Chemap Agro s.r.o.

Aktuální přehled ochrany polních plodin - červenec a srpen 2017

15. 07. 2017 Ing. Josef Gall; Týn nad Bečvou Ochrana obecně Zobrazeno 384x

Při přeháňkovém průběhu počasí pokračuje šíření plísně bramboru (Phytophthora infestans) a někde i hnědé/terčovité skvrnitosti listů (Alternaria alternata, A. solani) ve všech porostech. Na lokalitách se škodlivým výskytem plísně (nad 25 %) je vhodné provést (nejlépe desikací) likvidaci natě, aby nedošlo k napadení hlíz. U poloraných a polopozdních odrůd při zjištění výskytu plísně v oblasti (v porostu) pokračujte v ošetření povolenými přípravky.

Agronutrition

Brambory

Při přeháňkovém průběhu počasí pokračuje šíření plísně bramboru (Phytophthora infestans) a někde i hnědé/terčovité skvrnitosti listů (Alternaria alternata, A. solani) ve všech porostech. Na lokalitách se škodlivým výskytem plísně (nad 25 %) je vhodné provést (nejlépe desikací) likvidaci natě, aby nedošlo k napadení hlíz. U poloraných a polopozdních odrůd při zjištění výskytu plísně v oblasti (v porostu) pokračujte v ošetření povolenými přípravky.

Na závěrečné ošetření je vhodné použít přípravky s antisporulačním účinkem a schopností ochrany hlíz proti infekci:

Četnost ošetření a druh přípravku se řídí stupněm ohrožení (podle dešťových srážek). Prognóza výskytu je na www.eagri.cz/public/web/ukzuz/ a je možné se informovat i na místně příslušných pracovištích ÚKZÚZ. Za deštivého počasí se ošetřuje v 7denních intervalech, za sucha postačí preventivní ošetření po 14 dnech. Aby bylo ošetření dostatečně účinné, nesmí se šetřit vodou a musí se ošetřit také spodní části rostlin, protože zde jsou pro vývoj choroby podstatně lepší vlhkostní podmínky než na povrchu rostlin. To platí nejenom pro kontaktní přípravky, ale i pro přípravky působící systémově. Účinná látka většiny systémových přípravků po přijetí rostlinou postupuje především zdola nahoru k vegetačnímu vrcholu (akropetálně) nebo od středu k okraji listů a každé ošetření má jen omezenou dobu účinnosti. Přitom čím je infekční tlak větší, tím kratší dobu chrání fungicidní látka rostlinu před napadením. Měďnaté fungicidy je možné použít při slabém infekčním tlaku v druhé polovině postřikové sezony a v systémech ekologického zemědělství. Měďnaté fungicidy mohou prodlužovat vegetaci. Při silnějším napadení porostu je velká pravděpodobnost, že mohou být také napadeny hlízy, což významně ovlivní i výnosy a následné ztráty při skladování hlíz.

Významnou roli v prevenci proti plísni bramborové hraje také desikace natě, která by se měla uskutečnit zhruba 3 až 4 týdny před sklizní. Během tohoto období ztrácejí spory infekční potenciál, takže při sklizni není potřeba se obávat nové infekce. Předčasným ukončením vegetace se mimo jiné zlepšuje vyzrálost hlíz, zpevňuje se slupka, snižuje se mechanické poškození, a tím se zlepšuje skladovatelnost a odolnost vůči skládkovým chorobám. Proto věnujte bramborám zvýšenou pozornost i při sklizni, tj. sklizeň by měla proběhnout s minimálním poškozením hlíz a je potřeba se vyvarovat sklizně za deštivého počasí. Porosty s hlízami napadenými plísní bramboru sklízejte jako poslední. Při naskladňování by měly být zajištěny podmínky pro hojení poranění (teplota okolo 15 °C). K preventivním opatřením rovněž patří i dokonalé mechanické vyčistění skladů před naskladněním a jejich následná desinfekce.

U sadbových porostů sledujte nálety vektorů viróz (mšic) i na www.eagri.cz/public/web/ukzuz/portal/ a porosty včas ošetřete povolenými přípravky.

