Jak dát pozor na včely

27. 04. 2017 Ing. Václav Jirka; Jaroměř Ochrana obecně Zobrazeno 9333x

Chov včel v České republice je historicky velmi rozšířený. Podle posledních informací je na území ČR chováno více než 650 000 včelstev a patříme tak k nejzavčelenějším zemím Evropy. Včelařství navíc zažívá v posledních letech určitou renesanci a zejména menších zájmových včelařů přibývá i mezi mladými lidmi. První poučkou zemědělce, bez ohledu na paragrafy tedy musí být, že při ochraně rostlin je do 5 kilometrů od každého pozemku nějaký úl. Na velké většině území státu to tak skutečně bude.

Doletová vzdálenost včel

Stanovená hranice 5 km není samoúčelná. Je to totiž teoreticky uznávaná doletová vzdálenost včely za snůškou a zase zpět do úlu. Tedy je riziko, že až z takové vzdálenosti by mohla včela zanést reziduum insekticidu a předat jej v úlu s nektarem dalším včelám. Mechanizmus včelí snůšky je totiž takový, že včely v úlu mají rozdělené úlohy. Včela, která je právě tzv. létavkou, pouze vylétá z úlu, vyhledává zdroje pylu a nektaru a na vstupu do úlu (česně) svůj náklad předává jiné včele, dělnici, která se s řetězcem dalších dělnic postará o uložení kapky nektaru do buňky plástu. Proto pokud včela létavka přinese do úlu reziduum insekticidu s opožděným účinkem, dochází předáváním látky doslova k „řetězové reakci“ otravy, která může zlikvidovat celé včelstvo o 60 až 80 tisících jedincích.

Intenzivní zemědělství a včelařství se vzájemně nevylučují; nutný je vzájemný respekt

Dodržovat předpisy, ale i přemýšlet

Nicméně takovým otravám lze zabránit dodržováním zákonných předpisů při ochraně rostlin, zodpovědné práci a dostatečné komunikaci se včelaři. Lze předpokládat, že každý zemědělec pravděpodobně chápe význam včel pro výnosy jeho vlastních plodin a jde tedy hlavně o to, vyvarovat se omylů a některých nešvarů při provádění ochrany rostlin.

Práce začíná s etiketou přípravku, který hodláme aplikovat. Podle rostlinolékařského zákona č. 326/2004 Sb. a vyhlášky č. 327/2004 Sb. v platném znění, kterým se řídí i ochrana včel při aplikacích, je přípravek na ochranu rostlin zařazen do jedné ze tří kategorií:

• pro včely s přijatelným rizikem,
• pro včely nebezpečné,
• pro včely zvláště nebezpečné.

Ovšem pozor! Pokud je přípravek s přijatelným rizikem, neznamená to ještě, že by nemohl včelám ublížit. Například i postřik obyčejným olejem na zalepení řepky před sklizní při přímém zásahu včelu zcela jistě zahubí. Je to samozřejmě jen teoretická možnost. V předsklizňovém porostu se včely pravděpodobně vyskytovat nebudou. Ale chci tím dokladovat podmíněnost klasifikace. Dalším podobným příkladem je třeba i DAM.

Především je nutno prostudovat etiketu přípravku, kde mohou být stanoveny specifické podmínky aplikace a pak používat zdravý selský rozum. Např. insekticidy, byť s přijatelným rizikem pro včely, pro jistotu přesto do kvetoucích porostů raději aplikovat až večer.

Aplikace přípravků na ochranu rostlin je zodpovědná činnost, to je potřeba si uvědomovat nejen kvůli včelám

Ochrana včel

Počátek ochrany včel nastává po 28. únoru, do kdy by měli včelaři nahlásit stanoviště včelstev na obecní úřady. Ty pak mají informaci o stanovištích poskytovat zemědělcům a můžete si ji tam zjistit. Všimněte si však slůvka „měli“. Hlášení je sice povinnost včelařů, ale jsou to také jen lidé zapomnětliví a chybující.

Proto základní radou pro bezpečnou aplikaci přípravků na ochranu rostlin je znát „své“ včelaře a v základu se seznámit s biologií života včely obecně. Další možností je pak získat si informace ze zdrojů Českého svazu včelařů, z.s., kde je organizováno více než 90 % chovatelů a základní organizace včelařů bývá v každém městečku.

Udržovat tento kontakt bude důležité i pro další nařízení zákona, kdy každou aplikaci přípravku nebezpečného nebo zvláště nebezpečného pro včely byste měli nejdříve projednat s dotčenými chovateli (do 5 km od pozemku) a s obecním úřadem. Tedy buďto tyto kontakty máte osobně (lepší možnost) nebo je musíte sehnat právě přes místní včelařský spolek.

