosty ošetřujte teprve až při zjištění prvních příznaků listových chorob (padlí, tečkovaná plevová a listová skvrnitost - braničnatky). Fungicidní ošetření proti kořenomorce (Rhizoctonia cerealis) a houbám rodu Fusarium na patách stébel je nerentabilní.

Plíseň sněžná na porostu pšenice ozimé
Plíseň sněžná na porostu pšenice ozimé
 

Porosty, kde přetrvává zaplevelení pcháčem rolním, šťovíkem kadeřavým, případně dalšími vytrvalými plevely, bude vhodné ještě ošetřit některým účinným herbicidem s účinnou látkou MCPA, 2,4-D, dicamba, aj. Maximální herbicidní účinnosti dosáhneme při aplikaci na plevele ve fázi listové růžice až do výšky 20–30 cm pcháče a při teplotách nad 12 °C. Toto ošetření můžete spojit s případným ošetřením proti listovým a klasovým chorobám.

Obdobně postupujeme i u ozimého ječmene. Ve většině porostů se mohou v různé míře vyskytovat kupky padlí travního (Erysiphe graminis), případně superrezistence na tuto chorobu, hnědá skvrnitost (Pyrenophora teres)a případně i rynchosporiová skvrnitost (Rhynchosporium secalis).

V porostech obilnin mohou být také zjištěny i výskyty mšic, které mohou druhotně šířit virus žluté zakrslosti ječmene (BYDV).

V loňském roce došlo v některých lokalitách s déletrvající sněhovou pokrývkou k vážnějšímu poškození porostů ozimých obilnin plísní sněžnou. Jedná se o chorobu, která ohrožuje porosty během zimy i v časném jaru a může podstatně přispět k jejich vyzimování. Ještě výraznější výskyty byly zaznamenány v některých okresech u okrasných trávníků. V lokalitách s plošnou a déletrvající sněhovou pokrývkou nelze ani v letošním roce škodlivé výskyty této choroby v porostech vyloučit.

Původcem plísně sněžné je fytopatogenní houba Microdochium nivale(syn. Fusarium nivale, Gerlachia nivalis), která napadá drobnozrnné obilniny a trvalé travní porosty. Pohlavní stadium houby Monographella nivalis se vyskytuje v průběhu zimy a na jaře na posklizňových zbytcích. Tato houba může působit špatné klíčení osiva a vzcházení rostlin, při kterém dochází k hnědnutí kořenů a bází rostlin (mezi kořeny a 1. listem), vzniku skvrnitostí na listech, šroubovitému kroucení klíčků. Nepravidelný růst klíčků může být způsoben i jinými příčinami, např. nevhodným mořením, špatným uskladněním osiva apod. Houba může vyvolat preemergentní odumírání rostlin již na podzim.V předjaří se pak na listech napadených rostlin později vytváří bílý až narůžovělý povlak houby, způsobený tvořícími se shluky konidií houby. Napadené rostliny mají také slabší kořenový systém, konečným příznakem je odumírání rostlin. Dochází k úhynu jednotlivých rostlin, případně celé skupiny, důsledkem je mezerovitý a prořídlý porost. Choroba je silně podmíněna průběhem povětrnosti, zejména sněhovou pokrývkou, její výškou a zvláště nebezpečné jsou ledové krusty. Příznivé podmínky pro vývoj choroby nastávají, pokud na porostech setrvává dlouhodobě vrstva mokrého sněhu nebo pokud sníh padá na neumrzlou půdu nebo na jaře po sněhových přívalech a nástupu teplot 4–6 °C, kdy se může poměrně rychle namnožit. Škodlivost záleží na tom, jak dlouho jsou rostliny vystaveny působení těchto podmínek. Více poškozeny bývají husté porosty, vyšší výskyty tohoto onemocnění byly zaznamenány také na hodně utužených půdách. Jedná se o onemocnění dispoziční, to znamená, že ani v případě infikovaného osiva nemusí dojít k odumírání rostlin, pokud nenastanou podmínky příznivé pro rozvoj patogena, tj. před zimou je porost dostatečně silný a v předjaří dlouho neleží sníh. Houba je přenosná osivem, ale za dominantní je považován přenos půdou. V půdě houba saprofyticky přežívá na odumírajících rostlinných zbytcích. Infekce nastává tak, že v půdě rostoucí mycelium proniká (penetruje) do spodní (nadzemní i podzemní) části rostlin. Microdochium nivale může být zjištěno i v pozdních růstových fázích při vlhkém počasí příznivém pro chorobu a teplotách v rozmezí od 0,5 do 16 °C. Patogen se stává neaktivním, ale pouze na přechodné období, když porost usychá a teploty stoupají. Hlavním obdobím nástupu epidemie je však zima a počátek jara, především pod sněhovou pokrývkou na nezmrzlé půdě. Rozsáhlejší poškození nastává právě na těch lokalitách nebo jejich částech, kde dlouho leží sněhová pokrývka. Mořením lze zabránit projevům choroby jen v omezeném měřítku, protože účinnost mořidla obvykle netrvá až do jara. Ochrana - Předpokladem zdravého porostu je kvalitně namořené zdravé osivo, vhodně zvolená - tolerantní až rezistentní - odrůda v kombinaci s podzimním fungicidním ošetřením a využití rezistence. Především na ozimých ječmenech bývá výskyt této choroby doprovázen i výskytem palušky (Typhula ssp.), eventuálně Pseudocercosporella herpotrichoides.

