Nové způsoby regulace plevelů v ozimé řepce v ČR

05. 08. 2014 Doc. Ing. Miroslav Jursík, PhD., Prof. Ing. Josef Soukup, CSc.; Česká zemědělská univerzita v Praze Plevele Zobrazeno 6041x

Vývoj herbicidu s novou účinnou látkou stojí v současnosti agrochemické společnosti více než 250 mil. dolarů, přičemž proces vývoje trvá 8 až 10 let a je třeba otestovat asi půl milionu sloučenin. V uplynulých 25 letech se navíc nepodařilo objevit žádnou novou účinnou látku s novým mechanizmem účinku. Nové účinné látky musí splňovat vysoké nároky na účinnost a selektivitu, ale musí mít rovněž příznivý ekotoxický profil. Zejména nároky na ekotoxický profil přípravku se v posledních letech velmi zpřísnily. Vývoj nových herbicidů proto stagnuje.

Herbicidní tolerance odrůd

V této situaci se agrochemické společnosti zaměřují na možnost použití stávajících vysoce účinných herbicidů v plodinách, ve kterých nebylo dosud možné tyto herbicidy použít z důvodu fytotoxicity. Začaly tak vznikat technologie ochrany proti plevelům založené na herbicidní toleranci odrůd (HT technologie). U některých plodin jako např. u slunečnice, kukuřice, řepky a několika dalších se podařilo konvenčními postupy vyšlechtit odrůdy s tolerancí k herbicidům ze skupiny ALS inhibitorů a inhibitorů ACCasy. U jiných herbicidů (glyphosate a glufosinate) bylo možné vytvořit tolerantní odrůdy pouze genetickou modifikací, což však brání jejich rozšíření ve státech EU, kde se dosud transgenní technologie nesmějí komerčně využívat.

Clearfield technologie v ozimé řepce

Celosvětově nejrozšířenější HT technologií, která nevyužívá genetických modifikací, je Clearfield systém. Clearfield odrůdy (označované obvykle zkratkou CL) vznikly cílenou mutagenezí konvenčních imbredních linií, čímž získaly odolnost vůči imidazolinonovým herbicidům. V ČR byla v roce 2012 zavedena technologie Clearfield ve slunečnici, přičemž během krátké doby CL odrůdy zaujaly téměř 25 % výměry. Na Slovensku, kde se CL slunečnice pěstuje již od roku 2006, tvoří podíl CL odrůd více než 60 % výměry slunečnice.

V letošním roce bude možné vyzkoušet si tuto technologii také v řepce, kde byla registrována v roce 2013. Jak již bylo uvedeno, CL odrůdy řepky jsou na rozdíl od konvenčních odrůd odolné vůči imidazolinonovým herbicidům a mohou být proto ošetřovány herbicidem Cleravis (metazachlor + quinmerac+ imazamox). Tato technologie bude pěstitelům řepky přinášet řadu výhod, ale nese sebou také jistá rizika, kterých si musí být pěstitel vědom, aby je mohl vhodnými agrotechnickými opatřeními účinně eliminovat.

Přínosy Clearfield technologie v řepce

S ohledem na poměrně úzký sortiment postemergentních herbicidů registrovaných do řepky je ochrana proti plevelům v této plodině postavena především na půdních (obvykle preemergentních) herbicidech, jejichž účinnost je však významným způsobem ovlivňována povětrnostními podmínkami a způsobem a kvalitou zpracování půdy. Tyto herbicidy rovněž obvykle vykazují nedostatečnou účinnost na některé plevele (brukvovité, kakostovité, violky, atd.). Přínosy CL technologie pro pěstitele řepky lze popsat takto:

Vysoce účinné postemergentní ošetření v širokém aplikačním termínu - Přestože je v současnosti registrováno do řepky několik postemergentních herbicidů, je jejich spektrum působení poměrně úzké, podobně jako jejich aplikační termín. Herbicid Cleravis vykázal v našich pokusech velmi dobrou účinnost na většinu, v řepce se vyskytujících, plevelů včetně řady problematických druhů jako brukvovité a kakostovité plevele (obr. 1). Ošetření tímto přípravkem lze provést v poměrně širokém aplikačním termínu, obvykle ve fázi děložních až 4 pravých listů plevelů (což obvykle odpovídá růstové fázi 1–4 listů řepky), přičemž ani v případě jeho nedodržení není účinnost výrazněji snížena, což platí zejména při předčasném ošetření (graf).