Nepodceňujte ani ošetření proti pozdnímu výskytu druhé generace mandelinky bramborové s cílem redukovat počet přezimujících brouků. Často stačí ošetřit pouze ohniska výskytu mandelinky bramborové či okraje pole, kde se škůdce vyskytuje. Při plošném ošetření je vhodné spojit tento zásah s ošetřením proti plísni bramboru. Je třeba dodržovat ochrannou lhůtu mezi posledním ošetřením a sklizní brambor!

Plíseň bramboru
Plíseň bramboru

Závěrečná ošetření by měla ochránit hlízy před plísní bramboru
Závěrečná ošetření by měla ochránit hlízy před plísní bramboru

Slunečnice

Sledujte podle signalizace výskyt mšic - mšice slívovémšice makové. Práh škodlivosti je do fáze začátku květu (BBCH 59) 50 mšic na rostlinu. Silné napadení mšicemi také zvyšuje výskyt houbových chorob. Proti mšicím lze v případě potřeby aplikovat povolené přípravky. Silné napadení mšicemi také zvyšuje výskyt houbových chorob.

Na lokalitách, zvláště ve vlhčím roce příznivém pro rozvoj a šíření, slunečnici častěji ohrožují choroby než škůdci. Odrůdy slunečnice mají rozdílnou odolnost vůči chorobám i škůdcům. Proto by konkrétní výběr ze sortimentu povolených odrůd měl zohlednit možnosti a četnost pesticidní ochrany, a také podmínky na konkrétním pozemku.

Z chorob slunečnici nejčastěji napadá bílá hniloba slunečnice (hlízenka obecná, Sclerotinia sclerotiorum), poškozuje kořen a lodyhu podobně jako u ozimé řepky a šedá plísňovitost slunečnice (plíseň šedá, Botrytis cinerea), která napadá nejprve listy a následně květní lůžka. V suchých letech jsou škody zanedbatelné, avšak ve vlhkých letech či v nevhodných polohách mohou být květní lůžka výrazně poškozena. Ochrana spočívá v dodržení optimální hustoty porostu, udržení nezaplevelených porostů, harmonické výživě (nepřehnojovat dusíkem), použití zdravého osiva odolnějších hybridů a dodržení osevního postupu. Na rizikových lokalitách se chemická ochrana porostů provádí současně s ochranou proti ostatním houbovým chorobám ve třech fázích vývoje: 4. až 6. list (BBCH 14–19), plný květ (BBCH 65) a případně do konce květu (BBCH 69) povolenými fungicidy. Preventivně lze podle metodiky aplikovat i biopreparát Polyversum. Aby bylo ošetření dostatečně účinné, nesmí se šetřit vodou (optimálně 400 l/ha) a musí se ošetřit i spodní části rostlin. Účinná látka většiny systémových přípravků po přijetí rostlinou postupuje zdola nahoru nebo od středu ke kraji listů a každé ošetření má jen omezenou dobu účinnosti. Přitom čím je infekční tlak větší, tím kratší dobu fungicidní látka chrání rostlinu před napadením. Fungicidy registrované na hlízenku  (bílou hnilobu) slunečnice mají široké spektrum účinku a omezují většinu chorob slunečnice s výjimkou plísně slunečnice. Je vhodné nespoléhat jenom na chemickou ochranu, ale kombinovat ji s dalšími kroky, které výskyt chorob omezují. Prostorová izolace od loňského porostu slunečnice a řepky snižuje infekční tlak askospor hlízenky a vhodnou ochranou je i dobré rozdrcení posklizňových zbytků slunečnice a jejich kvalitní zapravení do půdního profilu.