Paluška travní je další z chorob, které se mohou podílet na vyzimování porostů ozimých obilnin. Tato choroba je způsobovaná houbou Typhula incarnata. Napadá především porosty ozimého ječmene, napadena však může být i ozimá pšenice, případně ozimé žito a pícní trávy. Projevuje se na jaře po roztání sněhu. Napadené rostliny se vyskytují v řádcích nebo v hnízdech. Nejprve odumírají starší listy od špiček, přičemž mladší listy jsou úzké a tuhé, nápadně žlutě zabarvené. Při silném napadení může docházet i k odumírání celých rostlin neboť je zničen kořenový systém. Typickým příznakem jsou v listových pochvách i na kořenech vznikající sklerocia. Sklerocia vznikají jednotlivě nebo ve shlucích, jsou červeně nebo hnědě zbarvená, 0,5 až 4 mm velká. Sklerocia přežívají v létě v klidu na povrchu nebo v malé hloubce pod povrchem půdy, prorůstají v mycelium při nízkých teplotách v září nebo v říjnu a infikují kořeny nebo nadzemní části rostlin. Později se tvoří nová sklerocia. Ochrana: Přímá ochrana neexistuje, některá mořidla vykazují vedlejší účinky i proti této chorobě. Napadení podporuje vysoká půdní vlhkost, teploty kolem 0 °C a časná a dlouhodobá sněhová pokrývka. Onemocnění se vyskytuje častěji na lehkých půdách s nízkou biologickou aktivitou. Náchylnější jsou oslabené rostliny (mráz, padlí, herbicid apod.). Nepřímou ochranou je pozdější, hustší a mělčí výsev, nezařazovat ozimý ječmen po ozimém ječmeni, zvýšená péče o oslabené porosty (lehké převálčení, přihnojení N).

Kontrola výskytu chorob pat stébel
Kontrola výskytu chorob pat stébel
 

Jarní ječmen

Ošetření proti plevelům můžete provádět většinou již od začátku odnožování, kdy účinně zničíte vzcházející plevele i nižšími doporučenými dávkami herbicidů. U ploch zaplevelených pcháčem rolním počkejte na vytvoření listové růžice pcháče, případně proveďte opravné ošetření herbicidem s účinnou látkou MCPA, 2,4-D, dicamba aj. spolu s fungicidním ošetřením.

U citlivých odrůd jar. ječmene se zaměřte i na sledování a případné ošetření padlí ječmene (Blumeria graminis f. sp. hordei). Tato choroba může při časné infekci výrazně omezit i počet produktivních odnoží.

V rizikových oblastech, kde jsou obilniny napadeny virem žluté zakrslosti ječmene (BYDV), věnujte zvýšenou pozornost i výskytu obilních mšic a v případě potřeby porosty včas ošetřete registrovaným přípravkem s účinnou látkou chlorpyrifos, cypermethrin (Nurelle D), dimethoat (Perfekthion*), pirimicarb (Pirimor 50 WG), deltamethrin, thiacloprid (Proteus 110 OD) nebo některým registrovaným pyretroidem.

