BASF
BASF
BASF

AGRA

Aktuální přehled ochrany polních plodin - srpen a září 2017

14. 08. 2017 Ing. Josef Gall; Týn nad Bečvou Ochrana obecně Zobrazeno 2801x

Hlavním předpokladem dobrého a rychlého vzcházení ozimé řepky a dobré účinnosti aplikovaných půdních herbicidů, kromě dalších faktorů, je jemně drobtovitá, stejnoměrně připravená a dobře ulehlá půda. Příliš kypré či hrudovité (kamenité) půdy je třeba před aplikací herbicidů uválet. Účinnost i velmi kvalitního půdního herbicidu na hrudovitých a kamenitých půdách může být nedostatečná, protože semena plevelů z pod hrud či kamenů vyklíčí, aniž by se dostala do styku s účinnou látkou půdního herbicidu. V těchto případech je vhodnější vyčkat s aplikací herbicidů až na vzcházející plevele.

Varistar

Řepka ozimá

Kyselé půdy snižují u řepky výnos, proto je třeba již v předstihu, dle rozboru povápnit, nejlépe již k předplodině a vápenaté hmoty rovnoměrně zapravit do celého orničního profilu. Vápnění půdy také snižuje výskyt některých chorob a škůdců. Dostatečné a vyvážené hnojení všemi základními živinami a mikroprvky je předpokladem úspěšného rozvoje rostlin. Zvláště vysoké dávky dusíku (luxusní výživa) zhoršují přezimování a zdravotní stav rostlin - zvyšují napadení houbovými chorobami a savými škůdci.

Přestože je to plodina s vysokou konkurenční schopností, tak dlouhá doba růstu a „redukce“ olistění rostlin přes zimní období poskytují prostor a čas pro rozvoj plevelů klíčících již na podzim. Jedná se hlavně o vzrůstné plevele, tj. heřmánkovec přímořský, svízel přítulu, pýr plazivý a v podzimním období také výdrol obilnin. K přímé škodlivosti plevelů (odběr živin, vody, zastínění atd.) je nutno připočítat i následné komplikace při sklizni zaplevelených ploch. Na většinu plevelů dobře působí povolené preemergentní, případně časně postemergentní herbicidy. V případě většího výskytu heřmánkovitých plevelů, výdrolu obilnin a pýru plazivého je možné použít i postemergentní aplikaci (po vzejití plodiny) herbicidů Bonaxa, Galera Podzim dle návodu i v kombinaci se selektivním graminicidem proti výdrolu a pýru.

Hlavním předpokladem dobrého a rychlého vzcházení ozimé řepky a dobré účinnosti aplikovaných půdních herbicidů, kromě dalších faktorů, je jemně drobtovitá, stejnoměrně připravená a dobře ulehlá půda. Příliš kypré či hrudovité (kamenité) půdy je třeba před aplikací herbicidů uválet. Účinnost i velmi kvalitního půdního herbicidu na hrudovitých a kamenitých půdách může být nedostatečná, protože semena plevelů z pod hrud či kamenů vyklíčí, aniž by se dostala do styku s účinnou látkou půdního herbicidu. V těchto případech je vhodnější vyčkat s aplikací herbicidů až na vzcházející plevele.

Výdrol obilnin můžeme podstatněji omezit snížením sklizňových ztrát obilnin na minimum a provedením včasné podmítky, aby výdrol vzešel a byl zničen již předseťovou přípravou půdy. Aplikace graminicidů (Agil 100 EC, Digator, Fusilade Forte 150 EC, Gallant Super, Garland Forte, Gobi, Gramin, GramiGUARD, Pantera QT, Pilot, Quick 5 EC, Stratos Ultra, Targa 10 EC, Vidrolin) se provádí ve většině případů v první dekádě září, při minimálním zpracování půdy i opakovaně s první aplikací již v srpnu. Tímto ošetřením hubíme současně i chundelku metlici. Na hubení pýru je však nutno dávky graminicidů zvýšit. U odrůd řepky olejky ozimé v technologii Clearfield potlačuje výdrol obilnin herbicid Cleravis.