Cukrovka

Pozor na cerkosporovou listovou skvrnitost řepy (skvrnatička řepná, Cercospora beticola), zvláště ve vlhčích, závětrných polohách, kde při silnějším napadení touto chorobou v rozhodující fázi nárůstu bulev a cukernatosti mohou zaschnout i celé listy a rostlina pak nouzově vytváří stále nové listy. Při vyšších teplotách se na skvrnách vytvoří konidie, které přenáší vítr nebo dešťové kapky. Důležité je včas rozpoznat první příznaky choroby. První cerkosporové skvrny se objevují na starších listech, jsou kulaté, 2–3 mm v průměru s tmavším okrajem. Lze je zaměnit s hospodářsky méně významnými chorobami. V případě výskytu ramuláriové listové skvrnitosti řepy (větevnatka řepná, Ramularia beticola) bývají skvrny větší a nemají tmavý okraj. U bakteriálních skvrnitostí jsou skvrny nepravidelného tvaru, odumřelé pletivo později vypadává a list je jakoby děrovaný po kroupách. Pro přesné určení prvních výskytů cerkosporové skvrnitosti listů řepy je vhodné laboratorní ověření. Počátek napadení lze u citlivých odrůd očekávat nejdříve za 5 týdnů po uzavření řádků. Za prahovou hodnotu v červenci lze běžně považovat vytváření ohnisek choroby na pozemku nebo asi 5 % napadených rostlin na okrajích porostu. V prvé polovině srpna lze za prahovou hodnotu pro ošetření považovat např. několik zřetelně napadených míst na 100 m2. Pokud bylo provedeno první ošetření v polovině července, je vhodné v případě trvajícího ohrožení porostu (vlhko, teplo - optimální teplota pro vývoj je asi 20–27 °C) ošetření po 2 týdnech opakovat. Ošetřovat ve druhé polovině srpna již většinou nebývá moc efektivní. V praxi se doporučuje provést ošetření za 5 až 8 dní po zjištění prvního výskytu, anebo do 4 dnů po větším dešti (srážky větší než 10 mm během 2 až 4 dnů), kdy jsou příznivé podmínky pro šíření choroby. Z přípravků lze aplikovat: Acanto Plus, Amistar Top, Apel, Bumper Super, Eminent 125 ME, Opus Top, Sfera 267,5 EC, Tango Super, Topsin M 500 SC případně také měďnaté přípravky: Flowbrix, Funguran Progresss, Champion 50 WP, Kocide 2000, Kuprikol 50 aj.

Přípravky doporučené proti cerkosporové skvrnitosti listů řepy většinou účinkují i na houbu ramuláriovou listovou skvrnitost řepy (větevnatka řepná, Ramularia beticola), která bývá přítomná ve smíšených infekcích obou chorob. Silněji napadené listy jsou zvadlé a hnědé, zatímco u cerkosporové skvrnitosti listů řepy jsou pergamenovité. Houba větevnatka řepná je chladnomilnější (optimum pro vývoj je 17 °C). Obě houby přežívají na napadených listech a obě houby vyžadují vysokou vlhkost pro infekci (relativní vzdušná vlhkost v porostu nad 98 %) a přežívají na napadených listech.

Při sušším průběhu počasí s vyššími teplotami se může v porostech cukrovky rovněž škodlivě projevit padlí řepy (Erysiphe betae). Houba vytváří na obou stranách listů bělavé až šedobílé moučnaté povlaky houbového mycelia. Nejprve napadá starší listy, postupně v období silné ranní rosy se povlak šíří na celou rostlinu. Významné snížení výnosu může působit v sušších ročnících, zvláště jsou-li zjištěny první výskyty již v červenci. V porostech přetrvává až do sklizně. Padlí se častěji vyskytuje v sušších oblastech od srpna. Větší škody způsobuje zejména při předpokládané pozdní sklizni. V oblastech s pravidelnými škodlivými výskyty je vhodné ošetření přípravky: Acanto, Acanto Plus, Difure Pro, Eminent 125 ME, Retengo Plus, Serenade ASO, Sfera 535 SC aj. Dostatečně účinný je i sirnatý přípravek Kumulus WG. Toto ošetření bývá efektivní do konce srpna.

Průběžně využívejte všechny možnosti k omezení výskytu plevelné řepy. Na plochách, kde z různých důvodů dojde k opožděné likvidaci plevelné řepy se zralým semenem, musíme počítat s dalším zamořením půdy klíčivými semeny, která nám budou komplikovat pěstování cukrovky na mnoho dalších let. Proto je nutné tyto hony náležitě evidovat a před novým výsevem cukrovky na těchto honech „regulovaným zpracováním půdy“ omezit následné zaplevelení na možné minimum. Z agrotechnických opatření je to především mělké zpracování půdy, aby se semena po dozrání a vypadnutí na půdu nedostala do celého orničního profilu, ale zůstala při povrchu a byla kdykoli vyprovokována za příznivých podmínek ke vzcházení. Při osevu následných plodin je pak možné tuto řepu likvidovat mechanicky nebo chemicky.

