Aktuální přehled ochrany polních plodin - červenec a srpen 2013

15. 07. 2013 Ing. Josef Gall; Týn nad Bečvou Ochrana obecně Zobrazeno 6431x

Při přeháňkovém průběhu počasí pokračuje šíření plísně bramboru (Phytophtora infestans) a někde i hnědé skvrnitosti listů (Alternaria solani) ve všech porostech. Pozor na cerkosporovou skvrnitost řepy - skvrnatičku řepnou (Cercospora beticola), zvláště ve vlhčích, závětrných polohách, kde při silnějším napadení touto chorobou v rozhodující fázi nárůstu bulev a cukernatosti mohou zaschnout i celé listy a rostlina pak nouzově vytváří stále nové listy. Patogen se vyskytuje i na příbuzných merlíkovitých plevelech. Přípravky doporučené proti cerkosporové skvrnitosti listů řepy většinou účinkují i na houbu větevnatku řepnou (Ramularia beticola), která bývá přítomná ve smíšených infekcích obou chorob.Průběžně sledujte napadení porostů zaviječem kukuřičným. Jím způsobené zvýšení lámavosti stébel zvyšuje sklizňové ztráty. Škůdce snižuje výnosy i kvalitu zrna.

Brambory

Při přeháňkovém průběhu počasí pokračuje šíření plísně bramboru (Phytophtora infestans) a někde i hnědé skvrnitosti listů (Alternaria solani) ve všech porostech. Prognóza výskytu plísně bramboru je na www.srs.cz/meteo. U raných odrůd se škodlivým výskytem plísně (nad 25 %) je vhodné provést likvidaci natě, aby nedošlo k napadení hlíz. U poloraných a polopozdních odrůd pokračujte v ošetření registrovanými přípravky: Ranman + Ranman Activator, Ranman Top, Revus, Tanos 50 WG, Kunshi,Altima 500 SC, Nando 500 SC, Acrobat MZ WG, Curzate Gold, Curzate M WG, Drago, Zetanil WG, Sereno, Electis, Consento, Infinito aj. Na závěrečné ošetření je vhodné použít přípravky:Altima 500 SC, Nando 500 SC, Zignal 500 SC, Ranman + Ranman Activator, Ranman Top pro jejich antisporulační účinek a schopnost ochrany proti infekci na hlízách, případně i Consento, Infinito, Sereno aj. Měďnaté fungicidy: Funguran-OH 50 WP, Champion 50 WP, Kocide 2000, Cuprocaffaro, Flowbrix, Kuprikol 250 SC aj. je možno použít při slabém infekčním tlaku v druhé polovině postřikové sezony a v systémech ekologického zemědělství. Měďnaté fungicidy však mohou prodlužovat vegetaci. Četnost ošetření a druh přípravku se řídí stupněm ohrožení (podle dešťových srážek), který je pravidelně zveřejňován na www.srs.cz/ppbmapa/app a je možno se informovat i na místně příslušných odděleních SRS. Za deštivého počasí se ošetřuje v 7denních intervalech, za sucha postačí preventivní ošetření po 14 dnech. Při silnějším napadení porostu je velká pravděpodobnost, že mohou být také napadeny hlízy, což významně ovlivní i výnosy a následné ztráty při skladování. Proto věnujte bramborám zvýšenou pozornost i při sklizni, tj. neprovádějte sklizeň za vyšších teplot a porosty s hlízami napadenými plísní bramborovou sklízejte jako poslední. K preventivním opatřením rovněž patří i dokonalé mechanické vyčistění skladů před naskladněním a jejich následná desinfekce.

U sadbových porostů sledujte nálety vektorů viróz (mšic) a porosty včas ošetřete přípravky: Bi-58 EC nové, Perfekthion, Pirimor 50 WG, Chess 50 WG*, Plenum, Actara 25 WG, Biscaya 240 OD, Nurelle D, Proteus 110 OD nebo Agrion Delta, Fast M, Karate se Zeon technologií 5 CS, Markate 50, Nexide, Rapid aj.

Nepodceňujte ošetření proti pozdnímu výskytu druhé generace mandelinky bramborové, abyste co nejvíce redukovali počet přezimujících brouků tohoto škůdce přípravky: Mospilan 20 SP, Coragen 20 SC, Actara 25 WG, Biscaya 240 OD, Calypso 480 SC, SpinTor aj. Často stačí ošetřit pouze ohniska výskytu mandelinky bramborové či okraje pole, kde se škůdce vyskytuje. Při plošném ošetření je vhodné spojit tento zásah s ošetřením proti plísni bramboru. Je třeba dodržovat ochrannou lhůtu mezi posledním ošetřením a sklizní brambor!

