Možnosti podzimního ošetření ozimé řepky

05. 08. 2016 Ing. Antonín Vaculík, Ph.D.; AGRITEC, výzkum, šlechtění a služby s.r.o. Šumperk Plevele Zobrazeno 4441x

Vzhledem k rozšiřování ploch ozimých plodin dochází k nárůstu podílu ozimých plodin v osevních postupech. Tento trend pochopitelně zvětšuje prostor pro rozšiřování ozimých nebo přezimujících plevelů. Jde nejen o „nejzávažnější“ plevele v řepce jako je svízel přítula, heřmánkovité plevele a pcháč oset, ale i mnohé další, včetně tzv. plevelů spodního patra jako jsou hluchavky, violky, rozrazily, brukvovité plevele a mnohé další. Ačkoli se těmto plevelům nevěnuje přílišná pozornost, tak mohou v případě vyšší populační hustoty výrazně poškodit vzcházející či vzešlý porost řepky ozimé. Zároveň ze zkušenosti posledních let, které jsou umocněny loňským srážkově poměrně chudým průběhem vegetace a zimou s minimem sněhu, je třeba s určitou dávkou prozíravosti volit v závislosti na lokalitě termín ošetření a volbu herbicidního přípravku, abychom zabezpečili deklarovanou herbicidní účinnost.

Řepka ozimá a její pěstování je z hlediska intenzity a počtu pesticidních vstupů poměrně náročné. Herbicidní ochrana a aplikace herbicidů jsou zpravidla, pokud pomineme případné moření osiva, zpravidla první pesticidní zásahy prováděné při pěstování této plodiny. Nicméně v případech, že je v plánu zaset řepku na pozemky, které jsou silněji zapleveleny vytrvalými plevely, jako jsou pýr plazivý a pcháč oset, popř. další, je namístě uvažovat o použití neselektivního herbicidu pro předsklizňovou aplikaci v předplodině. Ačkoli jsou v sortimentu registrovaných přípravků k dispozici herbicidy pro foliární aplikaci proti těmto plevelům i přímo v porostech řepky ozimé, tak jejich cenová úroveň a logicky spektrum účinnosti hovoří jednoznačně pro aplikaci neselektivních herbicidů v předplodině, nemluvě o jejich nesporně vyšší a stabilnější účinnosti.

Zásadní rozhodování pro pěstitele řepky ozimé nastává v době po zasetí této plodiny. Může volit buď aplikaci preemergentních herbicidů, časně postemergentně aplikovaných herbicidů nebo kombinaci obou postupů. Samostatnými kapitolami jsou pak postemergentní aplikace herbicidů v pokročilejších fázích růstu a vývoje, popř. ošetření porostu ozimé řepky na jaře. Oba tyto termíny však jsou spíše výjimečné a je možné je uplatnit pouze v případech a u pozemků s minimálním zaplevelením nebo jako opravné či doplňkové ošetření proti konkrétním cílovým plevelům.

Výhody a nevýhody preemergentních, resp. postemergentních aplikací jsou všeobecně známé. V případě použití preemergentních herbicidů je to především jejich určitá závislost na dešťových srážkách a půdní vlhkosti, což se v posledních letech na některých lokalitách projevovalo výrazně nižší herbicidní účinností s nutností následných opravných herbicidních zásahů. Určitou nevýhodou může být také nutnost aplikace zvoleného preemergentu do 3 dnů po zasetí. Především v případě větších osevních ploch u jednoho pěstitele, je tento poměrně krátký termín, podmíněn odpovídajícím technickým a personálním nasazením, a také příznivým průběhem počasí, které zaručuje dobré podmínky pro tuto aplikaci. Běžně se totiž stává, pochopitelně v závislosti na vlhkostních podmínkách, že řepka počíná vzcházet za 5–7 dnů po zasetí. Podmínkou dobré účinnosti je také dokonale připravený pozemek bez výskytu hrud a případných posklizňových zbytků. V opačném případě pak dochází ke klíčení plevelů z rozpadajících se hrud nebo pod posklizňovými zbytky, na které dopadl postřik preemergentní herbicidní aplikace. V případě špatného vzejití porostu řepky, ať už je jeho důvod jakýkoli, je zde v případě provedené preemergentní aplikace zpravidla omezen výběr náhradní plodiny, a také dochází k přímé škodě vlivem aplikovaného, ale v případě zaorávky neefektivně vynaloženého finančních obnosu. Proti těmto výše jmenovaným negativům pochopitelně stojí zásadní pozitiva a to především: reziduální působení těchto přípravků a v případě selektivních přípravků, což by měly všechny registrované přípravky za daných podmínek splňovat, bezproblémové vzcházení řepky s minimem vyskytujících se plevelů, které konkurují vzcházejícím rostlinkám řepky ozimé.