Cerkosporová listová skvrnitost řepy
Cerkosporová listová skvrnitost řepy

Ramuláriová listová skvrnitost řepy
Ramuláriová listová skvrnitost řepy

Padlí řepy
Padlí řepy

Mšice na cukrovce
Mšice na cukrovce

Kukuřice

Sledujte napadení porostů zavíječem kukuřičným. Zvýšení lámavosti stébel zvyšuje napadení chorobami a sklizňové ztráty. Škůdce snižuje výnosy i kvalitu zrna. Aktuální nálet motýlů do světelných lapačů je na http://eagri.cz/public/web/ukzuz/. Nálet zavíječe do kukuřičných porostů lze obvykle očekávat od poloviny června do konce července. Mezi jednotlivými roky je značně proměnlivý kalendářní termín jak pro počátek, tak pro vrchol letu. Pro indikaci ošetření nejsou zatím plně ověřená kritéria. Orientační práh škodlivosti pro zavíječe kukuřičného je 5 a více snůšek na 10 rostlin. Vzhledem k tomu, že se snůšky vajíček v porostu špatně hledají a v rámci větších pozemků mají značně nerovnoměrný výskyt, je vhodnější rozhodovat o strategii ochrany vůči zavíječi podle stupně poškození porostů v podniku nebo v regionu v předchozím roce. Je třeba zohlednit pravidelnost a intenzitu výskytu, náchylnost odrůd, vzdálenost porostů od loňských kukuřic, agrotechniku a osevní postup. V případě ohrožení porostu je možné aplikovat některý z povolených insekticidů. Aplikace insekticidů se v případě potřeby opakuje. Kromě insekticidů lze využít i parazitoidů vajíček drobněnky rodu Trichogramma (Trichocap, TrichoLet, Trichoplus). Je to velmi drobná parazitická vosička o délce těla cca 0,5 mm a její larvičky celý svůj vývoj prodělávají ve vajíčkách motýlů. Samičky aktivně vyhledávají snůšky vajíček zavíječe kukuřičného (a dalších motýlů) a kladou do nich svá vajíčka. Vylíhlé larvy se živí vaječným obsahem a z vajíčka vylétá až okřídlený dospělec parazitické vosičky. Aplikujeme podle dané metodiky ve dvou až třech termínech podle napadení porostu zavíječem na základě prognózy - podle náletu motýlů do světelného lapače.

Pěstitelé by měli ochrany proti bázlivci kukuřičnému dosahovat nebo ji podporovat těmito opatřeními: a) střídáním plodin; b) používáním činitelů biologické kontroly; c) přizpůsobením doby výsevu kukuřice tak, aby se klíčení nepřekrývalo s líhnutím larev; d) čištěním zemědělských strojů před přejezdem a odstraňováním rostlin kukuřice z výdrolu. Z hlediska ochrany proti šíření bázlivce kukuřičného má z uvedených doporučení prioritu především střídání plodin, neboť jde o vysoce účinnou metodu ochrany proti bázlivci kukuřičnému, která je příznivá jak z hlediska životního prostředí, tak i z hlediska dlouhodobého agronomického přínosu. Doporučovaná opatření by měla být propojena se sledováním výskytu bázlivce kukuřičného, aby bylo možné určit potřebu a vhodné načasování ochranných opatření. ÚKZÚZ provádí monitorování výskytu samců bázlivce kukuřičného pomocí feromonových lapáků a průběžně zveřejňuje jeho výsledky. Na omezení škodlivosti bázlivce kukuřičného lze  aplikovat některý z povolených insekticidů.

V některých regionech jsou na dozrávajících palicích kukuřice pravidelně zjišťovány škody žírem ptáků a v některých lokalitách i dospělci lesknáčka čtyřskvrnného, zejména na pozdějších hybridech. Je proto určitá pravděpodobnost, že může na těchto lokalitách docházet k poškození i v letošním roce. Jde o 4 až 8 mm dlouhého broučka s černými krovkami, na kterých jsou na každé krovce dvě nápadně žlutooranžové skvrny. Larvy se živí rostlinným materiálem v půdě. Dospělci se líhnou na přelomu června a července. Žijí poměrně dlouho a živí se dozrávajícím nebo poškozeným ovocem i plody zeleniny. Na kukuřici mohou dospělci vyžírat měkká zrna a žír začíná většinou ve vrcholové části palice. Ptáci i brouci preferují rostliny na okrajích polí. V ČR není zatím registrován žádný insekticid na ochranu proti lesknáčkovi. Nepřímou ochranou je pěstování hybridů kukuřice s dobře olistěnými (uzavřenými) palicemi pevně přisedlými k rostlině a především zapravení tlejícího rostlinného materiálu hluboko do půdy. Vzhledem k tomu, že je škůdce přitahován látkami, které vylučují poraněné rostliny, je třeba provádět důslednou ochranu proti zavíječi kukuřičnému.

