Chemap Agro s.r.o.

Aktuální přehled ochrany zahrad, sadů a vinic - duben a květen 2017

15. 04. 2017 Ing. Josef Gall; Týn nad Bečvou Ochrana obecně Zobrazeno 575x

Uváděné informace by měly posloužit jako vodítko ke sledování porostů a pro práci v terénu.

Agronutrition

Jádroviny

Na na jádrovinách, škodí v tomto období zejména padlí jabloně, strupovitost jabloně a strupovitost hrušně, svilušky a různé druhy mšic, dále obaleči pupenoví - na koncích letorostů sbalené listy, mladé plůdky jabloní po odkvětu poškozují pilatka jablečná, pilatka hrušková a zobonosky. Na hrušních škodí také rzivost hrušně a mera skvrnitá.

Neustálou pozornost, obzvláště u citlivých odrůd, musíte věnovat zejména strupovitosti a padlí. V oblastech, kde pravidelně škodí pilatka jablečná a zobonosky, nejčastěji zobonoska jablečná, je nutno při dokvétání věnovat pozornost i těmto škůdcům. U zobonosek se potřeba ošetření zjišťuje pomoci sklepávaní imag z větví podobně jako u květopasa jabloňového.

Na stromech s menší násadou plodů je potřeba sledovat ve feromonových lapačích již i nálety první generace obaleče jablečného a včas proti tomuto škůdci zasáhnout. Obdobně to platí i u obaleče švestkového na slivoních.

S postupujícím oteplováním narůstají v posledních letech výskyty i škodlivost roztočů na ovocných i okrasných výsadbách. Nejedná se jenom o svilušky, ale také o různě vlnovníky a hálčivce.

Hálčivec jabloňový

Hálčivec jabloňový je škůdcem zejména mladých a intenzivních výsadeb jabloní, hrušní a kdouloní. Může způsobovat závažné škody i v ovocných školkách. Ke škodlivým výskytům hálčivců dochází zejména v důsledku vyhubení dravých roztočů neselektivními insekticidy (pyretroidy). Poškození začíná být zjevné od začátku až poloviny června. V suchých letech jsou listy bez lesku, horní strana listů se zbarvuje dohněda a lžícovitě se prohýbá a roluje. Stromy mají stříbřitý nádech. Při silnějším výskytu dochází i k opadu listů a k zasychání vrcholků letorostů. Pokud se přemnoží již v době květu může poškodit odrůdy náchylné ke rzivosti: Golden Delicious, Elstar, Idared aj. Plody jsou na povrchu rzivé a slupka je drsná. Dospělci hálčivce jsou kapkovití okem neviditelní bledě žlutobílí, 0,16–0,18 mm velcí roztoči a mají jen 2 páry končetin. Přezimují samice v prasklinách kůry nebo v pupenech a na jaře kladou vajíčka. Hálčivec má i 10–12 překrývajících se generací za rok. Maximální populační hustota je v srpnu.

Ve výsadbách jabloní se však běžně vyskytují přirození nepřátelé hálčivce jabloňového (Zetzilica mali, Euseius finlandicus, Typhlodromus pebibis, Amblyseius andersonii). Pokud si je nezredukujete nevhodnou chemickou ochranou, počet přezimujících hálčivců běžně nebývá velký a během vegetace se příliš nepřemnoží.

Hálčivec a vlnovník hrušňový

Hálčivec hrušňový při jarním přemnožení napadá rašící listy i květy a škodí i na plůdcích. Červené puchýře na zakrnělých listech a květech postupně hnědnou až černají a roztoči se stěhují na letorosty. V Polabí byl tento roztoč zjištěn i na jabloních.

Na hrušních se také silně přemnožili vlnovníci, zejména vlnovník hrušňový, způsobující bradavičnatost listů hrušní a spolu s ním již zmiňovaný hálčivec jabloňový. Všichni uvedení roztoči patří do příbuzenstva roztočů způsobujících známou plstnatost a kadeřavost listů révy vinné. Vyskytují se většinou na starších hrušních, ale občas se najdou i na mladých výpěstcích v ovocných školkách, protože z mateřských stromů se lehce přenesou napadenými očky při očkování nebo roubování. Oplodněné samičky škůdce přezimují v pupenech nebo v prasklinách kůry.

Ochrana - Chemické ošetření slabě napadených hrušní nebývá nutné. Obvykle stačí větvičky s poškozenými listy odřezat a spálit. Přípravky na hálčivce nejsou v ČR do jádrovin povoleny, ale lze předpokládat účinnost akaricidů používaných proti sviluškám. Při silnějším napadení v předcházejícím roce můžeme stromy ošetřit (obdobně jako révu vinnou) na jaře po vyrašení a za 10–14 dnů toto ošetření opakovat sirnatými přípravky: např. Kumulus WG aj. Toto ošetření omezí i případné výskyty svilušky chmelové a ovocné. V integrované ochraně možno k regulaci využít i dravé roztoče Typhlodromus pyri.