Seznam použitelných preemergentních přípravků je poměrně široký a prim zde hrají především účinné látky metazachlor (Autor, Butisan 400 SC, Sultan 50 SC), popř. kombinace s úč. látkou quinmerac (Butisan Star) nebo kombinace s úč. látkou dimethenamid-P (Butisan Duo), popř. kombinace tří účinných látek: metazachlor, quinmerac a dimethenamid-P (Butisan Max). Účinná látka clomazone (Cirrus CS, Command 36 CS) se poměrně často využívá v tank-mixu s herbicidy s účinnou látkou metazachlor nebo v kombinaci s úč. látkou dimethachlor (Brasan 540 EC). Pouze samostatnou účinnou látku dimethachlor obsahuje přípravek Teridox 500 EC, úč. látku napropamid - herbicid Devrinol 45 F a úč. látku pethoxamid - Successor 600 či Somero.

Pokud byly vyjmenovány všechny nebo alespoň většina rizik spojených s aplikací preemergentních herbicidů, tak logicky v případě časně postemegentně aplikovaných přípravků proti dvouděložným plevelům je tomu logicky naopak. Především aplikujeme na vzešlý porost řepky, tj. nehrozí případná finanční újma v důsledku zaorávky v případě nevzejití. Dále je pěstiteli zřejmé, jaké druhy plevelů jsou na stanovišti přítomny a může si lépe vybrat ze sortimentu registrovaných herbicidů nejvhodnější, resp. ten, který pokrývá dané spektrum vyskytujících se plevelů co možná nejlépe. Pochopitelně zde nehrozí přímá závislost herbicidní účinnosti na půdní vlhkosti a stavu povrchu půdy. Jednoznačnou nevýhodou je absence reziduální složky herbicidu, tj. možné problémy v případě následného vzcházení plevelů po provedené foliární aplikaci.

Ačkoli pro časně postemergentní nebo postemergentní aplikaci není již sortiment vhodných herbicidů tak široký, pro pokrytí potřeb na herbicidní účinnost cílového spektra plevelů u drtivé většiny pěstitelů je naprosto dostačující. Podobně jako u preemergentních aplikací lze použít přípravky s účinnou látkou metazachlor (Autor, Butisan 400 SC, Sultan 50 SC), popř. kombinace s úč. látkou quinmerac (Butisan Star). Stejná situace je také v případě přípravku Successor 600. Všichni pěstitelé řepky ozimé jistě znají a předpokládám, že i s úspěchem používali nebo používají pro regulaci nejdůležitějších plevelných druhů nejen v této plodině, širokospektrální herbicid Galera s účinnou látkou clopyralid a picloram. Samostatně je účinná látka clopyralid obsažena v herbicidu Lontrel 72 SG.