Na lokalitách, kde byl vloni škodlivý výskyt slimáků, slimáčkůplzáků, je potřeba věnovat pozornost i těmto škůdcům. V polních kulturách největší škody způsobují slimáci na vzcházející řepce a obilninách vyžíráním klíčků. Vylíhlí slimáčci se v prvních fázích vývoje živí řasami. Ty rostou hlavně na vlhčích (zastíněných) a kyselejších místech. Pokud musíte v těchto lokalitách řepku zaset, tak pole předem dle rozboru (nejlépe již k předplodině) povápněte. Optimální životní podmínky a především nutný úkryt před vyschnutím a predátory slimákům poskytují: intenzivní pěstování řepky, časnější termíny setí ozimů, pěstování meziplodin, zaorávání slámy a chrástu cukrovky i minimální zpracování půdy. Kultivací počet slimáků klesá. Aktivitu slimáků také silně ovlivňuje půdní struktura. Hrudkovitá struktura usnadňuje jejich pohyb, neboť je v ní dostatek prostoru mezi jednotlivými hrudkami. Proto je výhodné hrudkovitou půdu po zasetí uválet. K chemické ochraně proti slimákům a plzákům v polních kulturách lze použít povolené moluskocidy (Axcela, Clartex Neo, Lima Oro, Metarex Inov, Slimet, Sluxx HP, Xiren).

Tyto granulované návnadové přípravky se doporučuje aplikovat do porostu či na osetou plochu ve večerních hodinách rozmetáním na široko. Na ohrožených pozemcích s pravidelným výskytem plžů je velmi důležité i preventivní ošetření okrajů pozemků o šířce přibližně 10 metrů - hlavně kolem příkopů, polních cest a remízků. Dodávané návnadové přípravky jsou po určitou dobu odolné proti vlhkosti, takže toto opatření bezprostředně po zasetí je asi jeden týden účinné i po slabších dešťových srážkách. Případně podle monitoringu výskytu plžů - pro slimáčky Deroceras spp. je kritické číslo 3 jedinci na 1 past (50×50 cm) na 1 den - ošetřete pozemek celoplošně těsně (2–3 dny) před vzcházením ozimé řepky. Podrobnější metodika včetně provádění monitoringu bývá uváděna na etiketě přípravků.

V případě, že nastane suché počasí, nemusí být kritické číslo dosaženo a přesto mohou být porosty poškozeny především slimáčkem polním a slimáčkem hladkým, kteří napadají již klíčící rostliny v půdě (obdobně mohou být také poškozeny i ozimé obilniny). Při déletrvajícím suchém počasí zalézají plži poměrně hluboko do půdy a je obtížné je na pozemku najít i v případě jejich velmi silného výskytu. S příchodem vlhkého počasí slimáci hromadně vylézají z půdy a jsou schopni i ve velmi krátké době porost zničit. Z těchto důvodů je nutné v kritických vývojových fázích rostliny, hlavně na lokalitách s pravidelnými výskyty, provádět cílené kontroly porostu. Na listech slimáci škodí okénkovým a okrajovým žírem. V porostech se objevují v noci či brzy ráno nebo za podmračného vlhkého počasí i přes den. Největší nebezpečí hrozí v období od vzejití do fáze druhého pravého listu. Pokud se v porostu objeví slimáci později, řepka je sice částečně poškozena, ale je schopná regenerace. Nejúčinnější ochranou proti tomuto škůdci však je kvalitní agrotechnika.

V oblastech s pravidelným škodlivým výskytem dřepčíků (rodu Phyllotreta ssp.), dřepčíka olejkového a krytonosce zelného se doporučuje vysévat pouze osivo namořené vhodným insekticidem (pokud bude povolený nějaký účinný přípravek).

V některých oblastech také lokálně způsobuje v některých letech během září a října poškození vzcházejících porostů řepek 3. generace pilatky řepkové.

