BASF
BASF
BASF

AGRA

Aktuální přehled ochrany zahrad, sadů a vinic - duben a květen 2012

15. 04. 2012 Ing. Josef Gall; Týn nad Bečvou Ochrana obecně Zobrazeno 23906x

Na ovocných stromech, zvláště na citlivých odrůdách jádrovin, v tomto období zejména škodí padlí jabloňové a strupovitost jádrovin. Ze škůdců se vyskytují zejména obaleči pupenoví způsobující na koncích letorostů sbalené listy; svilušky a různé druhy mšic. Mladé plůdky jabloní po odkvětu poškozují pilatka jablečná a zobonoska ovocná. Mera skvrnitá je u nás hlavním škůdcem intenzivních výsadeb hrušní. Na rozdíl od mery jabloňové,jenž přezimuje ve stadiu vajíček, přezimuje v dospělém stadiu v trhlinách kůry kmenů a větví. Zejména raně kvetoucí odrůdy slivoní jsou místy silně poškozovány pilatkou švestkovou a žlutou.

Agrinova

Ovocné plodiny

Jádroviny

Na ovocných stromech, zvláště na citlivých odrůdách jádrovin, v tomto období zejména škodí padlí jabloňové a strupovitost jádrovin.

Ze škůdců se vyskytují zejména obaleči pupenoví způsobující na koncích letorostů sbalené listy; svilušky a různé druhy mšic. Mladé plůdky jabloní po odkvětu poškozují pilatka jablečná a zobonoska ovocná. V oblastech, kde pravidelně škodí pilatka jablečná a zobonosky, je nutné při dokvétání věnovat pozornost i jim. U zobonosek se potřeba ošetření zjišťuje pomoci sklepávaní imag z větví podobně jako u květopasa jabloňového. Na stromech s menší násadou plodů je potřeba sledovat ve feromonových lapačích již i nálety první generace obaleče jablečného a včas proti němu zasáhnout. Obdobně to platí i u obaleče švestkového na slivoních. Na hrušních může také škodit rez hrušňová a místy i mera skvrnitá a mera hrušňová.

Mera skvrnitá je u nás hlavním škůdcem intenzivních výsadeb hrušní. Na rozdíl od mery jabloňové,jenž přezimuje ve stadiu vajíček, přezimuje v dospělém stadiu v trhlinách kůry kmenů a větví. Od konce února při teplotách nad 9 °C samičky kladou vajíčka na kůru větviček a na šupiny pupenů. Vrchol kladení vajíček bývá v dubnu a květnu. Larvy nejprve sají v paždí rašících listů a na květních pupenech. Po třetím svlékání na líci listů a později i na letorostech a plůdcích. V průběhu května se líhnou okřídlení jedinci. Samičky kladou skupiny vajíček výhradně na zelené části větví. Listy (mladé výhony) napadených hrušní jsou ulepené medovicí, deformované, později hnědě až černě zbarvené, postupně i nekrotizují. Při silném napadení snižuje výnosy a oslabuje stromy. Má tři až čtyři generace ročně. Podzimní hnědočervená forma s velkými černými skvrnami je velká tři až čtyři milimetry. V listopadu se uchylují do zimních úkrytů. Na mnoha lokalitách již byly zjištěny rezistentní populace vůči pyretroidům a organofosfátům. U rezistentních populací je třeba aplikovat na vylíhlé nymfy přípravek Sanmite 20 WP a na pozdější ošetření proti dospělcům využít Vertimec 1.8 EC. Ošetření proveďte na první generaci již před květem a na druhou generaci v polovině května. Jestliže bude účinnost použitých selektivních přípravků dostatečná, nejsou další ošetření obvykle již potřebná, protože v letním období jsou populace mer již regulovány přirozenými nepřáteli.