Regulace výdrolu obilní předplodiny - Účinná látka imazamox vykazuje velmi vysokou účinnost na většinu u nás běžně se vyskytujících jednoletých trávovitých plevelů a výdrol obilnin. Jedním ošetřením herbicidem Cleravis lze ve většině případů potlačit jak plevele, tak výdrol obilniny (obr. 2), čímž dojde k úspoře nákladů na regulaci výdrolu listovými graminicidy. Reziduální působení imazamoxu (a částečně také metazachloru) navíc eliminuje vzcházení nových rostlin výdrolu po dobu několika týdnů po aplikaci (délka reziduálního působení závisí na povětrnostních podmínkách).

Regulace výdrolu konvenční řepky - Po aplikaci herbicidu Cleravis jsou z porostu CL řepky odstraněny všechny rostliny vzešlé z výdrolu po sklizni konvenčních odrůd (obr. 3), včetně výdrolu příbuzných brukvovitých plodin (hořčice, řepice, ředkve, atd.). Aby bylo možné využívat tohoto efektu dlouhodobě (nejen při prvním pěstování CL řepky na pozemku), je třeba v osevním sledu střídat CL odrůdy s odrůdami konvenčními. Při tomto střídání lze efektu regulace výdrolu využít po každém zařazení CL řepky na pozemek. Časový odstup mezi pěstováním CL řepky na jednom pozemku by měl být v tomto případě minimálně 6 let (odstup konvenční odrůdy po CL odrůdě 4 roky).

Regulace plevelné řepy - Na pozemcích, kde se plevelná řepa vyskytuje, je obvykle pro cukrovou řepu nejproblematičtějším škodlivým organizmem. K její regulaci v cukrovce nelze využít žádný herbicid a je proto nutné ji důsledně potlačovat v předplodinách. V porostech řepky však často dochází k jejímu namnožení, protože většina řepkových herbicidů nevykazuje na plevelnou řepu dostatečnou účinnost. Účinná látka imazamox obsažená v herbicidu Cleravis by měla plevelnou řepu účinně potlačovat a zabraňovat její reprodukci.

Eliminace rizika zbytečně vynaložených nákladů do špatně založených porostů řepky - Za sucha nebo při nekvalitní přípravě půdy před setím může být výrazně omezena polní vzcházivost řepky, což v určitých případech může vést ke zrušení takových porostů. V případě preemergentního ošetření řepky jsou finanční ztráty při zaorávkách řepky vyšší, než v případě, že se s ošetřením proti plevelům počítá až po vzejití řepky. Rovněž založení porostu náhradní plodiny po zaorání porostu řepky není v tomto případě omezeno reziduálním působením již aplikovaných preemergentních herbicidů.

Omezení rizika špatného vzcházení řepky v důsledku reziduí sulfonylmočovin v půdě - Některé sulfonylmočoviny (ale i jiné ALS inhibitory) mohou vykazovat v půdě poměrně dlouhé reziduální působení. Pokud jsou tyto herbicidy použity v předplodině řepky (zejména jarní aplikace), mohou za určitých okolností (sucho, těžké půdy, minimalizační technologie zpracování půdy) způsobovat fytotoxicitu konvenčních odrůd řepky. Odrůdy CL řepky vykazují vůči většině ALS inhibitorům vyšší odolnost a riziko jejich poškození rezidui těchto herbicidů je výrazně sníženo.