 

Ozimá řepka

Pokud jste nestihli odplevelit řepku na podzim nebo i přes ošetření řepka zarostla heřmánky, svízelem aj., lze ji ještě ošetřit přípravkem Galera. Aplikaci možno provádět jakmile plevele obnoví na jaře růst a teploty vystoupí nad 12 °C. Na pýr a další trávovité plevele můžete aplikovat povolené graminicidy.

Blýskáček řepkový je nejrozšířenější škůdce ozimé řepky, který na porostech ozimé řepky může lokálně způsobovat i větší škody. Na řepce se objevuje a začíná škodit v období začátku tvorby květních poupat (listy ještě přilbovitě kryjí základy vrcholového květenství, výška rostlin je asi 20 cm) – v této fázi se uvádí orientační kritické číslo 1–2 brouci na jednu rostlinu. Ošetření se signalizuje na začátku výskytu brouků na ozimé řepce. Škodí především brouci a částečně i larvy. Ošetřují se porosty kdykoliv před začátkem květu při dosažení kritických číselv závislosti na dosažené růstové fázi a počtu jedinců na rostlinách. Brouci přezimují v povrchové vrstvě půdy a ve vrstvách spadaného listí na zemědělské půdě i mimo ní. Zimoviště opouští při teplotě vzduchu 9–10 °C a na jaře se živí pylem na květech mnoha bylin a dřevin. Hromadný přelet na řepku nastává při teplotách nad 13,5°C. Brouci vyžírají otvory do poupat a živí se jejich pylem. Přitom mohou poškodit prašníky a blizny a mnohdy i malá poupata. K největším škodám dochází v letech, kdy teplota poklesne pod 9 °C a dojde ke zpomalení růstu řepky před květem. Odrůdy, které více větví, je potřeba kontrolovat i nadále a následně podle intenzity napadení ještě opakovaně ošetřit. Orientační kritické číslo v pozdějších fázích se uvádí 14 dní před květem v průměru 4 brouci na rostlinu a krátce před květem 5–6 brouků na rostlinu. Po rozvinutí květních pupenů škodlivost ustává, otevřené květy brouci ani larvy blýskáčků již nepoškozují. V posledních letech vzhledem k dlouhodobé účinné ochraně zjišťované množství blýskačků v porostech velmi pokleslo. Lokálně byly jen minimální výskyty blýskáčků a brouci se živili většinou pylem v rozkvetlých květech (opylovali porosty). Při hromadném přeletu se blýskáčci nejprve soustřeďují na okrajích porostů, proto u velkých honů mnohdy postačí jenom opakovaně ošetřit tyto napadené okraje. V některých oblastech (zejména při hranicích s Německem a Polskem) se zjistila rezistence vůči registrované dávce běžně používaných pyretroidů, které se v ochraně proti tomuto škůdci dlouhodobě používají.

Při nedodržení doporučení uvedených na etiketě přípravku mohou být při aplikaci insekticidů snadno ohroženi opylovači - včely, čmeláci i další necílové druhy! Pozor na včely - aplikace přípravku spolu s jiným přípravkem nebo látkou, aniž by tato společná aplikace byla doporučena v návodu na použití, je posuzována jako aplikace přípravku nebezpečného pro včely (nebo zvlášť nebezpečného pro včely)!

Při ošetření kvetoucího porostu proti chorobám i škůdcům (nehledě na další výhody) je vhodné zkrátit výšku rostlin řepky aplikací některým registrovaným přípravkem s účinnou látkou: mepiquat-chloride, metconazol (Caryx), trinexapac-ethyl (Moddus), případně také přípravky metconazol (Caramba), flusilazol (Capitan 25 EW, Lyric) tebuconazol, prothioconazol (Prosaro 250 EC, Tilmor), tebuconazol (Horizon 250 EW, Lynx, Ornament 250 EW, Orius), difenoconazol, paclobutrazol (Toprex) aj. na jaře při výšce rostlin 20–30 cm.

