Herbicidní ošetření ozimých obilnin na jaře

03. 03. 2015 Doc. Ing. Miroslav Jursík, Ph.D., Prof. Ing. Josef Soukup, CSc.; Česká zemědělská univerzita v Praze Plevele Zobrazeno 6997x

V posledních letech význam jarního ošetření ozimých obilnin proti plevelům mírně poklesl. Těžiště regulace plevelů je soustředěno do podzimního období, kdy zejména v posledních třech letech byly ideální podmínky pro účinnost půdních herbicidů. Jarní ošetření však má stále své nezastupitelné uplatnění především v aridnějších oblastech, či při opožděném setí pšenice. Často je také třeba provést na jaře dočištění porostu, neboť účinnost podzimního ošetření je ovlivněna celou řadou povětrnostních a půdních faktorů.

Především etapovitě a z hlubších vrstev půdy vzcházející plevele (svízel přítula) nemusí být na podzim dostatečně potlačeny. V řidších nebo později setých porostech mohou způsobovat problémy plevele vzcházející až na jaře (oves hluchý, opletka obecná, konopice polní, atd.). Často je také třeba na jaře zasáhnout proti vytrvalým dvouděložným plevelům, především proti pcháč rolnímu, který přestože obvykle vzchází až počátkem dubna, dokáže ozimým obilninám velmi významně konkurovat. 

Požadavky herbicidů na teplotu při aplikaci a krátce po ní

Přestože mezi herbicidy existují poměrně velké rozdíly v požadavcích na teplotu při aplikaci a krátce po ní (tab.), je ošetření třeba provést co nejdříve, a to zejména pokud nebyl porost na podzim herbicidně ošetřen. S rostoucí růstovou fází plevelů účinnost herbicidů na většinu plevelů klesá, často rychleji než se zvyšuje jejich účinnost v důsledku stoupající teploty.

Technické zvládnutí aplikace v jarním období je však závislé na počasí (srážky, sněhová pokrývka, její odtávání a vysychání pozemku), ale také na hektarové výkonnosti aplikační techniky, personální vytížeností, atd. Vyčkávat s ošetřením je vhodné pouze v případě výskytů vytrvalých dvouděložných plevelů (především pcháče rolního).

Pro velmi časné ošetření jsou vhodné některé sulfonylmočoviny - amidosulfuron, iodosulfuron, tribenuron, metsulfuron, flupyrsulfuron, chlorsulfuron, které působí již při teplotách nad 5 °C, podobně jako florasulam a propoxycarbazone. Pyroxsulam a sulfonylmočoviny thifensulfuron, triasulfuron a sulfosulfuron je vhodnější aplikovat až při teplotách nad 8 °C.

Růstové herbicidy (MCPA, MCPP, 2,4-D, dicamba, clopyralid, aminopyralid, fluroxypyr) spolehlivě působí až při teplotách nad 10 °C a vyšší intenzitě slunečního svitu. Jde o herbicidy s rychlým systemickým účinkem, které obvykle dokáží potlačit citlivé plevele i ve vyšších růstových fázích. Při výběru herbicidu a jeho dávky je třeba dobře posoudit toleranci k plodině, která je během sloupkovaní k herbicidům citlivější (především ječmen).

Aplikaci kombinovaných herbicidů typu růstový herbicid + sulfonylmočovina je možné provést při teplotách od 5 (8 °C), nicméně vyšší účinnost vykazují tyto herbicidy až při teplotách přes 10 °C a slunečném počasí. Přílišné otálení s ošetřením však může vést ke snížení účinnosti těchto přípravku.

Méně často se v ČR k regulaci dvouděložných plevelů v porostech obilnin používají kontaktní listové herbicidy (bromoxynil, carfentrazone, bentazone, atd.). Ošetření těmito herbicidy je třeba provést velmi brzy na jaře, dokud pokryvnost plodiny nebrání dokonalému zasažení listové plochy plevelů.

K regulaci obtížně hubitelných či rezistentních trávovitých plevelů se v jarním období používají listové graminicidy. Zatímco herbicid Axial (pinoxaden) lze použít i při nižších teplotách (od 5 °C), s ošetřením herbicidem obsahující úč. látku fenoxaprop (Puma) je třeba vyčkat až do období s teplotami nad 10 °C.

Kromě výše uvedených herbicidů, které jsou přijímány především listy plevelů, lze v jarním období použít také některé půdní herbicidy (isoproturon, chlorotoluron, diflufenican), které byly vyvinuty pro podzimní ošetření, ale při dostatečné půdní vlhkosti a pokud nejsou plevele příliš odrostlé působí velmi dobře i na jaře.

Regulace chundelky metlice

Pokud nebyl na podzim pozemek ošetřen proti chundelce metlici, je možné na jaře použít přípravky, či herbicidní kombinace s obsahem účinné látky iodosulfuron (Husar), mesosulfuron (Atlantis), sulfosulfuron (Monitor), chlorsulfuron (Glean v dávce do 7 g/ha), eventuálně pyroxsulam (Corello, Huricane, Ataman). Všechny výše uvedené přípravky však patří do skupiny ALS inhibitorů, mají tedy stejný mechanizmus působení (dle HRAC klasifikace skupina B).