Cílem je zabránit přechodu plísně bramboru na hlízy

Mandelinka bramborová

Cukrovka

Pozor na cerkosporovou skvrnitost řepy - skvrnatičku řepnou (Cercospora beticola), zvláště ve vlhčích, závětrných polohách, kde při silnějším napadení touto chorobou v rozhodující fázi nárůstu bulev a cukernatosti mohou zaschnout i celé listy a rostlina pak nouzově vytváří stále nové listy. Patogen se vyskytuje i na příbuzných merlíkovitých plevelech. Spory patogena přežívají na napadených rostlinných zbytcích. Při vyšších teplotách se na skvrnách vytvoří konidie, které přenáší vítr nebo dešťové kapky. Důležité je včas rozpoznat první příznaky choroby. První cerkosporové skvrny se objevují na starších listech, jsou kulaté, 2–3 mm v průměru s tmavším okrajem. Možno je zaměnit s hospodářsky méně významnými chorobami. Při napadení listů způsobené houbou větevnatkou řepnou, však bývají skvrny větší a nemají tmavý okraj. U bakteriálních skvrnitostí jsou skvrny nepravidelného tvaru, odumřelé pletivo později vypadává a list je jakoby děrovaný po kroupách. Pro přesné určení prvních výskytů cerkosporové skvrnitosti listů řepyje vhodné laboratorní ověření daného vzorku. Počátek napadení lze u citlivých odrůd očekávat nejdříve za 5 týdnů po uzavření řádků. Za prahovou hodnotu v červenci lze běžně považovat vytváření ohnisek choroby na pozemku nebo asi 5 % napadených rostlin na okrajích porostu. V prvé polovině srpna lze za prahovou hodnotu pro ošetření považovat např. několik zřetelně napadených míst na 100 m². Pokud bylo provedeno první ošetření v polovině července, je vhodné v případě trvajícího ohrožení porostu (vlhko, teplo - opt. teplota pro vývoj je asi 20–27 °C) ošetření po 2 týdnech opakovat. Ošetřovat ve druhé polovině srpna již většinou není moc efektivní. V praxi se doporučuje provést ošetření za 5 až 8 dní po zjištění prvního výskytu, anebo do 4 dnů po větším dešti (srážky větší než 10 mm během 2 až 4 dnů), kdy jsou příznivé podmínky pro šíření choroby. Z registrovaných přípravků lze aplikovat: Sfera 267,5 EC, Amistar Top, Tango Super, Alert Beta, Harvesan, Apel, Bumper Super, Eminent 125 ME, Topsin M 70 WP případně také měďnaté přípravky: Champion 50 WP, Cuprocaffaro, Flowbrix, Funguran-OH 50 WP, Kocide 2000, Korzar, Kuprikol 50.

Přípravky doporučené proti cerkosporové skvrnitosti listů řepy většinou účinkují i na houbu větevnatku řepnou (Ramularia beticola), která bývá přítomná ve smíšených infekcích obou chorob. Silněji napadené listy jsou zvadlé a hnědé, zatímco u cerkosporové skvrnitosti listů řepyjsou pergamenovité. Houba větevnatka řepná je chladnomilnější (optimum pro vývoj je 17 °C). Obě houby přežívají na napadených listech a obě houby vyžadují vysokou vlhkost pro infekci (relativní vzdušná vlhkost v porostu nad 98 %) a přežívají na napadených listech.

Při sušším průběhu počasí s vyššími teplotami se může v porostech cukrovek rovněž škodlivě projevit padlí řepy (Erysiphe betae). Přezimuje na rostlinných zbytcích v podobě mycelia. Množí se a šíří konidiemi, které jsou přenášeny větrem. Houba vytváří na obou stranách listů bělavé až šedobílé moučnaté povlaky houbového mycelia. Nejprve napadá starší listy, postupně v období silných ranních ros se povlak šíří na celou rostlinu. Významné snížení výnosu může působit v sušších ročnících, zvláště jsou-li zjištěny první výskyty již v červenci. V porostech přetrvává až do sklizně. Padlí se častěji vyskytuje v sušších oblastech od měsíce srpna. Větší škody způsobuje zejména při předpokládané pozdní sklizni. V oblastech s pravidelnými škodlivými výskyty je ošetření efektivní do konce srpna registrovanými přípravky: Eminent 125 ME, Impact, Sfera 535 SC. Dostatečně účinný je i sirnatý přípravek Kumulus.