Kvůli používání mořidel bez účinné insekticidní složky (od roku 2013 je zákaz moření osiva účinnými látkami clothianidin, imidacloprid a thiamethoxam) se v některých oblastech zvýšila škodlivost i dalších škůdců - osenice polní, zápředníčka polního a mšice broskvoňové. Mšice broskvoňová je, kromě přímé škodlivosti, intenzivním přenašečem viróz. Škodlivost lehkých viróz lze u řepky do určité míry cílenými zásahy snížit.

V případě zjištění silnějšího výskytu těchto škůdců proveďte ihned insekticidní ochranu některým z pyretroidů (Alfametrin ME, Decis Mega, Hunter, Kaiso Sorbie, Nexide, Rapid, Vaztak Active).

Proti mšici broskvoňové je v podzimním období důležité provést insekticidní ochranu rychle i při malém výskytu mšic v porostu a podle potřeby ošetření opakovat. V loňském roce se v některých oblastech u mšice broskvoňové projevila rezistence vůči aplikovaným insekticidům (pyretroidům) a cílená ošetření byla často nedostatečně účinná. Do řepky olejky je kromě pyretroidů na mšice povolen Pirimor 50 WG a na osenici polní Nurelle D.

Lokálně byla zjištěna i nádorovitost kořenů brukvovitých (Plasmodiophora brassicae). Výskyt choroby v ČR je lokální, na zamořených lokalitách často ohniskový. Choroba je na zamořených lokalitách nejčastěji evidována v porostech z výdrolu a v porostech setých před agronomickým termínem pro danou oblast. Existuje více ras patogenu, znalosti o výskytu jednotlivých ras v ČR nejsou zatím k dispozici. Preventivní opatření - je nutné zabránit zamoření dosud zdravých pozemků;  - udržovat optimální pH; - přerušit osevní sled brukvovitých minimálně na 6 let; - na lokalitě výskytu před výsevem brukvovité plodiny provést vápnění půdy; - dodržet agronomický termín setí pro danou lokalitu (nesít řepku olejku ozimou předčasně); - volit odrůdy s vyšší odolností vůči nádorovitosti kořenů brukvovitých; - využít odolných hostitelských rostlin, které donutí vyklíčit trvalé spory, ale neproběhne na nich celý vývojový cyklus.

Plevele jsou konkurencí při vzcházení řepky
Plevele jsou konkurencí při vzcházení řepky

Výdrol obilnin v řepce je třeba včas odstranit
Výdrol obilnin v řepce je třeba včas odstranit

Řepka poškozená žírem slimáky
Řepka poškozená žírem slimáky

Slimák na řepce
Slimák na řepce

Ozimé obilniny

Přenašeči viróz - po sklizni obilnin mšicekřísi dále pokračují ve svém vývoji a množení na plevelných travách, výdrolu obilnin i kukuřici. Na zamořených lokalitách, kde hrozí šíření virových zakrslostí obilnin (BYDV, WDV) na nově vzcházející porosty ozimých obilnin, je nutno včas odstranit zdroje infekce, tj. vzešlý obilní výdrol podmítkou (cca 3 týdny před setím) nebo kvalitní aplikací totálního herbicidu (alespoň 10–14 dnů před setím). Pozdní, případně nekvalitní ošetření výdrolu ještě urychlí vývoj populací mšic, které se přemístí na vzcházející ozimy. K potlačení škodlivosti virových zakrslostí lze využít také insekticidní mořidla Cruiser 350 FS a Deter. Insekticidní složky mořidel začínají účinkovat od počátku klíčení obilek a rychle se šíří do kořenů a nadzemních částí. Jejich insekticidní účinnost se pohybuje (dle teploty a vlhkosti půdy) od 6 do 8 týdnů. Po tuto dobu chrání porosty obilnin jak před zasídlením mšic a křísů, tak před napadením ostatními obvyklými škůdci mladých rostlin. Riziko šíření viróz lze vyhledat na webu ÚKZÚZ -
eagri.cz/public/web/ukzuz/portal/skodlive-organismy/aphid-bulletin/

Příznaky virové zakrslosti obilnin na podzim
Příznaky virové zakrslosti obilnin na podzim