Zobonosky na ovocných dřevinách

Zobonosky jsou typičtí nosatcovití brouci, kteří mají charakteristický dlouhý nosec. Jsou 4,5–7,5 mm dlouzí, různě leskle kovově zbarvení - purpuroví, bronzoví, fialoví a často zlatozelení. Nejčastěji se vyskytuje zobonoska jablečná a zobonoska ovocná. Oba druhy z jara škodí na pupenech, květech a listech a později vykusují drobné jamky v mladých plůdcích, nejčastěji jabloní, ale i hrušní, třešní, višní, slivoní, meruněk, broskvoní i trnek a hlohu. Poškozené plody se následkem žíru příznačně deformují. Plody, do kterých jsou nakladena vajíčka, mají samičkami nakousnuté stopky a opadávají. Podobné škody způsobuje i zobonoska třešňová. Zobonoska prýtová klade vajíčka do mladých letorostů jabloní, hrušní, třešní, višní a slivoní a zobonoska jabloňová do řapíků jednotlivých listů jabloní. Napadené letorosty pak zasychají a visí dolů. Zobonoska révová nakusuje řapíky listů hrušní a révy vinné a zavadající listy pak stáčí do typických „doutníků“. Obdobné smotky na lísce způsobuje zobonoska lísková.

Larvy se vyvíjejí ve spadlých plodech, nakousnutých prýtech a listech. Dorostlé larvy se zavrtávají do půdy. Buď přezimují nebo se z nich ještě na podzim v témže roce vyvinou dospělci, kteří vyžírají pupeny ovocných dřevin a přezimují v půdě, ve spadaném listí nebo jiných úkrytech.

Ochrana - Výskyt brouků lze monitorovat navázáním pásů vlnité lepenky na kmeny stromů. Pásy se navazují koncem srpna. Na zahradách lze brouky likvidovat v pásech z vlnité lepenky nebo setřásat do plachty a ničit, případně sbírat opadané plody s larvami.

Při silnějším napadení, které se nejlépe určuje sklepáváním brouků z větví nebo prohlížením mladých plůdků nebo letorostů, je vhodné po odkvětu provést ošetření neonikotinoidy: Calypso nebo Mospilan.

Mera skvrnitá

Mera skvrnitá je u nás hlavním škůdcem intenzivních výsadeb hrušní. Na rozdíl od mery jabloňové, jenž přezimuje ve stadiu vajíček, přezimuje v dospělém stadiu v trhlinách kůry kmenů a větví. Již od konce února při teplotách nad 9 °C, kladou samičky vajíčka na kůru větviček a na šupiny pupenů. Vrchol kladení vajíček bývá v dubnu a květnu. Larvy se líhnou již před květem a sají na rašících listech i květních pupenech. Po třetím svlékání na líci listů a později i na letorostech a plůdcích. V průběhu května se líhnou okřídlení jedinci. Samičky kladou skupiny vajíček výhradně na zelené části větví. Listy (mladé výhony) napadených hrušní jsou ulepené medovicí, deformované, později hnědě až černě zbarvené, postupně i nekrotizují. Při silném napadení dochází ke snížení výnosů a oslabení stromů. Má 3 až 4 generace ročně. Podzimní hnědočervená forma dospělců s velkými černými skvrnami, která je velká 3 až 4 milimetry, se v listopadu uchyluje do zimních úkrytů.

Preventivní opatření - Podpora přirozených nepřátel, mezi které patří drobné dravé ploštice z čeledi Anthocoridae (rody AnthocorisOrius aj.), slunéčka, především dvoutečné (Adalia bipunctata), čtrnáctitečné (Propylea quatordecimpunctata) a momentálně nejvíce rozšířené invazivní slunéčko Harmonia axyridis. Významnou roli také hrají parazitoidi (např. Trechnites psyllae), škvor obecný (Forficula auricularia), zlatoočka (Chrysoperla carnea), pavouci a další živočichové. Nepřehnojovat rostliny dusíkem. Provádět správný řez stromů. Omezit používání širokospektrálních insekticidů.

Ochrana - Na mnoha lokalitách již byly zjištěny rezistentní populace mery vůči pyretroidům a organofosfátům. Na těchto lokalitách je třeba aplikovat již v předjaří řepkový olej (Ekol, Biool) s kaolinem a 2–3× po 7–10 dnech opakovat. Toto ošetření omezí pohyb, dezorientuje a omezuje kladení přezimujících samiček. Na zjištěné nymfy je vhodné použít SpinTor a na pozdější ošetření proti dospělcům: Vargas, Vertimec 1.8 EC. Ošetření proveďte proti první generaci již před květem a proti druhé generaci v polovině května. Jestliže bude účinnost použitých selektivních přípravků dostatečná, nejsou další ošetření obvykle již potřebná, protože v letním období jsou populace mer již regulovány přirozenými nepřáteli.

Rzivost hrušně

Tato nápadná houbová choroba (Gymnosporangium sabinae) zejména postihuje listy hrušní. Jednotlivé odrůdy hrušní jsou k chorobě různě náchylné. Při silnější infekci dochází k redukci nárůstu letorostů, velikosti listů i plodů. Jedná se o dvoubytnou rez, jejímž mezihostitelem (sekundárním hostitelem) je rod hrušeň a hlavním (primárním) hostitelem některé druhy jalovce - především jalovec čínský a zvláště jeho některé kultivary a jalovec prostřední. Někdy uváděný jalovec klášterský je napadán jen ojediněle. Hostiteli rzi hrušňové nejsou příbuzné rody čeledi cypřišovité (Cupressaceae) cypřišek, zerav a zeravec. Rzivost hrušně je škodlivé onemocnění jak pro hrušeň, tak pro hostitelské druhy jehličnanů. Napadené jalovce mají světlejší zabarvení, slabší růst, někdy zasychají větvičky a pro hrušně zůstávají trvalým zdrojem infekce. Silně napadené keře mají nižší tržní i sadovnickou hodnotu.