Rzivost hrušně (Gymnosporangium sabinae) je nápadnou houbovou chorobou, která poškozuje zejména listy hrušní. Na povrchu listů jsou patrné žluto-rezavé skvrny o velikosti 0,5 cm, v jejichž středu jsou černé tečky. Ze spodu listů pozorujeme okem viditelné výrůstky pohárkovitých útvarů - aecidií. Při silnější infekci dochází k redukci nárůstu letorostů, velikosti listů i plodů, úroda je nižší, plody jsou menší a méně kvalitní. Jedná se o dvoubytnou rez, jejímiž hostiteli je hrušeň obecná a další druhy hrušní a některé druhy poléhavých jalovců. V našich podmínkách se jedná především o jalovec čínský (Juniperus chinensis) a jeho variety a výjimečně také jalovec klášterský (J. sabina). Jalovec čínský je u nás v současné době nejrozšířenějším druhem okrasného poléhavého druhu jalovce. Rez hrušňová je škodlivé onemocnění jak pro hrušeň, tak zejména pro hostitelské druhy jalovců. Napadené větévky a větve jalovců mají světlejší zabarvení, kratší přírůstky, postupně prosychají až odumírají. Silně napadené keře mají nižší tržní i sadovnickou hodnotu. Škodlivé výskyty jsou jen na lokalitách, kde se vedle sebe nebo v bezprostřední blízkosti pěstují hrušně a hostitelské jalovce. Základem ochrany je dostatečná prostorová izolace mezi oběma hostiteli (min. 150–200 m). Lze využít i chemickou ochranu. Většina přípravků účinkujících proti strupovitosti jádrovin tlumí i výskyty rzí a doporučují se použít v době před květem a krátce po odkvětu hrušní, např. Baycor 25 WP, Score 250 EC*, Delan 700 WDG,Talent aj.

S postupujícím oteplováním narůstají v posledních letech výskyty i škodlivost roztočů na ovocných i okrasných výsadbách. Nejedná se jenom o svilušky, ale také o různě vlnovníky a hálčivce.

Hálčivec jabloňový je škůdcem zejména mladých a intenzivních výsadeb jabloní, hrušní a kdouloní. Může způsobovat závažné škody i v ovocných školkách. Poškození začíná být zjevné od začátku až poloviny června. V suchých letech jsou listy bez lesku, horní strana listů se zbarvuje dohněda a lžícovitě se prohýbá a roluje. Stromy mají stříbřitý nádech. Při silnějším výskytu dochází i k opadu listů a k zasychání vrcholků letorostů. Pokud se přemnoží již v době květu může poškodit odrůdy náchylné na rzivost (Golden Delicious, Elstar a také Idared). Plody jsou na povrchu rzivé a slupka je drsná. Dospělci jsou kapkovití bledě žlutobílí, 0,06–0,18 mm velcí roztoči a mají jen 2 páry končetin. Přezimují samice v prasklinách kůry nebo v pupenech a na jaře kladou vajíčka. Hálčivec má i 10–12 překrývajících se generací za rok. Maximální populační hustota je v srpnu. Ve výsadbách jabloní se běžně vyskytují přirození nepřátelé hálčivce jabloňového (Zetzilica mali, Euseius finlandicus, Typhlodromus pebibis, Amblyseius andersonii). Proto počet přezimujících jedinců běžně nebývá velký a příliš rychle se nepřemnoží.

Hálčivec hrušňový při jarním přemnožení napadá rašící listy i květy a škodí i na plůdcích. Červené puchýře na zakrnělých listech a květech postupně hnědnou až černají a roztoči se stěhují na letorosty. V Polabí byl tento roztoč zjištěn i na jabloních.

Na hrušních se také silně přemnožili vlnovníci zejména vlnovník hrušňový způsobující bradavičnatost listů hrušní a spolu s ním již zmiňovaný hálčivec jabloňový.