Zavíječ kukuřičný - motýli
Zavíječ kukuřičný - motýli

Poškození stébel kukuřice zavíječem kukuřičným
Poškození stébel kukuřice zavíječem kukuřičným

Bázlivec kukuřičný
Bázlivec kukuřičný

Žír na listech způsobený bázlivcem
Žír na listech způsobený bázlivcem

Poškození kořenů larvami bázlivce vyvolá tzv. husí krky
Poškození kořenů larvami bázlivce vyvolá tzv. husí krky

Lesknáček čtyřskvrnný
Lesknáček čtyřskvrnný

Řepka ozimá

Vzhledem k časnému setí řepky ozimé je vystavena konkurenci plevelů již při vzcházení a dlouhá doba růstu a „redukce“ olistění rostlin přes zimní období poskytují prostor a čas pro rozvoj plevelů klíčících již na podzim. Jedná se hlavně o vzrůstné plevele, tj. heřmánkovec přímořský, svízel přítulu, pýr plazivý a v podzimním období také výdrol obilnin. K přímé škodlivosti plevelů (odběr živin, vody, zastínění atd.) je nutno připočítat i následné komplikace při sklizni zaplevelených ploch. Na většinu plevelů dobře působí půdní herbicidy. V případě většího výskytu heřmánkovitých plevelů, výdrolu obilnin a pýru plazivého je možné použít i postemergentní aplikaci (po vzejití plodiny) herbicidu: Bonaxa, Galera Podzim dle návodu i v kombinaci se selektivním graminicidem proti výdrolu a pýru.

Hlavním předpokladem dobrého a rychlého vzcházení ozimé řepky a dobré účinnosti aplikovaných půdních herbicidů, kromě dalších faktorů, je jemně drobtovitá, stejnoměrně připravená a dobře ulehlá půda. Příliš kypré či hrudovité (kamenité) půdy je třeba před aplikací herbicidů uválet. Účinnost i velmi kvalitního půdního herbicidu na hrudovitých a kamenitých půdách je nedostatečná, protože semena plevelů z pod hrud či kamenů vyklíčí, aniž by se dostala do styku s účinnou látkou půdního herbicidu. V těchto případech je vhodnější vyčkat s aplikací herbicidů až na vzešlé plevele.

Nejjednodušším opatřením proti výdrolu obilnin je snížit sklizňové ztráty obilniny na minimum a provést včasnou podmítku, aby výdrol vzešel a byl zničen předseťovou přípravou půdy. Aplikace graminicidů proti výdrolu se provádí zpravidla ke konci září, při minimálním zpracování půdy i opakovaně s první aplikací již v srpnu. Tímto ošetřením hubíme současně i chundelku metlici. Na hubení pýru je však nutné použít vyšší dávky graminicidů.

