BASF
BASF
BASF

Chemap Agro s.r.o.

Herbicidní ochrana ječmene jarního v minulosti a dnes

13. 03. 2015 Ing. Václava Spáčilová, Ph.D.; Agrotest fyto, Kroměříž Plevele Zobrazeno 5824x

Jedním z rozhodujících škodlivých faktorů (ve smyslu ztrát na výnosu a kvalitě) je přítomnost plevelných společenstev v porostech obilnin. Pokles výnosů, způsobený přítomností plevelů, může v případě absence ochranných opatření dosáhnout až 100 % v závislosti na konkurenční schopnosti jednotlivých druhů obilnin. Porost ječmene jarního v případě, že je dobře zapojen, je v příznivých podmínkách dostatečně konkurenceschopný vůči plevelům, především díky jeho rychlému růstu v časných růstových fázích a jeho velmi dobré schopnosti odnožovat. Přesto je herbicidní ochrana jedním z agrotechnických opatření, které je nutné k optimalizaci výnosu a dosažení dobré kvality zrna nejen sladovnických ječmenů. Neméně důležitým prvkem je zajištění bezproblémového průběhu sklizně.

Varistar

Správná strategie herbicidního ošetření vychází zejména ze spektra zaplevelení předplodiny, přípravy půdy, termínu výsevu a rychlosti růstu v počátečních růstových fázích. Způsob zpracování půdy významně ovlivňuje zásobu semen v půdě a následně zaplevelení jarních obilnin. Například při minimalizačních technologiích se v jarním období mohou na takto zpracované půdě vyskytovat přerostlé ozimé plevele.

Optimální termín aplikace proti dvouděložným plevelům je ve fázi odnožování porostu. V této fázi se vytváří základní výnosotvorné prvky ječmene jarního: plodina je v této fázi nejcitlivější ke konkurenci plevelů - vytváří se počet plodných stébel a délka klasu (II. a III. etapa ontogeneze).

V porostech jarních obilnin se v podmínkách ČR nejčastěji vyskytují z dvouděložných plevelů heřmánkovité a brukvovité plevele, svízel přítula, mák vlčí, merlíky, rdesnovité plevele, ptačinec žabinec apod. Z odolnějších druhů pak violka rolní, rozrazily, zemědým lékařský, hluchavkovité plevele a další, z vytrvalých plevelů pcháč rolní. Z jednoděložných plevelů je vysoce konkurenční oves hluchý, z vytrvalých plevelů pýr plazivý.

Lokálně se v současné době chrpa modrák opět stává významným plevelem
Lokálně se v současné době chrpa modrák opět stává významným plevelem
 

Historie vývoje a použití herbicidů

Plevelná společenstva patří mezi nejproblematičtější škodlivé činitele, na jejichž hubení bylo vždy vynakládáno obrovské množství úsilí a energie. Ztráty způsobené konkurencí plevelů jsou známé už od dob, kdy lidstvo přešlo od lovecko-sběračského způsobu života k zemědělství. Metody potlačení plevelů, případně jejich likvidace, prošly dlouhým vývojem. Plevele byly zpočátku odstraňovány ručně, což bylo podmíněno velkým množstvím lidské práce. Později bylo využíváno potahu zvířat, mechanizace.

K významným změnám došlo až v 19. století změnou osevních postupů. Nově začaly být pěstovány pícniny a v důsledku tohoto faktu došlo k intenzivnějšímu pěstování okopanin. V okopaninách byly plevele snadněji mechanicky regulovány. Pěstováním pícnin docházelo díky jejich vysoké konkurenční schopnosti k přirozenému odplevelení pozemků. Plevele se mohly prosazovat ve větší míře pouze v obilninách.

K nejvýraznějším změnám však došlo až na počátku dvacátého století - vývoj regulace plevelů dospěl k používání chemických látek - herbicidů. První pokusy s chemickými látkami na orné půdě byly zaznamenány již roku 1896, kdy byla použita modrá skalice, následně Raphanit (dusičnan měďnatý), chlorid měďnatý. První herbicidy (roztok zelené nebo modré skalice) byly využívány především k hubení širokolistých plevelů (ředkev ohnice a hořčice rolní).

Postupně také docházelo k rozvoji aplikační techniky. Ve 30. letech byla aplikace herbicidů prováděna aplikačním zařízením s koňmi taženým aplikačním rámem. Později se na polích začaly objevovat jednoduché traktorové postřikovače.