Všichni zmínění roztoči patří do příbuzenstva roztočů způsobujících známou plstnatost a kadeřavost listů révy vinné. Vyskytují se většinou na starších hrušních, ale občas se najdou i na mladých výpěstcích v ovocných školkách, protože z mateřských stromů se lehce přenesou napadenými očky při očkování nebo roubování. Oplodněné samičky škůdce přezimují v pupenech nebo v prasklinách kůry. Chemické ošetření slabě napadených hrušní nebývá nutné. Obvykle stačí větvičky s poškozenými listy odřezat a spálit. Přípravky registrované na hálčivce nejsou v ČR do jádrovin povoleny, ale lze předpokládat účinnost akaricidů používaných proti sviluškám. Při silnějším napadení v předcházejícím roce můžeme stromy ošetřit (obdobně jako révu vinnou) na jaře po vyrašení a za 10–14 dnů ošetření opakovat akaricidy: Magus 200 SC*, Sanmite 20 WP aj. Toto ošetření omezí i případné výskyty svilušky chmelové a ovocné. V integrované ochraně možno k jeho regulaci využít i dravé roztoče, např. Typhlodromus pyri.

Strupovitost jabloně (Venturia inaequalis) astrupovitost hrušně (Venturia pyri) jsou siv bionomii podobné, fenologicky se však ve vývoji liší. Plodnice (pseudoperithecia) i askopory jsou si morfologicky velmi podobné. Choroba poškozuje listy, plody i květy. Na listech způsobuje sazovité skvrny, které nekrotizují a silně napadené listy opadávají. Opadávají i silněji napadené květy a mladé plůdky. Větší plody jsou typicky strupovité, často se deformují a někdy i praskají. Pozdní infekce se mohou projevit i na naskladněných plodech. Hlavní období primární infekce je zpravidla u jabloní od fáze růžového poupěte do období 2 týdny po odkvětu, kdy se z plodnic uvolňuje nejvíce askospor. U hrušní napadá choroba i letorosty, ve kterých může přezimovat. Při šíření strupovitosti hrušně proto mají velký význam i primární konidiové infekce. Konidie se uvolňují z konidioforů na napadených letorostech. Základem úspěšné ochrany je zvládnutí primárních infekcí (duben – červen) pomocí kvalitní (preventivní i kurativní) chemické ochrany, prováděné na základě sledování průběhu počasí v intervalu 7–14 dní některým z registrovaných přípravků: Baycor, Captan 50 WP, Merpan 80 WG, Clarinet 20 SC, Delan 700 WDG, Dithane DG NeoTec, Flint Plus, Chorus 75 WG, Minos, Mythos 30 SC), Polyram WG, Score 250 EC, Syllit 400 SC, Talent, Tercel, Thiram Granuflo aj.

Padlí jabloňové (Podosphaera leucotricha) je příčinou bělavých povlaků na listech, květech, letorostech a mladých plodech. Silněji napadené části hnědnou a zasychají. Na plodech je kromě toho i příčinou mramorovité korkovitosti (rzivosti). Při zanedbání ochrany dochází k tvorbě malých listů, redukci přírůstků až k zasychání silně napadených letorostů a následné zmenšení velikosti plodů. Ochrana je nezbytná především u náchylných odrůd a v lokalitách s pravidelným výskytem padlí (slunné, suché polohy). Poprvé se ošetřuje již v období 1 až 2 týdny před květem a dále podle potřeby v intervalu 7 až 14 dnů až do července v závislosti na infekčním tlaku, registrovanými přípravky: Clarinet 20 SC, Discus, Kumulus WG, Sulikol 750 SC*, Talent, Tercel, Topas 100 EC, Zato 50 WG, Flint Plus aj. Mnohé současně účinkují i na strupovitost.