Základem ochrany je dostatečná prostorová izolace mezi oběma hostiteli (min. 150–200 m) a výběr nehostitelských druhů jehličnanů a méně náchylných odrůd.

Lze využít i chemickou ochranu, která by měla být preventivní - tj. před vznikem infekce. Většina přípravků účinkujících proti strupovitosti jádrovin tlumí i výskyty rzivostí, pokud se použijí v době před květem a krátce po odkvětu hrušní. Jde např. o přípravky: Difcor 250 EC, Score 250 EC, Delan 700 WDG, Luna Experience, Flint Plus, Dithane DG Neotec, Novozir MN 80 NEW, Talent aj. Aplikované fungicidy možno kombinovat i s insekticidními přípravky.

Strupovitosti

Strupovitost jabloně (Venturia inaequalis) a strupovitost hrušně (Ventura pyri) v bionomii si jsou podobné, fenologicky se však ve vývoji liší. Plodnice (pseudoperithecia) i askopory jsou si morfologicky velmi podobné. Choroba poškozuje listy, plody i květy. Na listech způsobuje sazovité skvrny, které nekrotizují a silně napadené listy opadávají. Opadávají i silněji napadené květy a mladé plůdky. Větší plody jsou typicky strupovité, často se deformují a někdy i praskají. Pozdní infekce se mohou projevit i na naskladněných plodech. Houba přezimuje ve formě plodniček (pseudoperithecií) v napadených spadaných listech, kde začátkem vegetace ve vřeckách dozrávají dvoubuněčné výtrusy (askospory). Askospory působí primární infekci. Nebezpečí vzniku primárních infekcí končí až po úplném rozkladu loňských listů, což bývá v našich podmínkách přibližně koncem června. V suchém roce i déle.

Hlavní období primární infekce je zpravidla u jabloní od fáze růžového poupěte do období 2 týdnů po odkvětu, kdy se z plodnic

uvolňuje nejvíce askospor. U hrušní napadá choroba i letorosty, ve kterých může přezimovat. Při šíření strupovitosti hrušně proto mají velký význam i primární konidiové infekce, které se uvolňují z konidioforů na napadených letorostech.

Základem úspěšné ochrany je zvládnutí primárních infekcí (duben až červen) pomocí kvalitní (preventivní i kurativní) chemické ochrany prováděné na základě sledování průběhu počasí v intervalu 7–14 dní některým z přípravků: Antre 70 WG, Atos, Bellis, Captan 80 WP, Clarinet 20 SC, Delan 700 WDG, Difcor 250 EC, Dithane DG NeoTec, Domark 10 EC, Faban, Flint Plus, Fontelis, Gladius 450 SC, Chorus 50 WG, Luna Experience, Merpan 80 WG, Minos, Mythos 30 SC, Polyram WG, Score 250 EC, Signum, Syllit 400 SC*, Talent, Tercel, Thiram Granuflo, Vedette aj. Pro ekologické zemědělství: Cuprosin Progres, Defender, Kumulus WG, Sulfonac 80WG, Sulfurus aj.

Padlí jabloně

Padlí jabloně (Podosphaera leucotricha) vytváří bělavé povlaky na listech, květech, letorostech a mladých plodech. Silněji napadené části hnědnou a zasychají. Na plodech je kromě toho i příčinou mramorovité korkovitosti (rzivosti). Při silnějším napadení dochází k tvorbě malých listů, redukci přírůstků až k zasychání silně napadených letorostů a následné zmenšení velikosti plodů. Přezimuje myceliem v pupenech, ze kterých se v následujícím roce šíří. Infekce většinou začíná od období 7–10 dnů před květem a končí v červenci. Optimální pro rozvoj infekce je vyšší teplota a vyšší nebo kolísavá vzdušná vlhkost.

Ochrana je nezbytná především u náchylných odrůd a na lokalitách s pravidelným výskytem padlí (slunné, suché polohy). Poprvé se ošetřuje již v období 1 až 2 týdny před květem a dále podle potřeby v intervalu 7 až 14 dnů až do července v závislosti na infekčním tlaku přípravky: Bellis, Clarinet 20 SC, Collis, Cyflamid 50 EW, Discus, Domark 10 EC, Flint Plus, Fontelis, Luna Experience, Scorpio, Score 250 EC, Signum, Talent, Tercel, Topas 100 EC, Zato 50 WG aj. Pro ekologické zemědělství Kumulus WG, Sulfonac 80WG, Sulfurus.

Antirezistentní strategie v ochraně proti houbovým chorobám

Z důvodu zabránění nebo alespoň oddálení nástupu rezistencí se doporučuje dodržovat tyto zásady antirezistentní strategie:

  • nepoužívat sólo aplikace strobilurinových (triazolových) fungicidů, ale kombinovat je s kontaktními fungicidy (captan, dithianon, mancozeb, thiram, tolylfluanid apod.);
  • používat plné dávky strobilurinů (triazolů) ve směsi;
  • nepoužívat blokové aplikace stejných látek (skupin);
  • v případě potvrzení rezistence je nutné vyřazení přípravku ze systému ochrany.

