Chemap Agro s.r.o.

Možnosti regulace trávovitých plevelů v ozimých obilninách na jaře

23. 03. 2017 Doc. Ing. Miroslav Jursík, Ph.D., Prof. Ing. Josef Soukup, CSc.; Česká zemědělská univerzita v Praze Plevele Zobrazeno 647x

Význam trávovitých plevelů v Evropě narůstá. Také v České republice je tento trend patrný. Důvodem jsou omezené možnosti herbicidní regulace těchto plevelů v obilninách a s tím spojený nárůst ploch rezistentních populací, ale také měnící se klima (sucho versus dlouhé období dešťů).

Agronutrition

Dominantním trávovitým plevelem ozimých obilnin je chundelka metlice, kterou je dnes zapleveleno téměř 80 % ploch ozimé pšenice. Rychle se však rozšiřují také další ozimé trávovité plevele, především sveřep jalový, psárka polní a lipnice roční. Problémy bývají také s pýrem plazivým, který však především v důsledku masivního používání glyfosátu, v posledních letech trochu ustupuje.

Chundelka metlice

Ošetření ozimých obilnin proti chundelce metlici je vhodné provést na podzim, ideálně v co nejnižší růstové fázi chundelky, kdy je k herbicidům nejcitlivější (obr. 1). V podzimním období lze proti chundelce metlici použít velmi široké spektrum herbicidů s různým mechanizmem účinku. Herbicidy používané k regulaci chundelky je však vhodné v několikaletých intervalech obměňovat, aby nedošlo k vytvoření rezistence, k čemuž již na řadě lokalit došlo. Vysokou účinnost vykazují především účinné látky pendimethalin (Stomp, Activus, atd.), chlortoluron (Lentipur, Tolurex, Toluron), chlorsulfuron (Glean), prosulfocarb (Roxy) a pyroxsulam (Corello). Za příznivých povětrnostních podmínek nebo v kombinaci s výše uvedenými herbicidy vykazují dobrou účinnost také flumioxazin (Sumimax), beflubutamid (Beflex) a diflufenican (Sempra, Delfin, atd.). Při vysoké intenzitě zaplevelení chundelkou, či horších aplikačních podmínkách, jsou nejvhodnější TM kombinace či směsné přípravky, obsahující dvě účúčinné látky působící na chundelku (Cougar Forte, Trinity, Bizon, Defi Evo, Chocker, atd.).

Na jaře je možné fakticky použít pouze dvě skupiny herbicidů: ALS inhibitory a listové graminicidy (graf 1). U obou herbicidních skupin již byly v ČR zaznamenány případy rezistence, přičemž především rezistence vůči ALS inhibitorům je poměrně častá. Pokud tedy máme u chundelky podezření na rezistenci vůči jakémukoliv z těchto herbicidů (opakované selhání účinnosti v minulých letech), je vhodné použít k její regulaci herbicid s jiným mechanizmem účinku, nejlépe na podzim.

Ze skupiny ALS inhibitorů jsou pro jarní ošetření ozimýché pšenice proti chundelce metlici registrovány herbicidy obsahující účinné látky iodosulfuron (Husar), mesosulfuron (Atlantis), sulfosulfuron (Monitor), chlorsulfuron (Glean) a pyroxsulam (Corello, Huricane, Ataman). V ozimých ječmenech se tyto přípravky, kvůli výrazně nižší selektivitě, používat nemohou (vyjma Gleanu).

Z listových graminicidů jsou do ozimých obilnin registrovány pouze fenoxaprop (Puma, Foxtrot, atd.) či pinoxaden (Axial), které vykazují dobrou účinnost až do počátku sloupkování chundelky. Lokalit, kde došlo k vytvoření rezistentních populací chundelky vůči listovým graminicidům, není dosud v ČR mnoho, přesto by se mělo s těmito herbicidy pracovat opatrně a v případě, že došlo k vytvoření rezistence vůči ALS inhibitorům nepoužívat listové graminicidy jako základní prostředek ochrany proti chundelce. Taktičtější a levnější je nechávat si tyto herbicidy jako jakési pojistky nebo záchranné brzdy, za které je možné, v případě selhání účinnosti jiných herbicidů, zatáhnout.