Tedy litera zákona říká, že:

- přípravky zvláště nebezpečné pro včely se nesmí do kvetoucích porostů aplikovat vůbec;

- přípravky nebezpečné pro včely se smí aplikovat až po skončení denního letu včel, ale nejpozději do 23 hod. Aplikace brzy ráno se již nemusí „stihnout“ a včely vylétnou velmi brzy z úlů do porostů. Nehledě na to, že ošetřený porost má přes noc šanci zaschnout a snížit tak míru své toxicity pro včely;

- směsi s DAM se automaticky posunují o třídu nebezpečnosti výše, právě tak jako výslovně neuvedené směsi přípravků.

Co je kvetoucí porost či porost navštěvovaný včelami?

Tady lze udělat nejvíce omylů a pochybení a malér je na světě. Tedy za prvé musíme brát v potaz nejen to, zda kvete hlavní kulturní plodina, ale i plevele, byliny a keře na okrajích pozemků, či stromy a lesy v okolí pozemků a sousední kultury, kam by se mohl postřik dostat úletem a zajistit dostatečnou distanční vzdálenost.

Pokud již hlavní ošetřovaná plodina nekvete, je třeba se přesvědčit, zda v podrostu nebo na okrajích nekvetou plevele. A tady je striktně stanoveno 2 kvetoucí rostliny na 1 m² a už se na tento porost vztahuje omezení.

Další záludností je, že porost nemusí kvést, a přesto je navštěvován včelami, protože se na něm vyskytuje medovice nebo mimokvětní nektar. Zde půjde téměř výhradně o keře a stromy, ty ale přesto v bezprostřední blízkosti porostů mohou být.

Zkrátka a dobře, zvláště nebezpečné přípravky, či takto vzniknuvší směsi, je vhodné používat v období obecného květu rostlin (tedy po většinu vegetační sezony) opravdu jen a jen výjimečně v krizových a skutečně záchranných situacích na poli a ve vlastním zájmu dodržet veškerou informační povinnost. Nebezpečné přípravky taktéž, ale lze je aplikovat ve večerních hodinách, kdy včely nelétají, avšak také platí informační povinnost. Navíc je dobré se o nepřítomnosti včel v porostu nejprve přesvědčit.

Další přísná opatření se týkají letecké aplikace přípravků na ochranu rostlin. Ta je však dnes možná pouze na udělenou výjimku a vůči včelařům a obecním úřadům podléhá další informační povinnosti. Pravděpodobně ji však v praxi nevyužijete.

Včely v úlu spolupracují a předávají si donesený nektar, proto se otrava může velmi rychle šířit

Když dojde k otravě

Pokud je vám ohlášena otrava včelstev s podezřením na příčinu postřikem rostlin, je potřeba zajistit co nejrychlejší přítomnost pracovníků Okresní veterinární správy, pokud už tak neudělal chovatel včel. Neprodleně by měly být odebrány vzorky uhynulých včel a ošetřených rostlin udávaných jako zdroj otravy a ty do 72 hodin dopravit do akreditované veterinární laboratoře, což si zřejmě bude řídit přivolaný okresní veterinář. Taktéž je třeba zjistit, zda včelař úhyn nahlásil bezprostředně nebo jej hlásí již se zpožděním, až když přijel po několika dnech ke včelám. To vše může hrát svou následnou roli při dokazování škody, a proto je potřeba znovu zopakovat, že je vhodné znát „své“ okolní včelaře osobně, a takovýmto situacím předcházet a raději se vždy dohodnout.

Včelařství je obor důležitý pro celé zemědělství, kde lze navíc názorně pozorovat koloběh života

Shrnutí

• počítejte v podstatě s tím, že včely jsou do 5 km od všech pozemků v ČR;
• poznejte pokud možno „své“ včelaře osobně;
• přípravky zvláště nebezpečné aplikujte opravdu jen ve výjimečných kritických případech;
• též přípravky s přijatelným rizikem pro včely raději v době květu aplikujte až večer;
• nepoužívejte insekticidy s opožděným účinkem;
• nezapomeňte, že kvést mohou i plevele nebo další rostliny v okolí ošetřovaného pozemku;
• na keřích a stromech kolem pole může být medovice, i když už „nic nekvete“;
• považujte včely a včelaře za své hospodářské partnery.

Důležité kontakty:

Jak dát pozor na včely