Chemap Agro s.r.o.

Ochrana hlavních plodin v roce 2016 v Čechách

05. 12. 2016 Ing. Milena Bernardová; Zkušební stanice Kluky Ochrana obecně Zobrazeno 869x

Uváděná fakta o výskytech chorob a škůdců v roce 2015/16 jsou čerpána z pravidelně jedenkrát týdně sledovaných stanovišť na cca 160 místech České republiky, z toho na 85 místech v Čechách (mapa) v rámci projektu MSDfyto proti chorobám a škůdcům.

Agronutrition

Mapa MSD 2016 - Čechy

Ročník 2015/16 byl v Čechách teplotně výrazně nadnormální (a to o 3 °C) a srážkově slabě nadnormální. Srážkové převýšení bylo způsobeno vyššími srážkovými úhrny zejména v květnu a červenci 2016.

Počasí a jeho vliv na porosty

Podzim 2015 byl zpočátku sušší, ale v říjnu a listopadu byl tento trend přerušen vyššími srážkami. Zajímavé je, že všechny měsíce v průměru roku byly teplotně nad normálem, ale výrazně tepleji, než je obvyklé, bylo v měsících listopad až březen, tedy zimní a předjarní měsíce. To již signalizuje, že zima byla velmi teplá ale bohužel i suchá, v nižších a středních polohách bez sněhové pokrývky. Půda nebyla zamrzlá a jaro se otevíralo brzy, prakticky již v polovině března.

Sucho trvalo až do května. V květnu spadlo na většině území téměř dvojnásobné množství srážek, než je normál, a podobně tomu bylo v červenci.

Průběh počasí významně ovlivnil i stav porostů. Později zaseté a pomalu vzcházející plochy ozimů v suchém počasí podpořil říjnový i listopadový déšť a mírná zima umožnila dohnat počáteční vegetační zpoždění. Jařiny byly zasety včas a využily květnové vláhy. Největší problém z pohledu počasí tak způsobily vyšší srážky v polovině července, v průběhu žní a dále i začátkem října. Komplikovaly a prodlužovaly sklizeň 2016 a způsobovaly pokles kvalitativních parametrů obilnin. Následně (z důvodu pozdní sklizně slámy, pozdní přípravy půdy i pozdní sklizně předplodin - okopanin a kukuřice), měly za následek oddálení setí obilnin pro sklizeň 2017.

Řepka ozimá

Podzim 2015

Při monitorování porostů řepky ozimé v polovině září bylo cca 10 % ve výborné kondici, 80 % bylo průměrných a 10 % bylo slabších (tj. silně nevyrovnaných, mezerovitých, s dvojím vzcházením). Některé plochy seté do přeschlé půdy, zejména seté v první polovině srpna, kdy byly ještě tropické teploty, nevzešly a musely být přesety.

Z hlediska zdravotního stavu bylo důležité napadení dřepčíkem olejkovým a napadení fomovou hnilobou.

Napadení dřepčíkem olejkovým bylo zjišťováno v průběhu září téměř na všech plochách a poškozeno tímto škůdcem bylo až 30 % plochy listů. Ochrana proti dřepčíkům byla intenzivní a účinná. Nakladení a četnost larev dřepčíka olejkového i případné následné poškození v průběhu zimy a předjaří bylo výrazně nižší než na jaře předchozího roku.

Výskyt fomové hniloby byl koncem října a v listopadu 2015 četnější, ale v nižší intenzitě/indexu/ napadení.

Řepka ozimá přezimovala velmi dobře a na jaře 2016 byla celkově v lepší kondici než na podzim 2015.

Jarní škůdci řepky

Již čtvrtým rokem za sebou je monitorován na území Čech slabší výskyt stonkových krytonosců. První výskyty krytonosce řepkového a čtyřzubého byly v Mörickeho miskách zaznamenány v první dekádě března. Nálet do porostů byl rozvleklý a intenzita výskytu vzhledem k nepříznivým podmínkám k přezimování těchto škůdců nižší. Přesto však nemůžeme říct, že tento výskyt byl slabý ve všech oblastech. Na cca 5–10 % sledovaného území byly zjištěny silné výskyty krytonosce řepkového, a také silné poškození stonků larvami. Signalizace k ošetření proti těmto škůdcům byla vydaná koncem března. Insekticidní ošetření probíhalo v porostech řepky většinou na přelomu března a dubna a poškození stonkovými krytonosci v řepce ozimé bylo (až na několik lokalit) celkově na nižší úrovni.

