BASF
BASF
BASF

Chemap Agro s.r.o.

Aktuální přehled ochrany polních plodin - duben a květen

15. 04. 2011 Ing. Josef Gall; Týn nad Bečvou Ochrana obecně Zobrazeno 12069x

U zapojených porostů na vyšší hladině hnojení je předpoklad škodlivého výskytu houbových chorob - padlí travního, braničnatky plevové, braničnatky pšeničné,rzi pšeničné a dalších. Průběžně u citlivých odrůd oz ječmene sledujte výskyty chorob a proveďte včas ošetření proti hnědé skvrnitosti a rynchosporiové skvrnitosti fungicidy. Padlí travní je nejčastěji se vyskytující chorobou jarního ječmene, i když míra škodlivosti v jednotlivých letech kolísá. V porostech obilnin mohou být také zjištěny i výskyty mšic, které mohou druhotně šířit virus žluté zakrslosti ječmene způsobující virovou žlutou zakrslost ječmene. S nárůstem ploch řepek úměrně narůstá i škodlivost houbových chorob a šešulových škůdců.

Agrinova

Obilniny

 Ozimá pšenice

U zapojených porostů ozimé pšenice na vyšší hladině hnojení je předpoklad škodlivého výskytu houbových chorob - padlí travního, braničnatky plevové, braničnatky pšeničné, rzi pšeničné a dalších.

 

Padlí travní

Padlí travní (Blumeria graminis)je rozšířeno ve všech oblastech pěstování obilnin. Silné napadení se může projevit při teplém a relativně suchém jarním počasí. Napadení podporuje vysoká vzdušná vlhkost, (ale ne déšť), teploty mezi 18–20 °C a střídání teplých a vlhkých dnů. Kritická fáze ozimé pšenice je ve fázi sloupkování. Vyšší škody způsobuje zejména při vyšších dávkách dusíku. V klasech padlí vytváří vstupní bránu jiným patogenním houbám (braničnatkám, fuzariózám).

 

Braničnatky

Braničnatky (Septoria spp.) jsou fakultativní parazité, kteří snadněji kolonizují starší odumírající pletiva.

V posledních letech zaznamenáváme vyšší škodlivost braničnatky pšeničné (Septoria tritici) a to již od období obnovení jarní vegetace ozimých pšenic. Významné zdroje infekce jsou v posklizňových zbytcích. Mezi hostitelské rostliny choroby se řadí i žito a některé trávy. Jedná se o parazita, který napadá listy, stébla i klas. Spory se šíří odstřikujícími kapkami ze spodních listů na horní. Infekci podporují časté dešťové srážky během metání a používání vyšších dávek regulátorů na zkracování stébla, oddálení zrání, použití vyšších dávek dusíku. Silný rozvoj napadení je často na porostech předtím mechanicky poškozených (i popálených listovými hnojivy). Stárnoucí listy jsou vždy více napadány a slouží jako zdroj infekce pro další postup epidemie směrem k praporcovému listu a klasům.

 

Helmintosporiová skvrnitost

Helmintosporiová skvrnitost (Pyrenophora tritici-repentis, teleom. Drechslera tritici repentis - DTR, syn. Helminthosporium tritici-repentis) se vyskytuje zejména v porostech ozimé pšenice (méně ječmene, žita a ovsa). Symptomy na listech pšenice jsou na první pohled velice podobné symptomům braničnatky pšeničné a plevové. DTR se od obou braničnatek liší tím, že nevytváří pyknidy na listech a skvrny mají typickou světlehnědou barvu s chlorotickým okrajem a s tmavohnědým středem. Choroba se šíří postupně od spodních listů k vrchním. Nejdříve se napadení zpravidla objeví na listech rostlin v kolejových řádcích. K primární infekci listů dochází na jaře v období dubna až května askosporami uvolněnými z napadených zbytků slámy. V pozdějším období dochází k sekundární infekci konidiemi z primárně napadených listů i na větší vzdálenosti.

Výskyt choroby v porostu podporuje pěstování pšenice po pšenici, mělké zapravení posklizňových zbytků, pěstování náchylných odrůd, přítomnost pýru jako hostitelské rostliny. Pravděpodobnost škodlivého výskytu zvyšuje déletrvající období dešťů koncem sloupkování.