Cukrovka

Sledujte vývoj plevelů, účinnost aplikovaných herbicidů a nálet mšic do porostů. Porosty podle potřeby včas ošetřete. Dávky a kombinace herbicidů volte podle růstové fáze cukrovky i plevelů a spektra plevelných rostlin. V období od vytvoření pravých listů do zapojení porostu lze i u cukrovky využít stimulátory růstu např. Albit, Atonik Pro, Hergit, Synergin, Sunagreen aj. Lze je použít i opakovaně, ve směsi s některými chemickými přípravky i vybranými kapalnými hnojivy na překonání stresu.

Mák

Sledujte vývojovou fázi máku i vzcházejících plevelů, zejména merlíky, laskavce, rdesna aj., aby nepřerostly fázi vhodnou pro aplikaci herbicidů. Dávky a kombinace herbicidů volte podle růstové fáze máku a spektra plevelných rostlin, zvláště u postemergentního použití herbicidu Callisto 480 SC, aby nedošlo k poškození (žloutence) máku. Určité malé míře fytotoxicity se při dostatečné herbicidní účinnosti asi nevyhneme. Tato je většinou pouze krátkodobá a obvykle vymizí bez negativního vlivu na růst máku. V méně příznivých podmínkách (za chladného počasí se účinná látka mesotrione v rostlině pomaleji odbourává) může docházet k prosvětlení i celé listové plochy. Za těchto podmínek je velmi důležité dodržení minimální růstové fáze máku - 6. list máku. Větší rostliny i po tomto prožloutnutí úspěšně regenerují přibližně po 14 dnech. U menších rostlin však může docházet i k jejich úplnému uhynutí. Účinnost proti svízeli, rdesnům a pohankám je vhodnější posílit kombinací s herbicidem Starane 250 EC v dávce do 0,4 l/ha (Callisto 480 SC  v dávce 0,15–0,2 l/ha).

Na překonání stresu lze i v máku využít stimulátory růstu Atonik Pro, Hergit, Route, Sunagreen, Synergin aj.

Na lokalitách, kde na máku škodí krytonosec kořenový, věnujte zvýšenou pozornost i tomuto škůdci. Největší škody působí dospělí brouci úživným žírem na vzcházejících rostlinách máku do velikosti 4–5 listů, zvláště za suchého počasí. Brouci obvykle nalétávají do porostů na vzcházející mák od druhé poloviny dubna. Po úživném žíru (trvá až osm dní) samičky kladou vajíčka (až 300 kusů) do vyhlodané jamky v hlavním nervu na spodní straně listů. Larvy zpočátku poškozují listy, ale největší škody způsobují na hlavním kůlovém kořenu, který silně poškozují žírem (vytvářením chodbiček a jamek). Tím dochází k oslabení rostlin. Poraněná místa jsou vstupní branou pro řadu patogenů, které mohou následně způsobit i úhyn rostlin máku. Krytonosec kořenový je suchomilný a teplomilný, jarní chladné a deštivé počasí a zvláště déletrvající mrazy jsou pro jeho vývoj nepříznivé. Škody způsobuje především za sucha, zvláště u pozdně setých nestejnoměrně vzcházejících porostů. Ochrana - Rozsah škod lze omezit raným výsevem mořeného osiva a všemi agrotechnickými opatřeními urychlující vývoj a růst rostlin (zvýšit výsevek, snížit dávky kořenových herbicidů…). Rovněž výsev mořeného osiva zvláště u pozdnějších výsevů sníží napadení. Monitoring napadení je vhodné provádět v dopoledních hodinách, kdy brouci přijímají potravu. V odpoledních hodinách se zdržuje v úkrytech na povrchu půdy. Ošetření se provádí po zjištění prvních příznaků napadení (asi 5 dní po začátku náletu) v případě výskytu 3–4 brouků na 1 m řádku. Účinnější je ošetření v nižších růstových fázích, do 3–4 pravých listů (růstová fáze 23–24), pozdější ošetření proti larvám na kořenech je neúčinné. Na moření osiva je k dispozici registrované mořidlo s účinnou látkou beta-cyfluthrin, imidacloprid (Chinook 200 FS), beta-cyfluthrin, clothianidin (Elado FS 480) a metalaxyl-M, fludioxonyl, thiamethoxam (Cruiser OSR) a pro plošné ošetření insekticidy s účinnou látkou cypermethrin (Cyperkill 25 EC), chlorpyrifos, cypermethrin (Nurelle D) a gamma-cyhalothrin (Nexide, Rapid).