Na lokalitách s většími srážkami, kde byl loni škodlivý výskyt slimáků, slimáčkůplzáků, je potřeba věnovat pozornost i těmto škůdcům. V polních kulturách největší škody způsobují slimáci na vzcházející řepce a obilninách vyžíráním klíčků. Vylíhlí slimáčci se v prvních fázích vývoje živí řasami. Ty rostou hlavně na vlhčích (zastíněných) a kyselejších lokalitách. Pokud musíte na těchto lokalitách řepku zaset, tak pole předem podle půdního rozboru povápněte. Optimální životní podmínky a především nutný úkryt před vyschnutím a predátory slimákům poskytují: intenzivní pěstování řepky, časnější termíny setí ozimů, pěstování meziplodin, zaorávání slámy a chrástu cukrovky i minimální zpracování půdy. Kultivací počet slimáků klesá. Aktivitu slimáků také silně ovlivňuje půdní struktura. Hrudkovitá struktura usnadňuje jejich pohyb, neboť je v ní dostatek prostoru mezi jednotlivými hrudkami. Proto je výhodné hrudkovitou půdu po zasetí uválet. V chemické ochraně proti slimákům a plzákům v polních kulturách lze použít povolené moluskocidy. Tyto granulované návnadové přípravky se doporučuje aplikovat do porostu či na osetou plochu ve večerních hodinách rozmetáním na široko. Na ohrožených pozemcích s pravidelným výskytem plžů je velmi důležité i preventivní ošetření okrajů pozemků o šířce přibližně 10 metrů, hlavně kolem příkopů, polních cest a remízků. Dodávané návnadové přípravky jsou po určitou dobu odolné proti vlhkosti, takže toto opatření bezprostředně po zasetí je asi týden účinné i po slabších dešťových srážkách. Případně podle monitoringu výskytu plžů - pro slimáčky je práh škodlivosti 3 jedinci na 1 past velikosti 50×50 cm na den - ošetřete pozemek celoplošně těsně (2–3 dny) před vzcházením ozimé řepky. Podrobnější metodika včetně provádění monitoringu bývá uváděna na etiketě přípravků. Nejúčinnější ochranou proti těmto škůdcům je však kvalitní agrotechnika.

V oblastech s pravidelným škodlivým výskytem dřepčíků rodu Phyllotreta, dřepčíka olejkového a krytonosce zelného se doporučuje vysévat pouze osivo namořené vhodným insekticidem (pokud bude povolený nějaký přípravek). V některých oblastech také lokálně způsobuje v některých letech během září a října poškození vzcházejících porostů řepek 3. generace pilatky řepkové. Kvůli používání mořidel bez účinné insekticidní složky se v některých oblastech zvýšila škodlivost i dalších škůdců - osenice polní, zápředníčka polního a mšice broskvoňové. Mšice broskvoňová je, kromě přímé škodlivosti, intenzivním přenašečem viróz. Škodlivost lehkých viróz lze u řepky do určité míry cílenými zásahy snížit. V případě zjištění silnějšího výskytu těchto škůdců proveďte ihned insekticidní ochranu některým z pyretroidů: Alfametrin ME, Decis Mega, Karate se Zeon technologií 5 SC, Markate 50, Nexide, Rapid, Vaztak Active aj. Proti mšici broskvoňové je v podzimním období důležité provést rychle insekticidní ochranu i při malém výskytu mšic v porostu a podle potřeby ošetření opakovat. V loňském roce se v některých oblastech u mšice broskvoňové projevila rezistence vůči aplikovaným insekticidům (pyretroidům) a cílená ošetření byla často nedostatečně účinná. Do řepky olejky, je kromě pyretroidů, na mšice povolen Pirimor 50 WG a na osenici polní Nurelle D.

Lokálně byla zjištěna i nádorovitost kořenů brukvovitých (Plasmodiophora brassicae). Výskyt choroby v ČR je lokální, na zamořených lokalitách často ohniskový. Choroba je na zamořených lokalitách nejčastěji pozorována v porostech z výdrolu a v porostech setých před agronomickým termínem pro danou oblast. Existuje více ras patogena, znalosti o výskytu jednotlivých ras v ČR nejsou zatím k dispozici. Je nutné zabránit zamoření dosud zdravých pozemků. Mezi preventivní opatření patří - udržovat optimální pH, přerušit osevní sled brukvovitých minimálně na 6 let, na lokalitě s výskytem před výsevem brukvovité plodiny provést vápnění půdy, dodržet agronomický termín setí pro danou lokalitu (nesít řepku ozimou předčasně), volit odrůdy s vyšší odolností vůči nádorovitosti kořenů brukvovitých a využít odolných hostitelských rostlin, které donutí vyklíčit trvalé spory patogena, ale už neproběhne celý vývojový cyklus.