Brambory

Zejména při přeháňkovém průběhu počasí pokračuje šíření plísně bramboru (Phytophthora infestans) a někde i hnědé skvrnitosti listů (Alternaria solani). Na plochách se škodlivým výskytem plísně (nad 25 %) je vhodné provést likvidaci natě (mechanicky, desikací), aby nedošlo k napadení hlíz. Na ostatních plochách pokračujte podle potřeby v ošetření povolenými přípravky (Acrobat MZ WG, Altima 500 SC, Banjo Forte, Carial Flex, Consento, Criterium, Curzate Gold, Emendo M, Fantic M, Grecale, Infinito, Kunshi, Mixanil, Nando 500 SC, Profilux, Ranman Top, Revus, Revus Top, Ridomil Gold MZ Pepite, Tanos 50 WG, Valbon, Valis M, Vendetta, Zampro Duo, Zignal 500 SC, aj). Na závěrečné ošetření je vhodné použít přípravky s antisporulačním účinkem a schopností ochrany hlíz proti infekci (Altima 500 SC, Nando 500 SC, Ranman Top, Vendetta, Zignal 500 SC). Měďnaté fungicidy (Airone SC, Cuproxat SC, Cuprozin Progress, Defender Dry, Defender, Flowbrix, Funguran Progress, Champion 50 WG,  Kuprikol 250 SC) je možné použít při slabém infekčním tlaku v druhé polovině postřikové sezony a v systémech ekologického zemědělství. Měďnaté fungicidy však mohou prodlužovat vegetaci. Četnost ošetření a druh přípravku se řídí stupněm ohrožení (podle dešťových srážek), který je pravidelně zveřejňován na www.eagri.cz/public/app/srsmapa a je možno se informovat i na místně příslušných odděleních ÚKZÚZ. Za deštivého počasí se ošetřuje v 7denních intervalech, za sucha postačí preventivní ošetření po 14 dnech. Při silnějším napadení porostu je velká pravděpodobnost, že mohou být také napadeny hlízy, což významně ovlivní i výnos a následné ztráty při skladování. Proto věnujte bramborám zvýšenou pozornost i při sklizni, tj. neprovádějte sklizeň za vyšších teplot a porosty s hlízami napadenými plísní bramborovou sklízejte jako poslední. K preventivním opatřením rovněž patří i dokonalé mechanické vyčistění skladů před naskladněním a jejich následná desinfekce. Významnou roli v prevenci proti plísni bramboru hraje také mechanické odstranění nebo desikace natě, která by se měla provést zhruba 3 až 4 týdny před sklizní. Během tohoto období ztrácejí spory infekční potenciál, takže při sklizni není potřeba se obávat nové infekce. Předčasným ukončením vegetace se mimo jiné zlepšuje vyzrálost hlíz, zpevňuje se slupka, snižuje se mechanické poškození, a tím se zlepšuje skladovatelnost a odolnost vůči skládkovým chorobám. Sklizeň by měla proběhnout s minimálním poškozením hlíz a je potřeba vyvarovat se sklizně za deštivého počasí. Při naskladňování by měly být zajištěny podmínky pro hojení poranění (teplota okolo 15 °C).

U sadbových porostů sledujte nálety vektorů viróz (mšic) i na www.eagri.cz/public/web/ukzuz a porosty včas ošetřete přípravky: Actara 25 WG, Biscaya 240 OD, Daskor. Mospilan 20 SP, Nurelle D, Pirimor 50 WG, Plenum, Proteus 110 OD aj.

Nepodceňujte ani ošetření proti pozdnímu výskytu druhé generace mandelinky bramborové, abyste co nejvíce redukovali počet přezimujících brouků tohoto škůdce (AcetGUARD, Actara 25 WG, Alfametrin ME, Bariard, Biscaya 240 OD, Bulldock 25 EC, Calypso 480 SC, Coragen 20 SC, Decis Mega, Ecail Ultra, Fury 10 EW, Gazelle, Karate Se Zeon Technologií 5 CS, Mavrik 2 F, Mido 20 SL, Mospilan 20 SP, NeemAzal-T/S, Nurelle D, Proteus 110 OD, Scatto, Spintor, Vaztak Active). Často stačí ošetřit pouze ohniska výskytu mandelinky bramborové či okraje pole, kde se škůdce vyskytuje. Při plošném ošetření je vhodné spojit tento zásah s ošetřením proti plísni bramboru. Je třeba dodržovat ochrannou lhůtu mezi posledním ošetřením a sklizní brambor!

