Zelenina

Průběžně v porostech kontrolujte výskyty svilušek, mšic, třásněnek a ploštic. Při vlhkém počasí narůstá škodlivost plísní ve sklenících i na venkovních kulturách! Sledujte signalizacina www.srs.cz/meteo.

Pozor ve vlhčích lokalitách na narůstající počty slimáčků a plzáka španělského! Možno aplikovat návnadové příravky Mesurol Schneckenkorn (methiocarb), Vanish Slug Pellets (metaldehyd) a Feramol (fosforečnan železitý). Přípravky nutno aplikovat podle návodu. Za určitých pěstebních podmínek možno využít i biologický přípravek Nemaslug.

Okurky

Plíseň dýňovitých

Porosty pravidelně ošetřujte proti plísni dýňovitých (dříve plísni okurkové; Pseudoperonospora cubensis) v závislosti na infekčním tlaku, intenzitě růstu a použitém přípravku. Za deštivého počasí v 7denních intervalech (většinou vždy po sběru) s dodržením předepsaných ochranných lhůt. Za sucha postačí preventivní ošetření po 14 dnech.

Z registrovaných přípravků můžete aplikovatAcrobat MZ, Bravo 500, Curzate K, Dithane DG Neotec, Kocide 2000, Kuprikol 250 SC, Infinito, Ortiva, Previcur 607 SL a Ridomil Gold MZ Pepite. Během sklizně nejlépe ihned po otrhání plodů. Podle metodiky možno preventivně aplikovat i biopreparát Polyversum.

Škůdci

Případně dle intenzity napadení porosty ošetřete i proti sviluškám, mšicím, plošticím a třásněnkám. Stejní škůdci mohou škodit i na paprikách. Pozor na dodržení ochranné lhůty!

Plíseň dýňovitých na okurce

Okurka poškozená sviluškami

Paprika

Opadávání květů

Opadávání květů papriky v létě ve skelníku a fóliovníku většinou způsobuje vysoká teplota v kombinaci s nízkou vzdušnou vlhkostí. Při teplotě blížící se 30 °C a vzdušné vlhkosti pod 60 % květy nebo i poupata opadávají. Pomůže intenzivnější větrání a zvýšení vlhkosti.

Nový roztoč ve sklenících

Na paprikách může škodit i nově zavlečený roztoč - škůdce rostlin ve sklenících Polyphagotarsonemus latus. Jeho nejčastějším příznakem na paprikách je kožovitost (korkovitost) plodů. Tito roztoči (čeledi Tarsonemidae - roztočíkovití) mají protáhle oválné tělo mikroskopických rozměrů, obvykle dosahují velikosti pouze několika desetin milimetru. Tento teplomilný druh byl do skleníků zavlečen s okrasnými rostlinami. Spektrum hostitelských rostlin je velmi široké. Škodlivý výskyt byl pozorován zejména na sazenicích paprik předpěstovaných ve sklenících, ve kterých jsou současně pěstovány i různé okrasné rostliny, které bývají zdrojem napadení. V optimálních podmínkách se dokáže roztoč v krátké době velmi rychle namnožit. Při vysoké teplotě trvá vývoj generace pouze 4–5 dní! Vývoj probíhá na spodní straně mladých listů, kde je optimální vlhkost, stín a vhodné potravní podmínky. Během roku může mít mnoho překrývajících se generací.

Poškození rostlin způsobená tímto roztočem bývají často zaměňována s příznaky poškození způsobenými jinými biotickými či abiotickými faktory (nedostatky ve výživě, poškození herbicidy, fyziologické poruchy atd.). K typickým příznakům napadení mladých rostlin paprik patří deformace vegetačních vrcholů jako po napadení mšicemi a výrazné zpomalení růstu až jeho úplné zastavení. Terminální listy a květní poupata bývají deformovaná a při silném napadení nerozkvétají a zasychají. Listové čepele se často stáčejí směrem k rubové straně. U napadených plodů tento roztoč preferuje zastíněnou část. Plody se špatně vybarvují, jsou skvrnité, deformované se zkorkovatělým povrchem v místech předchozího sání. Více napadené plody krní a mohou i předčasně opadávat.

