Možnosti jarní herbicidní ochrany řepky a hořčice

04. 02. 2015 Ing. Antonín Vaculík, Ph.D.; AGRITEC, výzkum, šlechtění a služby s.r.o. Šumperk Plevele Zobrazeno 7587x

Pěstování ozimé řepky je pro pěstitele lukrativní záležitostí a je to zároveň jedna z plodin, které byly v předchozích letech bez problémů a poměrně rychle obchodovatelná. Vzhledem k rozšiřování ploch ozimých plodin obecně a zužování osevních postupů, dá-li se ještě v některých případech o osevních postupech hovořit, dochází také k nárůstu přezimujících plevelů. Jde především o svízel přítulu, široce rozšířené heřmánkovité plevele a pcháč oset, ale i mnohé další. Ačkoli od uvedení přípravku Galera na český trh uběhla již hezká řádka let, je to v podstatě jediný možný efektivní herbicidní zásah, který lze proti přezimujícím dvouděložným plevelům v ozimé řepce na jaře podniknout.

Prakticky všichni pěstitelé ozimé řepky volí na podzim buď preemergentní či postemergentní herbicidní ošetření, popř. jejich kombinaci. Pokud by volili první herbicidní zásah proti dvouděložným plevelům až v jarním období, tak musí očekávat výraznou ztrátu výnosu z důvodu konkurenčního tlaku plevelů v podzimním období. Proto herbicidní ošetření řepky ozimé proti dvouděložným plevelům na jaře volí pěstitelé především z důvodu nedostatečné účinnosti zvoleného herbicidu, např. výrazné sucho u preemergentních aplikací, popř. pro posílení účinku na vybrané plevele, které nebyly úspěšně vyřešeny podzimní aplikací.

Výše uvedené problémy velmi dobře řeší u ozimé řepky, právě v jarním období, širokospektrální herbicid Galera, který se zároveň vyznačuje vysokou selektivitou vůči řepce ozimé. Jeho velkou předností je možnost aplikace od 1. páru pravých listů řepky až do počátku větvení řepky, a to jak na podzim, tak i na jaře. Pravdou nicméně je, že v podzimním termínu se již prakticky neuplatňuje, protože byl nahrazen herbicidem Galera Podzim. Poměrně široké aplikační okno umožňuje pěstitelům správné načasování a i s ohledem na průběh vegetace a aktuální zaplevelení zvolit optimální termín postřiku. Herbicid Galera není nutné vždy aplikovat samostatně, ale lze jej s úspěchem kombinovat do tank-mixů s graminicidy, insekticidy, fungicidy a v neposlední řadě také s hnojivem DAM 390. Vzhledem k tomu, že jak přípravek Galera, tak i graminicidní, fungicidní a insekticidní přípravky jsou vysoce selektivní k rostlinám řepky ozimé při aplikaci v jarním období, tak se nepředpokládá v případě jejich kombinace do tank-mixu vznik fytotoxických poškození porostu řepky ozimé.

Pěstitelské plochy řepky jarní a hořčice bílé jsou pochopitelně v porovnání s plochami ozimé řepky na marginální úrovni, přesto se tyto plodiny stále pěstují na významné výměře a je nutno počítat i u nich s propracovanou herbicidní ochranou. Rozdílů mezi ozimou řepkou a řepkou jarní, mimo ozimnosti není mnoho, tj. výskyt stejných škůdců, napadení totožnými chorobami a i plevelné spektrum je do jisté míry obdobné, ale pochopitelně zde musíme počítat s mnohem větší škodlivostí plevelů, které přes zimu běžně vymrzají a jejich škodlivost je tedy omezená. Jeden ze zásadních rozdílů je také v počtu registrovaných herbicidů, respektive účinných látek. Co se týče termínu aplikace, tak se v případě jarní řepky i hořčice bílé, popř. sareptské jedná o klasickou preemergentí aplikaci do 3 dnů po zasetí nebo o postemergentní aplikaci. V případě postemergentní aplikace je to buď časná aplikace (ve fázi děložních listů) nebo klasická postemergentní.