Graf: Porovnání účinnosti herbicidu Cleravis (2,0 l/ha) se smáčedlem Dash v různých aplikačních termínech na testované plevele v porovnání s konvenčním postemergentním herbicidním ošetřením (výsledky z let 2012 a  2013)

Obr. 1: Herbicid Cleravis vykazuje vysokou účinnost na všechny jednoleté brukvovité plevele (na obrázku úhorník mnohodílný)

Obr. 2: Společně s plevely je herbicidem Cleravis potlačen také výdrol obilní předplodiny (je třeba aplikovat se smáčedlem Dash)

Obr. 3: Po aplikaci herbicidu Cleravis je z porostu CL řepky odstraněn výdrol řepky konvenčních odrůd

Rizika spojená s pěstováním Clearfield řepky

Některá z výše uvedených pozitiv CL řepky mohou být z jiného úhlu pohledu vnímána jako rizika a je potřeba je vést v patrnosti při rozhodováni o agrotechnických zásazích v porostech řepky i v následných plodinách. Jedná se především o tato rizika:

Výdrol CL hybridů řepky vykazuje vysoký stupeň odolnosti vůči většině ALS inhibitorům (sulfonylmočovinám a jim příbuzným herbicidům), které se s oblibou používají k regulaci výdrolu konvenčních odrůd řepky v následných plodinách (obilniny, kukuřice, cukrovka, brambory, atd.). K regulaci výdrolu CL odrůd řepky proto bude třeba využívat herbicidy s jiným mechanizmem účinku. V ozimých obilninách je vhodné řešit výdrol CL řepky již na podzim (časně postemergentně) kombinovanými přípravky obsahující isoproturon + diflufenican (pendimethalin, beflubutamid, flumioxazin). V případě, že bude nutný na jaře opravný zásah (zejména v aridních oblastech a při mírné zimě), je možné použít růstové herbicidy MCPA nebo 2,4-D (min. 300 g/ha). V jařinách, lze problémy očekávat zejména ve vlhčích letech, kdy bude mít výdrol řepky dobré podmínky pro růst a nebude výrazněji poškozen dřepčíky (tab.).

V případě, že během zimy dojde k vymrznutí porostu CL řepky, bude třeba důkladně zvážit jakou náhradní plodinu použít a jakým způsobem provést půdní přípravu před založením porostu. Účinné látky imazamox i metazachlor vykazují poměrně dlouhou perzistenci v půdě a v případě chladné a suché zimy mohou být porosty jarních obilnin (zejména ječmene) zakládané minimalizací těmito látkami retardovány.

Podobně jako většina herbicidů do řepky nebude ani Cleravis vykazovat dostatečnou účinnost na violky (graf), které by se však v důsledku absence ostatních plevelů v porostu řepky (vysoká účinnost na většinu ostatních druhů), mohly šířit daleko expanzivněji než dosud.

Po ošetření CL řepky herbicidem Cleravis je třeba důkladně vypláchnout postřikovač. Je třeba upozornit obsluhu postřikovače, že toto důkladné vyčištění postřikovače je třeba provést i v případě, že po aplikaci herbicidu Cleravis bude ošetřovat konvenční řepku, které je k účinné látce imazamox vysoce citlivá.

Je třeba zabránit záměně osiva při zakládání porostu řepky v podniku a vést důkladnou evidenci ploch, kde byl vyset CL hybrid a kde konvenční odrůda. Herbicidem Cleravis nesmí být v žádném případě ošetřeny jiné odrůdy řepek než s označením CL (obr. 4).

V omezeném rozsahu může docházet k přenosu genů CL řepky na sousední pozemky. Hlavní cesty šíření genu jsou dvě: 1) při sklizni pomocí sklizňové mechanizace a 2) pylem. V obou případech by nemělo docházet k masivnímu „zamoření“ sousedních ploch CL řepkou, zejména proto, že sklízecí technikou se obvykle transportuje jen omezené množství semen a schopnost cizosprášení okolních porostů řepky s rostoucí vzdálenosti prudce klesá (1 % cizosprášení při 10 m izolaci).