Pokud máme u chundelky podezření na rezistenci vůči jakémukoliv výše uvedenému herbicidu (opakované selhání účinnosti v minulých letech, či selhání podzimního ošetření), je vhodné použít k její regulaci herbicid s jiným mechanizmem účinku. V jarním období připadají pak již v úvahu pouze inhibitory ACCazy: fenoxaprop (Puma, Duke, Foxtrot), pinoxaden (Axial), které vykazují dobrou účinnost až do počátku sloupkování chundelky, přičemž působí také na oves hluchý. V pozdě setých porostech, kde chundelka ještě nezačala odnožovat, případně na počátku jejího odnožování, mohou být účinné také herbicidy obsahující účinné látky isoproturon (Protugan, Isoproturon, Tolian), či chlortoluron (Lentipur, Tolurex, Toluron), odrostlejší chundelka (plně odnožená, či sloupkující) však již nebývá těmito herbicidy dostatečně potlačena (graf 1).

Graf 1: Účinnost vybraných účinných látek herbicidů na chundelku metlici při jarním ošetření; barevná část sloupce udává rozsah účinnosti a černá čára uvnitř znázorňuje průměrnou účinnost v pokusech provedených v letech 2006–2013; širší rozsah účinnosti je způsoben především rozdíly v citlivosti mezi lokálními populacemi chundelky k testovaným herbicidům

V případě selhání účinnosti herbicidního ošetření proti chundelce metlici na podzim, je vhodné na jaře použít k její regulaci herbicid s odlišným mechanizmem účinku (Axial nebo Puma)

Regulace sveřepů

Pro jarní ošetření ozimé pšenice (porosty ozimých ječmenů nelze proti sveřepům ošetřovat) proti sveřepům jsou vhodné především herbicidy obsahující účinné látky propoxycarbazone (Attribut, Zeus, Trioflex, Miscanti) a pyroxsulam (Corello, Huricane, Ataman). Uspokojivou účinnost vykázaly v našich pokusech také herbicidy Atlantis a Monitor.

Všechny výše uvedené přípravky však vykázaly dobrou účinnost pouze v případě použití s vhodným adjuvantem. Největšího zvýšení účinnosti bylo dosaženo při použití olejových adjuvantu (např. Mero) či adjuvantu Šaman (v dávce 0,4 l/ha). Naopak neionogenní adjuvanty na bázi alkoholů a mastných kyselin (Trend) či organosilikátové adjuvanty (Silwet, Break Thru) účinnost těchto herbicidů na sveřep jalový nezvyšují, naopak v některých letech může být účinnost na sveřepy snížena. Velmi negativně ovlivňuje účinnost výše uvedených herbicidů na sveřepy kapalné hnojivo DAM 390. Kromě vhodných adjuvantů je účinnost všech výše uvedených herbicidů ovlivněna také povětrnostními vlivy a růstovou fází sveřepů. Účinnost se obvykle pohybuje okolo 80 %, při ideálním načasování aplikace a vhodných povětrnostních podmínkách (vysoká vzdušná vlhkost a teploty nad 15 °C) může být účinnost herbicidů Corello (v dávce 250 g/ha), Attribut a Zeus až 90 % (graf 2).

Z výše uvedených důvodů je obvykle nutné provést proti sveřepům na jaře dvě ošetření, zejména pokud nebyly sveřepy potlačeny již na podzim. Jedno ošetření může být dostatečné pouze při velmi příznivých povětrnostních podmínkách a nízké intenzitě zaplevelení. Velmi důležité je správné načasování herbicidního ošetření, které by mělo být provedeno co nejdříve po obnovení vegetace (sveřep vytváří nové vláskovité kořínky). Na druhou stranu je nutné, aby teplota při a několik dní po aplikaci překračovala alespoň na několik hodin denně 10 °C. Pokud je toto ošetření provedeno ve správném termínu a je použit vhodný adjuvant, jsou sveřepy obvykle silně poškozeny, přesto mohou některé rostliny během 3–4 týdnů regenerovat, zejména v hůře zapojených a časně setých porostech. V těchto případech je nutné ještě jedno ošetření, které výrazně zvýší celkovou účinnost (obvykle přes 90 %) a zajistí minimální reprodukci sveřepů, a tím sníží intenzitu zaplevelení v příštích letech.

Graf 2: Účinnost vybraných herbicidů na sveřep jalový při jarním ošetření; barevná část sloupce udává rozsah účinnosti a černá čára uvnitř znázorňuje průměrnou účinnost v pokusech provedených v letech 2009–2013

Sveřep jalový je v ČR nejrozšířenějším zástupcem tohoto rodu a v posledních letech se expanzivně šíří, zejména tam, kde jsou používány bezorebné systémy zpracování půdy

Regulace violek

Violka rolní je v současné době nejrozšířenějším plevelem u nás. K regulaci violek v ozimých obilninách je vhodné přistoupit již na podzim, nejlépe časně postemergentně, kdy je violka k herbicidům (především účinná látka diflufenican) nejcitlivější. Pokud se z nejrůznějších důvodů nepodařilo violky potlačit na podzim, je zpravidla nutné jejich jarní regulace. V opačném případě hrozí jejich masové rozšíření na pozemku a velké problémy v následných plodinách, především v řepce.