V případě volby preemergentní aplikace se jedná především o herbicid s účinnou látkou metazachlor, např. Butisan 400 SC, popřípadě ještě doplněnou o quinmerac Butisan Star. Také je možnost v případě jarní řepky kombinovat metazachlor a clomazone (Butisan 400 SC + Cirrus CS). Výhody a nevýhody preemergentní aplikace herbicidů jsou všeobecně známé. Jsou to především jejich určitá závislost na půdní vlhkosti. Zároveň podmínkou dobré účinnosti je dokonale připravený pozemek bez výskytu hrud a případných posklizňových zbytků. V případě špatného vzejití řepky jarní nebo hořčice, ať už je jeho důvod jakýkoli, je zde v případě provedené preemergentní aplikace zpravidla omezen výběr náhradní plodiny a v případě zaorávky také dochází k přímé škodě vlivem neefektivně vynaložených finančních prostředků. Proti těmto negativům pochopitelně stojí zásadní pozitiva a to: reziduální působení těchto přípravků a v případě selektivních přípravků bezproblémové vzcházení řepky s minimem vyskytujících se plevelů.

Pokud byly vyjmenovány všechny nebo alespoň většina rizik spojených s aplikací preemergentních herbicidů, tak logicky v případě časně postemegentně aplikovaných přípravků proti dvouděložným plevelům je tomu naopak. Především aplikujeme na vzešlý porost řepky jarní nebo hořčice, tj. nehrozí případná finanční újma v důsledku nevzejití a následné zaorávky. Dále je pěstiteli zřejmé, jaké druhy a jaká je četnost plevelů přítomných na poli a může si tak lépe vybrat ze sortimentu herbicidů nejvhodnější, resp. ten, který nejlépe pokrývá spektrum vyskytujících se plevelů. Zde sice nehrozí tak silná přímá závislost herbicidní účinnosti na stavu půdy, přesto vlhkost půdy napomáhá lepší herbicidní účinnosti. Podobně jako u preemergentních aplikací lze použít přípravky s účinnou látkou metazachlor (Butisan 400 SC), popř. kombinace s účinnou látkou quinmerac (Butisan Star).

Poslední možností je klasická postemergentní aplikace, od 1. páru pravých listů plodiny, což odpovídá i minimálně 1. párům pravých listů plevelů. také při tomto termínu aplikace se mohou uplatnit přípravky s účinnou látkou metazachlor, popř. kombinace s účinnou látkou quinmerac. V tomto případě však už zpravidla jsou cílové plevele odrostlejší a herbicidní účinnost bude jednoznačně slabší, s nutností dodatečných oprav. Posledním přípravkem, ale zároveň prakticky zatím neotřesitelnou jedničkou v jarním ošetření ozimé řepky je širokospektrální herbicid Galera s účinnou látkou clopyralid a picloram. Tento herbicid je taktéž registrován pro regulaci nejdůležitějších plevelných druhů jak v řepce jarní, tak také v hořčici bílé. Jednoznačnou nevýhodou klasické postemergentní aplikace je absence reziduální složky herbicidu, tj. možné problémy v případě následného vzcházení plevelů po provedené foliární aplikaci v případě mezerovitého porostu. Vzhledem k tomu, že byly vyjmenovány klady i zápory preemergentních i postemergentních aplikací herbicidů proti dvouděložným plevelům v ozimé řepce, je možno uvažovat i o tom, že provedeme aplikace jak preemergentní, tak následnou klasickou postemergentní. Tento postup, ač z hlediska regulace plevelů se jeví jako naprosto excelentní, naráží na jeden z mantinelů agropodnikání a to je finanční náročnost. V tomto případě se jeví jako vhodné použití přípravku s účinnou látkou metazachlor, popř. její kombinace s účinnou látkou clomazone a následné postemergentní ošetření dle aktuálního stavu zaplevelení.