Na jabloních také škodí monocyklická (má jen jeden okruh hostitelských rostlin) mšice jabloňová. Přezimují vajíčka v blízkosti květních a listových pupenů na kůře větví a na jabloňových letorostech. V dubnu se líhnou larvy. Mšice sají na spodní straně listů. Okřídlené samičky se rozlétávají a zakládají kolonie na dalších stromech. Je často přehlížena, protože je žlutozelená a nemění barvu poškozených listů a letorostů. Při silnějších výskytech, kromě poškození mladých letorostů, které zasychají, poškozuje také plody. Napadené plody podle stupně poškození, buď opadnou nebo zůstanou drobné, nahloučené, zelené, deformované bez chuti až do sklizně. Tato mšice škodí na jabloních celoročně.

Nápadnější je dicyklická mšice jitrocelová. Napadené listy se zkrucují a zbarvují se do červena. Již koncem května a v červnu přelétá tato mšice ze zimního hostitele na jitrocely. Na jabloně se opět vrací až v září. Lokálně se může škodlivě přemnožit rovněž i mšice - vlnatka krvavá. V létě tvoří na větvích a na starém dřevě jabloní husté bílé vločkovité (voskové) povlaky pokrývající kolonie mšic. Po rozmáčknutí tvoří červenou kaši. Na větvích a kořenech způsobuje nádorky, později infikované různými houbami. Větve se deformují a odumírají.

Na rybízu škodí především mšice rybízová, projevující se červenofialovými „puchýři“ na listech a na vrcholcích výhonků mšice srstková. Také na třešních a slivoníchškodí různé druhy mšic. Mšicekromě poškození listů a mladých letorostů přenášejí virové choroby, u slivoní zejména virovou šarku švestek.

Broskvoně jsou kromě kadeřavosti, také silně poškozovány mšicí broskvoňovoumšicí hnízdotvornou. Toto poškození bývá mnohdy zaměňováno s kadeřavostí.

Kalamitní výskyty mšic redukují jejich přirození nepřátelé - slunéčka a jejich larvy, larvy pestřenek, larvy zlatooček, ploštice, škvoři, pavouci a někteří draví roztoči. Proto k ošetření upřednostňovat jen takové přípravky, které tyto hmyzí predátory neničí.

Účinná ochrana proti mšicím je po odkvětu při zjištění prvního výskytu,nejpozději však do konce června (většina dicyklických mšic již koncem května začíná dřeviny opouštět) registrovanými přípravky Calypso 480 SC, Mospilan 20 SP, Pirimor 25 WG. Tyto přípravky jsou šetrné k užitečnému hmyzu. I běžně používané organofosfáty Reldan 22, Reldan 40 EC)*, Bi - 58 EC nové či Perfekthion jsou v sadech za vegetace podstatně šetrnější než levnější pyretroidy, které není vhodné v sadech používat, případně je aplikovat jen na počátku vegetace.

 

 Mera skvrnitá
Mera skvrnitá
 
 Rzivost hrušně
Rzivost hrušně
 
 Rez hrušně na mezihostiteli - jalovci
Rez hrušně na mezihostiteli - jalovci
 
 Hálčivec švestkový
Hálčivec švestkový
 
 Vlnovník hrušňový
Vlnovník hrušňový
 

 

Třešně, višně, meruňky

V oblastech, kde v loňském roce i v plodných výsadbách třešní silněji škodila mšice třešňová, sledujte její výskyty a v případě potřeby (po odkvětu alespoň 5 kolonií na 100 letorostech) ošetřete např. přípravkem Pirimor 25 WG, Calypso 480 SC.

V rizikových polohách ošetřujeme višně proti skvrnitosti listů (Blumeriella jaapii) a meruňky proti gnomonii čili hnědnutí listů meruňky (Apiognomonia erythrostoma) přípravky Baycor 25 WP, Delan 700 WDG, Dithane DG Neotec, Novozir MN 80 New, Syllit 65 WP, Talent.