Blýskáček řepkový byl zjišťován v porostech na konci první dekády dubna. Výskyty kulminovaly - z důvodu chladnějších dnů a nočních mrazíků v druhé polovině dubna - až na přelomu dubna a května. V té době již většina porostů řepky rozkvétala. Napadení blýskáčkem řepkovým tudíž nebylo v letošním roce ekonomicky škodlivé a bylo možno upustit od plošného ošetření.

První výskyt šešulových škůdců byl zjištěn v porostech řepky ozimé velmi časně mezi 16.–18. dubnem. Jejich nálet vyvrcholil začátkem května, signalizace k ošetření byla vydána na konci první dekády května. Přítomnost krytonosce šešulového i bejlomorky kapustové v porostech v průběhu května klesala, protože počasí bylo chladné, větrné a deštivé a větší část porostů byla insekticidně ošetřena. Proto byly škody způsobené šešulovými škůdci v letošním roce malé.

Choroby řepky

První středně silné napadení fomovou hnilobou (Phoma lingam) bylo zjišťováno v porostech již koncem podzimu 2015 (obr. 1), protože teplo a vyšší srážky podporovaly její rozvoj. Suchý průběh zimy a zejména dubna pak způsobil její zastavení. K potlačení této choroby přispěla také aplikace fungicidů, ať již byla cílená proti fomě nebo na regulace růstu. K novému nástupu této choroby došlo opět v průběhu deštivého května, ale pozdější nástup sekundární infekce do kořenových krčků a stonků nezpůsobil již významné hospodářské škody v zemědělském provozu.

Význam fomové hniloby byl i „zastíněn“ hlízenkou obecnou (obr. 2). Hlízenka obecná (Sclerotinia sclerotiorum) se objevila ve škodlivém výskytu naposledy v roce 2008 a v letošní sezoně - po 8 letech - opět udeřila. Tato choroba měla dobré podmínky pro šíření nejen kvůli květnovým srážkám, ale také kvůli hustým porostům, které špatně vysychaly a dále z důvodu oteplení koncem května. Všechny podmínky se navíc sešly s vývojovou fází řepky (s opadem korunních plátků), a tak bylo jednoznačné, že škodlivost této choroby bude vysoká zejména tam, kde nebyla provedena fungicidní /případně biologická/ ochrana. Pro ověření prognózy škodlivého výskytu hlízenky byl proveden v polovině července průzkumu intenzity napadení hlízenkou obecnou na pozorovacích stanovištích. Bylo zjištěno, že středně a silně napadených je 66,7 % ploch, a pouze 33,3 % ploch je napadeno slabě.

Obr. 1: Fomová hniloba na listu řepky
Obr. 1: Fomová hniloba na listu řepky

Obr. 2: Hlízenka obecná na stoncích řepky
Obr. 2: Hlízenka obecná na stoncích řepky

Výhled pro rok 2017

Na podzim letošního roku bylo monitorováno 80 % porostů řepky ozimé dobrých až výborných a 20 % bylo slabších (tj. mezerovitých a nevyrovnaných). Slabší porosty byly v oblastech bez srážek nebo s minimálními srážkami před a po zasetí v průběhu srpna. Na celém území republiky bylo také velmi teplé a suché září, navíc s intenzivním slunečním svitem.

Tím byl ovlivněn i zdravotní stav porostů. Všechny porosty byly napadeny škůdci, začátkem září většina z nich dřepčíkem olejkovým a pilatkou řepkovou, menší část pak květilkamiosenicí polní. Ošetření proti dřepčíkům většinou nemělo dostačující účinnost a bylo nutné ho opakovat. V druhé polovině září byla atakovány řepky mšicemi (mšice zelná, mšice broskvoňová aj.), a to většinou v nižších polohách ve východních a středních Čechách. Mšice se v teplých dnech velmi rychle množily, osazení rostlin řepky koloniemi bylo tak vysoké, že po sání mšic docházelo k odumírání listů a částí rostlin (obr. 3). Insekticidní postřiky se ukázaly jako málo účinné.

Začátkem října došlo k prudké změně počasí. Letní teploty (přes 25 °C) a sucho bylo vystřídáno intenzivními dešti a téměř zimními teplotami do 10 °C. Tento zlom počasí pomohl jednak redukovat obtížně hubitelné škůdce, a také přibrzdit intenzivní růst. Na druhé straně umožnil vývoj fomové hniloby.