Obr. 4: Herbicidem Cleravis mohou být ošetřeny pouze CL odrůdy řepky; na obrázku je zaznamenáno poškození konvenčních odrůd 3 týdny po ošetření herbicidem Cleravis

Hlavní oblasti uplatnění Clearfield řepky

S ohledem na výše uvedené pěstitelské přínosy a rizika lze CL řepku doporučit především:

• do oblastí, kde dlouhodobě selhává účinnost půdních herbicidů (aridní oblasti, horší kvalita zpracování půdy);
• na pozemky kde dominují plevele, které jsou k běžně používaným řepkovým herbicidům odolné (vyjma violky);
• na pozemcích, kde lze přepokládat vysokou intenzitu výdrolu konvenční řepky (po kroupách, vysoké sklizňové ztráty, krátký časový odstup od předchozího pěstování řepky, atd.);
• při vysokém výskytu výdrolu obilní předplodiny;
• při uplatňování bezorebných systému zpracování půdy, kdy je na povrchu půdy velké množství organických zbytků;
• pokud byla v předplodině v jarním období použita sulfonylmočovina s dlouhou perzistencí v půdě.

Možnosti využití herbicidu Salsa 75 WG v ozimé řepce

Od letošního roku by měly mít pěstitelé řepky k dispozici sulfonylmočovinový herbicid Salsa 75 WG (účinná látka ethametsulfuron), který je určen především k postemergentní regulaci kakostovitých (obr. 5) a brukvovitých plevelů (vysoká účinnost především na úhorník mnohodílný). Herbicid Salsa 75 WG však působí také na ptačinec prostřední a částečně na hluchavky, heřmánky a některé další plevele. Na rozdíl od herbicidu Cleravis bude možné herbicid Salsa 75 WG použít ve všech odrůdách řepky. Herbicid Salsa 75 WG by se měl vždy aplikovat se smáčedlem (Trend 90), které zajistí dostatečnou účinnost i za horších povětrnostních podmínek. S ohledem na užší plevelné spektrum tohoto herbicidu, je třeba jej vhodně zakomponovat do systému regulace zaplevelení řepky. Možnosti použití herbicidu Salsa 75 WG jsou následující:

Následné ošetření po aplikaci preemergentního herbicidů - Jedná se o jakousi pojistku pro případ selhání účinnosti preemergentního herbicidu, především pro clomazonové kombinace. S ošetřením se však nesmí dlouho vyčkávat, protože s rostoucí růstovou fází plevelů jeho účinnost na většinu plevelů rychle klesá. Optimální termín aplikace je po vzejití plevelů, nejlépe ve fázi prvního páru pravých listů, v praxi nejčastěji ve fázi 1–3 listů řepky.

TM kombinace se širokospektrálním půdním herbicidem - Ošetření je třeba provést velmi časně po vzejití řepky, nejlépe po vytvoření děložních listů řepky. Vhodnými partnery jsou především herbicidy obsahující metazachlor (rozšiřuje účinnost na rozrazily) a quinmerac (rozšiřuje účinnost na svízel přítulu), tedy především herbicidy Butisan Star, Butisan Max, Maxraptor.

TM kombinace s herbicidem Galera Podzim - S ošetřením je možné oproti předchozímu aplikačnímu termínu o několik dní vyčkat. Plevele by však v době aplikace neměly mít vytvořeny více než 4 pravé listy (aplikační termín lze přizpůsobit herbicidu Galera Podzim). Tato kombinace je vhodná především na pozemky s vyšší intenzitou zaplevelení merlíky, máky, heřmánky a violkami. Naopak při vyšší intenzitě zaplevelení svízelem přítulou nemusí být účinnost dostatečná a na rozrazily nepůsobí tato kombinace vůbec. Pokud chceme využít této kombinace na pozemcích s vyšší intenzitou výskytu svízele přítuly, je vhodné provést nejprve preemergentní ošetření herbicidem obsahující účinnou látku clomazone (Command, Cirrus, Commpas, atd.) a následnou postemergentní aplikací pak porost „dočistit“. V případě většího výskytu rozrazilů je třeba použít preemergentně metazachlor (Butisan 400, Autor, Rapsan, Sultan, atd.).

Obr. 5: Poškození kakostu maličkého herbicidem Salsa 75 WG, vysoké účinnosti je dosahováno pouze v raných růstových fázích (max. 2 pravé listy)