 

Švestky a renklódy

Zejména raně kvetoucí odrůdy jsou místy silně poškozovány pilatkou švestkovoužlutou. Jedná se o drobné vosičky, které v období květu slivoní nalétávají na stromy a při dokvétání kladou vajíčka do květů. Vylíhlé housenice pak vyžírají tvořící se plůdky, které opadnou. Každá housenice může zničit i několik plůdků. Chemická ochrana se provádí při dokvétání slivoní, počátkem opadu květních plátků dopručenými přípravky Calypso 480 SC, Reldan 40 EC*. Na zahradách můžete poškození plůdků tímto škůdcem také podstatně snížit, včasným vyvěšením bílých lepových desek před květem, alespoň 4 ks/strom z jižní strany.

Pěstitelům švestek také již více let (zejména v nových výsadbách) dělá starost vlnovník višňový způsobující kadeření, zakrňování a odumírání listů a vzrostných vrcholů na letorostech, v jehož důsledku se letorost mění na „koště“. U silněji napadených stromů způsobuje i kornatění slupky na plodech, které kvůli tomu během růstu praskají a trpí klejotokem. Vlnovník višňový je především známý jako významný škůdce slivoní (meruněk i broskvoní) ve školkách. Při silném napadení slivoní ve školkách dochází k poškození terminálních vrcholů letorostů a následnému nežádoucímu větvení letorostů - metlovitosti. Přezimují samičky pod pupeny letorostů, a tak se roznášejí při očkování ze zamořených matečnic. Při rašení se matečnice a nejlépe i očkovanci ošetří přípravky Magus 200 SC, Sanmite 20 WP. Dobře účinkují i sirnaté přípravky např. Kumulus WG, Sulikol K*. Pokud bylo napadení silné, je vhodné ošetření za 10–14 dní opakovat. Ošetření pesticidy lze provádět na počátku vegetace proti přezimujícím samičkám nejlépe v době, kdy dochází k nalévání pupenů slivoní. Při silném napadení je vhodné ošetření opakovat i v průběhu vegetace - koncem léta tak, aby se zabránilo samicím v jejich přesunu a osídlení pro ně vhodných míst k přezimování. V integrované ochraně možno k jeho regulaci využít i dravé roztoče. Při silnějším výskytu štítenek a puklic, je vhodné po vyrašení v době hromadného rozlézání nymf, aplikovat oloopřípravky a případně i Mospilan 20 SP.

 

 Vlnovník ořešákový
Vlnovník ořešákový
 
 Vlnovník višňový
Vlnovník višňový
 
 Mšice jabloňová
Mšice jabloňová
 
 Mšice rybízová
Mšice rybízová
 

Angrešt

Citlivé odrůdy angreštu k hnědému padlí angreštu (Sphaerotheca mors-uvae) je nutno v ohrožených výsadbách ošetřit již 1× před květem a 2–3× ošetření opakovat po odkvětu např. přípravky Bioan, Bioblatt, Bioton, Discus, Kumulus WG, Sulikol 750 SC* podle návodu k použití. K přípravkům je vhodné přidat i smáčedlo. Na rizikových lokalitách je třeba upřednostnit rezistentní odrůdy.

 

Jahodník

Zvláště na uzavřených zavlažovaných plochách (na citlivých odrůdách) je předpoklad hniloby plodů způsobené šedou hnilobou jahod (Botryotinia fuckeliana - plíseň šedá). Nejcitlivější k infekci jsou květy 2–3 dny po rozkvětu. Z napadených květních částí proniká mycelium do plodu. Přímé infekce plodů jsou méně významné. Kromě řádné agrotechniky (odplevelování, vyrovnané hnojení, vhodné mulčování) se u náchylných odrůd neobejdete bez včasného (na počátku kvetení) a účinného chemického ošetření, které dle potřeby po 7 dnech opakujte přípravky Switch, Teldor 500 SC, Rovral Aquaflo, Signum, Minos, Mythos 30 SC, Thiram Granuflo či biopreparátem Polyversum. Dávka aplikované jíchy je minimálně 1000 l/ha.