Obr. 3: Kolonie mšic na listu řepky - podzim 2016
Obr. 3: Kolonie mšic na listu řepky - podzim 2016

Pšenice ozimá a ozimé obilniny

Loňské žně, a tím i sklizeň předplodin, byly provedeny rekordně časně a ozimé obilniny byly tudíž zasety včas. Ale suché září a počátek října způsobily pomalé a nevyrovnané vzcházení obilnin. Až s příchodem vydatnějších srážek koncem první dekády října, a po důkladném provlhčení půdního profilu, došlo k výraznému zlepšení a zapojení ozimých obilnin. Díky mírné zimě vegetovaly obilniny celou zimu a vstupovaly do jara 2016 ve velmi dobré kondici.

Choroby obilnin v roce 2016

Při jarní inventarizaci obilnin bylo zjištěno, že zdravotní stav je lepší u porostů pšenice zasetých později na konci září a začátku října, než u porostů setých v prvních dvou dekádách září. Časně seté pšenice měly fyziologicky poškozené horní listy a bylo v nich pozorováno výrazně vyšší napadení braničnatkou pšeničnou - v 80 % porostů bylo napadeno až 33 % listové plochy spodních listů.

Začátkem dubna byl proveden odběr vzorků ozimých obilnin na zjištění napadení chorobami pat stébel. Ze sítě pozorovacích stanovišť monitoringu bylo odebráno více než 140 vzorků, a po provedení optického rozboru byly segmenty z pat stébel následně kultivovány na agarových plotnách. Pravý stéblolam (Oculimacula yallundae) byl ověřen ve 1/4 vzorků pšenice a ve více než ½ vzorků ječmene ozimého, fuzária v 84 % vzorků pšenice a 75 % vzorků ječmene ozimého. Pravý stéblolam byl zjištěn hlavně u časně setých pšenic a ječmenů. Fusarium spp. se vyskytovalo silněji (nad 50 % rostlin v porostu) tam, kde byl alespoň jeden z rizikových faktorů: tj. časné setí (do konce září), minimální zpracování půdy nebo setí obilniny po obilnině nebo kukuřici.

Choroby na pšenici ozimé

Ze segmentu listových chorob byly v letošním roce v pšenici ozimé tři hlavní choroby, a to braničnatka pšeničná, rez plevová a padlí travní.

Braničnatka pšeničná (tečkovitá listová skvrnitost pšenice; Mycosphaerella graminicola) byla nejdůležitější a hospodářsky nejškodlivější listovou chorobou pšenice (obr. 4), protože se držela téměř ve všech v porostech nepřetržitě od začátku jara do konce vegetace a plynule stoupala od nejnižších pater (duben) po nejvyšší listová patra (červen, červenec). I letos bylo možno konstatovat obecné pravidlo, a to že nejvyšší napadení bylo monitorováno u porostů ve vyšší růstové fázi, po minimálním zpracování půdy a po předplodině obilnině.

Na konci května bylo cca 15 % ploch napadeno také tečkovitou plevovou a listovou skvrnitostí pšenice - braničnatkou plevovou (Leptosphaeria nodorum). Tato choroba v červnu a červenci obsazovala vyšší listová patra včetně praporcových listů, ale nezpůsobila výrazné škody z důvodu celkově nižší četnosti i intenzity výskytu.

Již třetím rokem se však ve velké části Čech výrazně rozšířila žlutá rzivost pšenice - rez plevová (Puccinia sttriformis).Vyšší napadení rzí plevovou (obr. 5) bylo zaznamenáno na jaře roku 2014 i 2015 a z důvodu mírné zimy přešlo větší množství infekce i do roku 2016. První výskyty byly monitorovány již koncem dubna, kulminace nastala v květnu, a to v náchylných odrůdách: Asano, Brokat, Genius, Nordica, Nelson, Pannonia, Papageno, Tobak ale i Tiguan. Také tato choroba byla - podobně jako braničnatka pšeničná - přítomna v porostu po dlouhou dobu vegetace a ohniskovitě obsazovala všechna listová patra. Pěstitelé byly poučeni z předchozího ročníku a fungicidní ochrana byla prováděna včas, to znamená před začátkem - maximálně na začátku - prvních příznaků a účinnost zásahu proti rzi plevové byla v letošním roce vyšší.

Padlí travní (Blumeria graminis) napadalo porosty od časného jara a na některých lokalitách na citlivých odrůdách, hustých a dusíkem intenzivně hnojených porostech se udrželo až do sklizně. Na rozdíl od braničnatky pšeničné se vyskytovalo méně četně, většinou na ¼ až 1/3 ploch a intenzita napadení se pohybovalo okolo 5 % listové plochy. Ke zlomu došlo na přelomu května a června, kdy spadly na většině území vyšší srážky a došlo k zesílení infekčního tlaku. Na takovýchto lokalitách mohlo padlí travní porosty poškodit a mělo hospodářský význam.

