Pcháč rolní ztrácí prvenství

07. 04. 2016 Prof. Ing. Václav Kohout, DrSc., RNDr. Dana Kohoutová, CSc.; Praha Plevele Zobrazeno 4316x

Pcháč rolní, (syn. pcháč oset, Cirsium arvense, syn. Breea arvensis aj.) je rozšířen v celé Euroasii. Na západ po jižní Grónsko, Island a Faerské ostrovy. Na východ až po Sachalin, severní Japonsko a Korejský poloostrov. Na jih po jižní Portugalsko, jižní Španělsko, Mallorku, Sardinii, Itálii, severní Řecko a dále až po Indii a severozápadní Čínu. Druhotně roste také v Severní Americe, vzácně také v Austrálii a na Novém Zélandě (botany.cz).

Pcháč rolní je vytrvalý, výběžkatý, hlubokokořenící plevel, který vytváří mnohé křížence s druhy stejného rodu.

V České republice je obecně a hojně rozšířeným plevelem na všech půdách v nížinách až v horských oblastech. Zapleveluje všechny polní plodiny a je častý na loukách, rumištích, trávnicích, zahradách a podobně. Na neobdělávaných půdách (divokých úhorech, mladých sukcesích na navážkách) se intenzívně rozmnožuje generativně - ochmýřenými nažkami, které jsou na velké vzdálenosti přenášeny větrem (obr. 1). Jsou rozšiřovány osivem i jinými cestami a ihned po uzrání dobře klíčí a vzcházejí. Na obdělávaných půdách se rozmnožuje především vegetativně pomocí křehkých kořenových výběžků, které se vytvářejí i v podorničních vrstvách. Pcháči rolnímu zvláště vyhovují úrodné, hlubší půdy, kde může vytvořit rozvětvený kořenový systém, který zasahuje hluboko do podorničí.

Jeho intenzivnímu rozšiřování v agrofytocenózách pomáhá nízká úroveň agrotechniky s minimem porušování celistvosti kořenového systému pcháče v ornici a zvláště pak mělké zpracování půdy, které porušuje apikální dominanci nejhořejších pupenů v ornici a vyvolává intenzívní regeneraci i z hlubších vrstev půdy (obr. 2). Jednou z příčin lavinovitého šíření pcháče rolního v posledních dvaceti letech, kdy se dostal na první místo v rozšíření, je i jeho poněkud pozdější vzcházení zjara, kdy většina herbicidů určených proti jednoletým mělčeji kořenícím plevelům již byla v plodinách aplikována (graf).

Dřívější systémy hospodaření bez používání herbicidů úspěšně regulovaly výskyt pcháče rolního systémem zpracování půdy (pravidelnou orbou, podmítkou, plečkováním, hlubším kypřením), který zabránil tvorbě orgánů vegetativního rozmnožování. Dále to byly pestré osevní postupy, využívání meziplodin, ničení ohnisek zaplevelení v okolí orné půdy a pod.

Nechemické metody regulace plevelů se v posledních letech používají méně a spoléhá se na regulaci chemickou, což je umožněno dostupností kteréhokoliv herbicidu světového sortimentu. Předpokladem této skutečnosti je vysoká odbornost agronomické služby, dostatek finančních prostředků a důsledné dodržení předepsané technologické kázně. Je nutno znát biologii zastoupených plevelů (rytmy vzcházení během roku, citlivost k jednotlivým herbicidům apod.) a připravit podmínky k nejvyšší účinnosti herbicidů.

Obr. 1: Pcháč rolní nejvíce škodí v kompaktních „hnízdech“; na lodyze se vytváří několik postupně dozrávajících úborů

Obr. 2: Při mechanickém poškození horní části kořenového systému pcháče rolního se postupně probouzejí pupeny v hlubších vrstvách

Zásady hubení pcháče rolního v současnosti

Preventivní metody

Ani v současné době díky obrovské rozmnožovací schopnosti a rozšíření pcháče na zemědělské i nezemědělské půdě nelze podceňovat preventivní metody regulace tohoto plevele, tj. zvláště zabránění šíření ochmýřených nažek větrem z ohnisek zaplevelení na orné půdě i mimo ní. Nestačí omezování rostlin monofágními brouky, jejichž larvy zcela poškozují nažky v úborech. V letním období ve strništním aspektu, ale i během celého roku, se běžně setkáváme s klíčními rostlinami pcháče, které jsou odolné suchu, snadno přezimují a uplatní se i v hustých porostech plodin. Skutečností je, že tyto klíční rostliny, pokud ještě nemají vyvinuty podzemní rozmnožovací orgány, jsou relativně citlivé k běžně používaným herbicidům a mechanickým zásahům.

Podle našich dlouhodobých pozorování není zcela vyloučeno šíření pcháče rolního méně kvalitním osivem obilnin do míst, kde pcháč dosud není hromadně rozšířen. Je to umožněno tím, že nažky bývají pevně uzavřeny v úborech nebo jejich částech, procházejí ústrojím žací mlátičky a špatně se z osiva odstraňují.