Plíseň bramboru
Plíseň bramboru

Cukrovka

Věnujte zvýšenou pozornost cerkosporové listové skvrnitosti řepy (Cercospora beticola), zvláště ve vlhčích závětrných polohách, kde při silnějším napadení touto chorobou v rozhodující fázi nárůstu bulev a cukernatosti může zaschnout chrást. Důležité je včas rozpoznat počáteční příznaky choroby. První cerkosporové skvrny se objevují na starších listech, jsou kulaté, velké 2–3 mm v průměru, s šedým středem a tmavším okrajem. Možno je zaměnit s hospodářsky méně významnými chorobami. V případě výskytu ramuláriové listové skvrnitosti řepy (Ramularia beticola) bývají skvrny větší a nemají tmavý okraj. U bakteriálních skvrnitostí jsou skvrny nepravidelného tvaru, odumřelé pletivo později vypadává a list je jakoby děrovaný po kroupách. Pro přesné určení prvních výskytů cerkosporové skvrnitosti listů řepy je vhodné laboratorní ověření daného vzorku. První prahová hodnota je míra napadení, kdy je na 5 listech ze 100 utržených z různých rostlin v porostu alespoň 1 skvrna (asi do 10. srpna). Tato hodnota odpovídá 5 % napadení porostu, což je nejvyšší akceptovatelná míra napadení. Druhá prahová hodnota je pak 40–50 listů ze 100 zjištěná po 15. srpnu. Pokud jsou tyto hodnoty dosaženy, je potřeba aplikovat fungicid. Na základě vyhodnocení modelů založených na sledování příznivých podmínek pro rozvoj patogenu (např. Cer99) je vydána signalizace, pokud se vyskytnou 2 po sobě jdoucí příznivé dny. V praxi se doporučuje provést ošetření za 5 až 8 dní po zjištění prvního výskytu, anebo do 4 dnů po větším dešti (srážky větší než 10 mm během 2 až 4 dnů), kdy jsou příznivé podmínky pro šíření choroby. V případě potřeby aplikujte povolené přípravky (Acanto, Acanto Plus, Amistar Xtra, Apel, Bagani, Bumper Super, Dafne 250 EC, Difure Pro, Eminent 125 ME, Mirador, Opus Top, Retengo Plus, Sfera 267,5 EC, Tango Super, Topsin M 500 SC, Yamato, biofungicid Serenade ASO), případně také měďnaté přípravky: Flowbrix, Kuprikol 50 aj. Přípravky se systémovým účinkem aplikujeme na rostliny s dostatečným turgorem. Při vysokých teplotách tento stav v rostlinách nastává v noci nebo až ráno! Vyšší zaregistrovanou dávku použijeme při silném infekčním tlaku a na porosty s bujným chrástem. V případě trvajícího ohrožení porostu (vlhko, teplo - optimální teplota pro vývoj je asi 20–27 °C) je vhodné ošetření po dvou týdnech zopakovat.

Přípravky doporučené proti cerkosporové skvrnitosti listů řepy většinou účinkují i na ramuláriovou listovou skvrnitost řepy (větevnatka řepná; Ramularia beticola), která bývá přítomna ve smíšených infekcích obou chorob. Silněji napadené listy jsou zvadlé a hnědé, zatímco u cerkosporové skvrnitosti listů řepy jsou pergamenovité. Houba Ramularia beticola je chladnomilnější (optimum pro vývoj je 17 °C). Obě houby přežívají na napadených listech.