Tab.: Účinnost herbicidů do řepky ozimé, jarní a hořčice bílé na vybrané druhy plevelů

Mezi nejškodlivější plevele řepky ozimé patří svízel přítula a heřmánky, které lze v jarním období potlačit přípravkem Galera v dávce 0,35 l/ha

Vzhledem k tomu, že s přípravkem Galera jsem prováděl nespočet selektivních i účinnostních pokusů před jejím uvedením na trh, nejen v ozimé řepce, ale také v řepce jarní a hořčici bílé, pokusím se ve stručnosti popsat výhody a podmínky úspěšného použití.

Širokospektrální herbicid Galera je možno v porostech řepky jarní a hořčice aplikovat v jarním období v závislosti na růstové fázi plodiny a především cílových plevelů, pokud denní teploty vystupují na 10 °C a výše, a to až prakticky do počátku větvení řepky nebo hořčice. Z hlediska dosažení co možná nejlepší herbicidní účinnosti však není vhodné a žádoucí s případnou aplikací Galery otálet, protože cílové plevele přerůstají a u méně citlivých plevelů, např. penízek rolní, kokoška pastuší tobolka, aj. dochází ke snížení účinnosti.

Herbicid Galera aplikujeme do porostů řepky jarní a hořčice bílé obdobně jako v případě řepky ozimé, tj. v dávce 0,35 l/ha. Aplikujeme v době kdy plodina má vyvinut minimálně 2. pár pravých listů a cílové plevele jsou vzešlé a mají optimálně 1.–2. pár pravých listů, popř. děložní listy. Při takto zvolené aplikaci spolehlivě hubí svízel přítulu, heřmánkovité plevele, pcháč oset, merlík bílý, mléč rolní, laskavce, pohanku svlačcovitou, aj. Co se týká brukvovitých plevelů, především penízku rolního a kokošky pastuší tobolky, tak platí výše uvedené doporučení, tedy čím později aplikujeme, tím nám klesá účinnost na tyto plevele.

Dobře založený a konkurenceschopný porost tento herbicidní účinek posiluje, naopak v případě řídkých, nedostatečně zapojených nebo mezerovitých porostů mohou některé plevele obrážet. Herbicid je možno aplikovat jak samostatně, v dávce 0,35 l/ha, nebo v kombinaci s graminicidem, např. Garland Forte či insekticidem (Nurelle D). Ačkoli z našich pokusů vyplývá, že není zcela vyloučena kombinace Galery s DAM 390 pro časně postemergentní ošetření hořčice, vzhledem k zjištěné fytotoxicitě tuto kombinaci nedoporučujeme.

K ověření deklarované selektivity herbicidu Galera bylo prováděno také několik pokusů s cílem sledování případné fytotoxicity vůči odrůdám řepky jarní a hořčice bílé. Součástí pokusů byla také aplikace tzv. „přestřikových dávek“ (0,7 l/ha) a provádění aplikací v pozdnějších vývojových fázích řepky jarní a hořčice, než je doporučováno. Následnými hodnoceními nebyl zjištěn žádný negativní vliv ani dvojnásobné dávky 0,7 l/ha na růst rostlin, průběh kvetení a násadu šešulí ve srovnání se standardně ošetřenou kontrolou. To následně potvrdilo výnosové hodnocení, které také neukázalo na negativní vliv aplikace na zařazené odrůdy.

Důležitou součástí herbicidní ochrany dvouděložných plodin je regulace jednoděložných plevelů. Ve spektru plevelů a hlavně škodlivosti je další z rozdílů mezi jarní a ozimou řepkou, kde výdrol předplodiny se řadí co do škodlivosti v určitých případech i na první místo mezi všemi plevely. Co je naopak totožné je dávkování graminicidů. Velmi nebezpečný je výskyt ježatky kuří nohy, která může vzcházet ve vlnách. Registr povolených přípravků proti jednoděložným plevelům v řepce jarní a hořčici je poměrně skromný a v současné době jsou registrovány pouze dvě účinné látky propaquizafop (např. Garland Forte) a quizalofop-P-tefuryl (např. Pantera QT).