Příprava půdy a setí rozhoduje o účinnosti půdních herbicidů
Příprava půdy a setí rozhoduje o účinnosti půdních herbicidů

Výdrol obilí v řepce je výraznou konkurencí
Výdrol obilí v řepce je výraznou konkurencí

Požerky na listu řepky od dřepčíků
Požerky na listu řepky od dřepčíků

Housenice pilatky řepkové
Housenice pilatky řepkové

Požerky způsobené housenicí pilatky řepkové
Požerky způsobené housenicí pilatky řepkové

Kmín kořenný

Kvalitní kmín se pěstuje jako dvouletá plodina. Kmín kořenný je rostlina s velmi malou konkurenční schopností oproti většině plevelných druhů a má pomalý počáteční vývoj. Je také velmi náročný na světlo, které v prvním roce podmiňuje tvorbu generativních orgánů. Proto je, zvláště při dvouletém pěstování kmínu, velmi důležité správně zvolit a vhodně načasovat herbicidní ochranu, abychom omezili zaplevelení porostu. Pýr svými výměšky také ještě navíc zpomaluje růst a vývoj kmínu. V silně zaplevelených porostech se vytváří vhodné mikroklimatické podmínky pro rozvoj patogenních hub a zvyšuje se tím riziko jejich namnožení a šíření i na okolní zdravé porosty.

Vlnovník kmínový napadá v prvním roce pěstování vegetační vrcholy kmínu, na kterých dospělci také přezimují. Ve druhém roce roztoči napadají již celou rostlinu. Šíří se pasivně větrem i aktivním pohybem a pravděpodobně také osivem. V prvním roce vegetace můžeme příznaky poškození zpozorovat jen u silně napadených porostů. Na rostlinách jsou světlejší, zdeformované listy, často s mozaikovitými skvrnami a s tendencí ke kadeření. Napadení porostu lze většinou rozpoznat až ve druhém roce pěstování v období kvetení. Poškozené okolíky se zpočátku liší barevně (důsledkem fytotoxicity si déle udržují zelenou barvu) a později zejména tím, že místo nažek se vytvoří hálky. Ochrana je zpravidla nepřímá - vysévat jen kvalitní osivo z nenapadených porostů, prostorová izolace nově zakládaného porostu a přímá - aplikací akaricidního přípravku a to většinou preventivně v prvním roce pěstování v období, kdy se v okolí sklízí zralý kmín. Obvykle to bývá v červenci až počátkem srpna. Pozdější aplikace již nemají význam. V některých letech je účinná i další aplikace počátkem vegetace (březen až počátek dubna) provedená po obnovení vegetace na jaře užitkového roku po přezimování porostu. Povolen je NeemAzal-T/S.

 

Uváděné informace by měly posloužit jako vodítko ke sledování porostů a pro práci v terénu.

Aktuální přehled ochrany polních plodin - červenec a srpen 2017

Plíseň bramboru
Závěrečná ošetření by měla ochránit hlízy před plísní bramboru
Cerkosporová listová skvrnitost řepy
Ramuláriová listová skvrnitost řepy
Padlí řepy
Mšice na cukrovce
Zavíječ kukuřičný - motýli
Poškození stébel kukuřice zavíječem kukuřičným
Bázlivec kukuřičný
Žír na listech způsobený bázlivcem
Poškození kořenů larvami bázlivce vyvolá tzv. husí krky
Lesknáček čtyřskvrnný
Příprava půdy a setí rozhoduje o účinnosti půdních herbicidů
Výdrol obilí v řepce je výraznou konkurencí
Požerky na listu řepky od dřepčíků
Housenice pilatky řepkové
Požerky způsobené housenicí pilatky řepkové

Související články

Speciální plodiny a profesionální smáčedla

26. 07. 2017 Ing. Zdeněk Peza; Adama CZ s.r.o. Ochrana obecně Zobrazeno 14x

Redigo Pro - jednoduché rozhodnutí a léto v pohodě

19. 07. 2017 Ing. Jana Doubková, Ph.D.; Bayer s.r.o. Ochrana obecně Zobrazeno 84x

Aktuální přehled ochrany zahrad, sadů a vinic - červenec a srpen 2017

16. 07. 2017 Ing. Josef Gall; Týn nad Bečvou Ochrana obecně Zobrazeno 484x

Řepkový med je (zatím) bez rizika

20. 06. 2017 Ing. Dalibor Titěra, CSc.; Výzkumný ústav včelařský, s.r.o. Dol Ochrana obecně Zobrazeno 365x

Nepolehlé porosty a zdravé makovice zajistí Tilmor

19. 06. 2017 Ing. Petr Ort, Ing. Jana Doubková, Ph.D.; Bayer s.r.o. Ochrana obecně Zobrazeno 163x

Další články v kategorii Ochrana obecně

detail