Mšice na ovocných dřevinách

Na jabloních škodí monocyklická (má jen jeden okruh hostitelských rostlin) mšice jabloňová. Přezimují vajíčka v blízkosti květních a listových pupenů na kůře větví a na jabloňových letorostech. V dubnu se líhnou larvy. Mšice sají na spodní straně listů. Okřídlené samičky se rozlétávají a zakládají kolonie na dalších jabloních. Je často přehlížena, protože je žlutozelená a nemění barvu poškozených listů a letorostů. Při silnějších výskytech, kromě poškození mladých letorostů, které zasychají, poškozuje také plody. Napadené plody podle stupně poškození, buď opadnou nebo zůstanou drobné, nahloučené, zelené, deformované bez chuti až do sklizně. Tato mšice škodí na jabloních celoročně.

Nápadnější poškození způsobují mšice rodu Dysaphis, např. dicyklická mšice jitrocelová. Napadené listy se zkrucují a zbarvují do červena. Již koncem května a v červnu přelétají tyto mšice ze zimního hostitele na jitrocely. Na jabloně se opět vracejí až v září.

Lokálně se může škodlivě přemnožit rovněž i mšice vlnatka krvavá. V létě tvoří na větvích a na starém dřevě jabloní husté bílé vločkovité (voskové) povlaky pokrývající kolonie mšic. Po rozmáčknutí tvoří červenou kaši. Na větvích a kořenech způsobuje nádorky, později infikované různými houbami.

Broskvoně jsou kromě kadeřavosti také poškozovány mšicí broskvoňovoumšicí hnízdotvornou.Toto poškození bývá mnohdy zaměňováno s kadeřavostí.

Na slivoních také škodí různé druhy mšic. Mšice kromě poškození listů a mladých letorostů přenášejí virové choroby, u slivoní zejména virové neštovice slivoně (virovou šarku švestek - Plum pox virus).

Na rybízu škodí především mšice rybízová projevující se červenofialovými „puchýři“ na listech a na vrcholcích výhonků mšice srstková.

V oblastech, kde v loňském roce v plodných výsadbách třešní silněji škodila mšice třešňová, sledujte její výskyty a v případě potřeby (po odkvětu alespoň 5 kolonií na 100 letorostech) ošetřete.

Výskyty mšic redukují jejich přirození nepřátelé - slunéčka a jejich larvy, larvy pestřenek, larvy zlatooček, ploštice, škvoři, pavouci a někteří draví roztoči. Proto k ošetření vždy upřednostňovat jen takové přípravky, které tyto hmyzí predátory šetří a neničí.

Účinná ochrana proti mšicím je po odkvětu při zjištění prvního výskytu, nejpozději však do konce června. Většinu ovocných dřevin začínají dicyklické mšice opouštět již koncem května.

K ošetření mšic možno použít přípravky: Gazelle, Mospilan 20 SP, Pirimor 25 WG, Calypso 480 SC. Tyto insekticidy jsou šetrné k užitečnému hmyzu. I používané organofosfáty: Bi-58 EC nové, Danadim Progress, Perfekthion, Pyrinex M22, Reldan 22 jsou v sadech za vegetace podstatně šetrnější než levnější pyretroidy, které není vhodné za vegetace v sadech používat. Případně jen v nejnutnějších případech je možné je aplikovat v časném předjaří na přemnožené přezimující škůdce.

Poškození listů hálčivcem hrušňovým
Poškození listů hálčivcem hrušňovým

Bradavičnatost listů způaobená vlnovníkem hrušňovým
Bradavičnatost listů způaobená vlnovníkem hrušňovým

Zobonoska ovocná
Zobonoska ovocná

Rzivost hrušně na listech
Rzivost hrušně na listech

Rzivost hrušně na plodu
Rzivost hrušně na plodu

Napadení jalovce původcem rzivosti hrušně
Napadení jalovce původcem rzivosti hrušně

Strupovitost jabloně
Strupovitost jabloně

Strupovitost jabloně na plodech
Strupovitost jabloně na plodech

Strupovitost hrušně na plodech
Strupovitost hrušně na plodech

Padlí jabloně
Padlí jabloně

Kolonie mšice jabloňové
Kolonie mšice jabloňové

Poškození listů jabloně mšicí jitrocelovou
Poškození listů jabloně mšicí jitrocelovou

Poškození listů švestky sáním mšic
Poškození listů švestky sáním mšic

Napadené listy broskvoně mšicí hnízdotvornou
Napadené listy broskvoně mšicí hnízdotvornou

Příznaky napadení listů červeného rybízu mšicí rybízovou
Příznaky napadení listů červeného rybízu mšicí rybízovou

Višně, meruňky

V rizikových polohách ošetřujeme višně proti skvrnitosti listů (Blumeriella jaapii) přípravky: Delan 700 WDG, Syllit 65 WP*, Dithane DG Neotec, Novozir MN 80 NEW, Talent, Antre 70 WG, Signum a meruňky proti hnědnutí listů meruňky (Apiognomonia erythrostoma) přípravky: Syllit 65 WP*, Dithane DG Neotec, Novozir MN 80 NEW, Talent a Zato 50 WG.

Skvrnitosti listů na třešni
Skvrnitosti listů na třešni

Hnědnutí listů meruňky
Hnědnutí listů meruňky

Švestky a renklódy

Pilatky

Švestky a renklódy (zejména raně kvetoucí odrůdy) jsou místy silně poškozovány pilatkou švestkovou a žlutou. Jedná se o drobné vosičky, které v období květu slivoní nalétávají na stromy a při dokvétání kladou vajíčka do květů. Vylíhlé housenice pak vyžírají tvořící se plůdky, které opadnou. Každá housenice může zničit i několik plůdků.