Přímé metody

Orba a hlubší kypření půdy před zakládáním porostů cukrovky, kukuřice a slunečnice

Výsledky dlouhodobých pokusů ukázaly, že orba nebo použití kypřičů do hloubky min. 20 cm v období října až dubna silně poruší celistvost kořenového systému pcháče. Takto zeslabený pcháč, a to i souvislých ohniscích, ztrácí na určitou dobu konkurenční schopnost a umožní dobré vzejití rostlin cukrovky, slunečnice aj. plodin setých již na konečnou vzdálenost. Poslouží i ve vhodnou dobu zjara použití kombinátorů. Horní rozrušená část kořenových výběžků jen pozvolna zjara regeneruje, rostliny méně škodí a jsou citlivé k běžně používaným herbicidům. Dolní rozrušená část kořenového systému regeneruje opožděně a uplatní se až v druhotném zaplevelení porostů okopanin.

Při postemergentní aplikaci účinných herbicidů v kukuřici a cukrovce - ve shodě s metodikami - je nutno počkat na pozdější hromadné vyrašení pcháče a v mnohých případech použít i ohniskovou aplikaci, není-li pcháč rozšířen na pozemku plošně. Na regenerující poškozené rostliny a klíční rostliny pcháče vystačí i levnější herbicidy se širším spektrem účinku.

Největším problémem je pcháč rolní v porostech slunečnice, která patří do stejné čeledi hvězdnicovitých a výběr herbicidů je omezen. Nelze použít ani účinný herbicid na hvězdicovité - clopyralid. Kvůli tomu, že pcháč rolní raší hromadně až později zjara ve vzešlé slunečnici (graf), nemůže být významně regulován stávajícími herbicidy, které se ve slunečnici aplikují převážně preemergentně a účinkují především na vzcházející jednoleté plevele.

Graf: Ve srovnání s merlíkem bílým raší rostliny pcháče rolního poněkud později zjara

Chemické hubení pcháče rolního v obilninách

Nejúčinněji se pcháč rolní hubí s cílem potlačit jej i pro následnou plodinu v porostech obilnin. Potvrzují to i naše dlouhodobé výsledky v podnicích středočeského a východočeského regionu. S aplikací účinných herbicidů, (kupř. clopyralidu ve směsích s levnějšími herbicidy) je třeba počkat až po hromadném vyrašení rostlin pcháče (výška rostlin do 20 cm) a vytvoření větší listové plochy, tj. až v další fázi použití pesticidů a hnojiv. Cílem je, aby herbicid účinně pronikl do kořenového systému rostlin, které jsou zpravidla v plné metabolické aktivitě. Herbicidy s translokačním stimulačním i inhibičním účinkem (např. MCPA, 2,4-D, clopyralid aj.) velmi rychle po aplikaci vyvolávají zkrucování rostlin od špičky, přičemž není zastaven inhibiční vliv vegetačního vrcholu rostliny neobrůstají od báze a konkurenční vliv na obilninu je zastaven.

Hubení pcháče rolního aj. vytrvalých plevelů v meziporostním období

V letním a podzimním meziporostním období jsou zpravidla největší úspěchy s účinným potlačením pcháče a jiných vytrvalých plevelů za předpokladu příchodu delšího období dešťů, kdy dochází k hromadnému rašení plevelů z vytrvalých kořenových systémů a plné růstové aktivitě rostlin, která je schopna rozvést herbicid do celé rostliny. Pro tyto účely nabízí celostátní metodiky integrované ochrany rostlin a internetové stránky řadu účinných selektivních i neselektivních herbicidů, které nezanechávají škodlivá rezidua pro následné plodiny. Jsou mezi nimi i klasické přípravky na bázi glyfosátu, sulfosátu aj., ale i nejúčinnější látky pro daný druh.

Zbytečným vyhazováním peněz je aplikace i nejlepších přípravků v teplém a suchém letním a podzimním meziporostním období, kdy je zastaven aktivní růst rostlin a kořenový systém i nejúpornějších plevelů je několik týdnů ve stádiu klidu (dormance).

Závěr

Pcháč rolní je na některých pozemcích velmi přemnožen, i když převládá ve většině případů pouze ohniskové rozšíření. Kořenový systém i z více jedinců postupně pronikal i do podorničních vrstev během několika roků. Bylo by proto utopií předpokládat, že pozemek od pcháče odplevelíme během jedné vegetace. Podle našich dlouhodobých pokusů a pozorování se ukázalo, že je to právě vysoké procento zastoupení obilnin na orné půdě zemědělských podniků, kterými je pcháč rolní nejlépe v agrofytocenózách regulován. Jak je uvedeno výše, je podmínkou úspěchu pozdější aplikace translokačními herbicidy, kdy později vzcházející pcháč rolní dosahuje v obilninách minimálně 15 cm výšky.