Chemap Agro s.r.o.

Pěstitelský ročník 2015/16 na Moravě a Vysočině v Čechách

25. 01. 2017 Ing. Antonín Šandera; Rudka Ochrana obecně Zobrazeno 459x

Některé charakteristické rysy uplynulého ročníku: Regionální rozdíly v množství a rozložení srážek v průběhu vegetace.Poléhání porostů ozimé pšenice, jejich napadení fuzariózami a vysoké výnosy zrna. Výrazný propad kvalitativních ukazatelů zrna u ozimé pšenice. Opakování problémů s ochranou porostů řepky proti podzimním škůdcům a krytonoscům (především řepkovému) na jaře.Problémy s účinností ochrany proti jarním škůdcům řepky v kombinaci se silným infekčním tlakem hlízenky s následnými velkými rozdíly ve výnosech řepky jak v rámci pozemků, tak podniků. Dosahované vysoké výnosy silážní kukuřice.

Agronutrition

Pšenice

Základní opatření

Zakládání porostů pšenice proběhlo v agrotechnických termínech. Následný vývoj porostů, jejich odplevelení a ochrana proti přenašečům viróz byly provedeny včas. Reálné problémy přineslo založení porostů tam, kde trval po většinu podzimu nedostatek srážek a porosty byly založeny po předchozím hlubokém kypření těžkých půd s následným vytvořením prosušeného až odvodněného půdního profilu.

Jarní přihnojení ozimů proběhlo úspěšně a bez zásadnějších komplikací. Dodatečné odplevelení ozimů na jaře bylo bezproblémové, snad jen s výjimkou občasných komplikací s kombinacemi herbicidů z hlediska jejich fytotoxicity.

Diskutabilní výskyt a škodlivost chorob pat stébel vystřídal silný tlak padlí a v průběhu časného sloupkování i první výskyty rzi plevové na citlivých odrůdách předznamenaly nutnost schopnost rychle a na relativně velké výměře realizovat okamžitý zásah nebo využít modely ochrany s přiměřenou preventivní strategií v klíčových fázích vývoje plodiny, a to i s ohledem na možné zvraty v počasí a tlak na využití postřikovací techniky v jiných plodinách. Typické pro herbicidní ošetření kukuřice, které se překrývá s aplikacemi fungicidů v obilninách.

Počasí a účinnost regulace pšenic

Obtížností byl průběh počasí v květnu z hlediska teplot v souvislosti se strategií aplikace regulátorů růstu proti poléhání. Úspěšnější byly modely regulace založené na kombinaci trinexapac-etyl s CCC s poznámkou, že tyto kombinace jsou do značné míry rizikové v aridních oblastech, kde působí až retardaci porostů.

Pokles teplot v kombinaci s poléhavostí řady výkonných odrůd byl jednou z hlavních příčin poléhání v kombinaci s pěstováním na vyšší intenzitu a dosažené vyšší úrovně výnosu.

Výkonnost některých odrůd a negativní korelace mezi výnosem a odolností vůči některým chorobám byla silným faktorem výrazného výskytu fuzárií v klasech a následné vysoké, ale nekvalitní sklizně řady partií zrna potravinářské pšenice.

Kvalita sklizně, žádoucí změny ve strategii hnojení

Již počátek sklizně na jižní Moravě potvrdil opakování vysokých výnosů v dalším pěstitelském ročníku. Kromě delší dobu polehlých porostů a odrůd pšenice bez potenciálu kvality byly parametry sklizně zpočátku nadějné.

První sklizené porosty, především rané odrůdy pšenice z ranějších výsevů, potvrdily z hlediska některých parametrů silnou vazbu na způsob a strategii hnojení dusíkem. Odrůdy Bodyček, Julie a další byly sklízeny i přes vysoký naturální výnos s vysokými parametry obsahu dusíkatých látek a to díky vedení porostu s přihlédnutím k vlastnostem pozemku. Častěji však byly sklízeny porosty s obsahem dusíkatých látek i kolem 10 procent.

Nedostatečné, ale především opožděné kvalitativní hnojení bylo opakovaně jednou z hlavních příčin propadu úrovně tohoto sledovaného parametru. Porosty přihnojované kolem fáze BBCH 37 bez rozdílu formy hnojiva vykazovaly později propad v obsahu N-látek. Dusík aplikovaný okolo tohoto termínu nebyl za přísuškového průběhu počasí využit pro tvorbu bílkovin v zrnu. Potvrdilo se vyvázání jeho velkého podílu v půdě nebo jeho reutilizované formy ve slámě takto hnojených porostů. Suché periody v různých obdobích jasně omezují využití dusíku z hojení po polovině sloupkování, spíše však již od fáze BBCH 31.