Chemická ochrana se provádí při dokvétání slivoní, počátkem opadu květních plátků přípravkem: Calypso 480 SC případně i Decis Mega. Proti dospělcům pilatek na švestkách je vhodné provést ošetření bezprostředně po zjištění prvního výskytu na lepových deskách, tedy před kladením vajíček. Upozornění - použití pyretroidů v ovocných dřevinách se, především z důvodu vysoké toxicity pro užitečné členovce, během vegetace nedoporučuje! Z těchto důvodů je aplikujte jenom na počátku vegetace!

Na zahradách můžete poškození plůdků tímto škůdcem také podstatně snížit včasným vyvěšením bílých lepových desek před květem, alespoň 4 ks/strom z jižní strany.

Vlnovníci

Pěstitelům švestek také již více let (zejména v nových výsadbách) dělá starost vlnovník višňový způsobující kadeření, zakrňování a odumírání listů a vzrostných vrcholů na letorostech, v jehož důsledku se letorost mění na „koště“ a u silněji napadených stromů rovněž způsobuje i kornatění slupky na plodech, které kvůli tomu během růstu praskají a trpí klejotokem. Vlnovník višňový je především známý jako významný škůdce slivoní (meruněk i broskvoní) ve školkách. Při silném napadení slivoní ve školkách dochází k poškození terminálních vrcholů letorostů a následnému nežádoucímu větvení letorostů - metlovitostí. Přezimují samičky pod pupeny letorostů, a tak se roznášejí při očkování ze zamořených matečnic.

Při rašení se matečnice a nejlépe i očkovanci ošetří přípravky: Nissorun 10 WP, Sanmite 10 SC. Dobře účinkují i sirnaté přípravky: např. Kumulus WG. Pokud bylo napadení silné, je vhodné ošetření za 10–14 dní opakovat. Ošetření lze provádět na počátku vegetace proti přezimujícím samičkám nejlépe v době, kdy dochází k nalévání pupenů slivoní. Při silném napadení je vhodné ošetření opakovat i v průběhu vegetace - koncem léta tak, aby se zabránilo samicím v jejich přesunu a osídlení pro ně vhodných míst k přezimování. V integrované ochraně možno k jeho regulaci využít i dravé roztoče.

Na neošetřovaných starších stromech slivoní se také, zejména na spodních větvích a ve vlhčích lokalitách i na celých stromech mohou vyskytovat na listech 1–3 mm velké výrůstky (hálky), které vytvářejí roztoči vlnovník trnkový, případně i hálčivec švestkový. Uvnitř hálky byste našli asi 0,2 mm velké roztoče. Mají několik generací do roka. Samičky na zimu zalézají do prasklinek v kůře stromu, pod šupiny pupenů apod. Jejich škodlivost je však minimální, a proto se ochrana zpravidla nedělá. Většinou postačí prořezat koruny stromů. V případě nějakého mimořádného přemnožení ošetřete stromy při rašení podobně jako u vlnovníka višňového.

Při silnějším výskytu štítenek a puklic, je vhodné po vyrašení v době hromadného rozlézání nymf, aplikovat oleopřípravky a případně Mospilan 20 SP.

Vlnovník višňový saje na listech švestky
Vlnovník višňový saje na listech švestky

Výrůstky na listu švestky způsobené hálčivcem švestkovým
Výrůstky na listu švestky způsobené hálčivcem švestkovým

Angrešt a rybíz

Hnědé padlí angreštu

Citlivé odrůdy angreštu se ošetřují proti hnědému padlí angreštu (Podosphaera mors-uvae) při rašení (před květem) a opakovaně 2–3× po odkvětu v intervalech 5 až 10 dní (dodržet ochranou lhůtu) přípravky: Discus, Topas100 EC, Zato nebo sirnatými přípravky: Kumulus WG, Sulfolac 80 WG, Sulfurus nebo bio přípravky: Bioan, Bioblatt, Bioton aj. podle návodu, nejlépe preventivně počátkem kvetení a nejpozději po odkvětu. Tzv. rezistentní (odolné) odrůdy se musí ošetřit alespoň preventivně, nejlépe počátkem kvetení. K aplikovaným přípravkům se doporučuje přidat i vhodné smáčedlo.

Účinný je také postřik keřů po sklizni. Ohrožené výsadby černého a bílého rybízu se ošetřují výjimečně 1× před sklizní (dodržet ochrannou lhůtu) a 1× po sklizni.

Výskyt onemocnění můžete také omezit vhodnou agrotechnikou - otevřená poloha, menší vzdušná vlhkost, střední půdy, vyrovnaná výživa (nepřehnojovat dusíkem) a hlubším řezem, tj. vzdušnou korunkou stromků či keřů. Důsledně odstraňovat a likvidovat napadené části keřů. Na rizikových lokalitách upřednostnit odrůdy odolné této chorobě.

Hnědé padlí angreštu
Hnědé padlí angreštu

Jahodník

Na jaře kulturu jahod očistíme od starých listů a zahušťujících odnoží, přihnojíme a dle potřeby ošetříme proti roztočíku jahodníkovému a případně i proti antraknózové skvrnitosti jahodníku (Colletotrichum acutatum) přípravkem: Ortiva, Zato 50 WG.

