BASF
BASF
BASF

AGRA

Aktuální přehled ochrany polních plodin - Co udělat před zimou

27. 10. 2011 Ing. Josef Gall; Týn nad Bečvou Ochrana obecně Zobrazeno 8687x

Při mírném a teplém podzimu roste trávník i v listopadu. Sečeme ho proto i v tomto období a nasečenou trávu neponecháme na ploše, ale shrabujeme spolu se spadaným listím. Na holých větvích mnohdy objevíme poškození, která je třeba odstranit. Nejčastěji jsou to zarostlé úvazky, zbytky a rány po odlomených větvích, mumifikované plody či zámotky škůdců. Opadané listí je znakem podzimu, proto typickou podzimní prací na zahradě bývá i úklid spadaného listí. Většinou tento úklid provádíme zejména z estetických důvodů, ale tato činnost má ještě další ozdravný (fytosanitární) význam. Značná část houbových patogenů přezimuje ve zbytcích napadených listů, plodů, méně na povrchu letorostů a pod šupinami napadených pupenů. Základem ochrany jsou všechna preventivní opatření.

Proseeds

Péče o trávník

Při mírném a teplém podzimu roste trávník i v listopadu. Sečeme ho proto i v tomto období a nasečenou trávu neponecháme na ploše, ale shrabujeme spolu se spadaným listím.

Na pokoseném trávníku bez listí je menší nebezpečí napadení chorobami, po nichž na jaře zůstávají holá místa. Jedná se o tzv. vyzimování trávníků.Za nejběžnějšího a nejčastěji se vyskytujícího původce je označována plísňovitost sněžná (Monographella nivalis, Microdochium nivale). V travních porostech, kde jsou dominantními druhy jílek vytrvalý a kostřava červená mohou způsobit vyzimování trávníků také další houby z rodu Fusarium. V některých lokalitách působí vážné škody paluška travní (Typhula incarnata), která může napadat všechny druhy trav. K velmi náchylným druhům patří především psineček tenký. Mezi podmínky zvyšující napadení patří velmi pozdní výsev, neošetření (neposečení) před zimou, trávník se silnější vrstvou „stařiny“, nadměrné hnojení dusíkem, nedostatečné zásobení draslíkem a zásadité pH půdy. V rizikových oblastech se doporučuje posečení a případně i provzdušnění trávníku před zimou, nepřehnojovat dusíkem a pěstovat odrůdy se zvýšenou odolností. V zahraničí se doporučuje i chemické ošetření, např. přípravky s účinnou látkou prochloraz, strobiluriny aj. na počátku zimy. K chemickému ošetření jsou u nás zatím registrovány přípravky s azoxystrobinem - do okrasných trávníků proti plísni sněžnéHeritagea do semenných porostů trav proti rzem, listovým skvrnitostem a plísňovitosti trav Amistar.

 

Kontrola stromů po opadu listí

Na holých větvích mnohdy objevíme poškození, která je třeba odstranit. Nejčastěji jsou to zarostlé úvazky, zbytky a rány po odlomených větvích, mumifikované plody či zámotky škůdců. Dobře si prohlédneme také kůly, opěry, konstrukce, po kterých vedeme ovocné nebo okrasné dřeviny. Růstem větví nebo uvolněním konstrukce vznikají místa, která stromům odírají kůru.

 spadané listí na trávníku

 

Úklid spadaného listí

            Opadané listí je znakem podzimu, proto typickou podzimní prací na zahradě bývá i úklid spadaného listí. Většinou tento úklid provádíme zejména z estetických důvodů, ale tato činnost má ještě další ozdravný (fytosanitární) význam. Značná část houbových patogenů přezimuje ve zbytcích napadených listů, plodů, méně na povrchu letorostů a pod šupinami napadených pupenů. Základem ochrany jsou všechna preventivní opatření.