V některých situacích, především u později setých porostů, mohlo by být vhodné jarní ošetření herbicidy obsahující isoproturon. Tyto herbicidy však již pravděpodobně nebudou od roku 2017 registrovány. K jarnímu ošetření jsou registrovány také herbicidy obsahující účinnou látku chlorotoluron (Lentipur, Lentron, Tolurex, atd.), jejich účinnost na chundelku je však na jaře, oproti isoproturonu, nižší a lze je proto doporučit pouze na velmi pozdě zakládané porosty, kterých však bylo v loňském roce poměrně mnoho. Řada porostů byla zakládaná dokonce tak pozdě, že již nebylo možné je na podzim proti plevelům ošetřit a právě v těchto situacích by mohlo být ošetření chlortoluronem efektivní. Nabízí se samozřejmě i možnost použít brzy na jaře některý z širokospektrálních podzimních herbicidů, které však nejsou za tímto účelem registrovány.

Graf 1: Porovnání účinnosti herbicidů působících na chundelku metlici při jarním ošetření (pokusy z let 2005–2015, na několika lokalitách včetně lokalit s výskytem rezistentních populací - cca 20 % pokusů; tmavě modrá část sloupce udává rozsah účinnosti a černá čára uvnitř označuje průměrnou hodnotu)
Porovnání účinnosti herbicidů působících na chundelku metlici při jarním ošetření (pokusy z let 2005–2015, na několika lokalitách včetně lokalit s výskytem rezistentních populací - cca 20 % pokusů; tmavě modrá část sloupce udává rozsah účinnosti a černá čára uvnitř označuje průměrnou hodnotu)
Tmavě modrá část sloupce udává rozsah účinnosti a černá čára uvnitř označuje průměrnou hodnotu.

Obr. 1: Kalamitní zaplevelení chundelkou metlicí je třeba řešit včas, jinak nemusí být dosaženo dostatečné účinnosti
Obr. 1: Kalamitní zaplevelení chundelkou metlicí je třeba řešit včas, jinak nemusí být dosaženo dostatečné účinnosti

Sveřep jalový

Významným, expanzivně se šířícím trávovitým plevelem je sveřep jalový (obr. 2). K jeho šíření přispívají minimalizační technologie zpracování půdy, neboť životnost obilek sveřepu jalového v půdě je poměrně krátká a hluboká orba je účinným regulačním opatřením. Důležitým opatřením při regulaci sveřepů je ošetření strniště předplodiny, zejména pokud v ní došlo k jeho významné reprodukci. Po mělké podmítce obvykle sveřepy rychle vzejdou a následným glyfosátovým ošetřením se eliminuje počet vzešlých sveřepů v porostu následné obilniny. Podzimní ošetření ozimých obilnin proti sveřepům se příliš nedoporučuje, neboť v říjnu, resp. listopadu již nejsou dostatečně vysoké teploty, které jsou, pro dostatečnou účinnost většiny herbicidů používaných proti sveřepům, nutné. Regulace sveřepů je navíc možná pouze v ozimé pšenici, neboť selektivita níže uvedených herbicidů k ostatním obilninám je velmi nízká.