S postupující sklizní na Moravě nastal po opakovaných dešťových srážkách propad dalšího parametru - objemové hmotnosti zrna. Problematickým parametrem byla pak objemová hmotnost v průběhu celé sklizně ve většině oblastí. Pouze nejčasněji sklízené porosty vykazovaly vyšší úroveň tohoto parametru.

Typický problémem s jasnou vazbou na odrůdu byl již zmíněný výskyt fuzárií v klasech. Přestože vnější faktory jako předplodina, kvalita a správný termín aplikace fungicidu proti fuzáriím sehrály pozitivní roli, zvýraznila se v tomto ročníku především vazba odrůdy, předplodiny a ročníku. Některé osinaté odrůdy, výkonné pozdní odrůdy zaseté po zrnové kukuřici, ale i po řepce a hrachu vykazovaly růžovění klasů ve značné míře, i přes prakticky dobře zvládnutou ochranu. Míru napadení fuzariázami ovlivnila polehlost jen zčásti.

Výkyvy v množství atmosférickými srážkami především v červnu a červenci ovlivnily výnosy pšenice především v západních Čechách, na polích typicky přísuškové jižní Moravy velmi diferencovaně, s výraznými lokálními rozdíly.

Škůdci - plodomorky, bejlomorka sedlová, třásněnky

Na určitých lokalitách Moravy ale i Čech byly zaznamenány silné až extrémní výskyty i škodlivost jinak dosud opomíjených škůdců s potenciálem škodlivosti vymezeným v předchozích ročnících na nejteplejší lokality Moravy.

Především plodomorky, bejlomorka sedlová a masivní výskyty třásněnek byly častým překvapením v období po odkvětu. Porosty pšenice zakládané v monokultuře byly nejdůležitějším společným faktorem pro všechny jmenované škůdce.

V případě silného výskytu třásněnek (často přehlíženého) lze uvažovat i o jejich přímém vlivu na kvalitu zrna.

Z hlediska snadného monitoringu byly včas zachyceny výskyty kohoutků i mšic v klasech.

V úzce vymezených místních enklávách s vazbou i na jednotlivé pozemky a monokulturu ječmene jarního byly zaznamenány kalamitní výskyty vrtalky ječné s vnějším projevem připomínajícím desikaci listů skvrnitostmi.

Virózy

Napadení virózami bylo obecně nízké. Tam kde napadení bylo detekováno (především u ozimých ječmenů), setřelo negativní výnosový vliv relativně příhodné počasí pro vegetaci.

I u ozimých ječmenů tak byly dosahovány výnosy obecně nadprůměrné.

Řepka

Porosty na podzim

Termín založení porostů, se stejně jako ochrana proti stěžejním škůdcům a chorobám, z velké části rozhodovaly o výnosu. Časně zaseté porosty vykázaly značnou míru shody ve vysokém naturálním výnosu. Typickým jevem většiny z posledních 10 ročníků na suchých lokalitách je silná korelace kvality založení porostů a doby setí v období začátku srpna (do první dešťové periody). Později seté porosty jsou ve značně nevyrovnané ve vývoji a síly rostlin.

Porosty řepky založené po ideálních předplodinách (GPS žito, tritikale pro krmné účely či BPS) vykázaly prakticky okamžitý start vegetace a vyrovnanost. Unikly úspěšně hlavnímu nástupu škůdců - rychlým růstem i pozdějším výskytem dřepčíků včetně olejkového a ve sklizni dosahovaly vyrovnaných vysokých naturálních výnosů, přestože na časné setí je vázáno silnější napadení květilkou zelnou.

Napadení po květilce zelné se však za suchých podzimů dobře hojí kalusovým pletivem a vedlejší účinnost insekticidů na ni při aplikacích proti ostatním škůdcům je poměrně vysoká. Detekce květilky v porostu je poměrně snadná, chybí však jednoznačný pohled na kritické číslo výskytu. Snadno lze nalézt i vajíčka květilky v okolí rostlin nebo na jejich bázi.

Podzim a výskyt škůdců byl opět ve znamení škodlivého výskytu dřepčíka olejkového, zápředníčka, méně pilatky řepkové a květilky.

Housenka zápředníčka polního - škůdce řepky posledních dvou let
Housenka zápředníčka polního - škůdce řepky posledních dvou let

Plevele v řepce

Ochrana proti plevelům stále více pro mnoho výhod zaznamenává posun k POST aplikacím tank-mixu herbicidů se spolehlivým účinkem na problematické plevele, jako jsou úhorníky, durmany, ale i kakosty. Jednou z výhod je vyloučení fytotoxicity PRE aplikací herbicidů.