            Z významných chorob, jejichž výskyt v průběhu vegetace lze do určité míry ovlivnit již v podzimním období, je strupovitostí jabloně (Venturia inaequalis). Choroba napadá listy, květy i plody, zcela výjimečně i letorosty. Choroba přezimuje na napadených opadlých listech, na kterých se v plodnicích vyvíjí ve vřeckách askospory. Askospory jsou na jaře zdrojem primárních infekcí. Proto je důležitým opatřením v podzimním období u výsadeb jabloní likvidace opadlých listů napadených strupovitostí jabloně, případně omezení zdroje infekce podzimním postřikem močovinou pro urychlení rozkladu.

Obdobná situace je i u strupovitosti hrušní (Venturia pirina). Tato choroba napadá listy, květy, plody a velmi často také letorosty. Skvrny na listech jsou obvykle tmavší, menší a ostřeji ohraničené než u strupovitosti jabloně. Choroba rovněž přezimuje na napadených opadlých listech.

Další z chorob, která se velmi často a ve značné intenzitě vyskytuje, je skvrnitost listů třešně (Blumeriella japii). Tato choroba postihuje třešeň, višeň, mahalebku, rovněž se vyskytuje na slivoni, meruňce, broskvoních a dalších příbuzných okrasných i divoce rostoucích dřevinách. Velmi náchylné jsou některé odrůdy višní. Houba rovněž přezimuje na napadených opadlých listech, kde se na jaře vyvíjejí askospory.

U vlašského ořešáku na napadených opadlých listech přezimuje závažná choroba hnědnutí listů ořešáku (antraknóza ořešáku - Gnomonia leptostyla), a tak by se mohlo pokračovat skoro u všech ovocných i okrasných druhů.

Listí se běžně používá k výrobě kompostu nebo jako tepelná izolace k ochraně rostlin před mrazem a ořechové listí i jako repelent proti hlodavcům (cibuloviny apod.). Vžitá je tradice, že listí napadené chorobami se většinou pálí nebo vyhodí do nádoby na odpad, podobný osud rovněž postihne i listí ořešáku (dubu), protože se traduje, že je pro vyšší obsah tříslovin ke kompostování nevhodné. Vyšší obsah tříslovin jen zpomaluje rozklad a trochu zvyšuje kyselost vzniklého kompostu. Pokud však není listí napadeno některou karanténní chorobou (např. bakteriální spálou růžovitých), nemusíme se bát jeho zkompostování. Pro urychlení rozkladu (případně otupení kyselosti) však přidáme při zakládání k listí trochu mletého vápence, nejlépe dolomitického (obsahuje kromě vápníku i hořčík) a kompost kvalitně překryjeme 8–10 cm vrstvou zeminy, abychom na jaře zabránili případnému úniku zárodků chorob z nerozložených listů. Kompostováním tento organický odpad změníme na užitečné kvalitní organické hnojivo. Ušetříme tak výdaje za odvoz odpadu i za nákup hnojiva a svým podílem přispějeme také k ochraně životního prostředí. Rozklad organických zbytků a jejich přeměna na kompost probíhá rychle, pokud jsou dostatečně vlhké, mají přístup vzduchu a obsahují přiměřené množství živin pro drobné živočichy a mikroorganizmy, které zbytky postupně rozkládají. Nepřítomnost vzduchu a sucho proces přeměny zastavují. Správný poměr vzduchu a vlhkosti v kompostu podpoříme smícháním jemného materiálu, jako je posečená tráva či kuchyňský odpad zeleniny s hrubým materiálem, například nasekanými, nadrcenými větvemi. Kompostování se také podstatně urychlí přidáním zralého kompostu - „naočkujeme“ vhodnou mikroflóru. Zralý kompost, v němž už nerozeznáváme původní materiál, z kterého vznikl, je vhodným hnojivem pro všechny rostliny na zahradě a můžeme ho přimíchat i do substrátu pro rostliny v nádobách.

 

Výsadba ovocných stromků

Čím dříve ovocný stromek na podzim vysadíte, tím lépe se ujme. Podzimní výsadba je jistější a je také většinou i větší výběr při nákupu. Pouze u některých teplomilnějších druhů - zejména u broskvoní, mandloní, případně i meruněk je vhodnější odložit výsadbu až na jaro. Zde je potřeba podotknout, že prostokořené školkařské výpěstky určené k uvádění do oběhu se mohou odlisťovat, sklízet a expedovat až po ukončeném uznávacím řízení, nejdříve však:

  • 20. září - angrešt a rybíz;
  • 20. října - broskvoně, mandloně, ořešák;
  • 1. října - ostatní druhy.