Významný převrat v herbicidní ochraně přinesl objev herbicidního účinku syntetických auxinů ve 40. letech minulého století. Jednalo se vůbec o první selektivní herbicidy s výrazným účinkem (vysoký přínos při pěstování lnu, který byl do té doby odplevelován pouze ručně). Od 50. až 60. let byly herbicidy využívány ve větší míře, nejvíce využívanými účinnými látkami byly 2,4D (Agritox) a MCPA (Dikotex). Od 70. let minulého století jsou využívány účinné látky glyphosate, pendimethalin, clopyralid, isoproturon, fluroxypyr, fluazifop-butyl, chlorsulfuron, nicosufuron. V 80. letech následovala celá řada dalších účinných látek ze skupiny sulfonylmočovin (tribenuron, amidosulfuron, iodosulfuron, tribenuron-methyl, thifensulfuron, triasulfuron aj). Také se objevila celá řada látek z nových skupin jako například florasulam, cinidon-ethyl, tralkoxydim, fenoxaprop-methyl, propoxycarboxone-sodium, imazathabenz, lactofen apod.

Používání herbicidů pozitivně ovlivnilo produkci kulturních plodin. Dlouhodobé a opakované velkoplošné používání herbicidů však také nese ekologická rizika (negativní vliv na zdraví lidí, zvířat, vliv na složení plevelných společenstev. Používáním herbicidů docházelo k potlačení citlivých druhů a „podpoře“ druhů tolerantních, které velmi významně konkurují plodinám - violka rolní, svízel přítula, chundelka metlice, heřmánek nevonný, laskavce, rdesna a další. Docházelo také ke snižování počtu plevelných druhů, současně však ke zvyšování četnosti jednotlivých druhů plevelů na jednotku plochy.

Jednotlivé plevelné druhy se postupně přizpůsobovaly měnícím se přírodním podmínkám, a také technologiím pěstování. Některé rostliny nebyly schopné postupně se přizpůsobovat obdělávání půdy a z polí v dávné době vymizely (kolenec rolní nebo chrpa modrák). V případě chrpy však v posledních letech dochází k lokálnímu zaplevelení, počty zaplevelených lokalit se zvyšují. Některé plevelné druhy zase byly tak svázané s technologií pěstování, že po změně technologie nebyly schopné se v nových podmínkách reprodukovat (koukol polní).

Další negativním důsledkem dlouhodobého používání herbicidů je vznik rezistence vůči herbicidním účinným látkám: známe příklady rezistence chundelky metlice rezistentní vůči sulfonylmočovinám (v ČR desítky lokalit se silnou rezistencí).

V současné době vývoj nových herbicidních účinných látek postupně klesá, důvodem jsou nároky na nové herbicidy z pohledu ekotoxikologických rizik. Naopak stoupá množství generik herbicidů (účinné látky herbicidů s prošlou licencí, které jsou volně dostupné pro výrobu a prodej ostatních chemických firem). Přípravky jsou ve většině případů sice ekonomicky dostupnější ve srovnání s nově zaváděnými přípravky, jejich použití však může přinášet rizika spojená s citlivostí plodiny, případně s deklarovanou účinností.

Mechanizmus účinku nejpoužívanějších skupin účinných látek v ječmeni jarním

Při herbicidní ochraně ječmene jarního se nejvíce uplatňují účinné látky ze skupiny syntetických auxinů a sulfonylmočovin.

Herbicidy s obsahem účinné látky MCPA, MCPP, 2,4-D, DP-P, aminopyralid, dicamba, clopyralid a nebo fluroxypyr řadíme do skupiny auxinových růstových herbicidů. Jedná se o systémové herbicidy specifické symplastickým pohybem - pohyb z listových meristemů do vegetačních vrcholů nebo kořenové čepičky. Znamená to, že se herbicidy pohybují z místa produkce cukrů (listů) do míst metabolického využití cukrů (kořenové čepičky nebo růstové meristémy vegetačního vrcholu). Translokovány jsou floemem i xylemem. Pro tyto účinné látky jsou typické projevy kroucení a ohýbání listů a stonků a to téměř bezprostředně po aplikaci herbicidu (v průběhu několika hodin). Později se projevují příznaky také na kořenech. Symptomy poškození jsou patrné nejdříve na nově přirůstajících pletivech. U trav se poškození projevuje sterilitou kvítků a deformací klasů. Jak již bylo řečeno, tyto herbicidy se obvykle používají pro ochranu proti dvouděložným plevelům v jednoděložných plodinách (obilniny, kukuřice, trávy).