Na podzim 2016 POST aplikace herbicidů jako jediné spolehlivé řešení výskytu plevelů vázaných na teplé počasí pomohly k následné bezproblémové ochraně řepky pře škůdci. Protože především silné výskyty merlíků po PRE aplikacích komplikovaly výskytem včel v porostech řepky bezpečné využití insekticidů a to i ve vazbě na výskyt mšic na merlících.

Dřepčík olejkový

Výskyt dřepčíka olejkového byl na podzim 2015 proti roku 2014 posunutý o 2–3 týdny později, s tím že kladení trvalo až do pozdního podzimu. Největší část larev v řapících a následně migrujících při velké početnosti i do stonků však pocházela z období konce září a průběhu října.

Nelegálně insekticidně mořená osiva situaci zhoršují, neboť při potvrzené rezistenci škůdce vůči neonikotinoidům jsou z podstaty i odborně chybným krokem.

Možné pozitivum zákazu moření v podobě navýšení počtu jedinců v populaci citlivých k neonikotinoidům je tak přinejmenším dočasně anulováno. Tento fakt potvrzují často i zcela neúčinné aplikace foliárních neonikotinoidů v praxi.

Výskyt dřepčíka olejkového na podzim 2016 koresponduje dobou výskytu spíše s rokem 2015.

Škůdci na jaře

Skloňovaná jarní ochrana proti škůdcům, především krytonosci řepkovému má poslední roky stejného jmenovatele a to pozdní ošetření. Pěstitel, který ošetřuje podle výskytu krytonosců v Mörickeho miskách, podstupuje riziko masivního napadení stonků larvami až do úrovně 100 %.

Realitou je především brzký, nepozorovaný nálet brouků se skrytým úživným žírem v srdéčkové části rostliny a prakticky 100% vykladení celé populace samiček během krátkého oteplení kolem Velikonoc (roky 2015 a 2016). Skutečností pozorovanou v praxi je vykladení na 80 % rostlin během jediného odpoledne. Jaro 2015 bylo takovým typickým příkladem kladení, kdy během krátké periody oteplení po sněhových přeháňkách během soboty a neděle před Velikonocemi bylo následně zjištěno napadení porostů s více než 50 % rostlin. Ročník 2016 se projevil identicky.

Vpichy ve stonku - masivní kladení krytonosce řepkového, Velikonoce 2016
Vpichy ve stonku - masivní kladení krytonosce řepkového, Velikonoce 2016

Krytonosec šešulový

Rok 2016 byl dalším rokem, kdy přibývá početnost tohoto škůdce, který se snadno pozoruje již v období květu. Typické jsou potom výlezové otvory v šešuli, pokud mu není cesta usnadněna kroucením šešulí působené larvami bejlomorky.

Krytonosce šešulového přibývá
Krytonosce šešulového přibývá

Larva krytonosce šešulového
Larva krytonosce šešulového

Výletový otvor po krytonosci šešulovém a napadení šešule saprofyty
Výletový otvor po krytonosci šešulovém a napadení šešule saprofyty

Bejlomorka kapustová

Bejlomorka se projevila lokálně velmi silně v podobě napadení spodních pater šešulí. Avšak méně než v předchozích ročnících především z důvodu ochlazení v době květu řepky. Další generace bejlomorky po odkvětu však byla silnější a předčasné otevírání šešulí a napadení různými saprofyty bylo mylně přisuzováno plísni zelné.

Správně provedená ochrana proti bejlomorce se současnou likvidací larev blýskáčka, které masivně škodí na šešulích při vynecháni insekticidu proti bejlomorce, vedla k výborným porostům s diametrálně odlišným zdravotním stavem šešulí před sklizní.

Bejlomorka kapustová klade i do velkých šešulí po ošetření stimulátory
Bejlomorka kapustová klade i do velkých šešulí po ošetření stimulátory

Larvy bejlomorky po pozdním kladení
Larvy bejlomorky po pozdním kladení

Pohled do porostu řepky v roce 2016 po vynechané ochraně proti bejlomorce, silné napadení s otevíráním šešulí
Pohled do porostu řepky v roce 2016 po vynechané ochraně proti bejlomorce, silné napadení s otevíráním šešulí

Blýskáček

Škodlivost blýskáčka v citlivé fázi poupat krytých v listech byl často zachycen insekticidní ochranou proti krytonoscům. Jeho škodlivost se místně silněji projevila i v období květu, kdy při chladném průběhu počasí se často brouci stěhovali na boční větve. Společná škodlivost larev na šešulích spolu s bejlomorkou byla již zmíněna.