Pro jarní ošetření ozimé pšenice proti sveřepům jsou vhodné především herbicidy obsahující účinné látky propoxycarbazone (Attribut, Zeus, atd.) a pyroxsulam (Corello, Ataman). Uspokojivou účinnost vykázaly v našich pokusech také herbicidy obsahující mesosulfuron (Atlantis) a sulfosulfuron (Monitor). Všechny výše uvedené herbicidy však vykázaly dobrou účinnost pouze v případě použití s vhodným adjuvantem. Největšího regulačního efektu (zvýšení účinnosti o 18–24 %) bylo dosaženo při použití metyl esteru řepkového oleje (Mero) a u adjuvantu Šaman (v dávce 0,40 l/ha). Naopak smáčedla (testovány Trend a Silwet) účinnost herbicidů na sveřep jalový nezvyšovaly, naopak v některých letech byla při jejich použití zjištěna nižší účinnost než při ošetření bez nich. Velmi negativně ovlivňuje účinnost herbicidů na sveřepy kapalné hnojivo DAM, které není vhodné používat jako nosič při aplikaci herbicidů proti sveřepům. Kromě použitého adjuvantu a nosiče (DAM versus voda) je účinnost herbicidů na sveřepy ovlivněna také povětrnostními podmínkami a růstovou fází sveřepů v době aplikace. Účinnost herbicidů obsahující pyroxsulam i propoxycarbazone se obvykle pohybuje okolo 80 %, při ideálním načasování aplikace a vhodných povětrnostních podmínkách (vysoká vzdušná vlhkost a teploty nad 15 °C), může být účinnost až 90 % (graf 2).

Z výše uvedených důvodů je obvykle nutné provést proti sveřepům na jaře dvě ošetření, zejména pokud nebyly sveřepy nikterak potlačeny na podzim. Jedno ošetření může být dostatečné pouze při velmi příznivých povětrnostních podmínkách a nízké intenzitě zaplevelení. Velmi důležité je správné načasování herbicidního ošetření, které by mělo být provedeno co nejdříve po obnovení vegetace (sveřep vytváří nové vláskovité kořínky). Na druhou stranu je nutné, aby teplota při a několik dní po aplikaci překračovala alespoň na několik hodin denně 10 °C. V nížinách, kde se sveřep vyskytuje nejčastěji, bývají tyto podmínky splněny obvykle na přelomu března a dubna. Pokud je toto ošetření provedeno ve správném termínu a je použit vhodný adjuvant, jsou sveřepy obvykle silně poškozeny, nicméně některé rostliny mohou během 3 týdnů regenerovat, zejména v hůře zapojených a časně setých porostech. V těchto případech je nutné ještě jedno ošetření, které výrazně zvýší celkovou účinnost (obvykle přes 90 %) a výrazně omezí reprodukci sveřepů, a tím sníží intenzitu zaplevelení v příštích letech.

Graf 2: Porovnání účinnosti herbicidů působících na sveřep jalový při jarním ošetření (pokusy z let 2009–2015; tmavě modrá část sloupce udává rozsah účinnosti a černá čára uvnitř označuje průměrnou hodnotu)
Graf 2: Porovnání účinnosti herbicidů působících na sveřep jalový při jarním ošetření (pokusy z let 2009–2015; tmavě modrá část sloupce udává rozsah účinnosti a černá čára uvnitř označuje průměrnou hodnotu)
Tmavě modrá část sloupce udává rozsah účinnosti a černá čára uvnitř označuje průměrnou hodnotu.

Obr. 2: Ochmýřený povrch listů sveřepu jalového působí jako bariéra příjmu herbicidů
Obr. 2: Ochmýřený povrch listů sveřepu jalového působí jako bariéra příjmu herbicidů

Psárka polní

Přestože psárka polní se v ČR vyskytuje pouze lokálně, především v jižních a jihozápadních Čechách, její regulace působí pěstitelům velké problémy, přičemž její nezvládnutí má obvykle zásadní vliv na výnos obilniny. Také v případě regulace psárky polní se pozitivně uplatňuje podmítka a její ošetření glyfosátovým herbicidem.