Dále je možno použít herbicid s názvem Galera Podzim. Jak už sám název napovídá, jeho účinnost a vlastnosti vycházejí z herbicidu Galera a druhá část jeho názvu jednoznačně určuje období, kdy je možno tento přípravek do porostů řepky ozimé aplikovat. Tento přípravek v porovnání s dříve uvedenou Galerou obsahuje navíc jednu účinnou látku, a tou je aminopyralid. Co se týče zbylých dvou účinných látek (picloramu a clopyralidu), tak ty zůstaly i v novém herbicidu Galera Podzim, jen s mírně pozměněným obsahem. Výbornou herbicidní účinnost vykazuje Galery Podzim při časně postemergentní aplikaci v dávce 0,3 l/ha na svízel přítulu, heřmánkovité plevele, pcháč oset, merlíky, laskavce. Z ostatních plevelů, které dokáže poměrně spolehlivě regulovat, také patří: mléč rolní, pohanka svlačcovitá, apod. V podzimním období Galera Podzim spolehlivě účinkuje na kokošku pastuší tobolku a penízek rolní, ovšem u těchto dvou plevelů je potřeba provést aplikaci při nižší růstové fázi, cca do 2-4 pravých listů plevele, v opačném případě dochází k poklesu tohoto účinku. Srovnáním herbicidního účinku mezi Galerou Podzim a Galerou je nutné jednoznačně vyzdvihnout její poměrně dobrou účinnost na plevele patřící spíše do tzv. skupiny „plevelů spodního patra“ a to hluchavku nachovou a violku rolní. Škodlivost těchto plevelů a jejich populační hustota však v posledních letech výrazně stoupají a mohou v případě vyššího výskytu na pozemku významně konkurovat i rostlinám řepky ozimé v prvotních fázích jejího růstu a vývoje. Zároveň tyto plevele velmi brzy přechází do fáze kvetení a může docházet v případě nutnosti insekticidní ochrany ke kolizi ve vztahu k ochraně včel a možnosti použitého insekticidu. Širokospektrální herbicid Galera Podzim je možno v porostech řepky ozimé aplikovat v podzimním období, kdy mají cílové plevele 1. pár pravých listů a řepka má vyvinut taktéž minimálně 1. pár pravých listů. Z hlediska termínu připadá toto období zhruba na první polovinu měsíce září, což je ovšem také odvislé od konkrétního termínu setí řepky. Z hlediska dosažení co nejlepší herbicidní účinnosti ovšem není vhodné s případnou aplikací Galery otálet, protože cílové plevele přerůstají, potlačují řepku a u méně citlivých plevelů, např. penízek rolní, kokoška pastuší tobolka, aj. dochází k postupnému snižování herbicidní účinnosti. Vzhledem k tomu, že reziduální účinek Galery Podzim není na později vzcházející plevele dostačující, je vhodné provést TM s přípravkem Autor, který obsahuje účinnou látku metazachloz. V případě použití tank-mixu herbicidu Galera Podzim a herbicidu Autor, aplikujeme v dávce 0,3+1,2 l/ha, taktéž časně postemergentně. Výhodou tohoto řešení je skutečnost, že se významně posiluje reziduální účinek na plevele, které mohou vzcházet až po provedené aplikaci. Zároveň se posiluje účinek na plevele jako např. hluchavky a rozrazily. Další obecnou výhodou je aplikace až na vzejitý porost, přičemž se tak vyhneme případným finančním ztrátám v případě likvidace porostu v důsledku špatného vzejití rostlin řepky. Pokud je porost řepky řádně zapojený, dochází k posilování herbicidního účinku na základě zastínění vyskytujících se plevelů, rostoucí a vyvíjející se řepkou. Herbicid Galera Podzim není nutné aplikovat samostatně, ale lze jej s úspěchem kombinovat do tank-mixů s graminicidy, insekticidy a fungicidy.