Hlízenka

Nejvýznamnějším patogenem řepky se po několika letech stala hlízenka. Souhra špatně ošetřených porostů proti škůdcům stonků včetně dřepčíka olejkového, zejména ale krytonosce řepkového, silného zastoupení řepky v osevních postupech, přinesla zásadní rozdíly ve výnosech mezi pozemky i podniky.

Apothecia bylo možné v porostech nacházet již koncem dubna, jejich výskyt trval po celý květen. Včasná fungicidní ochrana byla výrazně spolehlivější. Porosty ošetřené až koncem květu výrazně častěji propadaly ve výnosu následkem kalamitního napadení hlízenkou.

Výskyty fomy byly rovněž vysoké, otázkou zůstává možná souvislost s napadením kořenů květilkou. Vyšší výnosová stabilita časných výsevů řepky (typicky napadaných květilkou) však tuto úvahu nepotvrzuje.

Při vyloučení chyb v ochraně proti škůdcům a chorobám se na výnosu řepky v pozitivním smyslu nejlépe projevily následující faktory:

- časné setí s nižším výsevkem,

- přihnojení N již před setím,

- nižší podíl pěstování řepky na předmětném pozemku.

Apothecia na sklerociu houby Sclerotinia sclerotiorum
Apothecia na sklerociu houby Sclerotinia sclerotiorum

Zásadní moment ročníku 2016, hlízenka a napadení porostů 30–70 %
Zásadní moment ročníku 2016, hlízenka a napadení porostů 30–70 %

Hlízenka se vyskytovala i v šešulovém patře
Hlízenka se vyskytovala i v šešulovém patře

Závěr

I ročník 2015/16 potvrdil výnosový potenciál ozimů v aridnějších podmínkách. Současně však znamenal potvrzení faktu o důležitosti řešení problémů tam, kde vznikají, tedy ve struktuře osevních postupů, které mají vliv na celou stabilitu rostlinné produkce.

Kolísání výnosu řepky i při zohlednění výjimek je spojeno především s jejím vysokým podílem v osevních sledech a s tím související problémy s chorobami a škůdci, jejichž řešení pouze pesticidy již limitně selhává. Chybné strategie ochrany rostlin pak problém násobí. Přesto správné, rychlé a včasné vyhodnocení stavu porostů mělo zásadní vliv především na spolehlivost ochrany proti škůdcům v řepce.

Pěstitelský ročník 2015/16 na Moravě a Vysočině v Čechách

Housenka zápředníčka polního - škůdce řepky posledních dvou let
Vpichy ve stonku - masivní kladení krytonosce řepkového, Velikonoce 2016
Krytonosce šešulového přibývá
Larva krytonosce šešulového
Výletový otvor po krytonosci šešulovém a napadení šešule saprofyty
Bejlomorka kapustová klade i do velkých šešulí po ošetření stimulátory
Larvy bejlomorky po pozdním kladení
Pohled do porostu řepky v roce 2016 po vynechané ochraně proti bejlomorce, silné napadení s otevíráním šešulí
Apothecia na sklerociu houby Sclerotinia sclerotiorum
Zásadní moment ročníku 2016, hlízenka a napadení porostů 30–70 %
Hlízenka se vyskytovala i v šešulovém patře
Sklerocia houby Sclerotinia sclerotiorum uvnitř napadeného stonku

Související články

Hodnocení citlivosti čmeláka zemního k účinným látkám pesticidů v roce 2016

20. 04. 2017 Ing. Pavel Kolařík; Zemědělský výzkum, spol. s r.o., Troubsko Ochrana obecně Zobrazeno 244x

Aktuální přehled ochrany zahrad, sadů a vinic - duben a květen 2017

15. 04. 2017 Ing. Josef Gall; Týn nad Bečvou Ochrana obecně Zobrazeno 614x

Aktuální přehled ochrany polních plodin - duben a květen 2017

14. 04. 2017 Ing. Josef Gall; Týn nad Bečvou Ochrana obecně Zobrazeno 540x

Rostlinné pesticidy - Curcuma longa - kurkumovník dlouhý

13. 04. 2017 Ing. Roman Pavela, Ph.D.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Ochrana obecně Zobrazeno 39x

Zvýšení jistoty vzcházení a překonání stresu ultrapřesnou výživou

30. 03. 2017 Ing. Jan Grznár; Timac Agro Czech Ochrana obecně Zobrazeno 194x

Další články v kategorii Ochrana obecně

DuPont CZ s.r.o.
Leading Farmers s.r.o.
AgromanaualShop.cz Roundup
DuPont CZ s.r.o.

Kalendář akcí

Prohlédnout vše

Upozornění

Veškeré údaje uvedené na webu www.agromanual.cz jsou pouze informativní, při použití přípravků se řiďte etiketou přípravku.

detail