Při sušším průběhu počasí s vyššími teplotami se může v porostech cukrovky rovněž škodlivě projevit padlí řepy (Erysiphe betae). Houba vytváří na obou stranách listů bělavé až šedobílé moučnaté povlaky houbového mycelia. Nejprve napadá starší listy, postupně v období silných ranních ros se povlak šíří na celou rostlinu. V sušších ročnících může významně škodit, zvláště jsou-li zjištěny první výskyty již v červenci. Přetrvává v porostech až do sklizně. Větší škody způsobuje zejména při předpokládané pozdní sklizni. Škodlivost se projevuje jak na úbytku výnosu (asi 10–20 %), tak na nižší cukernatosti (asi o 2–3 %). Toto ošetření bývá efektivní do konce srpna. V oblastech s pravidelnými škodlivými výskyty je vhodné porosty ošetřit povolenými přípravky (Acanto, Acanto Plus, Amistar Xtra, Bagani, Difure Pro, Eminent 125 ME, Retengo Plus, Sfera 535 SC, biofungicid Serenade ASO). Dostatečně účinný je i sirnatý přípravek Kumulus WG.

Cerkosporová listová skvrnitost řepy
Cerkosporová listová skvrnitost řepy

Padlí řepy
Padlí řepy

Kukuřice

V některých regionech jsou na dozrávajících palicích kukuřice pravidelně zjišťovány škody žírem ptáků a na některých lokalitách i dospělci lesknáčka čtyřskvrnného, zejména na pozdějších hybridech. Je proto určitá pravděpodobnost, že může na těchto lokalitách docházet k poškození i v letošním roce. Jde o 4 až 8 mm dlouhého broučka s černými krovkami, na kterých jsou na každé krovce dvě nápadně žlutooranžové skvrny. Tento lesknáček byl do Evropy zavlečen ze Severní Ameriky. Z našeho území je znám již od roku 1954. Larvy se živí rostlinným materiálem v půdě. Dospělci se líhnou na přelomu června a července. Na kukuřici mohou dospělci vyžírat měkká zrna a žír začíná většinou ve vrcholové části palice. Ptáci i brouci preferují rostliny na okrajích polí. V ČR není zatím registrován žádný insekticid na ochranu proti lesknáčkovi. Nepřímou ochranou je pěstování hybridů kukuřice s dobře olistěnými (uzavřenými) palicemi pevně přisedlými k rostlině a především zapravení tlejícího rostlinného materiálu hluboko do půdy. Vzhledem k tomu, že je škůdce přitahován látkami, které vylučují poraněné rostliny, je třeba provádět důslednou ochranu proti zavíječi kukuřičnému.

Poškození palice kukuřice ptáky
Poškození palice kukuřice ptáky

Slunečnice

Sledujte podle signalizace výskyt mšic - mšice slívovémšice makové. Práh škodlivosti je do fáze začátku květu (BBCH 59) 50 mšic na rostlinu. Proti mšicím je možné v případě potřeby aplikovat povolené přípravky (AcetGUARD, Bariard, Biscaya 240 OD, Ecail Ultra, Gazelle, Karate se Zeon technologií 5 CS, Mospilan 20 SP, Pirimor 50 WG). Silné napadení mšicemi také zvyšuje výskyt houbových chorob.

Na lokalitách, zvláště v roce příznivém pro jejich rozvoj a šíření, slunečnici častěji ohrožují choroby než škůdci. Odrůdy slunečnice mají rozdílnou odolnost vůči chorobám i škůdcům. Proto by konkrétní výběr ze sortimentu povolených odrůd měl zohlednit možnosti a četnost pesticidní ochrany, a také podmínky na konkrétním pozemku. Z chorob slunečnici v období a kvetení nejčastěji napadá šedá plísňovitost slunečnice (plíseň šedá; Botrytis cinerea), která napadá nejprve listy a následně květní lůžka. Vlivem suššího počasí v posledních letech jsou škody zanedbatelné, avšak za vlhkého počasí v období dozrávání dokáže úbor zcela zničit v průběhu 8–10 dnů. Ochrana spočívá v dodržení optimální hustoty porostu, udržení nezaplevelených porostů, ve vyvážené výživě (nepřehnojovat dusíkem), použití zdravého osiva odolnějších hybridů a dodržení osevního postupu. Na rizikových lokalitách se chemická ochrana porostů provádí současně s ochranou proti ostatním houbovým chorobám zejména v těchto fázích vývoje: plný květ (BBCH 65) a případně do konce květu (BBCH 69) povolenými přípravky (Amistar Xtra, Prosaro 250 EC, Sfera 535 SC). Preventivně lze podle metodiky aplikovat i biopreparáty Polyversum, Serenade ASO. Aby bylo ošetření dostatečně účinné, nesmí se šetřit vodou (optimálně 400 l/ha) a musí se ošetřit i spodní části rostlin. Účinná látka většiny systémových přípravků po přijetí rostlinou postupuje zdola nahoru nebo od středu ke kraji listů a každé ošetření má jen omezenou dobu účinnosti. Přitom čím je infekční tlak větší, tím kratší dobu fungicidní látka chrání rostlinu před napadením.