Plevelné řepy - průběžně využívejte všechny možnosti k omezení jejich výskytu. Na plochách, kde z různých důvodů dojde k opožděné likvidaci plevelných řep se zralým semenem, musíme počítat s dalším zamořením půdy klíčivými semeny, které nám budou komplikovat pěstování cukrovky na mnoho dalších let. Proto je nutno tyto hony náležitě evidovat a před novým výsevem cukrovky na těchto honech „regulovaným zpracováním půdy“ omezit následné zaplevelení na možné minimum. Z agrotechnických opatření je to především mělké zpracování půdy, aby se semena po dozrání a vypadnutí na půdu nedostala do celého orničního profilu, ale zůstala při povrchu a byla kdykoli vyprovokována za příznivých podmínek ke vzcházení. Při osevu následných plodin je pak možno tuto řepu likvidovat mechanicky nebo chemicky.

Skvrnatička řepná likviduje listovou plochu

Sucho a vyšší teploty podporují výskyt padlí řepy

Odstranění plevelných řep z porostu je nezbytné

Kukuřice

Průběžně sledujte napadení porostů zaviječem kukuřičným. Jím způsobené zvýšení lámavosti stébel zvyšuje sklizňové ztráty. Škůdce snižuje výnosy i kvalitu zrna. Aktuální nálet motýlů do světelných a feromonových lapačů je na http://eagri.cz/public/web/srs/portal/skodlive-organismy/nalety-skudcu-do-svetelnych-lapacu.html. Nálet zavíječe do kukuřičných porostů obvykle bývá od poloviny června do konce července. Ošetření proveďte podle metodiky přípravky: Alfametrin, Decis Mega ME, Karate se Zeon technologií 5 CS, Vaztak Active, Coragen 20 SC, Explicit Plus, Steward, Stocker, Integro. Kromě registrovaných insekticidů možno využít rovněž i parazitoidů vajíček - drobněnek rodu Trichogramma ssp. Komerčně jsou nabízeny přípravky Trichoplus - Trichogramma pintoi, Trichogramma evanescens, TrichoLet - Trichogramma evanescens a Trichocap - Trichogramma brassicae.

V oblastech s výskytem bázlivce kukuřičného dodržujte nařízená opatření Státní rostlinolékařské správy k zabránění šíření bázlivce závazná pro fyzické a právnické osoby podle § 3 odst. 2 zákona o rostlinolékařské péči: http://eagri.cz/public/web/srs/tiskovy-servis/tiskove-zpravy/x2013_narizeni-proti-dalsimu-rozsireni.html.

V některých regionech jsou na dozrávajících palicích kukuřice pravidelně zjišťovány škody žírem ptáků a v některých lokalitách i dospělci lesknáčka čtyřskvrnného, zejména na pozdějších hybridech. Lokální poškození bylo podle pozorování SRS pravidelně zjišťováno především v okrajovém pásu (do 5 m) porostu zrající kukuřice (již od roku 2008) na některých lokalitách v okresech Břeclav, Hradec Králové, Chrudim, Jičín, Kolín, Náchod, Pardubice aj. Je proto určitá pravděpodobnost, že může v těchto i dalších lokalitách docházet k poškození i v letošním roce. Jde o 4 až 8 mm dlouhého broučka s černými krovkami, na kterých jsou po stranách dvě nápadně žlutooranžové skvrny. Tento lesknáček byl do Evropy zavlečen ze Severní Ameriky, kde škodí na kukuřici, rajčatech, malinách a jahodách. Z našeho území je znám již od roku 1954. Larvy se živí rostlinným materiálem v půdě. Dospělci se líhnou na přelomu června a července, žijí poměrně dlouho a živí se dozrávajícím nebo poškozeným ovocem i plody zeleniny. Na kukuřici mohou dospělci vyžírat měkká zrna a žír začíná většinou ve vrcholové části palice. Brouci preferují rostliny na okrajích polí. V ČR není zatím registrován žádný insekticid na ochranu proti lesknáčkovi. Nepřímou ochranou je pěstování hybridů kukuřice s dobře olistěnými palicemi pevně přisedlými k rostlině a především zapravení tlejícího rostlinného materiálu hluboko do půdy. Vzhledem k tomu, že je škůdce přitahován látkami, které vylučují poraněné rostliny, je třeba provádět důslednou ochranu proti zavíječi kukuřičnému.