Roztočík jahodníkový

Roztočík jahodníkový je mikroskopický 0,1 mm velký roztoč (pouhým okem neviditelný), způsobující sáním kadeření a pomalý růst mladých (srdéčkových) listů napadených rostlin. Při silnějším napadení listy hnědnou a zasychají. Napadené rostliny jsou zakrnělé, téměř nerostou a nevytváří šlahouny. V následujícím roce nasazují podstatně méně květních poupat a plody se špatně vyvíjejí, jsou drobné, nekvalitní. Přezimují dospělé samičky v srdéčkových listech. Sají mezi chloupky a v záhybech nevyvinutých srdéčkových listů. V březnu a dubnu začínají klást vajíčka. Do roka se vyvine cca 7 překrývajících se generací. Škůdce se nejvíce rozšiřuje sadbou. Bez ošetření rostliny během dvou až tří let hynou. Nejvíce se množí v dubnu a na vrcholu léta. Jeho výskyt a šíření podporuje zapojený porost. Pasivně se šíří větrem a zejména vysazením napadené sadby. Kromě jahodníků na záhonech také ve sklenících napadá a poškozuje mladé papriky a další zeleninu, begonie, jiřinky, fuchsie, gerbery, bramboříky, kapradiny a mnohé další skleníkové rostliny.

Ochrana - Vysazovat jenom zdravou uznanou sadbu na místo, kde se roztočík nejméně 3 roky nevyskytoval. Přerušení souvislého porostu, a tím omezení přelézání škůdce na další rostliny. Zakrnělé silně napadené rostliny odstranit a zlikvidovat. Ošetření je třeba provádět zblízka, větším objemem postřikové jíchy a pod vysokým tlakem, směřujícím především do středu trsů (srdéček rostlin). První ošetření se doporučuje na jaře v době rašení. Ošetření je nutné 2–3x opakovat v intervalu 3–5 dnů a skončit nejpozději před začátkem tvorby poupat. Další ošetření je možné provádět až po sklizni plodů. Po sklizni je před ošetřením vhodné předem u porostu odstranit listy (cca 5cm nad zemí). K ošetření je registrován přípravek: Vertimec 1.8 EC. Případně je možno dle návodu v zapojených porostech aplikovat rozhozem substrátu s bioagens (dravého roztoče) na rostliny - Biolaagens ACu, Spical. Tato ošetření účinkují i proti svilušce chmelové.

Květopas jahodníkový

V ohrožených porostech se před květem jahodníku také provádí ochrana proti květopasu jahodníkovému, který je schopen zničit až 80 % sklizně. Jsou to 2–4 mm dlouzí, tmaví až černí nosatci, kteří nakusují stopky květních poupat, do kterých kladou vajíčka. Poupata vadnou, zasychají a opadávají. Přezimují brouci na nejrůznějších místech. Na jahodnících začínají úživný žír obvykle ve druhé polovině dubna až počátkem května v době, kdy začínají kvést jabloně. Hlavní doba kladení vajíček se shoduje s dobou plného květu jabloní a trvá potud, pokud jsou k dispozici nerozkvetlá poupata jahodníků. Poté se brouci stěhují na později kvetoucí růžokvěté rostliny (maliník, ostružiník). Larvy se vyvíjejí a kuklí ve spadlých zaschlých poupatech. Do roka se vyvine jedna generace.

Prahová hodnota pro ošetření je, pokud se prohlídkou 10 rostlin zjistí více než 20 % poškozených poupat (nakouslé květní stopky, zavadlá poupata).

Chemická ochrana se provádí na začátku úživného žíru brouků (cca v polovině dubna) jen před květem jahodníku: Decis Mega, Fast M, Karate se Zeon technologií 5 CS, Calypso 480 SC a Reldan 22.

Šedá hniloba jahod

Zvláště na uzavřených zavlažovaných plochách je předpoklad výskytu šedé hniloby jahod  (plíseň šedá; Botrytis cinerea). Choroba se šíří především za deštivého a teplejšího počasí. O napadení rozhoduje především počasí a dále mikroklima lokality, stav porostu a náchylnost odrůdy. Odolné odrůdy jsou např.: Honeoye, Darselect, Kimberly, Florence, Tenira, Symphony, Elkat, Induka, Korona, Polka aj. Nejcitlivější k infekci jsou květy 2 až 3 dny po rozkvětu. Z napadených květních částí proniká mycelium do plodu. Přímé infekce plodů jsou již méně významné.

Kromě řádné agrotechniky (odplevelování, vyrovnané hnojení, vhodné mulčování) se u náchylných odrůd neobejdete bez včasného (na počátku kvetení) a účinného chemického ošetření, které dle potřeby po 7 dnech zopakujte přípravky: Signum, Switch, Teldor 500 SC, Prolectus, Grisu, Rovral Aquaflo, Minos, Mythos 30 SC, Thiram Granuflo aj. a biopreparátem Serenade ASO. Dávka aplikační kapaliny je minimálně 1000 l/ha.