Účinná fungicidní ochrana musí být zahájena včas na počátku šíření infekce (v době tvorby konidií) na konci sloupkování (34–39 BBCH).

Rozvoj chorob v porostech bude zvláště záležet na dalším průběhu počasí. Proveďte kontrolu zdravotního stavu porostů a u náchylných odrůd je podle potřeby ošetřete proti zjištěným chorobám a případně i proti plevelům (pcháč oset, šťovíky aj.).

 

Kohoutci

Rovněž doporučujeme věnovat pozornost výskytu kohoutků (Oulema ssp.). Silnější výskyty jsou podporovány suchým a teplým počasím v době kladení vajíček a závisí do jisté míry i na přítomnosti různých predátorů a entomopatogenních hub. U ozimé pšenice se ve fázi sloupkování (32–37 BBCH) orientačně zjišťuje počet vylíhlých larev.

Ošetření se provádí v době, kdy poměr vylíhlých larev k počtu vajíček je 1:2 nebo vyšší, při výskytu více než 0,6 vajíčka a larev na stéblo. Uváděná čísla jsou pouze orientační. Vyšší polní odolnost před napadením kohoutky mají úzkolisté odrůdy s tuhými listy a odrůdy s vyšším počtem trichomů na jednotku plochy.

 

Ozimý ječmen

Průběžně u citlivých odrůd sledujte výskyty chorob a proveďte včas ošetření proti hnědé skvrnitostirynchosporiové skvrnitosti fungicidy.

 

Rynchosporiová skvrnitost

Původce rynchosporiové skvrnitosti houba Rhynchosporium secalis napadá především ozimý ječmen, vyskytuje se také i na jarním ječmeni, žitu a tritikále. Houba přežívá ve formě trvalého mycelia na napadených posklizňových zbytcích, popřípadě je možný i přenos osivem. Houba přezimuje i na dalších ozimých hostitelích a travách. Obecně výskyt a šíření choroby podporují vydatnější srážky a chladnější počasí s teplotami 15–20 °C. Choroba se však může začít šířit již od 4 °C. Odrůdy mají různou citlivost k chorobě. Infekce se šíří konidiemi v rozstřikujících se dešťových kapkách padajících z listu na list.

Širokospektrální fungicidy na bázi triazolů účinkují na rynchosporiovou skvrnitost velmi dobře a hlavní časové období ochrany spadá do sloupkování až objevení se praporcového listu.

 

Jarní ječmen

Ošetření proti plevelům můžete provádět s většinou povolených herbicidů již od začátku odnožování, kdy účinně zničíte vzcházející plevele i nižšími doporučenými dávkami. U porostů zaplevelených pcháčem rolním je vhodnější počkat až na vytvoření listové růžice pcháče.

U zažloutlých - „zamazaných“ porostů je vhodné podpořit rozvoj kořenů přihnojením ledkem (nejlépe vápenatým).

U citlivých odrůd se zaměřte i na sledování a případné ošetření padlí travního a v pozdějších fázích i na hnědou skvrnitost. Za suchého a teplého počasí mohou na jarním ječmeni ohniskově škodit i kohoutci.

 

Padlí travní

Padlí travní (Blumeria graminis) je nejčastěji se vyskytující chorobou jarního ječmene, i když míra škodlivosti v jednotlivých letech kolísá. Silné napadení padlím možno očekávat při teplém a relativně suchém jarním počasí. Napadení podporuje vysoká vlhkost (ale ne déšť), teploty mezi 18–20 °C a střídání teplých a vlhkých dnů. Výskyt padlí travního poškozuje ječmen během celé vegetace, avšak největší výnosové ztráty jsou při časném napadení už v průběhu odnožování. U citlivých odrůd jarního ječmene může časná infekce silně omezit počet produktivních odnoží.

Ochranou je včasná aplikace fungicidů a předpokladem nepěstovat jarní ječmen po ozimém nebo v jeho blízkosti. Neset jarní ječmeny příliš pozdě.

