Možnosti regulace plevelů v bramborách

08. 04. 2011 Ing. Pavel Kasal, Ph.D., Ing. Jaroslav Čepl, CSc.; Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, s.r.o Plevele Zobrazeno 30845x

Plevele jsou velmi významnými škodlivými činiteli. V závislosti na druhovém spektru a intenzitě výskytu mají negativní vliv zejména na výnos hlíz. Při nižším a středním zaplevelení snižují výnos nejméně o 20–30 %, ale vysoké zaplevelení redukuje výnos až o 85 %. Plevele konkurují rostlinám brambor z hlediska všech podmínek růstu a vývoje.

Rostliny mnoha plevelů dokáží lépe čerpat půdní vláhu, což napomáhá k jejich rychlejšímu růstu a převaze nad bramborami. S tím souvisí i konkurence v příjmu živin, kde plevele disponují vyššími schopnostmi, zastiňují mladé rostliny brambor a ochuzují je o sluneční záření. Ty pak zaostávají v růstu, takže se plevel nakonec stane na pozemku dominantní. Plevele zvyšují nebezpečí napadení rostlin chorobami. Nejedná se přitom jen o vliv vyššího nebezpečí plísně bramboru, ale některé druhy plevelů mohou být hostiteli dalších chorob. Mnohé druhy plevelů jsou též hostiteli živočišných škůdců, např. drátovců (pýr, okoličnaté plevele) apod. Plevele ztěžují a komplikují sklizeň a zvyšují mechanické poškození hlíz při sklizni. Vyšší intenzita zaplevelení zvyšuje potenciál semen nebo oddenků plevelných rostlin v půdě, čímž se zvyšuje nebezpečí zaplevelení pro následné plodiny.

Regulace plevelů

Cílem ochrany porostů proti plevelům není zničit plevele za každou cenu, ale regulovat jejich výskyt na únosnou míru, ve které již bramborám neškodí.

V našich podmínkách je v porostech brambor možné pozorovat značně rozsáhlé plevelné spektrum. V bramborářské oblasti se vyskytují jak běžné, dobře hubitelné druhy (rdesno, penízek rolní, kokoška pastuší tobolka, hluchavky, rmeny, rozrazily), tak i druhy, které jsou hůře hubitelné (merlík bílý, konopice polní, pohanka svlačcovitá, mléč rolní, svízel přítula, pcháč rolní, pelyněk černobýl, heřmánky, čistec bahenní, plevelná řepka). Mezi obtížně hubitelné plevele lze řadit i kakosty a zemědým lékařský, které v bramborách stále častěji působí poměrně silné až kalamitní zaplevelení. V posledních letech se ve vyšších polohách bramborářské oblasti šíří plevele typické pro teplejší ranobramborářské oblasti. Jsou to zejména ježatka kuří noha, laskavec ohnutý, případně rukev lesní, které zde lokálně působí silné zaplevelení brambor.

Silný výskyt ježatky kuří nohy v bramborářské oblasti

Preventivní opatření

Přímé zásahy

Hlavní část regulace plevelů však spočívá v přímých zásazích v porostech brambor.

Od šedesátých let minulého století byly do systému plné mechanické kultivace postupně zařazovány herbicidy, které nahrazovaly 1–2 plečkování a vláčení brambor. Lze tak hovořit o systému omezené mechanické kultivace, který se stal standardem v regulaci zaplevelení při pěstování brambor. Při tomto způsobu jsou kombinovány výhody mechanické kultivace od sázení do vzejití rostlin s aplikací herbicidu ještě před vzejitím brambor.

V devadesátých letech však zemědělské podniky specializované na intenzivní pěstování brambor plně přešly na technologii pěstování v odkameněných hrůbcích. U této technologie není možná mechanická kultivace, a to především z důvodu uložení odseparovaných kamenů v meziřádcích. Regulace plevelů je proto u této technologie založena pouze na použití herbicidu.

Použití herbicidů

Účinnost půdních herbicidů proti dvouděložným plevelům nejvíce záleží na době a podmínkách aplikace. Velmi důležité je stadium plevelů v době aplikace přípravků. Dvouděložné plevele jsou nejcitlivější do fáze jednoho až tří pravých listů.