Roztočík jahodníkový saje na srdéškových listech
Roztočík jahodníkový saje na srdéškových listech

Šedá hniloba jahod
Šedá hniloba jahod

Réva vinná

Halčivec a vlnovník

Kadeřavost (akarinózu) a plstnatost (erinózu) listů révy vinné způsobují drobní roztoči z čeledi vlnovníkovitých vlnovník viničnývlnovník révový. Roztoči přezimují ve stadiu dospělců v puklinách kůry nebo pod šupinami pupenů. Největší škody způsobují na počátku vegetace, kdy napadají rašící očka a mladé letorosty. Celkový výnos a kvalita hroznů silně napadených keřů je nízká. Dřevo špatně vyzrává a v zimě snadno vymrzá.

Letorosty silně napadené kadeřavostí jsou výrazně zpomaleny v růstu, dochází k deformacím listů: kadeření (děravé, potrhané) až hnědnutí (nekrózám) části listů a ke sprchání až zasychání květenství.

U plstnatosti jsou na listech velice nápadné vyvýšené puchýře (na rubu vyplněny hustou plstí, v níž se roztoči zdržují), avšak z hlediska skutečné škodlivosti je toto napadení méně významné.

Ochrana - Réva se ošetřuje jen v místech, kde byly v předcházejícím vegetačním období zaznamenány výskyty kadeřavosti nebo plstnatosti. Sirnatý přípravek Kumulus WG se aplikuje při rašení nebo těsně po vyrašení révy. Proti vlnovníkům by mohl být také účinný i znovu nabízený přípravek (hnojivo) s polysulfidickou sírou: Sulka-K, Sulka New, Sulka Extra, aplikovaný před vyrašením.

Přirozenými nepřáteli fytofágních roztočů (svilušek, hálčivců a vlnovníků) jsou draví roztoči. Jako biologická ochrana proti nim se s úspěchem používá uměle vysazovaný dravý roztoč Typhlodromus pyri - pod obchodními názvy Biolaagens-TP a Typhlodromus pyri, který ve vinicích přezimuje a je schopen potlačovat výskyt škodlivých roztočů i dlouhodobě. Ale aby se navyhubil, je nutné řídit se seznamy povolených přípravků doporučovaných dodavatelem konkrétní populace dravého roztoče.

Ostatní škůdci

Podle signalizace ošetřujeme proti první generaci obalečů - obalečík jednopásnýobaleč mramorovaný. Ošetřují se jen významně ohrožené porosty (pravidelný silný výskyt). Za suchého a teplého počasí se podle signalizace doporučuje ošetřovat i proti padlí.

Kadeřavost révy vinné
Kadeřavost révy vinné

Plstnatost révy vinné
Plstnatost révy vinné

Zelenina

Na skleníkových kulturách sledujte padání vzcházejících rostlin a případné výskyty třásněnek, mšic, molic či svilušek.

Plži

Ve vlhčích lokalitách pozor na poškození porostů slimáčkyplzáky. Ideální podmínky v zahradnických kulturách umožňují škodit plžům po celé vegetační období. Poškození často bývá vstupní branou pro houbové a bakteriální choroby. Proti plžům jsou povoleny tyto návnadové přípravky: Lumex, Metarex Inov, Metin, Shift a Sluxx HP. Ošetření se provádí na počátku napadení rovnoměrným posypem mezi pěstované plodiny, cestičky, pod pěstební stoly. Nesmí přijít do styku s ošetřovanou zeleninou. Z biologických přípravků možno využít: Nemaslug, Phasmarhabditis-System na bázi parazitických hlístic Phasmarhabditis hermaphrodita. Přípravek se aplikuje zálivkou ošetřované plochy suspenzí s bioagens, preventivně nebo i kurativně dle návodu. Teplota substrátu nesmí klesnout pod 5 oC, optimum je při 15–20 oC, po dobu působení musí být půda nebo substrát optimálně vlhký.

Dřepčíci

Dřepčíci poškozují hlavně ředkvičky a košťáloviny. Největší škody způsobují na chráněných výhřevných plochách. Ředkvičky ošetřujeme např.: Decis Mega a Karate se Zeon technologií 5 CS. U košťálovin můžete použít i některý z dalších pyretroidů: Agrion Delta, Fast M, Samuraj aj.

Mšice

Sledujte výskyty mšic a při náletu porosty ošetřete. Signalizaci můžete sledovat i na http://eagri.cz/public/web/ukzuz/portal/. Na mšice jsou registrovány: Danadim Progress, Reldan 22, Pirimor 50 WG, Plenum, Calypso 480 SC, NeemAzal-T/S. Do postřikové kapaliny je vhodné přidat i smáčedlo.

Vyslepnutí (bezsrdéčkovitost) košťálovin

Vyskytuje se zejména u květáku a kedluben. Nejčastěji je to způsobováno růstovým stresem (šokem) u předpěstované sadby - náhlé změny, mráz, sucho aj. U květáku může být také hlavní příčinou nedostatek přijatelného molybdenu, případně i bóru. Ze škůdců mohou vyslepnutí způsobit svými požerky na vegetačním vrcholu (srdéčku) mladých rostlin také larvy plodomorky zelné, krytonosce čtyřzubého. Toto poškození může také způsobit napadení mladých rostlin dřepčíky nebo mšicí zelnou.