Sulfonylmočoviny, další významná skupina herbicidů, která je dodnes významně využívána k herbicidní ochraně ječmene jarního, je opět součástí skupiny systémových herbicidů. Obdobně jako u auxinových růstových herbicidů je herbicidní účinná látka rozváděna v rostlině symplasticky. Herbicidy působí především v meristematických pletivech stonků plevelů - zastavují jejich růst, poškození se projevuje změnou zbarvení, například žloutnutím nebo fialověním. Pomalý je také růst kořenů, dochází ke zkracování sekundárních kořenů a vytváření „kartáčovitých“ kořenů. Příznaky poškození se projevují velmi pomalu a vyžadují dva až tři týdny. Do této skupiny patří účinné látky tribenuron, amidosulfuron, triasulfuron, metsulfuron, iodosulfuron, tritosulfuron, thifensulfuron, chlorsulfuron aj.

Pro syntetické auxiny jsou typické projevy kroucení a ohýbání listů a stonků plevelů; heřmánek nevonný, 3 týdny po aplikaci herbicidu
Pro syntetické auxiny jsou typické projevy kroucení a ohýbání listů a stonků plevelů; heřmánek nevonný, 3 týdny po aplikaci herbicidu
 
Sulfonylmočoviny zastavují růst plevelů, poškození se projevuje změnou zbarvení; úhorník mnohodílný, 3 týdny po aplikaci herbicidu
Sulfonylmočoviny zastavují růst plevelů, poškození se projevuje změnou zbarvení; úhorník mnohodílný, 3 týdny po aplikaci herbicidu
 

Herbicidní ochrana ječmene jarního v nedávné historii a dnes

V minulosti, před zavedením kombinovaných a širokospektrálních herbicidů, byla proti dvouděložným plevelům v ječmeni jarním využívána osvědčená kombinace auxinových růstových herbicidů MCPP, MCPA s herbicidy obsahujícími sulfonylmočoviny. Často byly také využívány herbicidy s účinnou látkou dicamba. Postupně se rozšiřovala skupina sulfonylmočovin, na trh přicházely nové účinné látky.

Spektrum využívaných herbicidních účinných látek je v současné době obdobné jako tomu bylo v minulosti. Na trhu se však v posledních 10–15 letech objevují herbicidy s širokým spektrem účinku, které dokáží potlačit většinu běžně vyskytujících se plevelů bez nutnosti kombinace několika herbicidů. Širokospektrální herbicidy obsahují kombinaci několika účinných látek, obvykle s různým mechanizmem účinku.

Zavedením kombinovaných nebo širokospektrálních herbicidů na trh umožňuje agronomům komfortní zajištění účinnosti prakticky k celému plevelnému spektru včetně vytrvalých plevelů (pcháč rolní), kromě trávovitých plevelů.

Při specifických případech zaplevelení je možné využívat herbicidy obsahující kombinaci sulfonylmočovin a syntetických auxinů - například je tato kombinace vhodná na stanovištích s výskytem pcháče rolního.

Přípravky s obsahem účinné látky s delší perzistencí (sulfonylmočoviny: např. chlorsulfuron, triasulfuron) jsou vhodné pro lokality s předpokládaným výskytem výdrolu řepky nebo slunečnice.

Velmi dobrou alternativou pro pozemky s výskytem svízele přítuly jsou přípravky obsahující kombinaci sulfonylmočovin a syntetických auxinů, které dokáží velmi dobře regulovat svízel přítulu i ve vyšších růstových fázích.

Na lokalitách s výskytem trávovitých plevelů (oves hluchý, chundelka metlice) je nutné použít speciální přípravky s graminicidním účinkem. U těchto herbicidů je třeba dbát na doporučení výrobce v souvislosti s mísitelností těchto herbicidů s jinými herbicidy tak, aby nedocházelo k selhání účinnosti nebo poškození porostu ječmene jarního. Většinou je prováděn postřik herbicidů proti jednoděložným a dvouděložným plevelům odděleně, přibližně se 14denním odstupem. Přehled herbicidů vhodných pro ošetření ječmene jarního naleznete v tabulkách 1 a 2.