Herbicidní zásah proti psárce je zpravidla nutné provést velmi brzy po vzejití, kdy je k herbicidům nejcitlivější (obr. 3). Přestože jsou proti psárce registrovány podobné herbicidy jako proti chundelce metlici, je u ní třeba počítat s výrazně vyšší odolností vůči většině herbicidů. Hlavními důvody vyšší odolnosti psárky vůči herbicidům je její rychlé vzcházení a dynamika růstu na počátku vegetace, ale také rozvleklé vzcházení (především za sucha) a schopnost vzcházet z hlubších vrstev půdy. Z půdních herbicidů vykazují dobrou účinnost především přípravky obsahující účinnou látku pendimethalin (Stomp, Activus, atd.) a ve vyšších dávkách také flufenacet (Fuga Delta). Při vysokých intenzitách zaplevelení, či pozdějším aplikačním termínu však ani tyto herbicidy nemusí potlačit psárku zcela. V těchto případech může být vhodnější s aplikací vyčkat až na přelom října a listopadu a k výše uvedeným herbicidům přidat do tank-mixu listový graminicid pinoxaden (Axial) či fenoxaprop (Puma).

S ohledem na vysokou konkurenční schopnost psárky již v podzimním období a možnost opoždění zásahu na jaře v důsledku nepříznivých povětrnostních podmínek (např. podmáčení pozemku) se ponechání regulace psárky až na jarní období nedoporučuje. Pokud je však z nejrůznějších důvodů nutné opravovat herbicidní zásah proti psárce na jaře, je třeba provést ošetření co nejdříve (do konce odnožování psárky), v opačném případě účinnost většiny listových graminicidů (Puma, Axial, atd.) prudce klesá a na konci sloupkování již nelze od žádného herbicidu očekávat dostatečnou účinnost.

Účinnost většiny ALS inhibitorů nebývá vždy dostatečná. Používají se především mesosulfuron (Atlantis), iodosulfuron (Husar), sulfosulfuron (Monitor), propoxycarbazone (Attribut) a pyroxulam (Corello, Ataman, atd.), přičemž existují relativně velké rozdíly v citlivosti lokálních populací k těmto herbicidům a vývoj rezistentních populací je u tohoto druhu poměrně rychlý.

Obr. 3: K vymetání psárky polní dochází poměrně brzy, obvykle v první polovině května
Obr. 3: K vymetání psárky polní dochází poměrně brzy, obvykle v první polovině května

Pýr plazivý

Regulaci pýru plazivého je vhodné řešit v meziporostním období glyfosátovými herbicidy (Touchdown, Roundup, Dominator, atd.), ke kterým je pýr vysoce citlivý již v relativně nízkých dávkách, i když mezi lokálními populacemi mohou byt rozdíly v citlivosti k této účinné látce poměrně velké. Aby však bylo glyfosátové ošetření dostatečně účinné a dlouhodobé, je třeba aplikaci správně načasovat. Lze ji provést přímo na strniště předplodiny, avšak vhodnější je zaplevelený pozemek nejprve zpracovat talířovým podmítačem. Dlouhé oddenky pýru jsou tak rozřezány na menší části, u nichž dojde k porušení dormance a k masovému vzcházení. Následná aplikace glyfosátových herbicidů je pak daleko účinnější (nižší regenerace). Velmi efektivní bylo také použití glyfosátových herbicidů v obilní předplodině, tedy tzv. předsklizňové aplikace (obr. 4), které však již pravděpodobně nebudou od roku 2017 povoleny. Za této situace bude třeba patřičně využívat glyfosátového ošetření strniště, zejména před zakládáním ječmenů, v nichž není možné použít žádný herbicid, který by pýr plazivý alespoň částečně eliminoval.

V pšenicích je sice možné použít herbicidy obsahujíc účinné látky propoxycarbazone (Attribut) a sulfosulfuron (Monitor), je však třeba počítat pouze s určitou retardací pýrů, kdy obvykle pýr nevytvoří generativní orgány, resp. nepřeroste pšenici, následná regenerace na strništi je však obvykle výrazná.

Obr. 4: Předsklizňových aplikací glyfosátu již nebude možné k regulaci pýru využívat
Obr. 4: Předsklizňových aplikací glyfosátu již nebude možné k regulaci pýru využívat

Lipnice roční

V posledních letech výrazně stoupá intenzita zaplevelení lipnicí roční. Přičemž na některých lokalitách dnes tento druh dominuje nad chundelkou. Přestože se jedná o plevel, který nemá potenciál obilninu přerůst. Při vyšší intenzitě zaplevelení, či v prořídlých porostech je třeba přistoupit k cílené herbicidní ochraně (obr. 5).