 

Hnědá skvrnitost

Výskyty hnědé skvrnitosti (Pyrenophora teres) podporují husté porosty a bohaté srážky. Přezimuje na posklizňových zbytcích, výdrolu a na ozimém ječmeni. Zdrojem infekce může být i nemořené osivo. Choroba vytváří na listech hnědé síťovité nebo eliptické skvrny. Pokud dojde k silnému rozšíření těchto skvrn od fáze sloupkování až do konce vegetace, může způsobit značné ztráty. Silnější výskyty této choroby lze očekávat v chladnějších a vlhčích letech, zejména u odrůd, které jsou rezistentní vůči padlí. Také vyšší dávky dusíkatých hnojiv podporují větší napadení ječmene.

Fungicidy je vhodné aplikovat v druhé polovině vegetační doby. Mezi odrůdami jsou určité rozdíly v odolnosti, žádná z nich však není plně rezistentní.

 

Rynchosporiová skvrnitost

Rynchosporiovou skvrnitost (Rhynchosporium secalis) podporují bohaté srážky a chladnější počasí. Infekce se šíří konidiemi v rozstřikujících se dešťových kapkách, padajících z listu na list.

Ochrana spočívá v izolační vzdálenosti ozimého a jarního ječmene, využití odrůdové citlivosti a ošetření fungicidy. Riziko výskytu zvyšuje vysoké zastoupení ozimého ječmene v osevním postupu.

 

Mšice na obilninách

V porostech obilnin mohou být také zjištěny i výskyty mšic (Aphidoidea), které mohou druhotně šířit virus žluté zakrslosti ječmenezpůsobující virovou žlutou zakrslost ječmene (BYDV - Barley yellow dwarf virus). BYDV je výhradně přenášen obilními mšicemi a jeho nejvýznamnějším přenašečem je mšice střemchová (Rhopalosiphum padi). Na jaře se virus může sekundárně silně šířit s přibývajícím výskytem mšic především koncem května a začátkem června ve značném rozsahu. Na jaře jsou proto více poškozovány pozdější výsevy jarních obilnin!

Virus zakrslosti pšenice (WDV - Wheat dwarf mastrevirus) způsobuje virovou zakrslost obilnin. WDV je přenášen křískem polním (Psammotettix alienus).Druhé období infekce WDV probíhá na jaře ve fázi sloupkování a později. Na této sekundární infekci se podílejí nymfy a dospělci kříska vylíhlí z přezimujících vajíček, kteří se nakazili na nemocných rostlinách. Jak uvádí odborné zdroje, mimo porosty ozimých obilnin křísci migrují jenom v malé míře a významnější napadení jarních porostů virem WDV nebylo pozorováno.Obilniny infikované na jaře mají podstatně nižší výnosové ztráty než obilniny nakažené již na podzim.

Oba viry se přenášejí perzistentním způsobem. U obou virů jsou hostitelské rostliny i příznaky velmi podobné a snadno zaměnitelné. Nejčastěji se projevují žloutnutím rostlin, u některých druhů až červenáním (pšenice, oves, kukuřice). V případě silnějšího napadení rostliny špatně nebo vůbec nevymetají a kvítky jsou sterilní. U silných infekcí (zvláště časných podzimních infekcí) dochází k výrazným zakrslostem až odumírání rostlin.

Ve vzorcích rostlin odebraných pracovníky SRS na podzim 2010 (byly zjištěny jenom slabé výskyty) byla potvrzena přítomnost viru zakrslosti pšenice WDV a ojediněle i přítomnost viru žluté zakrslosti ječmene BYDV.

V oblastech s plošným výskytem virových zakrslostí obilnin proto sledujte aktuální informace o situaci a prognóze vývoje letové aktivity mšic a vývoje populace kříska polního, které jsou uváděny v Aphid Bulletinu, který pravidelně vydává: Státní rostlinolékařská správa, Opava, remolem@srs.cz, tel. 553 631 111, 553 631 226 nebo na webových stránkách: http://eagri.cz/public/web/srs/portal/skodlive-organizmy/

 

 

 

Braničnatka pšeničná se objevuje časně na jaře
Braničnatka pšeničná se objevuje časně na jaře
 
Rynchosporiová skvrnitost
Rynchosporiová skvrnitost
 
Padlí travní nejvíce škodí již při odnožování ječmene
Padlí travní nejvíce škodí již při odnožování ječmene
 
Hnědá skvrnitost na ječmeni
Hnědá skvrnitost na ječmeni
 
Mšice v klasu
Mšice v klasu
 
Virová zakrslost obilnin
Virová zakrslost obilnin

 

 

Ozimá řepka

S nárůstem ploch řepek úměrně narůstá i škodlivost houbových chorob a šešulových škůdců.

