BASF
BASF
BASF

Chemap Agro s.r.o.

Mrvka myší ocásek - nový plevel na orné půdě

08. 11. 2014 Ing. Kateřina Hamouzová, Ph.D., Ing. Josef Holec, Ph.D.; Česká zemědělská univerzita v Praze Plevele Zobrazeno 8960x

V posledních letech se na orné půdě především ve středních Čechách můžeme stále častěji setkat s poněkud netypickým druhem plevelné trávy - mrvkou myším ocáskem. Rostliny mrvky jsou nápadné především svou odolností herbicidům, kdy i po řádně provedené aplikaci, která vede k regulaci téměř všech plevelů, je mrvka schopna přežívat bez většího poškození.

Proseeds

Popis a biologie

Mrvka myší ocásek (Vulpia myuros /L./ C. C. Gmel.) je jednoletá ozimá tráva (lipnicovité - Poaceae). Vytváří svazčitě trsnaté rostliny, které dorůstají výšky 10–30–(50) cm. Listy jsou úzké, čepele jsou obvykle stočené, což jim dodává štětinovitý vzhled. Na svrchní straně jsou krátce chlupaté, chlupy vyrůstají především na vrcholech žeber, ve stočeném stavu se však čepele jeví lysé. Ouška chybí, jazýček je krátký, uťatý. Složené květenství je tvořeno klásky, uspořádanými do úzké, stažené, převislé laty, která je po velkou část vegetace na bázi alespoň částečně překrytá pochvou horního listu. Plevy i pluchy jsou čárkovitě kopinaté, pluchy jsou osinaté s osinou cca 15 mm dlouhou.

Mrvka obvykle začíná kvést v průběhu května, obilky dozrávají v průběhu června. Velmi často roste ve skupinách, vytváří jednodruhové porosty o rozměrech několika decimetrů čtverečních. Každá rostlina vytváří obvykle větší počet stébel, nesoucích laty, ty jsou sehnuté v jednom směru, což rostlinám (resp. porostům) mrvky dodává nezaměnitelný vzhled.

 
Po většinu vegetace je spodní část laty mrvky myšího ocásku krytá listovou pochvou Dozrálá lata mrvky myšího ocásku
Po většinu vegetace je spodní část laty mrvky myšího ocásku krytá listovou pochvou Dozrálá lata mrvky myšího ocásku
   
Klásky a obilky s osinou, která má oproti obilce přibližně dvojnásobnou délku
Klásky a obilky s osinou, která má oproti obilce přibližně dvojnásobnou délku
 

Výskyt v ČR a ve světě

Mrvka myší ocásek roste především na suchých stanovištích, k čemuž je velmi dobře morfologicky přizpůsobena (úzké, svinuté listy apod.). Přirozeně se vyskytuje na písčitých místech, jako jsou například okraje borových porostů, dobře se vypořádává i s velmi nízkou úrovní zásoby živin. Mrvka myší ocásek je řazena mezi ohrožené druhy rostlin ČR (kategorie C3). Často ale také roste na druhotných, lidskou činností vytvořených stanovištích, vysýchavých, s nezapojenou vegetací. Pokud jde o ruderální plochy, setkáváme se s ní na sušších, opuštěných místech, u různých skládek zemin či různého sypkého materiálu, podél cest, v prostorech uhelných skladů i jako s plevelem na železnici, kde roste jak přímo v kolejištích, tak i v jejich okolí. Právě výskyt u polních cest v těsném sousedství orné půdy umožňuje mrvce pronikat do polí, kde se v posledních letech stále častěji objevuje především jako plevel ozimých plodin, převážně obilnin.

Asi nejhojněji roste ve středních Čechách, případně na ruderálních místech v Praze, stejně tak se s ní setkáváme ale i v severních Čechách, je udávána i z jižních Čech, jižní a severní Moravy a ze Slezska.

Původním areálem výskytu mrvky myšího ocásku je Evropa a severní Afrika, zavlečena byla do Severní i Jižní Ameriky, Austrálie, na Nový Zéland nebo do jižní Afriky. Ve světě jsou problémy s výskytem mrvky na zemědělské půdě hlášeny především ze Severní Ameriky a z Austrálie. Tam se uplatňuje především jako plevel na pastvinách, zvláště intenzivně využívaných - zvířata přednostně spásají chutnější druhy trav, zatímco mrvka ve vyšších vývojových fázích je jimi opomíjena a rychle se šíří na uvolněné místo. V Austrálii se vzhledem k převládajícímu používání bezorebných technologií vyskytuje jako obtížný plevel na orné půdě.