Preemergentní aplikace

Stále platí, že základem je preemergentní aplikace herbicidů, a to dokonce i ve zdánlivě nepříznivých podmínkách, tj. při nízké vlhkosti půdy. V takovém případě zvýšíme dávku vody nad obvyklých 400 l/ha a aplikaci provedeme časně ráno nebo navečer.

Nejrozšířenější jsou preemergentní aplikace standardních přípravků s účinnou látkou metribuzin (Sencor 70 WG, Metriphar 70 WG, Mistral) a linuron (Afalon 45 SC). Tyto přípravky se vyznačují velice vysokou účinností na většinu jednoletých dvouděložných plevelů s výjimkou svízele přítuly, proti němuž je standardním ošetřením kombinace uvedených přípravků s herbicidem Command 36 CS (clomazone). Aplikaci je však nutno věnovat zvýšenou pozornost, zvláště dbát na přesné dávkování a vhodné období použití. Při použití herbicidu Command 36 CS se vystavujeme nebezpečí „vybělení“ prvních listů rostliny bramboru, pokud jsou herbicidem zasaženy, tj. při vyšší vlhkosti půdy v době aplikace nebo při aplikaci těsně před vzcházením. Společnou aplikaci s Commandem 36 CS lze doporučit minimálně 7 dní před předpokládaným vzejitím brambor.

Dalším přípravkem do brambor je herbicid Racer 25 EC (flurochloridone). Tento herbicid je nutné aplikovat v krátké době po sázení a je tak předurčen pro technologii odkameňování, kde se již neprovádí po sázení žádná mechanická kultivace.

Od roku 2007 je pro brambory registrován přípravek Boxer (prosulfocarb), který je účinný na řadu jednoletých dvouděložných plevelů, a to včetně svízele přítuly. Aplikuje se v dávce 5 l/ha před vzejitím brambor i plevelů, nejpozději do fáze děložních lístků plevelů. U tohoto přípravku je však třeba počítat s nižší účinností na violku rolní a heřmánky. V našich pokusech v roce 2007 byla též zaznamenána nižší účinnost k plevelné řepce a hořčici. Tyto situace je možné řešit společnou aplikací snížené dávky Boxeru s jinými herbicidy.

V letošním roce je do brambor nově registrován přípravek Plateen 41,5 WG s účinnými látkami metribuzin a flufenacet. Herbicid je určen pro preemergentní aplikaci a je účinný na většinu jednoletých dvouděložných plevelů, především merlíky, svízel přítulu, heřmánkovité plevele, kakost, hluchavky, pohanku svlačcovitou, penízek, violku a další. Díky účinné látce flufenacet je výrazně posílena účinnost nejen na svízel přítulu, ale i na jednoleté trávovité plevele. Cílen je především proti ježatce kuří noze. V grafu 1 je znázorněno porovnání účinnosti přípravku Plateen 41,5 WG se standardní kombinací herbicidů Sencor 70 WG a Command 36 CS. Údaje jsou z pokusů prováděných VÚB v minulých letech.

Graf 1: Srovnání účinnosti herbicidu Plateen 41,5 WG se standardním herbicidním ošetřením

Postemergentní aplikace

Po vzejití brambor proti dvouděložným plevelům, zejména pokud hrozí riziko zaplevelení např. merlíkem bílým, lze použít Sencor 70 WG. Na svízel přítulu je však neúčinný. Při jeho výskytu je vhodná kombinace Sencoru 70 WG s herbicidem Titus 25 WG, který se vyznačuje velmi dobrou účinností proti tomuto druhu.

Při postemergentní aplikaci Sencoru 70 WG je třeba brát v úvahu odrůdovou citlivost brambor k metribuzinu. U citlivých odrůd dochází ke žloutnutí listů až k jejich částečnému zasychání, což vede ke zbrždění růstu rostliny bramboru po aplikaci. Mezi nejcitlivější odrůdy patří např. Radana, Inovátor nebo Keřkovské rohlíčky.

Porovnání účinnosti standardních preemergentních herbicidů s postemergentním ošetřením je znázorněno v grafu 2.