Lipnice roční je dobře potlačována především „chundelkovými“ herbicidy, působícími převážně skrze půdu. Vysoce účinné jsou především kombinované přípravky (Cougar Forte, Fuga Delta, Chocker, Trinity, Bizon, Defi Evo, atd.). Postemergentně vykazují vysokou účinnost některé sulfonylmočoviny, především iodosulfuron a mesosulfuron (Atlantis, Husar). Listové graminicidy, fenoxaprop ani pinoxaden, lipnici obvykle nepotlačí dostatečně.

Obr. 5: Přestože rostlinky lipnice roční jsou poměrně subtilní, při vysoké intenzitě zaplevelení mohou v ozimých obilninách působit konkurenčně
Obr. 5: Přestože rostlinky lipnice roční jsou poměrně subtilní, při vysoké intenzitě zaplevelení mohou v ozimých obilninách působit konkurenčně

Oves hluchý

Přestože je oves hluchý časný jarní plevel, zapleveluje ozimou pšenici poměrně často, zejména později seté prosty. Mírné zimy dokáže často přečkat, ale především rostliny vzešlé na jaře (březen–duben) se dokáží velmi dobře uplatnit i v relativně hustých porostech ozimých obilnin.

V ozimé pšenici lze na jaře proti ovsu hluchému použít některé ALS inhibitory (Atlantis, Husar, Corello, Monitor, Ataman, atd.). V ječmeni (obr. 6) však není jejich použití možné (nižší selektivita).

V ozimém ječmenu se proto k jeho regulaci používají listové graminicidy (Puma, Axial, atd.). Příjem i translokace a tedy účinnost těchto látek je vyšší při vyšších teplotách (nad 10 °C) a při vyšší intenzitě slunečního záření. Příliš nízké teploty mohou naopak způsobovat fytotoxicitu, především při vyšší pokryvnosti ječmene. Ošetření listovými graminicidy se nedoporučuje provádět společně se sulfonylmočovinami, neboť může dojít ke snížení selektivity i účinnosti listového graminicidu.

Obr. 6: Oves hluchý v porostu ječmene
Obr. 6: Oves hluchý v porostu ječmene

Možnosti regulace trávovitých plevelů v ozimých obilninách na jaře

Kalamitní zaplevelení chundelkou metlicí je třeba řešit včas, jinak nemusí být dosaženo dostatečné účinnosti
Ochmýřený povrch listů sveřepu jalového působí jako bariéra příjmu herbicidů
K vymetání psárky polní dochází poměrně brzy, obvykle v první polovině května
Předsklizňových aplikací glyfosátu již nebude možné k regulaci pýru využívat
Přestože rostlinky lipnice roční jsou poměrně subtilní, při vysoké intenzitě zaplevelení mohou v ozimých obilninách působit konkurenčně
Oves hluchý v porostu ječmene

Související články

Nimbus® Gold - inovace v preemergentní herbicidní ochraně řepky ozimé

15. 06. 2017 Ing. Václav Nedvěd, Ph.D.; BASF Plevele Zobrazeno 145x

Postemergentní regulace plevelů v kukuřici: důvody a možnosti

26. 05. 2017 Doc. Ing. Miroslav Jursík, Ph.D., Prof. Ing. Josef Soukup, CSc.; Česká zemědělská univerzita v Praze Plevele Zobrazeno 412x

Čisté pole je vizitkou každého pěstitele

24. 05. 2017 Ing. Eva Kabylová; Syngenta Czech s.r.o. Plevele Zobrazeno 184x

Rychlejší než blesk

06. 05. 2017 Ing. Dušan Sem; Sumi Agro Czech, s.r.o. Plevele Zobrazeno 208x

Zkušenosti s regulací laskavců v bramborách

02. 05. 2017 Ing. Pavel Kasal, Ph.D.; Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, s.r.o. Plevele Zobrazeno 470x

Další články v kategorii Plevele

detail