 

Hlízenka obecná

Jednou z vážnějších chorob, která působí významné výnosové ztráty (po přerušení svazku cévních) předčasným nouzovým dozráváním rostlin je bílá hniloba - hlízenka obecná (Sclerotinia sclerotiorum). Šešule předčasně pukají, snižuje se HTS a klesá i obsah oleje. Riziko napadení zvyšuje vysoká koncentrace řepky v osevním sledu a vlhké polohy. Intenzitu napadení zvyšuje teplé a střídavě vlhké počasí před a během květu u hustých a vyšších porostů. První příznaky choroby na porostu se objevují v období dokvétání a po odkvětu. První známkou napadení jsou protáhlé vodnaté skvrny na hlavním stonku. Skvrny rychle šednou, často mívají stříbřitý nádech, dochází k trhání a loupání pokožky napadených rostlin. V místě napadení je uvnitř stonku často bílé vatovité mycelium houby, ve kterém se tvoří černá sklerocia. Silně napadené stonky se lámou. Obdobné příznaky mohou být i na postranních větvích. Sklerocia se dostávají do půdy při sklizni a zejména při zapravování řepkové slámy. V půdě mohou setrvat 5 i více let. Na jaře vyrůstají ze sklerocií za příhodných podmínek plodničky (apothecia).

Pro napadení porostů řepky hlízenkou je významné, do jaké míry se bude v jarním období časově shodovat tvorba apothecií (produkce askospor) s obdobím květu řepky. Klíčící spora je schopna rostlinu infikovat pouze tehdy, pokud má vlhko a teplo a roste na vhodném organickém substrátu např., na opadaných květních plátcích, které ulpěly na stonku. Proto k infekcím dochází zejména v období opadu korunních plátků při déletrvajícím vlhkém teplém počasí (relativní vlhkosti vzduchu vyšší než 80 %) během květu. Silnější napadení tedy můžete předpokládat zejména u vyšších a hustých porostů za vlhkého počasí během květu řepky.Naopak u nižších řídkých porostů a trvale suchém počasí během květu bude napadení jen minimální. Předpokladem pro výskyt choroby v porostu je velký výskyt sklerocií v půdě, nebezpečí napadení také zvyšuje vysoká koncentrace hostitelských rostlin v osevním postupu a vlhké polohy.

Optimální termín pro ošetření je v době plného květu (10 dní po začátku květu) fungicidy: Acanto, Alert S, Amistar Xtra, Caramba, Bumper Super, Harvesan, Horizon 250 EW, Lynx, Ornament 250 EC, Pictor, Proline 250 EC, Prosaro 250 EC aj. Při použití fungicidů s regulačním efektem v časném jarním období je vhodnější v době květu použít fungicid s jinou účinnou látkou (antirezistentní strategie).

Agrotechnická ochrana zejména spočívá ve volbě odolných odrůd, dodržování osevního postupu, použití zdravého osiva a optimálního hnojení dusíkem.

Na plochách více zamořených sklerocii hlízenky možno také použít biologický přípravek Contans WG, který obsahuje spory houby Coniothyrium minitans, jež v půdě parazituje na sklerociích hlízenky. Přípravek se aplikuje i před setím řepky se zapravením do hloubky 5 cm (nebo ještě vhodněji podle návodu na strniště). Omezuje se tak škodlivé působení zdrojů infekce z půdy. Na jeho použití se vztahuje dotační program ministerstva zemědělství.