Květopas jahodníkový způsobuje největší škody před květem jahod. Prahová hodnota pro ošetření je, pokud se prohlídkou 10 rostlin zjistí více než 20 % poškozených poupat (nakouslé květní stopky, zavadlá poupata). Chemická ochrana se provádí v době před květem pyretroidy - Agrion Delta, Decis Mega, Fast M, Karate se Zeon technologií 5 CS či přípravkem Calypso 480 SC.

Réva vinná

Podle signalizace ošetřujeme proti 1. generaci obalečů a za suchého a teplého počasí i proti padlí.

Kadeřavost (akarinózu) a plstnatost (erinózu) listů révy vinné způsobují drobní roztoči z čeledi vlnovníkovitých hálčivec révovývlnovník révový. Silně napadené letorosty kadeřavostí jsou výrazně zpomaleny v růstu, dochází k deformacím listů: kadeření (děravé, potrhané) až hnědnutí (nekrózám) části listů a ke sprchání až zasychání květenství. U plstnatosti jsou na listech velice nápadné vyvýšené puchýře (na rubu vyplněny hustou plstí, v níž se roztoči zdržují), avšak z hlediska skutečné škodlivosti méně významné. Tito drobní roztoči přezimují ve stadiu dospělců v puklinách kůry nebo pod šupinami pupenů. Réva se ošetřuje jen v místech, kde byly v předcházejícím vegetačním období zaznamenány příznaky erinózy nebo akarinózy. Sirnatý přípravek Sulka* se aplikuje po řezu před rašením, ostatní sirnaté přípravky Kumulus WG, Sulikol K* se aplikují při rašení nebo těsně po vyrašení révy. Organické akaricidy Magus 200 SC, Omite 30 W*, Omite 570 EW*, Sanmite 20 WP se aplikují nejlépe po vyrašení révy. Toto ošetření omezí i případné výskyty svilušky chmelové a ovocné. Jako biologická ochrana se s úspěchem proti roztočům používá v programech biologického boje proti sviluškám a vlnovníkům i uměle vysazovaný dravý roztoč Typhlodromus pyri - pod obchodními názvy Biolaagens–TP a Typhlodromus pyri. Dravý roztoč nikdy populaci škůdce nevyhubí úplně, ale udržuje přirozenou rovnováhu, která vyhovuje i rostlinám. Roztoč je schopný se živit i pylem rostlin, proto přežívá i v době, kdy se žádný škůdce v lokalitě nevyskytuje, případně může i krátkodobě hladovět. Typhlodromus pyri ve vinicích přezimuje. Díky těmto vlastnostem je schopen potlačovat výskyt škodlivých roztočů i dlouhodobě. Ale pouze za předpokladu, že se také dlouhodobě používají jen přípravky selektivní k dravému roztoči. Vůbec nejvyšší riziko představuje použití insekticidů na bázi syntetických pyretroidů. Tyto látky hubí dravé roztoče již v neuvěřitelně nízkých koncentracích! Obecně platí, že je nutné řídit se seznamy přípravků doporučovaných dodavatelem konkrétní populace dravého roztoče.

 Hálčivec révový
Hálčivec révový
 

 

Zelenina

Sledujte výskyty a při náletu prvních mšic porosty ošetřete. Signalizaci můžete sledovat i na www.srs.cz/meteo; http://eagri.cz/public/app/srsmapa/.

Ve vlhčích lokalitách pozor na poškození porostů slimáčky. Ochrana spočívákromě agrotechnických opatření zahrnujících kvalitní přípravu půdy s důkladným zapravením posklizňových zbytků v aplikaci moluskocidních přípravkůFerramol, Mesurol SchneckencornVanish Slug Pellets. Ošetření se provádí na počátku napadení rovnoměrným posypem mezi pěstované plodiny, ve sklenících na cestičky, pod pěstební stoly apod. Nesmí přijít do styku s ošetřovanou zeleninou.         