Na jaře vykazují uspokojivou účinnost na violky některé sulfonylmočoviny (Granstar, Husar, Biplay, atd.), které je však nutné použít včas (před nástupem generativní fáze). Za sucha je vhodné tyto přípravky použít se smáčedlem. Z růstových herbicidů vykazuje nejvyšší účinnost aminopyralid (Huricane, Kantor Plus, Mustang Forte) i u těchto přípravků je však nutné provést ošetření včas, neboť s rostoucí růstovou fází se účinnost prudce snižuje (graf 3). Většina výše uvedených herbicidů však obvykle nedokáže violky zcela potlačit, přičemž především v řidších porostech mohou některé rostliny přežívat a v omezené míře se reprodukovat.

Graf 3: Účinnost vybraných širokospektrálních herbicidů a účinných látek na violku rolní při jarním ošetření; barevná část sloupce udává rozsah účinnosti a černá čára uvnitř znázorňuje průměrnou účinnost v pokusech provedených v letech 2006–2013

Pro dosažení dobré účinnosti sulfonylmočovinových herbicidů na violky je třeba ošetření provést včas a nejlépe se smáčedlem; violka dva týdny po aplikaci herbicidu Ally SX se smáčedlem Trend 90"

Regulace svízele přítuly

Podzimní ošetření proti svízeli nemusí být vždy dostatečně účinné. Zejména kvůli rozvleklému vzcházení, často z hlubších vrstev půdy, bývá na jaře nutný opravný zásah. U pozdě setých, či ostatními plevely málo zaplevelených porostů je proto vhodné s ošetřením proti svízeli vyčkat až na jaro.

Pro časnou jarní aplikaci jsou vhodné sulfonylmočoviny Grodyl a Sekator (graf 4), případně herbicidy obsahující účinnou látku florasulam (Ataman, Kantor Plus, Mustang, Mustang Forte, Huricane). Tyto herbicidy však obsahují kromě florasulamu také další látku (obvykle růstový herbicid), s jejich ošetřením je proto vhodnější vyčkat až do období s teplotami nad 10 °C (neplatí pro Ataman).

Samotné růstové herbicidy se v současné době k regulaci svízele v obilninách příliš nepoužívají, přestože především fluroxypyr (Starane, Tomigan, atd.), vykazuje na svízel velmi vysokou účinnost a to i ve velmi pozdních růstových fázích.

Graf 4: Účinnost vybraných širokospektrálních herbicidů a účinných látek na svízel přítulu při jarním ošetření; barevná část sloupce udává rozsah účinnosti a černá čára uvnitř znázorňuje průměrnou účinnost v pokusech provedených v letech 2006–2013

Svízel přítula se vyznačuje velmi vysokou konkurenční schopností i při poměrně malé intenzitě zaplevelení

Regulace pcháče rolního

K regulaci pcháče rolního jsou vhodné především růstové herbicidy clopyralid (Lontrel), MCPA (Agritox, Dicopur M) 2,4-D (Esteron, Dicopur D). Taktéž je významně poškozován sulfonylmočovinami iodosulfuron (Husar) a tribenuron (Granstar), nejlépe v kombinaci s metsulfuronem (Biplay).

Pokud je společně s pcháčem třeba zasáhnout širší plevelné spektrum jsou vhodnější směsné přípravky Mustang (2,4-D + florasulam), Mustang Forte (2,4-D + aminopyralid + florasulam), Arrat (tritosulfuron + dicamba), které působí pouze na dvouděložné plevele nebo herbicidy Husar Active (2,4-D + iodosulfuron), či Huricane (aminopyralid + florasulam + pyroxsulam), které působí také na chundelku metlici.

Při aplikaci výše uvedených herbicidů je však nutné aplikaci vhodně načasovat. Aby bylo dosaženo dlouhodobějšího regulačního efektu, měl by být zásah proveden v době nejvyšší růstové intenzity (výška lodyh 10 až 25 cm). Při příliš časné aplikaci sice drobné růžice pcháče rychleji odumírají, ale následně dochází k silné regeneraci a z kořenových výběžků vyrůstají nové růžice. Výsledkem pak bývá silné zaplevelení v příštích letech. Naopak opožděné aplikace na přerostlý pcháč sice významně potlačí systém podzemních výběžků, ale dlouhé konkurenční působení pcháče v porostu se zpravidla projeví výrazným snížením výnosu v ohniscích zaplevelení.

Pcháč rolní masově vzchází na jaře až při vyšších teplotách, s jeho regulací je proto nutné vyčkat až do doby, než bude vzešlá většina listových růžic

Tab.: Rozdělení herbicidů pro jarní ošetření ozimých obilnin dle mechanizmu účinku a požadavků na minimální teplotu při aplikaci