Není vhodné nakupovat neuznané a neoznačené školkařské výpěstky na tržištích a při příležitostném prodeji od různých prodejců neposkytujících dostatečné garance.

Každý kvalitní certifikovaný (C - Certified Seed) ovocný výpěstek, u kterého se sleduje biologická kvalita (pravost druhu a odrůdy) i pěstitelská kvalita, musí být označen modrou návěskou (uznaná sadba), která udává stupeň biologické kvality. Ovocné výpěstky mohou být případně označeny i jinou návěskou tzv. konformní CAC (Conformis agraria communitatis) materiál. Zde se většinou sleduje jen pěstitelská kvalita výpěstků. Konformní rozmnožovací materiál (CAC) musí být druhově pravý, odrůdově čistý a musí splňovat stanovené požadavky na vlastnosti; zejména musí být prostý škodlivých organizmů, nesmí vykazovat příznaky napadení škodlivými organizmy nebo vykazovat vlastnosti snižující způsobilost jeho použití. A při uvádění do oběhu musí být vždy označen názvem druhu a odrůdy. Návěska by měla být vyplněna ve všech kolonkách, včetně registračního čísla dodavatele.

modrá návěska ovocných stromů

Prodej stromků bez návěsky zákony nepovolují a může jít o rizikový materiál z hlediska přenosu chorob a škůdců, bez původu odrůdy a záruky. U nekvalitního výpěstku je málo pravděpodobné, že se dočkáte kvalitní sklizně a ještě si můžete „obohatit“ sbírku chorob na vaší zahradě o nové choroby, které jste tam zatím neměli. Nejlépe je nakupovat stromky přímo v ovocné školce nebo v zavedených odborných prodejnách.

Při nákupu stromků dejte přednost výpěstkům s bohatěji vyvinutými kořeny. U přesazovaných stromků v žádném případě nesmí kořeny přeschnout. Je vhodné jim na jeden den (ne déle, aby nezačaly zahnívat) před výsadbou ponořit kořeny do vody. Nikdy stromky nesázejte do zmrzlé půdy! Stromek byste neměli při sázení „utopit“, tj. sadit hlouběji, než byl pěstován ve školce. Pouze keře můžete zasadit o něco hlouběji (o 5–10 cm), než se pěstovaly v ovocné školce (lépe zakoření a lépe větví). Před výsadbou zakraťte zalomené či jinak poškozené kořeny ostrými nůžkami. Rovněž korunku je vhodné zakrátit přiměřeně velikosti kořenů. Na výsadbu postačí vykopat jámu o něco větší než je velikost kořenů. Na dno vykopané jámy je vhodné přidat trochu uleželého kompostu. Nikdy nepoužívejte čerstvý hnůj, který může způsobit zahnívání kořenů. Po výsadbě stromek důkladně zalijeme. Pro ukotvení vysázeného stromku a rychlejší zakořenění je vhodné zarazit do jámy před výsadbou pevný opěrný kůl. Nezarážejte ho dodatečně až po výsadbě, aby jste nepoškodili stromku kořeny. Životnost kůlu prodloužíte, když ho několik dnů máčíte (impregnujete) v roztoku modré nebo zelené skalice nebo spodní konec opálíte nad ohněm. Vysazené stromky, pokud nejsou v oplocené zahradě, chraňte proti okusu zvěří vhodnými chrániči.

Reklamace a záruky upravuje speciální zákon č. 219/2003 Sb. o oběhu osiva a sadby, kde § 21 uvádí zvláštní ustanovení o odpovědnosti za vady. Při koupi rozmnožovacího materiálu jednoletých druhů, s výjimkou sazenic zeleniny, je záruční doba 1 rok, pokud nebude sjednána doba delší. U víceletých druhů končí záruční doba 1 rok po dosažení vývojového stupně potřebného k určení pravosti odrůdy. U sazenic zeleniny a květin je záruční doba 3 týdny.