Ochrana proti roztoči Polyphagotarsonemus latus je založena na prevenci proti zavlečení a dodržováním hygieny při pěstování sadby a aplikací akaricidů. Do papriky jsou na svilušky (účinkují i na další roztoče) registrované tyto akaricidy: Omite 30 W, Talstar 10 EC*,Vertimec 1.8 EC. Ošetření musí být provedeno včas, pokud populace škůdce není přemnožena, nejlépe při prvních příznacích napadení. Ve sklenících s pravidelnými výskyty i preventivně. Ošetření v pozdějších fázích napadení již oslabené rostliny nezachrání. Ochranný zásah je vhodné po několika dnech opakovat. Při slabším napadení může být účinný i opakovaný postřik přípravkem Biool, Neudosan nebo i některá listová hnojiva např. Hycol Z, který svými lepkavými vlastnostmi kolagenu brání pohybu roztočů. Silněji napadené rostliny je lepší zlikvidovat.

Deformace vegetačního vrcholu papriky způsobená roztočem Polyphagotarsonemus latus

Cibule

Plíseň česnekovitých

Sledujte signalizaci na první výskyty plísně česnekovitých (dříve plísně cibulové; Peronospora destructor). Výskyt choroby podporuje teplejší počasí a počasí se střídavými teplotami mezi 5–23 °C, vysoká vzdušná vlhkost, rosy a dešťové srážky. Ošetřujeme v 7–14denních intervalech podle průběhu počasí a průběhu epidemie. Pro zvýšení účinnosti se doporučuje přidat do postřikové jíchy smáčedlo. V případě silného infekčního tlaku lze interval ošetření zkrátit.

Registrované přípravky na plíseň česnekovitých jsou: Acrobat MZ WG, Bravo 500, Curzate M, Dithane DG Neotec, Ortiva, Ridomil Gold MZ Pepitepřípadně i měďnaté fungicidy: Champion 50 WP, Cuprocaffaro, Flowbrix, Funguran-OH 50 WP, Kuprikol 250 SC.

Botryotiniová hniloba česnekovitých

Nejčastější skládková choroba cibule kuchyňské - botryotiniová hniloba česnekovitých (dříve krčková hniloba; Botryotinia porri) je do značné míry ovlivňována i termínem a způsobem sklizně. Cibule na uskladnění by se nikdy neměla sklízet později než v době, kdy asi dvě třetiny rostlin již má polehlou („zalomenou“), ale stále ještě zelenou nať. Ta by se měla odstranit z cibule až po důkladném zaschnutí natě. Cibule pěstovaná ze semene (z přímých výsevů), je krčkovou hnilobou napadána mnohem méně než cibule vypěstovaná ze sazečky. Rovněž aplikace přípravku Ortiva proti plísni snižuje napadení touto chorobou.

Rajčata

Choroby

Sledujte signalizaci na první výskyty plíseň rajčete (Phytophtora infestans) a septoriovou skvrnitost rajčete (Septoria lycopersici). Zvláště porosty rajčat pěstované v uzavřených polohách, je nutno podle potřeby i opakovaně preventivně ošetřit některým z přípravků: Acrobat MZ WG, Bravo 500, Dithane Neo-Tec, Infinito, Ortiva, Ridomil Gold MZ Pepite aj. Při ošetření platí obdobné zásady jako při ošetřování brambor. Nejdůležitější je včasná preventivní ochrana. Při slabším napadení se doporučuje i mechanické odstraňování již napadených listů, aby se z porostu odstranily zdroje infekce, při silném napadení je vhodné odstranit i celé napadené rostliny. Ohrožené mohou být zejména porosty s pravidelnou zálivkou a dále porosty v lokalitách, kde byly zaznamenány silné bouřkové srážky.

Plíseň na rajčatech

Hnědá skvrnitost způsobená Alternaria solani

Koštáloviny

Škůdci

Na košťálovinách škodí, kromě mšice zelné (Brevicoryne brassicae), dřepčíků (Phyllotreta) a květilky zelné (Delia radicum), zejména na brokolici, kapustě a květáku molice vlaštovičníková (Aleyrodes proletella), která může tuto zeleninu i zcela znehodnotit. Porosty ošetřete při zjištění prvních výskytu molice (podle signalizace) registrovanými přípravky s přídavkem smáčedla a ošetření dle potřeby zopakujte.