 

Bejlomorka kapustová

Výskyty bejlomorky kapustové (Dasyneura brassicae)jsou značně závislé na průběhu počasí (teplota půdy, zamokření) a samotná chemická ochrana není schopna tohoto škůdce trvale z porostů odstranit. V nižších polohách je škodlivost také dána (zejména v teplejším roce) i překrytím období odkvétání řepky a náletem druhé generace bejlomorky. Stejně jako blýskáček řepkový je i bejlomorka polyfág a zejména v pozdějších generacích (i 5 do roka) se vyskytuje i na dalších brukvovitých rostlinách, kde se může nerušeně namnožit.

Boj proti bejlomorce je dosti obtížný. Kontaktní a požerové insekticidy nemohou na larvičky uvnitř šešulí dostatečně působit a účinně zasáhnout dospělé mušky bejlomorek v porostu (před vykladením vajíček do šešulí) je velmi obtížné. Při postřiku ráno a v podvečer se zpravidla ukrývají hluboko uvnitř porostu. Aktivní jsou zejména v poledních hodinách, kdy se páří a samičky kladou vajíčka do šešulí. Vzhledem k letu včel a vysokým teplotám se v tuto dobu insekticidy zpravidla neaplikují. Ohroženy jsou zejména řidší porosty a řepka, která je pěstovaná blíže než 500 m od ploch, kde byla řepka ve třech minulých letech. Teploty do 15 °C výrazně omezují škodlivost. Naopak tropické teploty (okolo 30 °C) a sucho výrazně poškození zvyšují. Přirozenými nepřáteli jsou zejména blanokřídlí parazitoidi. Larvičky bejlomorek žijí uvnitř šešulí. Semena přímo nepoškozují, ale deformují napadené šešule, které před dozráním předčasně pukají. Uvnitř šešulí mohou účinkovat pouze hloubkově nebo systémově působící insekticidy.

Ošetření proti bejlomorce kapustové případně i krytonosci šešulovému (Ceutorrhynchus assimilis)je možno provádět podle signalizace. Kritické číslo jeu bejlomorky 1 samička na 4 rostliny nebo květenství. Obtížně se zjišťuje vzhledem k možné záměně s mnoha dalšími druhy podobného hmyzu. Škůdce lze vyhledávat v porostu nejlépe při teplotách nad 15 °C (v období mezi 11.–15. hodinou v teplých slunečných a bezvětrných dnech) od fáze plného květu do konce dokvétání porostu. Preventivně se doporučuje aplikovat nitrofenoláty (Atonic Plus, N-Fenol Mix aj.) na začátku květu řepky. Tyto látky patrně zpevňují šešule a znesnadňují kladení vajíček do šešulí. První ošetření se provádí při začátku květu pyretroidy: Alfametrin, Decis Mega, Fury 10 EW, Karate se Zeon technologií 5CS, Rapid, Vaztak 10 EC a druhé ošetření v plném květu (až dokvétání porostu) přípravky: Biscaya 240 OD, Mospilan 20 SP. Pozor na včely - aplikace přípravku spolu s jiným přípravkem nebo látkou, aniž by tato společná aplikace byla doporučena v návodu na použití, je posuzována jako aplikace přípravku nebezpečného pro včely (nebo zvlášť nebezpečného pro včely)! Ošetření porostu insekticidy proti stonkovým krytonoscům a blýskáčku řepkovému může omezit i výskyty první generace bejlomorky kapustové.

 

 

Sklerocia hlízenky přetrvávají v půdě i více než pět let
Sklerocia hlízenky přetrvávají v půdě i více než pět let
 
Poškození šešulí řepky bejlomorkou kapustovou
Poškození šešulí řepky bejlomorkou kapustovou
 
Krytonosec šešulový
Krytonosec šešulový

 

 

Ostatní polní plodiny

 

Mák

Pokud jste neaplikovali preemergentní herbicidy, sledujte vývojovou fázi máku a vzcházejících plevelů, aby plevele nepřerostly. Dávky a kombinace herbicidů volte podle růstové fáze máku a spektra plevelných rostlin. Na překonání stresu lze i v máku využít stimulátory růstu Atonik Pro, Synergin, Sunagreen aj.

S nárůstem osetých ploch, a také s pěstováním ozimých forem máku se rozšířila škodlivost houbových chorob - zejména plísně máku (Peronospora arborescens) a helmintosporiové nekrózy máku (Pleospora calvescens). Obě choroby mohou přežívat na napadených rostlinných zbytcích a mohou se přenášet i infikovaným osivem, proto je nutné používat zdravé namořené osivo.