V neposlední řadě lze pro postemergentní ošetření řepky ozimé použít herbicid Kerb 50 W či Careca s účinnou látkou propyzamide. Tyto přípravky se ovšem v porovnání s výše uvedenými používají v herbicidní ochraně řepky ozimé minimálně. Vzhledem k tomu, že byly vyjmenovány klady i zápory pree i postemergentních aplikací herbicidů proti dvouděložným plevelům v řepce ozimé, je možno uvažovat i o tom, že provedeme aplikace obě, ovšem za předpokladu dosažení přijatelné cenové kalkulace na takto provedené odplevelení. Vhodné je použití přípravku s účinnou látkou clomazone, popř. její kombinace se sníženou dávkou herbicidu s účinnou látkou metazachlor a následné postemergentní ošetření dle aktuálního stavu zaplevelení.

Neméně důležitou a v některých ročnících a především po obilních předplodinách je aplikace graminicidních přípravků proti jednoděložným plevelům jednoznačnou nutností. Především v případě předplodiny ječmene je nutno k regulaci výdrolu přistoupit velmi časně, aby nedocházelo, zpravidla k již nevratným škodám, na vzcházejícím porostu řepky ozimé. V případech, kdy se obáváme, že může docházet k dalšímu průběžnému vzcházení výdrolu, je možné a v těchto případech i spíše vhodné, dávky graminicidu rozdělit. V případě vyššího výskytu pýru plazivého je nutno provést aplikaci graminicidu ve vyšší, tzv. „pýrohubné dávce“. Registr povolených přípravků proti jednoděložným plevelům v řepce ozimé je poměrně široký a bude záležet především na jednotlivém pěstiteli či agronomovi, který dle předchozích zkušeností či doporučení vybere. V platném Registru přípravků na ochranu rostlin je uvedeno celkem 5 účinných látek graminicidů povolených pro aplikaci v porostech ozimé řepky. Účinná látka propaquizafop je obsažena v graminicidu Agil 100 EC a Garland Forte, dále účinnou látku cycloxydim obsahují přípravky Focus Ultra a Stratos Ultra. Další účinnou látkou ze sortimentu graminicidů je fluazifop-P-butyl, který je obsažen ve Fusilade Forte 150 EC, dále quizalofop-P-ethyl obsažený v přípravku Gramin, a také v herbicidu Targa Super 5 EC. Poslední účinnou látkou je quizalofop-P-tefuryl, kterou obsahuje graminicid Pantera QT. Po kratší odmlce se jako možnost graminicidního zásahu proti jednoděložným plevelům vrátil herbicid s názvem Gallant Super s účinnou látkou haloxyfop-P. Aplikační okno těchto přípravků je poměrně široké a můžeme aplikovat prakticky krátce po vzejití rostlin řepky až do podzimu, kdy nízké teploty již neumožňují dosažení kýženého herbicidního účinku na jednoděložné plevele. Graminicidní zásah lze pochopitelně provést i v jarním období. Počátek tohoto období je omezen především výší průměrných teplot a jeho konec zakrýváním cílových plevelů rostoucími rostlinami řepky a počátkem nakvétání řepky.

Z výše uvedeného popisu možností herbicidního ošetření řepky ozimé jasně vyplývá především nutnost volby vysoce selektivního herbicidu pro podzimní, ať už preemergentní či časně postemergentní ošetření. Zároveň je vhodné z výše uvedeného sortimentu herbicidů používat spíše širokospektrální herbicidy, které pokrývají svou účinností nejen „nejzávažnější“ plevele v řepce, ale vykazují také určitou účinnost vůči plevelům spodního patra - penízek rolní, kokoška pastuší tobolka, violky, hluchavky, aj. Tyto plevele nejen, že částečně řepce konkurují, především v prvních týdnech růstu a vývoje řepky, ale často komplikují účinnou insekticidní ochranu, protože kvetou a lákají včely mnohem dříve, než kvete vlastní porost řepky, a tím mohou komplikovat výběr účinného insekticidu. Pěstitelsky je zajímavá u některých herbicidů rovněž možnost aplikace v tank-mixech a bezproblémová mísitelnost s fungicidy, graminicidy, insekticidy a regulátory růstu.