Odolnost herbicidům a možnosti regulace

Mrvka myší ocásek je poměrně nově se prosazujícím plevelem zejména v porostech ozimých obilnin. S tímto druhem se setkáváme zejména na pozemcích, kde jsou využívány minimalizační technologie zpracování půdy. Vzhledem ke krátké perzistenci obilek v půdní zásobě (2–3 roky), je možné její výskyt potlačit orbou a uplatňováním zásad integrované ochrany rostlin, zejména zařazením jarních plodin do osevního postupu.

Možnosti chemické regulace mrvky jsou omezené, vzhledem k tomu, že byla potvrzena přirozená tolerance k herbicidům inhibujícím enzym acetyl-koenzym A karboxylázu (ACCázu), zejména z chemických skupin aryloxyfenoxypropionátů (fopy) a cyclohexandionů (dimy). Mechanizmem této tolerance je přítomnost enzymu ACCázy necitlivého k herbicidům inhibujícím tento enzym. Další vědecké studie potvrzují její přirozenou toleranci k přípravkům inhibujícím enzym acetolaktátsyntázu (ALS). Podobně, jako je tolerance založena u některých plodin (např. pšenice, ječmene nebo kukuřice), také mrvka má vyšší schopnost metabolizovat některé herbicidy na netoxické sloučeniny pomocí komplexu svých enzymů označovaných souhrnně cytochrom P-450 monooxygenázy. Avšak toto tvrzení nelze jednoznačně převézt na všechny účinné látky z této skupiny.

Vzhledem k tomu, že k regulaci trávovitých plevelů se v převážné většině používají přípravky z těchto výše uvedených dvou skupin, je regulace mrvky problematická. Pokud bychom chtěli zobecnit závěry z různých prací, které se zabývají chemickou regulací tohoto druhu, je možné uplatnit postupy běžně používané k regulaci psárky polní. Výsledky několika studií uskutečněných v Austrálii a Severní Americe jsou uvedeny v následujícím textu.

Nejvyššího účinku bylo dosaženo po preemergentní aplikaci přípravku s účinnou látkou flufenacet, eventuálně doplněné o postemergentní aplikaci mesosulfuronu nebo sulfosulfuronu. Pokud byl flufenacet aplikován postemergentně, došlo ke snížení účinnosti až o 50 %. Preemergentní aplikace pendimetalinu lze doporučit pouze v případě vhodných povětrnostních podmínek při aplikaci a krátce po ní, jinak účinnost přípravku klesá až na 10 %. Přípravky s účinnou látkou pinoxaden a fenoxaprop měly velmi nízkou účinnost. U postemergentně aplikovaných přípravků ze skupiny ALS inhibitorů se osvědčily účinné látky mesosulfuron + iodosulfuron, sulfosulfuron a pyroxsulam, zejména v nejvyšší registrované dávce. Předsklizňová aplikace glyfosátu se neosvědčila, protože v tuto dobu již mrvka vytvořila dostatečný počet zralých obilek, které obohatily půdní zásobu. Účinnost testovaných přípravků byla ovlivněna mimo jiné také populační hustotou plevele, která může být v některých případech velmi vysoká. Na pozemcích s vysokou populační hustotou mrvky byly doporučeny sledy pre- a postemergentních aplikací.

 Porost mrvky myšího ocásku při okraji polní cesty
Porost mrvky myšího ocásku při okraji polní cesty
 
 Laty mrvky jsou úzké, jednostranně převislé
Laty mrvky jsou úzké, jednostranně převislé
 
 Velmi silný výskyt mrvky myšího ocásku v porostu ozimé pšenice
Velmi silný výskyt mrvky myšího ocásku v porostu ozimé pšenice
 

 Podpořeno projektem NAZV QJ1310128.

Související články

Možnosti jarní regulace trávovitých plevelů v porostech ozimých obilnin

27. 03. 2024 Prof. Ing. Miroslav Jursík, Ph.D., Prof. Ing. Josef Soukup, CSc.; Česká zemědělská univerzita v Praze Plevele Zobrazeno 209x

Vytrvalé plevele na orné půdě a rizika jejich šíření

28. 02. 2024 Doc. Ing. Jan Mikulka, CSc. a kol. Plevele Zobrazeno 418x

Lilek černý v bramborách

28. 12. 2023 Ing. Josef Pozděna, CSc.; Ing. Petr Pozděna Plevele Zobrazeno 627x

Evoluce plevelů a proměny zemědělství

18. 12. 2023 Ing. Jan Winkler, Ph.D., Ing. Igor Děkanovský Plevele Zobrazeno 767x

Fantastická čtyřka herbicidních přípravků do ozimých obilnin od společnosti AgroProtec

29. 11. 2023 Ing. Josef Svachouček; AgroProtec s.r.o. Plevele Zobrazeno 462x

Další články v kategorii Plevele

detail