Volba herbicidu je dána nejen stávající účinnou látkou, ale musí být vztažena k očekávanému plevelnému spektru, termínu setí, růstové fázi plodiny a především účinku na plevele. Na základě těchto kritérií pak agronom volí herbicid, který mu zajistí co nejlepší účinnost za přijatelnou cenu.

V některých případech je nutné herbicidní ošetření v mezivegetačním období. Tato situace může nastat v případě, kdy se v důsledku minimalizačních technologií mohou v jarním období vyskytovat přerostlé ozimé plevele. Vzhledem k tomu, že plevele zpravidla dosahují vyšších růstových fází a mohou po jarní přípravě půdy regenerovat, je vhodné před jarní přípravou půdy aplikovat snížené dávky glyfosátu (2–3 l/ha). V mezivegetačním období je také prováděna ochrana proti vytrvalému plevelu pýru plazivému, jehož regulace v porostu ječmene jarního není možná.

Tab. 1: Herbicidy vhodné pro aplikaci v ječmeni jarním
Herbicid Účinná látka Dávka přípravku na 1 ha BBCH při aplikaci Minimální teplota pro zajištění účinnosti (°C)  Minimální odstup deště po aplikaci pro zajištění účinnosti (hodiny)  Příjem účinné látky půda:listy Reziduální účinnost
Agritox 50 SL
Dicopur M 750
MCPA 1,0–1,5 l
0,75–1,0 l
14–29 10–23 4 5:95 několik dnů
1 – 2 týdny
Ally SX
Pike
Savvy
metsulfuron–methyl 25–30 g
30 g
30 g
13–39
14–29
13–39
5–23 2 50:50  
Arrat dicamba
tritosulfuron
0,15–0,2 kg
+ Dash 0,5–0,7 l
19–29 7–23 4 10:90  
Aurora 40 WG carfentrazone–ethyl 40–50 g 21–29 (1)5–23 1 0:100 0
Aurora Super SG carfentrazone–ethyl
MCPP–P
0,8–1,0 kg 21–29 5–23 1 5:95 1–2 týdny
Banvel 480 S dicamba 0,1–0,2 l 13–29 10–25 4 5:95  
Barclay Hurler 200
Fluxyr 200 EC
Galistop
Starane 250 EC
Tomigan 250 EC
fluroxypyr 0,5–0,75 l
0,75 l
0,5–0,75 l
0,4–0,8 l
0,4–0,8 l
12–39
12–39
12–39
13–32
13–32
10–23 2 0:100 0
Basagran Super bentazone
aktivátor
1,5–2,0 l 13–29 10–21 6 0:100 0
Biathlon 4D florasulam
tritosulfuron
50 g/
+ Dash 0,5 l
13–39 5–23 1 5:95 několik dnů
Biplay SX metsulfuron–methyl
tribenuron–methyl
25–45 g/
+ Trend 90 0,1%
13–39 8–25 2 20:80  
Bromotril 25 SC bromoxynil 0,5–1,2 l POST, bez ohledu na fázi plodiny, dle fáze plevelů 7–23 2 0:100 0
Dicopur D Extra 2,4–D (DMA sůl) 1,1 l 14–29 10–23 4 5:95 1–2 týdny
Ergon metsulfuron–methyl
thifensulfuron–methyl
60 g
+ Spartan 0,1%
13–37 8–23 2 40:60  
Esteron 2,4–D (ester) 0,5–0,6 l 13–31 10–23 3 5:95 1–2 týdny
Glean 75 WG chlorsulfuron 5–7 g 12–29 0–23 2    
Granstar 75 WG
Nuance
tribenuron–methyl 15–25 g + Trend 90 0,1%
15 g
12–32
13–39
5–23 2 20:80 několik dnů
Grodyl 75 WG amidosulfuron 15–30 g 12–37 5–23 2    
Kantor Plus aminopyralid
florasulam
25 (29) g 21–29 5–23 1    
Legend
(Trimmer 75 WG
+ Tomigan 250 EC )
tribenuron
fluroxypyr
15 g 12–29 10–23 2    
Lintur 70 WG triasulfuron
dicamba
120–150 g 13–29 10–25 2    
Logran 20 WG triasulfuron 30–37,5 g 13–29 10–25 2    
Lontrel 300 clopyralid 0,25–0,3 l 14–31 10–23 2 5:95 několik dnů
Mustang
Pegas
florasulam
2,4–D
0,5 l/ha 13–32 5–23 1 10:90  
Mustang Forte florasulam
aminopyralid
2,4–D
0,6–0,8 l 23–32 7–25 1 20:80  
Optica Trio MCPA
MCPP–P
DP–P
1,5–2,0 l 11–30 10–23 3 5:95 několik dnů
Pardner 22,5 EC bromoxynil (oktanoát) 0,5–1,2 l 12–29 7–23 1 0:100 0
Pelican Delta diflufenican
metsulfuron–methyl
70–100 g 21–29 5–25   60:40  
Protugan 50 SC isoproturon 1,5–2,0 l 13–29 8–23 2 60:40 2–3 měsíce
Sekator OD iodosulfuron
amidosulfuron
mefenpyr
0,12–0,15 l 21–29, 32 5–23 2 10:90 2–3 týdny
Traton SX + Starane 250 EC tribenuron–methyl
metsulfuron–methyl
fluroxypyr
25–30 g
+ Trend 90 0,1%
13–39 10–25 2    