Další listové choroby hnědá rzivost pšenice - rez pšeničná (Puccinia tritici) a helmintosporiová skvrnitost (Drechslera tritici repentis) se vyskytovaly v porostech v malé četnosti a intenzitě a nezpůsobily hospodářské škody.

Obr. 4: Pyknidy braničnatky pšeničné na listech
Obr. 4: Pyknidy braničnatky pšeničné na listech

Obr. 5: Rez plevová na listu pšenice
Obr. 5: Rez plevová na listu pšenice

Choroby na ječmenu ozimém

V ozimých ječmenech bylo na začátku jara monitorováno na ½ ploch padlí travní (Blumeria graminis), které od konce dubna do konce vegetace stagnovalo, až zasychalo, převážně v nižších patrech.

Jako obvykle se stala hlavní chorobou hnědá skvrnitost (Pyrenophora terres), která byla přítomna ve 2/3 porostů, ale držela se v tomto roce až do konce května ve spodních listových patrech a to v nižší intenzitě napadení do 8 % listové plochy.

Hospodářsky škodlivou nebyla ani třetí choroba rynchosporiová skvrnitost (Rynchosporium secalis), která byla monitorována v ozimých ječmenech od začátku dubna do konce května většinou na 1/3 ploch do 5 % napadení listové plochy.

Houba Ramularia collo-cygni byla zaznamenána v polovině května na 1/10 ploch.

Fungicidní ošetření byla provedena s velmi dobrou účinností buď preventivně v místech běžného výskytu a nebo okamžitě při objevení prvních optických symptomů na nových lokalitách.

Škůdci obilnin v roce 2016

Výskyt škůdců v obilninách byl na jaře 2016 nízký z důvodu chladného, deštivého a větrného období v průběhu května. Pouze v nižších a teplejších enklávách byly zjišťovány střední výskyty kohoutků a listových mšic, které si vyžadovaly ošetření.

Výhled ozimých obilnin pro rok 2017

Ozimé ječmeny a větší polovina ploch ozimé pšenice byly zasety do konce září. Tyto plochy měly nejprve málo vláhy, vzcházely pomalu a byly mezerovité. Se změnou počasí na začátku října - prudké ochlazení a dešťové srážky - došlo k výraznému zlepšení v zapojení porostů.

V průběhu září byly monitorovány vyšší výskyty křísů a mšic, ať již na nově zasetých plochách nebo na starých výdrolech, případně na neobdělaných plochách. Očekávalo se, že intenzivní srážky spolu s razantním ochlazením a místními nočními mrazíky přinese jejich redukci. Bohužel k tomu nedošlo, a tak byla vydána v první dekádě října signalizace k ošetření proti přenašečům viróz.

Výskyt ostatních chorob a škůdců závisí na dalším vývoji počasí.

Jarní obilniny v roce 2016

Jarní obilniny byly seté převážně od poloviny března do poloviny dubna. Rozdíl v době setí se promítal do dalšího vývoje porostů, které byly velmi rozdílné. Společné pro jarní ječmeny byl fakt, že byly celkově ve velmi dobré kondici i zdravotním stavu.

Od začátku května byla zjišťována téměř ve všech porostech hnědá skvrnitost, ale jednalo se o slabé výskyty, podobně jako u padlí travního, které bylo monitorováno na 1/10 až postupně na ¼ ploch. Koncem května vstoupila do jarních ječmenů rynchosporiová skvrnitost, ale ani tato choroba nedosáhla silného výskytu ani plošného významu.

Zajímavým byl fakt, jak jarní ječmen překotně prošel vývojovými fázemi. Proti pšenici, které přechod od začátku sloupkování do kvetení trval téměř jeden a půl měsíce, ječmen jarní tímto vývojem prošel za 2–3 týdny. Tato skutečnost mohla mít význam při tvorbě klasů a zejména počtu zrn v klasu a mohla ovlivnit další parametry.

Kukuřice

Počáteční vývoj kukuřice byl z důvodu květnových nižších teplot pomalejší, ale dostatek vláhy a následné červnové oteplení pomohly dalšímu vývoji. Díky teplu a dostatku srážek v červenci dosáhly porosty vyšší výšky a objemu hmoty než v předešlém suchém roce.

Z hlediska zdravotního stavu byl rok 2016 průměrný. Ze škůdců byl monitorován podprahový výskyt zavíječe kukuřičného, a slabší až střední výskyt bázlivce kukuřičného. Bázlivec kuřičný byl z důvodu plošného rozšíření vyjmut z kategorie karanténních škůdců před několika roky. Jeho střední výskyty byly zjišťovány a ošetřovány v teplejších lokalitách, kde je pěstována kukuřice na zrno a insekticidní ošetření patří již do technologie výroby.