Graf 2 : Účinnost standardních preemergentních herbicidů ve srovnání s postemergentní aplikací

Nové názvy přípravků

V roce 2010 a 2011 přibyly v registru přípravků další nové herbicidy do brambor. Jedná se však o již známé účinné látky (generika přípravků). Ze skupiny herbicidů pro preemergentní aplikace jsou to přípravky s účinnými látkami např. clomazone, linuron, metribuzin, pro postemergentní aplikaci jsou to přípravky na bázi rimsulfuronu nebo bentazone. Způsob použití těchto přípravků je shodný s referenčními přípravky, se kterými mají stejný obsah účinné látky.

Odrůdová citlivost k metribuzinu

Pokud je nutné z jakýchkoliv důvodů přikročit k postemergentní aplikaci herbicidů, je třeba citlivě volit přípravky, zejména podle plevelného spektra. Poměrně účinné je použití herbicidů na bázi metribuzinu, při výskytu svízele přítuly je pak možná kombinace s přípravkem Titus. Právě při postemergentní aplikaci metribuzinu je třeba věnovat zvýšenou pozornost fytotoxické reakci rostlin, která se projevuje žloutnutím listů až jejich popálením. Ve většině případů dojde po několika dnech k odeznění příznaků, avšak je nutno počítat s jistým zpomalením vývoje porostu.

Reakce na aplikaci metribuzinu je odrůdovou záležitostí. Citlivost odrůd sledujeme již řadu let. Odrůdové pokusy jsou každoročně zakládány na pozemcích zemědělské společnosti Havlíčkova Borová (okr. Havlíčkův Brod). Do pokusů je každoročně zařazováno okolo 200 odrůd brambor. Po plném vzejití brambor je postemergentně aplikován přípravek Sencor 70 WG v dávce 0,75 kg/ha. Hodnocení citlivosti u jednotlivých odrůd je pak prováděno po třech dnech, kdy ve většině ročníků byly příznaky nejvýraznější. V následujících termínech (po jednom a po dvou týdnech) již příznaky odeznívají. Hodnocení se provádí bodovou stupnicí 1–9, kdy hodnocení 1 je zcela bez příznaků poškození, hodnocení 9 znamená zcela zničenou rostlinu.

Při stanovení bezpečného použití herbicidů na bázi metribuzinu vycházíme z hodnocení, ve kterém byly příznaky poškození nejsilnější, zpravidla je to první hodnocení po třech dnech po aplikaci. Za bezpečnou lze považovat postemergentní aplikaci těchto herbicidů u odrůd s hodnocením do 3,0 bodu. Při hodnocení 3,0–3,5 je riziko vyššího poškození v některých ročnících a při hodnocení nad 3,5 bodu nelze považovat postemergentní použití metribuzinu u takových odrůd za bezpečné.

Příznaky poškození se samozřejmě liší v jednotlivých ročnících a jsou závislé především na podmínkách aplikace. V podmínkách odrůdového pokusu byly jedny z nejsilnějších příznaků pozorovány v roce 2008. Důvodem byly silné dešťové srážky, které předcházely aplikaci metribuzinu, při kterých došlo k porušení ochranné voskové vrstvičky na listech rostlin bramboru. Z tohoto pohledu byl odlišný i rok 2009, kdy předcházelo aplikaci poměrně teplé období a nadprůměrné teploty byly zaznamenány i ve dnech následujících po aplikaci, samotná aplikace byla provedena za poměrně chladného počasí. Od pátého dne po aplikaci následovaly i poměrně silné a vytrvalé dešťové srážky. Tyto povětrnostní podmínky ovlivnily i průběh a intenzitu příznaků poškození rostlin postemergentní aplikací metribuzinu. U většiny odrůd bylo nejsilnější poškození ve druhém termínu hodnocení, tj. sedmý den po aplikaci, ačkoliv v předcházejících letech byly nejintenzivnější příznaky hodnocení zjištěny zpravidla již v prvním termínu hodnocení po třech dnech po aplikaci. Podobná situace se opakovala i v roce 2010, kdy po aplikaci následovaly poměrně chladné dny, i když bez dešťových srážek. Nejsilnější příznaky poškození porostu se projevily opět až při druhém termínu hodnocení sedm dní po aplikaci metribuzinu.

V tabulce 1 jsou uvedeny výsledky hodnocení citlivosti vybraných odrůd v průměru let, ve kterých byly do pokusů zařazeny.

Slabé poškození rostlin metribuzinem (2,5 bodu)

Silné poškození rostlin metribuzinem (7 bodů)