S nárůstem osetých ploch mákem se rozšířila škodlivost houbových chorob - zejména plísně máku a helmintosporiové nekrózy máku. Obě choroby mohou přežívat na napadených rostlinných zbytcích a mohou přenášet i infikovaným osivem, proto je nutné používat zdravé namořené osivo. Na moření osiva je k dispozici registrované mořidlo s účinnou látkou metalaxyl-M, fludioxonyl, thiamethoxam (Cruiser OSR, obsahuje účinnou insekticidní i fungicidní složku) .

Helmintosporiová nekróza máku - Pleospora calvescens (Ascomycetes, konidiové stadium Helminthosporium papaveris) u vzcházejících rostlin máku způsobuje padání klíčních rostlin a u starších rostlin může způsobovat hnědnutí a zaškrcování kořenového krčku. Na starších rostlinách se většinou projevuje až v průběhu kvetení, kdy se na listech tvoří tmavohnědé skvrny a na obvodu stonku jsou rozeznatelné modročerné pásky. Listy při silnějším napadení postupně uvadají a zasychají. Při teplém průběhu počasí může dojít k velice rychlému napadení a poškození porostu. Choroba také proniká do makovic ve kterých deformuje vnitřní přepážky a vyplňuje je šedým myceliem. Napadená semena jsou malá a zprohýbaná. Na povrchu makovic se tvoří černý povlak. Mezi preventivní opatření patří: nevysévat mák na pozemky s těžkou slévavou půdou, provádět včasné a kvalitní zapravení posklizňových zbytků a dodržovat odstup v osevním postupu min. 4–6 let. Fungicidní ošetření máku lze provést na počátku kvetení registrovanými přípravky s účinnou látkou: picoxystrobin (Acanto), prochloraz, propiconazol (Apel, Bumper Super*), metconazol (Caramba), kresoxim-methyl (Discus), tebuconazol, prothioconazol (Prosaro 250 EC) a podle metodiky i bio-přípravkem Polyversum.

Helmintosporiová nekróza na listech máku
Helmintosporiová nekróza na listech máku
 

 

Plíseň máku - Peronospora arborescens (Oomycota) má dva zdroje infekce: oospory z rostlinných zbytků a mycelium na osivu. K infekci dochází při širokém rozmezí teplot 5–26,4 °C a relativní vlhkosti 70–90 % po celou dobu vegetace. Chladno v době vzcházení se projeví vyšší četností infekce (například při příliš časném setí). Napadeny mohou být i vzcházející rostliny, u kterých vyvolává systémové infekce, zároveň však může napadat i starší rostliny v průběhu vegetace. Nižší teploty, ovlhčení, vysoká vzdušná vlhkost a hustý porost vytvářejí ideální podmínky pro napadení. Pro plíseň makovou je typické, že napadené listy pouze žloutnou a dlouho zůstávají živé. Na spodní straně listů je nejprve bílý později šedofialový povlak plísně; listy postupně odumírají, rostliny zaostávají v růstu nebo uhynou. Nejnápadnějším příznakem systémové infekce je kroucení až zpětné ohýbání stonku připomínající poškození rostlin růstovými herbicidy. Poškození herbicidem však do značné míry zasahuje i sousední rostliny. Infikované rostliny s projevy systemové infekce se v porostu většinou projevují jednotlivě. Choroba se zejména vyskytuje ve vhlhkých ročnících a na vlhkých pozemcích. Agrotechnická opatření: Doručuje se pěstovat mák na stejném pozemku až po 4–6 letech. Škody omezí používání zdravého osiva z nenapadených porostů, dobrá zásoba fosforu a draslíku v půdě a řídký porost. Případně na menších plochách i negativní výběr (likvidace) primárně napadených rostlin - onemocnění se v porostu šíří z rostliny na rostlinu. Pokud se vysévá jarní i ozimý mák, je vhodné mezi porosty dodržovat dostatečnou izolační vzdálenost. Stejně tak je vhodné udržovat izolační vzdálenost mezi novými výsevy a pozemky, kde byl mák pěstován loni. Již se podařilo najít i rezistentní odrůdy. Chemická ochrana napadeného porostu proti plísni máku není zatím plně dopracovaná. Časná aplikace fungicidů, může omezit šíření sekundárních infekcí v porostu. Pro toto ošetření jsou registrovány fungicidy: Dithane DG Neotec s použitím v BBCH 18–39 a minimálním intervalu mezi ošetřeními 10 dnů; biopreparát Polyversum(Pythium oligandrum - oospory) s první a druhou aplikací v BBCH 12–19 a třetí aplikací do BBCH 51 s intervalem mezi ošetřeními 14 dnů, a také Prosaro pro preventivní použití ve fázi od listové růžice až po květ máku. Pozor, rostliny již napadené plísní makovou v době ošetření odumírají nebo nedokončí svůj vývoj, proto se nepodílí na tvorbě výnosu!