Tab. 2: Graminicidy vhodné pro aplikaci v ječmeni jarním
Herbicid Účinná látka Dávka přípravku na 1 ha BBCH při aplikaci Minimální teplota pro zajištění účinnosti (°C)  Minimální odstup deště po aplikaci pro zajištění účinnosti (hodiny)  Příjem účinné látky půda:listy Reziduální účinnost
Axial Plus pinoxaden 0,6 l 21–31 1–25 1 0:100 0
Foxtrot fenoxaprop–P–ethyl
cloquintocet–mexyl
0,8–1,0 l 13–29 10–25 2 0:100 0
Duke
Puma Extra
fenoxaprop–P–ethyl
mefenpyr–diethyl
0,8–1,0 l 13–29 10–25 2 0:100 0

Úsporná řešení při aplikaci herbicidů

V přiměřeně hustých porostech s 750–850 klasy/m2 je možné aplikovat nižší dávky herbicidů. Neplatí to v případě výskytu ovsa hluchého a pcháče, či silně zapleveleného pozemku. Podmínkou dobré konkurenceschopnosti porostu ječmene je dobrá příprava půdy před setím a zejména stejnoměrná hustota porostu. Dobrou účinnost snížených dávek herbicidů můžeme podpořit aplikací herbicidů v dusíkatých hnojivech v tekuté formě (DAM 390). Optimálními podmínkami jsou chladno a vlhko. Aplikace v hnojivu DAM 390 je vhodná zejména pro časně seté porosty. Účinná je kombinace snížené dávky sulfonylmočoviny s DAMem 390 při aplikaci ve fázi 2. až 3. listu ječmene jarního.

Závěr

Škodlivých faktorů, které mohou negativně ovlivnit výnos a kvalitu zrna ječmene jarního je mnoho. Přítomnost plevelů, zejména u nezapojených a řidších porostů, patří k těm závažnějším. Včasná a správně provedená herbicidní ochrana omezuje růst plevelů v době, kdy dochází k utváření výnosotvorných prvků ječmene.

Související články

Možnosti jarní regulace trávovitých plevelů v porostech ozimých obilnin

27. 03. 2024 Prof. Ing. Miroslav Jursík, Ph.D., Prof. Ing. Josef Soukup, CSc.; Česká zemědělská univerzita v Praze Plevele Zobrazeno 234x

Vytrvalé plevele na orné půdě a rizika jejich šíření

28. 02. 2024 Doc. Ing. Jan Mikulka, CSc. a kol. Plevele Zobrazeno 422x

Lilek černý v bramborách

28. 12. 2023 Ing. Josef Pozděna, CSc.; Ing. Petr Pozděna Plevele Zobrazeno 629x

Evoluce plevelů a proměny zemědělství

18. 12. 2023 Ing. Jan Winkler, Ph.D., Ing. Igor Děkanovský Plevele Zobrazeno 769x

Fantastická čtyřka herbicidních přípravků do ozimých obilnin od společnosti AgroProtec

29. 11. 2023 Ing. Josef Svachouček; AgroProtec s.r.o. Plevele Zobrazeno 466x

Další články v kategorii Plevele

detail