slunecnice

Skladištní škůdci

Pokud nás meteorologické podmínky nutí sklízet obilí o vyšší vlhkosti, než jaká je vhodná pro skladování (14 %), je nutné zrno s vlhkostí do 20 % aktivně provzdušňovat a při vyšší vlhkosti je nutné umělé dosoušení. Jen při skladování obilí v suchém stavu minimalizujeme rozmnožování a škodlivou činnost mikroorganizmů a skladištních škůdců.

Také při skladování větších objemů zrnin je větší nebezpečí šíření a škodlivosti skladištních škůdců. Při delším skladování v nevhodných podmínkách mohou obiloviny napadnout škůdci nebo i plísně. Mírné zimy v minulých letech podpořily rozvoj skladištních škůdců i v zimním období. K nejdůležitějším obecným zásadám v ochraně před skladištními škůdci patří jejich včasné zjištění a prevence, teprve až na posledním místě je jejich omezení chemickými přípravky.

Základem integrované ochrany proti skladištním škůdcům jsou proto všechna preventivní opatření, jejich pravidelný monitoring a včasná detekce v uskladněném obilí. V zemědělské prvovýrobě se často monitorování a zjišťování skladištních škůdců nevěnuje patřičná pozornost. Většina skladištních škůdců je světloplachá (fotofóbní) a žije velmi skrytým způsobem života, proto je jejich výskyt ve skladech velice nenápadný a snadno ujde pozornosti. Skladištní škůdci většinou nemají (až na výjimky) období rozmnožovacího klidu, a pokud to podmínky dovolí, množí se po celý rok. Ve skladech jsou chráněni před nepříznivými vlivy okolí a mají zajištěn stálý dostatečný přísun potravy. Mohou se tedy nezpozorováni namnožit až do neuvěřitelného množství. Čím dříve se podaří škůdce objevit, tím menší škody stihnou napáchat, a tím menší jsou i náklady na jejich vyhubení.

Včasné zjištění škůdců je proto důležitou součástí prevence. Ve skladech zrnin a krmiv, kromě pravidelné vizuální kontroly povrchu skladovaného obilí, využíváme v praxi pro pravidelné monitorování škůdců lapače - feromonové, lepové, světelné, padákové, insekticidní, potravně retenční aj. Např. feromonový lapač na zjištění přítomnosti potemníků rodu Tribolium v krmivech lze použít i pro reklamaci u výrobce krmných směsí, kterými si většinou tyto škůdce do skladů dovezeme. Do naskladněných obilovin lze použít i jednoduché děrované padákové lapače. Jejich citlivost umožní včasné zjištění škůdce.

Regulace skladištních škůdců

K nejdůležitějším opatřením v ochraně před skladištními škůdci patří plynování neboli fumigace přípravky: Delicia Gastoxin a Phostoxin pelety, tablety.

Pro předsklizňovou přípravu vyčištěných provozů, sil a prázdných skladů se nejčastěji doporučují aplikace reziduálních insekticidů nebo prostorové použití insekticidů: Actellic 50 EC, Actellic Smoke Generator No. 20, Karate se Zeon technologií 5 CS, K-Obiol EC 25, Reldan 22, Talisma EC.