 

Primární infekce plísně máku (uprostřed)
Primární infekce plísně máku (uprostřed)
 

Hraboš polní

Výskyty hraboše polního mohou být rozdílné podle jednotlivých lokalit. Pro jarní období je v porostech ozimých obilnin, řepky ozimé, máku, kmínu aj. považováno za silný výskyt již 200 a více užívaných nor hraboše polního na 1 ha. Střední výskyty jsou v rozmezí 50 až 200 užívaných nor na 1 ha. Po zjištění intenzity výskytu hraboše polního je vhodné včas ošetřit registrovanými rodenticidy i slabší porosty plodin se zjištěnými středními výskyty hraboše. Základní formou ochrany porostů je hubení hrabošů v ohniscích na jaře. Při použití příslušných ochranných pracovních pomůcek mohou být tato napadená ohniska ošetřena i ručně.

Registrovaným přípravkem pro ohniskovou (5 kg/ha) i plošnou aplikaci (5–10 kg/ha) je granulovaný nástrahový přípravek s účinnou látkou 5% fosfid zinečnatý Stutox I*, ale pouze do spotřebování zásob s touto etiketou. Nová aktuální registrace přípravku Stutox I stanovuje pouze použití v dávce 5 kg/ha ohniskovou aplikací na zemědělské půdě nebo aplikací do jedových staniček.

Lanirat Micro (bromadiolon) již není registrován na zemědělskou půdu, ale pouze na nezemědělskou půdu a lesní porosty, lesní školky do nor hlodavců při středním, silném a velmi silném výskytu škůdců.

Oba tyto přípravky jsou z hlediska toxicity zařazeny pro suchozemské obratlovce jako nebezpečné - Lanirat Micro nebo zvlášť nebezpečné - Stutox I. Ošetřovatel porostu je podle § 51 zákona č. 326/2004 Sb. v platném znění povinen nahlásit použití takového přípravku na pozemku, který je součástí honitby, oprávněnému uživateli honitby, dále příslušnému orgánu Státní veterinární správy a Státní rostlinolékařské správy, a to nejpozději 3 dny před aplikací přípravku.

Nora hraboše polního ve vojtěšce
Nora hraboše polního ve vojtěšce
 

Dodržujte pokyny pro používání přípravků, abyste se vyvarovali rizik pro člověka a životní prostředí. Před použitím přípravku si přečtěte pokyny k použití.

Pozn.: * - do spotřebování zásob

Související články

Medax® Max - flexibilní morforegulátor obilnin do každého počasí

02. 03. 2024 Ing. Pavel Šácha; BASF spol. s r.o. Ochrana obecně Zobrazeno 275x

Novinky v meziplodinách pro rok 2024

01. 03. 2024 Ing. Petr Robotka; PRO SEEDS s.r.o. Ochrana obecně Zobrazeno 344x

Rok 2023 v ochraně brambor

16. 02. 2024 Ing. Ervín Hausvater, CSc., Ing. Petr Doležal, Ph.D.; Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, s.r.o. Ochrana obecně Zobrazeno 567x

Jak efektivně snížit spotřebu pesticidů

24. 01. 2024 Prof. Ing. Miroslav Jursík, Ph.D.; Česká zemědělská univerzita v Praze Ochrana obecně Zobrazeno 570x

Další články v kategorii Ochrana obecně

detail