Na kapustě a zelí kromě housenek běláska zelného (Pieris brassicae) způsobují velké škody housenky můry zelné (Mamestra brassicae), můry kapustové (Mamestra oleracea) a běláska řepového (Pieris rapae), jejichž housenky žijí skrytě a „provrtávají“ hlávky, které následně zahnívají. Na tyto škůdceaplikujte Dimilin 48 SC, Nomolt 15 SC* případně i Biobit nebo některý z registrovaných pyretroidů Alfametrin, Decis Mega, Fast M, Karate se Zeon tech. 5 CS, Vaztak 10 SC s přídavkem smáčedla, dokud se housenky nezavrtají do hlávek. Ochrana provedená později je již prakticky neúčinná.

Obdobně mohou vyvinuté hlávky chodbami poškodit i slimáci a slimáčci.

Na výsevech pekingského zelí pravidelně škodí dřepčíci (Phyllotreta). Dobrou ochranou proti nim je pokrýt záhony po výsevu netkanou textilií.

Choroby

V posledních letech značně škodí na porostech pekingského zelí a místy i na kapustě a skladovaném hlávkovém zelí alternariová skvrnitost brukvovitých (Alternaria brassicae). Primárním zdrojem infekce je osivo z napadených porostů. Rozvoj choroby podporuje vlhké počasí, nevhodné zavlažování a přehnojení dusíkem. V místech s pravidelným výskytem této choroby je možné porost ošetřit přípravkem Rovral Aquaflo, u ostatních brukvovitých fungicidem Ortiva. Ochranu musíte provést již při objevení se prvních příznaků choroby. Pozor, ochranná lhůta je 28 dnů! Nejlepší ochranou je zdravé namořené osivo.

Pór

Rzivost česnekovitých

Na odrůdách letního typu póru škodí rzivost česnekovitých (Puccinia alli), ohrožené porosty možno ošetřit např. přípravkem Ortiva.

Rzivost póru

Celer

Septoriová skvrnitost listů celeru

Sledujte výskyt septoriové skvrnitosti listů celeru (Septoria apii graveolentis). Choroba se přenáší semenem. Porost ošetřete při prvních příznacích choroby některým z přípravků: Champion 50WP, Cuprocaffaro, Difcor 250 EC, Flowbrix, Funguran-OH 50 WP, Kuprikol 250 SC, Ortiva, Score 250 EC. V intervalu 10 až 14 dnů ošetření opakovat. Nejlepší ochranou je zdravé namořené osivo, popřípadě osivo 3 roky staré.

Septoriová skvrnitost listů celeru

Poruchy výživy

Kromě houbových chorob se v teplých letech na různých pěstovaných plodinách také ve větší míře projevují příznaky nedostatku přijatelného vápníku.

Fyziologická skvrnitost jablek

Snad se již každý pěstitel setkal s fyziologickou hořkou skvrnitostí jablek. Není to choroba, ale jedná se o fyziologickou poruchu způsobenou (relativním) nedostatkem přijatelného vápníku v půdě - jeho nedostupností zejména v suchých a teplých letních měsících. V půdě může být vápníku dostatek, ale z nejrůznějších důvodů nemůže být rostlinami přijímán a dopraven do narůstajících plodů. Tuto blokaci příjmu vápníku nejčastěji způsobuje suchá, ale i dlouhodobě mokrá půda nebo nadbytek dusíku či draslíku v půdě. Proto je vhodné předcházet této poruše pravidelnou závlahou a vyváženou výživou.

Onemocnění se především projevuje na mladých (zmlazených) bujně rostoucích stromech s malou násadou plodů a na velkých plodech. U citlivých odrůd jabloní (např. Rubín, Šampion, Vanda aj.) se neobejdeme bez aplikace přijatelného vápníku na listy a plody ve formě speciálního hnojiva: Fertikal, Kalkosol 25, Wuxal Sus Kalcium, Lamag-vápník, Campofort s vápníkem, Harmonie Vápník. Případně lze použít i chlorid či ledek vápenatý v 0,5–1,0% koncentraci. Tato hnojiva je vhodné přidávat i do postřiku proti chorobám a škůdcům v období maximálního růstu plodů od poloviny července do konce srpna. Ošetření 3–5× opakujte v intervalu 10–14 dnů. Začínáme s nižšími koncentracemi, tyto pak postupně zvyšujeme až do období před sklizní. Velmi důležité je poslední ošetření 14 dnů před sklizní.