V polohách s pravidelným výskytem těchto škůdců pěstujte zeleninu (pokud je to možné) pod netkanou textilií. K chemickému ošetření lze použít některý z přípravků povolených proti dřepčíkům a mšicím. Účinnou preventivní ochranou proti plodomorce zelné je pěstování brukvovité zeleniny na sušších a zejména větrnějších stanovištích, kterým se plodomorka zelná vyhýbá. Brukvovitou zeleninu pěstujte v dostatečné vzdálenosti od loňských porostů brukvovitých (včetně řepky) a včas likvidujte na pozemku i v okolí brukvovité plevele. U citlivějších druhů a odrůd brukvovitých podle potřeby přidejte do postřiku i listové hnojivo s mikroelementy molybdenem a bórem.

Vyslepnutí košťálovin
Vyslepnutí košťálovin

Okrasné rostliny

Na skleníkových kulturách sledujte padání vzcházejících rostlin a případné výskyty třásněnek, mšic, molic či svilušek.

Jehličnany

Zvláště na slunných suchých stanovištích sledujte výskyty korovnic, štítenek a svilušek. V případě prvních výskytů ošetřete pyretroidy: Alfametrin, Decis Mega, Fast M, Karate se Zeon technologií 5 CS, Samuraj, Scatto, Vaztak Active; neonikotinoidy: Calypso 480 SC, Confidor 200 OD, Gazelle, Mospilan 20 SP; organofosfáty: Bi-58 EC Nové, Danadim Progress, Perfekthion, Dursban 480 EC; případně dalšími: Chess 50 WG, Ninja aj. a proti sviluškám akaricidem Nissorun 10 WP či Vertimec 1.8 EC.

Mšice korovnice

Následkem sání larev korovnice smrkové nebo korovnice zelené vznikají na větvičkách smrků šiškovité hálky. Jsou to mšice specializované na jehličnaté dřeviny. Oba druhy napadají především stromy vysazené na sušších slunných stanovištích, kde se smrkům moc nedaří. Přezimují ve stadiu larev v paždí pupenů nebo v puklinách kůry smrků. Zpravidla v dubnu larvy přelézají na mladé výhonky a začínají sát, následkem čehož vznikají hálky. Mšice je opouštějí v polovině července, korovnice zelená přelétá na modřín, korovnice smrková na další smrky. Koncem léta se korovnice zelená vrací zpět na smrk, kde nakladou vajíčka.

Ochrana proti korovnicím spočívá především v pěstování smrků na vhodných stanovištích. Odstřiháním vytvořených hálek ještě před jejich otevřením omezíme množství korovnic v následujícím roce. Tvorbě hálek zabráníme, pokud smrky po vyrašení ošetříme přípravkem: Bi-58 EC nové, Calypso 480 SC, Dursban 480 EC, Chess 50 WG, Mospilan 20 SP, Perfekthion, Pirimor 50 WG, Ninja, Warrant 700 WG aj.

Mečíky

Neopomeňte před výsadbou namořit hlízy proti houbovým chorobám např. přípravkem: Dithane DG Neotec, Mirage 45 ECNA, Rovral Aquaflo aj. podle návodu a případně také insekticidem proti třásněnce mečíkové, která přezimuje na hlízách.

Poškození výhonku smrků mšicí korovnicí
Poškození výhonku smrků mšicí korovnicí

Pozn.: * přípravek je povolen k používání pouze do spotřebování zásob

Aktuální přehled ochrany zahrad, sadů a vinic - duben a květen 2017

Poškození listů hálčivcem hrušňovým
Bradavičnatost listů způaobená vlnovníkem hrušňovým
Zobonoska ovocná
Rzivost hrušně na listech
Rzivost hrušně na plodu
Napadení jalovce původcem rzivosti hrušně
Strupovitost jabloně
Strupovitost jabloně na plodech
Strupovitost hrušně na plodech
Padlí jabloně
Padlí jabloně
Poškození listů jabloně mšicí jitrocelovou
Poškození listů švestky sáním mšic
Napadené listy broskvoně mšicí hnízdotvornou
Příznaky napadení listů červeného rybízu mšicí rybízovou
Skvrnitosti listů na třešni
Skvrnitosti listů na třešni
Vlnovník višňový saje na listech švestky
Výrůstky na listu švestky způsobené hálčivcem švestkovým
Hnědé padlí angreštu
Roztočík jahodníkový saje na srdéškových listech
Šedá hniloba jahod
Kadeřavost révy vinné
Plstnatost révy vinné
Vyslepnutí košťálovin
Poškození výhonku smrků mšicí korovnicí

Související články

Hodnocení citlivosti čmeláka zemního k účinným látkám pesticidů v roce 2016

20. 04. 2017 Ing. Pavel Kolařík; Zemědělský výzkum, spol. s r.o., Troubsko Ochrana obecně Zobrazeno 225x

Aktuální přehled ochrany polních plodin - duben a květen 2017

14. 04. 2017 Ing. Josef Gall; Týn nad Bečvou Ochrana obecně Zobrazeno 526x

Rostlinné pesticidy - Curcuma longa - kurkumovník dlouhý

13. 04. 2017 Ing. Roman Pavela, Ph.D.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Ochrana obecně Zobrazeno 30x

Zvýšení jistoty vzcházení a překonání stresu ultrapřesnou výživou

30. 03. 2017 Ing. Jan Grznár; Timac Agro Czech Ochrana obecně Zobrazeno 189x

Tilmor - pro jaro bez chorob

27. 03. 2017 Ing. Jana Doubková, Ph.D.; Bayer CropScience Ochrana obecně Zobrazeno 158x

Další články v kategorii Ochrana obecně

detail