Na místech, kde každoročně dochází k poškození vegetačního vrcholu košťálové zeleniny v podobě „vyslepnutí“ způsobené plodomorkami, dřepčíky, případně krytonosci, proveďte včas ošetření pyretroidy Agrion Delta, Decis Mega, Fast M, Karate se Zeon tech. 5 CS aj.V polohách s pravidelným výskytem těchto škůdců pěstujte zeleninu (pokud to je možné) pod netkanou textilií. Účinnou preventivní ochranou proti plodomorce zelnéje pěstování brukvovité zeleniny na sušších a zejména větrnějších stanovištích, kterým se plodomorka zelná vyhýbá. Brukvovitou zeleninu pěstujte v dostatečné vzdálenosti od loňských porostů brukvovitých (včetně řepky) a včas likvidujte na pozemku i v okolí brukvovité plevele.

 

Okrasné rostliny

Okrasné květiny

Na skleníkových kulturách okrasných rostlin sledujte padání vzcházejících rostlin a případné výskyty třásněnek, mšic, molic či svilušek.

 

Jehličnany

Zvláště na slunných suchých stanovištích sledujte výskyty korovnic, štítenek. V případě prvních výskytů ošetřete za použití přípravků:Decis Mega, Fast M, Karate se Zeon technologií 5 CS, Mospilan 20 SP, Calypso 480 SC, Bi-58 EC nové, Perfekthion aj.

Proti sviluškám použijte Omite 30 W*, Omite 570 EW*.

Následkem sání larev korovnice smrkové nebo korovnice zelené vznikají na větvičkách smrků šiškovité hálky. Jsou to mšice specializované na jehličnaté dřeviny. Oba druhy napadají především stromy vysazené na sušších slunných stanovištích, kde se smrkům moc nedaří. Přezimují ve stadiu larev v paždí pupenů nebo v puklinách kůry smrků. Zpravidla v dubnu larvy přelézají na mladé výhonky a začínají sát, následkem čehož vznikají hálky. Mšice je opouštějí v polovině července, korovnice zelená přelétá na modřín, korovnice smrková na další smrky. Koncem léta se korovnice zelená vrací zpět na smrk, kde nakladou vajíčka. Ochrana proti korovnicím spočívá především v pěstování smrků na vhodných stanovištích. Odstřiháním vytvořených hálek ještě před jejich otevřením omezíme množství korovnic v následujícím roce. Tvorbě hálek zabráníme, pokud smrky po vyrašení ošetříme přípravkem Chess 50 WG, Plenum, Com 109 11 I SL, Bi-58 EC nové, Perfekthion, Pirimor 50 WG aj.

 

 Hálky mšice korovnice na smrku
Hálky mšice korovnice na smrku
 
 Štítenka na jehlicích smrku
Štítenka na jehlicích smrku
 

Mečíky (gladioly)

Neopomeňte před výsadbou namořit hlízy proti houbovým chorobám např. přípravkem Merpan 80 WP, Mirage 45 ECNA, Spartakus, Sportak HF dle návodu a případně i proti třásněnce mečíkové, která přezimuje na hlízách.

 

 

Pozn.: * přípravek je povolen k používání pouze do spotřebování zásob

 

 

Související články

Medax® Max - flexibilní morforegulátor obilnin do každého počasí

02. 03. 2024 Ing. Pavel Šácha; BASF spol. s r.o. Ochrana obecně Zobrazeno 275x

Novinky v meziplodinách pro rok 2024

01. 03. 2024 Ing. Petr Robotka; PRO SEEDS s.r.o. Ochrana obecně Zobrazeno 346x

Rok 2023 v ochraně brambor

16. 02. 2024 Ing. Ervín Hausvater, CSc., Ing. Petr Doležal, Ph.D.; Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, s.r.o. Ochrana obecně Zobrazeno 570x

Jak efektivně snížit spotřebu pesticidů

24. 01. 2024 Prof. Ing. Miroslav Jursík, Ph.D.; Česká zemědělská univerzita v Praze Ochrana obecně Zobrazeno 572x

Další články v kategorii Ochrana obecně

detail