Fyziologická skvrnitost jablek (nedostatek Ca)

Odumírání třapiny hroznů

Stejného původu (nedostatek vápníku) je i odumírání třapiny hroznů (fyziologické ochrnutí stopek) u révy vinné. Tato porucha se projevuje u náchylných odrůd révy (André, Frankovka, Műller-Thurgau, Ryzlink vlašský, Tramín, Zweigeltrebe aj.) tak, že na začátku zaměkání bobulí zaschnou stopky a třapina a bobule vadnou a zůstanou kyselé. Za vlhkého počasí poškozené části napadá plíseň šedá a dochází k hnilobě a padání bobulí.

Ošetření se provádí na počátku zaměkání a je ho nutno (tak jako u jabloní) v intervalu 10–14 dní 1–2× opakovat.

Odumírání třapiny hroznů je třeba odlišit od fyziologického (biotického) vadnutí hroznů, kdy zavadají a scvrkávají jen bobule, ale třapina a stopečky bobulí zůstávají zelené (více příčin, významné jsou především nedostatek draslíku a nadbytek hořčíku).

Odumírání třapiny hroznů (nedostatek Ca)

Poruchy zeleniny

Rovněž některé poruchy zeleniny: suchá hniloba květního konce plodů rajčat a paprik, ale i neinfekční nekrózy (hnědnutí) vnitřních listů hlávek zelí, neinfekční okrajové nekrózy (spály) listů (např. salátu nebo košťálovin), neinfekční nekrózy vnitřních suknic cibule, neinfekční tečkovitosti listů pekingského zelí, propadání a hnědnutí středů růžic květáku nebo neinfekčního hnědnutí poupat brokolice - vznikají jako následek relativního nedostatku přijatelného vápníku. Následně jsou takto poškozené části rostlin napadeny hnilobou. U zeleniny (zejména u papriky a rajčat) je vhodné ošetření provádět preventivně, nejpozději však při prvních příznacích choroby.

Suchá hniloba konce plodů rajčat (nedostatek Ca)

Suchá hniloba konce plodů paprik (nedostatek Ca)

Příznaky nedostatku Ca u čínského zelí

Příznaky nedostatku Ca u salátu

Okrasné druhy

Jalovce

Škůdci

Pozorně prohlédněte prosychající větve jalovců (Juniperus), mohou tam být štítenky (štítky velikosti 1–2 mm), které mohou na sušších lokalitách při silnějším napadení některé citlivé kultivary i zničit. Nejúčinnější je opakované ošetření kombinací pyretroidů s organofosfáty: Decis Mega, Karate se Zeon tech. 5 CS, Nurelle D*, Perfekthion s přídavkem smáčedla.

Hnědnutí a prosychání větví jehličnanů může způsobovat i napadení sviluškami. V tomto případě aplikujte některý z akaricidů: Floramite 240 SC, Nisorun 10 WP, Omite 30 W, Talstar 10 EC*.

Poškození jalovce suchem

25 Štítenka jalovcová

Túje, zerav

Hnědnutí a odumírání jehlic a větví

Hnědnutí a odumírání jehlic a větví thují může být, kromě svilušek způsobeno i dalšími příčinami.

Velmi častou příčinou hnědnutí a zasychání konců výhonů je sucho (především na jaře, po zimě) nebo i posypová sůl. Může to být ale i následkem nedostatku vápníku a hořčíku. V těchto případech na napadených částech nejsou žádné příznaky poškození hmyzem nebo houbovou infekcí.