 

Ochrana proti ohryzu

Sady a zahrádky v blízkosti polí a lesů ohrožují nevítaní návštěvníci, zajíci nebo vysoká zvěř. Už na podzim, ale hlavně jakmile napadne sníh, ohryzávají kůru stromů. Ohrožené jsou zejména mladé stromky v prvních letech po výsadbě. Jednoduché oplocení někdy není dostatečnou ochranou. Proto je dobré dát na každý ohrožený stromek chránič z drátěného pletiva, plastu nebo ho obvázat chvojím. Odřezané čerstvé větvičky upevněné na stromcích by měly odvést počáteční zájem a současně upozornit na „škodnou“ v zahradě. Chrániče mají být tak vysoké, aby chránily i před zajícem, který se vzpřímí na zadních nohách. Když je vrstva sněhu vyšší, dokáží zajíci poškodit i dolní větve zákrsků.

 

Podzimní ošetření broskvoní (peckovin)

V době vegetačního klidu jsou peckoviny citlivé k napadení „klejotokem“ (napadení dřevních částí stromů bakteriemi a houbami) a následnému odumírání větví nebo i celých stromů. Proto je vhodné předejít v tuto dobu jakémukoliv mechanickému poškození, které je vstupní branou tohoto ochoření. K poškození může dojít řezem, silným větrem, prasklinkami po silnějších mrazech a v rizikových vlhčích oblastech i rankami po opadaných listech. Proto se na podzim po opadu listů v rizikových oblastech provádí ošetření mědnatým přípravkem např. Kuprikolem se smáčedlem. V předjaří (pokud se oteplí a trvá vlhké sychravé počasí) je vhodné ošetření zopakovat. Toto podzimní ošetření významně sníží i jak napadení „klejotokem“, tak u broskvoní podstatně sníží jarní infekční tlak kadeřavosti broskvoní.

 

Neopadavé dřeviny

Stálezelené jehličnany se na zimu připravují snížením odpařovací plochy opadem jehličí. Jehličnatým i listnatým stálezeleným dřevinám pomůžeme v přípravě na zimu vydatnou závlahou dříve, než přijdou mrazy a půda zamrzne.

Také rododendrony podobně jako další širokolisté stálezelené dřeviny potřebují před zmrznutím půdy dostatečnou zálivku, zejména po suchém podzimu. Je to ochrana před vyschnutím, které se na jaře často nesprávně hodnotí jako poškození mrazem.

 

Maliník

Zejména nově vysazované odrůdy maliníku jsou v některých lokalitách silněji poškozovány odumíráním maliníků, jehož původcem jsou dva druhy hub Didimella applanataLeptosphaeria coniothyrium vyskytující se samostatně nebo společně.Tato choroba se vyskytuje především ve starších a zahuštěných výsadbách. Napadá listy a zejména mladé výhony (letorosty), na jejichž bázi se objevují fialově hnědé různě ohraničené skvrny. Náchylnost odrůd je rozdílná. Napadené výhony mají v následujícím roce menší přírůstky a za příznivého počasí pro rozvoj houby letorosty předčasně, často již na začátku sklizně zasychají a mohou se i vylamovat.

Chemická ochrana je jen částečně účinná (u nás nejsou do malin registrované žádné přípravky), proto jsou důležitá preventivní opatření: vhodné stanoviště, zejména optimální hustota porostu a vyrovnaná výživa - nepřehnojovat dusíkem, udržovat čistý a vzdušný porost, a také provádět včasnou obměnu rostlin. Silněji napadené výhony je nutné odstranit ještě na podzim. Rovněž odstranění odplozených a zahušťujících výhonů proveďte již na podzim, nejlépe ihned po ukončení sklizně. Na rizikové lokality nevysazujte náchylné odrůdy.