Napadení chorobami bylo celkově slabší, příznaky napadení spálou kukuřice (Setosphaeria turcica) byly zjišťovány až v září a nezpůsobily významné ztráty na výnosu.

Závěr

Ačkoliv byla sklizeň obilnin a řepky ozimé pomalejší a byla komplikovaná četnými dešťovými srážkami a nižšími výkupními cenami, byl sklizňový rok 2016 velmi dobrý. Bylo dosaženo vysokých výnosů: řepka 3,46 t/ha a obilniny 6,27 t/ha.

Vysoké výnosy nebyly bohužel doprovázeny vysokou kvalitou. U potravinářské pšenice i sladovnického ječmene byla zjišťována nízká hmotnost tisíce zrn, nízká objemová hmotnost, u pšenice i nízký obsah dusíkatých látek. Vysvětlením mohou být vysoké teploty, absence srážek a intenzivní sluneční svit v první dekádě července. Tyto podmínky způsobily rychlé až předčasné ukončení vegetace obilnin (nízké HTZ a objemová hmotnost) a deště v průběhu žní mohly snížit obsah dusíkatých látek v zrnu.

Z pohledu ochrany rostlin pak byl nejdůležitější a ekonomicky nejvíce návratný zásah proti hlízence obecné v řepce v jarním období a dále proti škůdcům v řepce při vzcházení a po vzejití jak na podzim 2016, tak i v předešlém podzimu. V obilninách to byl systém ošetření proti braničnatce pšeničné v pšenicích a lokálně proti padlí travnímu a rzi plevové.

Signalizace k ošetření proti již vyjmenovaným i dalším důležitým chorobám a škůdcům byla službou MSD - monitoring, signalizace, doporučení včas vyhlášena a věříme, že tak přispěla k opodstatněným aplikacím ve správných termínech a k vysokým výnosům.

V  článku bylo několikrát upozorněno na vysoký výskyt patogenů, který souvisel s vývojovou fází rostlin. Přemnožení patogena je buď vázáno na určitou vývojovou fázi, nebo v určité fázi má rostlina zvýšenou citlivost. Většinou k tomu dochází při porušení pěstitelské technologie, zejména agrotechnických termínů setí. Termíny setí byly mnohokrát vyzkoušeny v průběhu výzkumu a vývoje, ale i našimi předky. Neporušujme je tedy a nesnažme se vývoj urychlit - nevyplácí se to.

Zhodnocení průběhu ochrany rostlin v hlavních zemědělských plodinách nemohu uzavřít jinak než v předchozích ročnících. Možná je to i dobře, protože „opakování je matka moudrosti“ a stejný nebo podobný závěr obráží určitou kontinuitu práce a myšlení člověka. Náš obor - samotné zemědělství i jeho část ochrana rostlin - je závislá na průběhu počasí. Proměny počasí i klimatu v posledních letech zhoršují práci i rozhodování. Tento fakt musíme přijmout, ne s ním bojovat. Měli bychom shromáždit co nejvíce znalostí a informací, jaké jsou interakce mezi jednotlivými patogeny a vlivy počasí a naučit se co nejrychleji reagovat. Pro zemědělský výzkum je to další výzva, stejně tak jako pro pěstitele.

Ochrana hlavních plodin v roce 2016 v Čechách

Fomová hniloba na listu řepky
Hlízenka obecná na stoncích řepky
Kolonie mšic na listu řepky - podzim 2016
Pyknidy braničnatky pšeničné na listech
Rez plevová na listu pšenice

Související články

Aktuální přehled ochrany zahrad, sadů a vinic - květen a červen 2017

17. 05. 2017 Ing. Josef Gall; Týn nad Bečvou Ochrana obecně Zobrazeno 586x

Aktuální přehled ochrany polních plodin - květen a červen 2017

15. 05. 2017 Ing. Josef Gall; Týn nad Bečvou Ochrana obecně Zobrazeno 500x

Jistota účinku regulátorů růstu - tank mix se smáčedlem Gondor

08. 05. 2017 Ing. Jaroslav Bašta; Agro Aliance s.r.o. Ochrana obecně Zobrazeno 156x

Pro zkušené profesionály a bezstarostnou sklizeň

01. 05. 2017 Ing. Eva Kabylová; Syngenta Czech s.r.o. Ochrana obecně Zobrazeno 205x

Jak dát pozor na včely

27. 04. 2017 Ing. Václav Jirka; Jaroměř Ochrana obecně Zobrazeno 2285x

Další články v kategorii Ochrana obecně

detail