V případě napadení houbami Kabatina thujae nebo Didymascella thujina jsou příznaky zřetelné většinou až koncem léta a na odumřelých výhonech jsou zřetelné drobné černé plodničky nebo naduřelé polštářkovité plodnice. Rozvoj houbových chorob podporuje nedostatek vápníku a hořčíku a příliš husté porosty. Proti oběma houbovým chorobám se doporučuje ošetřovat výsadbu od konce května a ošetření po 2–3 týdnech 2–3× opakovat. K ošetření je možné použít např. přípravekBaycor 25 WP, Dithane DG Neotec aj.

V případě, že na bázi odumřelých výhonů je zřetelný vyhlodaný drobný otvor, jedná se o poškození škůdcem molovkou zeravovou (Argyresthia thuiella). V tomto případě se první příznaky objevují většinou až od srpna. Podobný druh škodí i na cypřišcích a jalovcích. Molovka thujová klade vajíčka v druhé polovině června. Nazelenalé larvy (přibližně 3 mm velké) se po vylíhnutí zavrtávají do jehlic, kde také přezimují. V případě poškození molovkou thujovou se doporučuje provést ošetření ve druhé polovině června. Je možné použít přípravky doporučené na štítenky.

Puklice na tisu

Túje napadená houbou Kabatina thujae

Túje poškozená molovkou zeravovou

Růže

Choroby

Na růžích může na listech škodit kromě mšic i houbová choroba černá skvrnitost (Marsonina rosae) a místy rovněž padlí (Sphaerottheca pannosa var. rosae) a rez růžová (Phragmidium mucronatum). Na všechny tři choroby z registrovaných přípravků dobře účinkuje: Baycor 25 WP, Ortiva, Horizon, Saprol, Score 250 EC. Na padlí i sirnaté přípravky: Kumulus WG a Sulikol K*.

Černá skvrnitost růží

Mečíky

Třásněnka mečíková

U mečíků (gladioly) může škodit třásněnka mečíková (Taeniothrips simplex). Posáté listy jsou bělavé se stříbřitě lesklými skvrnami, které splývají. Povrch listů postupně hnědne. Poupata nekvetou a zůstávají „zpečená“. Na květech jsou bělavé skvrny. Posátá místa na hlízách hnědnou a povrch je zvrásněný. Hlízy neraší. Během vegetace má několik generací, vývojový cyklus trvá 2 až 4 týdny. Třásněnky přezimují na skladovaných hlízách, kde se mohou i množit.

Na podzim je nutná včasná sklizeň a očištění od zbytků listů. Chemická ochrana za vegetace je problematická vzhledem k tomu, že třásněnky jsou ukryty uvnitř v poupatech. Ošetřuje se v 10–14denních intervalech ihned při zjištění prvních příznaků napadení rostlin, případně po objevení se poupat např. přípravky: Decis Mega, Karate se Zeon tech. 5 CS, Nurelle D*, Talstar 10 EC*, Vertimec 1,8 EC aj. Pro signalizaci výskytu létajících třásněnek lze použít i modrých lepových desek. Třásněnka mečíková může též napadat frézie, narcisy, hvězdníky a další rostliny.

Poupata poškozená třísněnkou mečíkovou

Shrnutí

Tak jako v předcházejícím období je potřeba sledovat ze škůdců výskyty mšic, třásněnek, svilušek, housenek motýlů a rovněž i různých ploštic. Pozor na šíření houbových chorob na cukrovce, bramborách, rajčatech, okurkách, cibuli, jádrovinách, révě vinné a dalších citlivých plodinách.

Na internetových stránkách Státní rostlinolékařské správy: www.srs.cz/meteo jsou teplotní modely vývoje fytopatogenních druhů hmyzu a modely epidemií houbových chorob.

Při ošetření je vhodné u speciálních kultur přidat k pesticidu i listové hnojivo, aby se vyrovnaly případné výkyvy v příjmu živin kořeny.

U směsí přípravků (TM) neuvedených na etiketě dávejte pozor u porostů navštěvovaných včelami.

Jestliže dojde k poškození porostů krupobitím, je vhodné porosty co nejdříve ošetřit listovým hnojivem s přídavkem fungicidu a stimulátoru růstu (antistresoru) pro podpoření hojení ran a regenerace poškozeného porostu.

Přípravky musí být vždy používány v souladu s platným návodem na použití - etiketou a za dodržení ochranných lhůt.

Pozn.: * do spotřebování zásob