 

Růže

Keře růží chráníme před mrazy nejlépe přihrnutím zeminy. Před příchodem mrazů ochráníme i korunku stromkových růží nejlépe ohnutím s přihrnutím zeminy. Růže ohýbáme každý rok na stejnou stranu. Pokud je nemůžeme ohnout, tak je zabalíme do prodyšného materiálu. Důležité je, aby bylo dobře chráněné místo očkování, srůst šlechtěné odrůdy s podnoží. Keře jen částečně zkrátíme a odstraníme jen suché a nemocné části rostlin. Silnější řez na podzim růže oslabuje a zvyšuje nebezpečí poškození mrazem, ten provedeme až na jaře.

Proč některé rostliny nepřežijí zimu

Všechny naše listnaté dřeviny se na zimu začínají připravovat již koncem léta. Zpomalují a ukončují růst a dochází k vyzrávání dřeva. Pouze takové větve bez úhony přečkají zimu a případné silnější mrazy. Pokud ještě v tuto dobu chceme přihnojovat tak zejména fosforem a draslíkem, tyto živiny napomáhají vyzrávání. Naopak v žádném případě již neprovádíme vydatnou zálivku a nehnojíme dusíkem, které podporují prodlužovací růst. Zejména to platí u nových nádherných druhů, které si na doporučení zahradníků zasadíme, ale i přes jejich ujištění, že jsou zimovzdorné, většinou už na jaře nevyraší. Mnohdy nemusí být viníkem ani tak mráz, jako spíše silná vlhkost, která je pro většinu našich zim typická. Dále to může být i pozdní výsadba, kdy rostlina již nestačí do zimy dobře zakořenit. Jednou za čas mohou přijít i extrémní mrazy, které mohou poškodit naše domácí i adaptované druhy. Pokud nechceme být na jaře zklamaní, musíme s tím počítat a musíme se před příchodem zimy o zahradu dobře postarat. U choulostivějších druhů a podzimní výsadby se musíme postarat o vhodnou ochranu zakrytím nebo zabalením do prodyšného materiálu.

Pro trvalky, okrasné traviny a zejména pro dřeviny platí, že je před zimou nikdy neřežeme. To uděláme na jaře až po vyrašení pupenů. Na podzim také nestříháme duté stonky trvalek a suchá stébla okrasných travin. Většina pochází ze suchých oblastí a podobně jako mnohým skalničkám jim vadí zimní vlhkost. Do dutých stonků a stébel se dostane voda a tam podpoří zahnívání, které může zachvátit část trsu nebo i celou rostlinu.

 

Význam živého plotu

Počasí je faktor, který nedokážeme výrazně ovlivnit. Máme však možnost chránit se alespoň částečně před jeho nepříznivými účinky. Například vliv větru na rostliny v zahradě můžeme podstatněji omezit vhodně vysazeným živým plotem, který dokáže snížit jeho rychlost až o 60 procent. Účinnost ochrany závisí na výšce a hustotě plotu. Na podzim je vhodná doba pro jeho výsadbu. Hustou stěnu vytvoříme při pravidelném ošetřování například i z nenáročného ptačího zobu (Ligustrum), habru (Carpinus) nebo buku (Fagus). Živý plot je dekorativní i na podzim - ptačí zob černými bobulemi, habr a buk podzimním zabarvením listí. Všechny chrání před větrem i v zimě, protože část listí na dřevině zůstane. Stálezelený živý plot naroste z hlohyně (Pyracantha) či kaliny pražské (Viburnum x pragense).

 

 

 

Související články

Medax® Max - flexibilní morforegulátor obilnin do každého počasí

02. 03. 2024 Ing. Pavel Šácha; BASF spol. s r.o. Ochrana obecně Zobrazeno 274x

Novinky v meziplodinách pro rok 2024

01. 03. 2024 Ing. Petr Robotka; PRO SEEDS s.r.o. Ochrana obecně Zobrazeno 344x

Rok 2023 v ochraně brambor

16. 02. 2024 Ing. Ervín Hausvater, CSc., Ing. Petr Doležal, Ph.D.; Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, s.r.o. Ochrana obecně Zobrazeno 567x

Jak efektivně snížit spotřebu pesticidů

24. 01. 2024 Prof. Ing. Miroslav Jursík, Ph.D.; Česká zemědělská univerzita v Praze Ochrana obecně Zobrazeno 568x

Další články v kategorii Ochrana obecně

detail