K ošetřování skladovaného obilí lze použít: Actelic 50 EC, Granprotec, K-Obiol EC 25, Talisma EC. Všechny typy chemických přípravků je nutné používat pouze podle platného technologického postupu.

Ošetření napadených zrnin a substrátů, zvláště větších objemů, je vždy složitější a rizikovější, proto je vhodnější se s tímto problémem obrátit na odbornou firmu i proto, že pro aplikaci přípravků na ochranu rostlin povolených k ošetřování provozů, sil a prázdných skladů je potřeba mít speciální odbornou způsobilost pro aplikaci chemických přípravků v zemědělských a potravinářských objektech.

Novější technologií aplikace přípravků k ochraně skladovaných obilovin je jejich ošetření přímo na kombajnu během sklizně, např. přípravkem K-Obiol EC 25. Jedná se o malé dávky insekticidních přípravků, které hubí skladištní škůdce při žíru ošetřených obilek.

Velkým problémem je však narůstající rezistence skladištních škůdců vůči používaným účinným látkám.

Důsledky výskytu skladištních škůdců

Již nepatrný počáteční výskyt skladištních škůdců vede ke ztrátám a kontaminaci skladovaných produktů. Při déletrvajícím napadení dochází v ohniscích napadení k zahřívání, zvyšování vzdušné vlhkosti a posléze i k tvorbě plísní. Tyto podmínky jsou příznivé i pro další sekundární škůdce a roztoče. V konečné fázi dochází k totálnímu znehodnocení skladovaného produktu. Již při minimálním napadení se zhoršuje možnost odbytu na trhu a tím i rentabilita skladování.

V praxi to znamená, že pokud je ve skladovaném obilí nalezen živý škůdce, tak je to důvod k zamítnutí celé dodávky. Zejména v teplých ročnících se mohou skladištní škůdci namnožit velmi rychle.

K zásadám správného skladování patří:

  • pro skladování obilovin používat pouze vhodné skladovací prostory;
  • udržovat sklady v dobrém stavu i po stavební stránce;
  • skladovací prostory i okolí před uskladněním nové sklizně důkladně vyčistit a vhodně ošetřit;
  • naskladňovat pouze suché a vyčištěné partie;
  • skladovaný produkt průběžně kontrolovat v pravidelných intervalech;
  • při napadení provést včas účinná ochranná opatření.

Skladování obilí na farmě nese větší riziko napadení škůdci
Skladování obilí na farmě nese větší riziko napadení škůdci

 

Uváděné informace by měly posloužit jako vodítko ke sledování porostů a pro práci v terénu.

Aktuální přehled ochrany polních plodin - srpen a září 2017

Plevele jsou konkurencí při vzcházení řepky
Výdrol obilnin v řepce je třeba včas odstranit
Řepka poškozená žírem slimáky
Slimák na řepce
Příznaky virové zakrslosti obilnin na podzim
Plíseň bramboru
Cerkosporová listová skvrnitost řepy
Padlí řepy
Poškození palice kukuřice ptáky
 -
Skladování obilí na farmě nese větší riziko napadení škůdci

Související články

Medax® Max - flexibilní morforegulátor obilnin do každého počasí

02. 03. 2024 Ing. Pavel Šácha; BASF spol. s r.o. Ochrana obecně Zobrazeno 275x

Novinky v meziplodinách pro rok 2024

01. 03. 2024 Ing. Petr Robotka; PRO SEEDS s.r.o. Ochrana obecně Zobrazeno 346x

Rok 2023 v ochraně brambor

16. 02. 2024 Ing. Ervín Hausvater, CSc., Ing. Petr Doležal, Ph.D.; Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, s.r.o. Ochrana obecně Zobrazeno 570x

Jak efektivně snížit spotřebu pesticidů

24. 01. 2024 Prof. Ing. Miroslav Jursík, Ph.D.; Česká zemědělská univerzita v Praze Ochrana obecně Zobrazeno 572x

Další články v kategorii Ochrana obecně

detail