  

Maximální dávky herbicidů v závislosti na vývojové fázi máku

Přípravek

Účinná látka

Preemergentní aplikace

3 pravé listy máku

4 pravé listy máku

6 pravých listů máku

Maximální celková dávka za vegetaci

Syncuran 80 DP*

chlorotoluron

0,7 kg

1,0 kg

1,25 kg

1,5 kg

2,4 kg

Lentipur 500 FW, Toluron

chlorotoluron

1,2–1,3 l

1,1 l

1,25 l

2,4 l

2,4 l

Starane 250 EC, Tomigan 250 EC

fluroxypyr

-

-

0,25 l

0,5 l

0,6 l

Callisto 480 SC

mesotrione

0,25 l

-

0,1–0,15 l

0,2 l

0,25 l

Pozn.: * přípravek je povolen k používání pouze do spotřebování zásob

 

 

 

 

 

 

 

 







 

Hrách, bob

U vzcházejících luskovin, zejména za teplého a suchého počasí, kdy je zpomalen růst, sledujte poškození listů listopasy. Silně napadené porosty včas ošetřete přípravky Fury 10 EW, Karate se Zeon technologií 5 CS, Talstar 10 EC* aj. Za vlhkého počasí není potřeba ošetřovat.

 

Kukuřice

Probíhá ochrana proti plevelům, která by měla být optimálně provedena od zasetí do výšky 20 cm kukuřice některým z široké nabídky herbicidů.

 

Slunečnice

K preventivním opatřením k omezení šíření houbových chorob patří setí zdravého osiva, dodržování osevního postupu, hluboké zaorání posklizňových zbytků a především nepřehnojování porostů slunečnice dusíkem. Na plochách více zamořených sklerocii hlízenky možno také dle návodu použít biologický přípravek Contans WG.

 

Cukrovka

U cukrovky probíhá ochrana proti plevelům.

Sledujte také nálet mšic (Aphidoidea) do porostů, a podle potřeby je včas ošetřete přípravky: Chess 50 WG, Bulldock 25 EC, Force 20 CS, Karate Zeon, Nexide, Nurelle D, Pirimor 50 WG, Perfekthion, Rapid, Talstar 10 EC* aj.

V období od vytvoření pravých listů do zapojení porostu lze i u cukrovky využít stimulátory růstu např. Atonik Pro, Synergin, Sunagreen aj. Lze je použít i opakovaně, ve směsi s některými přípravky i vybranými kapalnými hnojivy na překonání stresu.

 

Brambory

Vysázené porosty brambor je nutno ošetřit proti plevelům před vzejitím, poněvadž pozdější aplikace na vzešlé porosty již bývají více problematické. Herbicidy pro preemergentní aplikace: Afalon 45 SC, Boxer, Command 36 CS, Mistral, Metriphar 70 WP, Pertus, Sencor 70 WP, Racer 25 EC - případně jejich doporučené kombinace; pro postemergentní aplikace: Basagran Super,Mistral, Metriphar 70 WP, Sencor 70 WPi případně v kombinaci s Titusem 25 WG aj.

 

* přípravek je povolen k používání pouze do spotřebování zásob

 

 

Související články

Medax® Max - flexibilní morforegulátor obilnin do každého počasí

02. 03. 2024 Ing. Pavel Šácha; BASF spol. s r.o. Ochrana obecně Zobrazeno 274x

Novinky v meziplodinách pro rok 2024

01. 03. 2024 Ing. Petr Robotka; PRO SEEDS s.r.o. Ochrana obecně Zobrazeno 344x

Rok 2023 v ochraně brambor

16. 02. 2024 Ing. Ervín Hausvater, CSc., Ing. Petr Doležal, Ph.D.; Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, s.r.o. Ochrana obecně Zobrazeno 567x

Jak efektivně snížit spotřebu pesticidů

24. 01. 2024 Prof. Ing. Miroslav Jursík, Ph.D.; Česká zemědělská univerzita v Praze Ochrana obecně Zobrazeno 568x

Další články v kategorii Ochrana obecně

detail