Zlomené stéblo způsobené zavíječem kukuřičným

Řepka ozimá

Vzhledem k jejímu časnému setí je vystavena konkurenci plevelů již při vzcházení a dlouhá doba růstu a „redukce“ olistění rostlin přes zimní období poskytují prostor a čas pro rozvoj plevelů i v zimním období. Jedná se hlavně o vzrůstné plevele - tj. heřmánkovec přímořský, svízel přítulu, pýr plazivý a v podzimním období také výdrol obilnin. K přímé škodlivosti plevelů (odběr živin, vody, zastínění atd.) je nutno připočítat i následné komplikace při sklizni zaplevelených ploch. Na většinu plevelů dobře působí doporučené půdní herbicidy. V případě většího výskytu heřmánkovitých plevelů, výdrolu obilnin a pýru plazivého možno použít i postemergentní aplikaci (po vzejití plodiny) herbicidu Galera Podzim, případně i v kombinaci se selektivním graminicidem proti výdrolu a pýru.

Hlavním předpokladem dobrého a rychlého vzcházení ozimé řepky a dobré účinnosti aplikovaných půdních herbicidů, kromě dalších faktorů, je jemně drobtovitá, stejnoměrně připravená a dobře ulehlá půda. Příliš kypré či hrudovité (kamenité) půdy je třeba před aplikací herbicidů uválet. Účinnost i velmi kvalitního půdního herbicidu na hrudovitých a kamenitých půdách je nedostatečná, protože semena plevelů z pod hrud či kamenů vyklíčí, aniž by se dostala do styku s účinnou látkou půdního herbicidu. V těchto případech je vhodnější vyčkat s aplikací herbicidů až na vzešlé plevele.

Nejjednodušším opatřením proti výdrolu obilnin je snížit sklizňové ztráty obilniny na minimum a provést včasnou podmítku, aby výdrol vzešel a byl zničen předseťovou přípravou půdy. Aplikace graminicidů proti výdrolu se provádí zpravidla ke konci září, při minimálním zpracování půdy i opakovaně s první aplikací již v srpnu. Tímto ošetřením hubíme současně i chundelku metlici. Na hubení pýru je však nutno použít vyšší dávky graminicidů.

Na lokalitách s většími srážkami, kde byl loni škodlivý výskyt slimáků, slimáčků a plzáků, je potřeba věnovat pozornost i těmto škůdcům. V polních kulturách největší škody způsobují slimáci na vzcházející řepce a obilninách vyžíráním klíčků. Vylíhlí slimáčci se v prvních fázích vývoje živí řasami. Ty rostou hlavně na vlhčích (zastíněných) a kyselejších lokalitách. Pokud musíte na těchto lokalitách řepku zasít, tak pole předem podle půdního rozboru povápněte. Optimální životní podmínky a především nutný úkryt před vyschnutím a predátory slimákům poskytují: intenzivní pěstování řepky, časnější termíny setí ozimů, pěstování meziplodin, zaorávání slámy a chrástu cukrovky i minimální zpracování půdy. Kultivací počet slimáků klesá. Aktivitu slimáků také silně ovlivňuje půdní struktura. Hrudkovitá struktura usnadňuje jejich pohyb, neboť je v ní dostatek prostoru mezi jednotlivými hrudkami. Proto je výhodné hrudkovitou půdu po zasetí uválet.V chemické ochraně proti slimákům a plzákům v polních kulturách jsou u nás povoleny: Sluxx, Lumex, Vanish Slug Pellets a Mesurol Schneckenkorn.Tyto návnadové přípravky je možné, podle návodu, volně rozházet do porostu či na osetou plochu. Uvedené návnady mají asi 1 týdenní účinnost i po dešťových srážkách. Na ohrožených pozemcích s pravidelným výskytem slimáků proveďte na souvratích - hlavně kolem příkopů, polních cest a remízků - preventivní ošetření, případně (podle monitoringu výskytu slimáků) ošetřete pozemek plošně těsně před vzcházením ozimé řepky. Podrobná metodika je uvedena na etiketě přípravků. Nejúčinnější ochranou proti tomuto škůdci však je kvalitní agrotechnika.

V oblastech s pravidelným škodlivým výskytem dřepčíků rodu Phyllotreta, dřepčíka olejkového a krytonosce zelného se doporučuje vysévat pouze osivo namořené: Chinook 200 FS, Cruiser OSR, Elado FS 480, Modesto.

V některých oblastech také lokálně způsobuje poškození vzcházejících porostů řepek pilatka řepková. V případě zjištění silnějšího výskytu těchto škůdců proveďte ihned insekticidní ochranu některým z pyretroidů: Alfametrin ME, Decis Mega, Karate se Zeon technologií 5 CS, Nexide, Rapid, Vaztak Active aj.

Plevele v řepce je třeba regulovat už na podzim

Pozn.: * - do spotřebování zásob