Chemap Agro s.r.o.

Plevele v ozimé pšenici a způsoby jejího pěstování

05. 09. 2016 Ing. Jan Winkler, Ph.D., Doc. Ing. Vladimír Smutný, Ph.D., Ing. Alexandr Neischl; Mendelova univerzita v Brně Plevele Zobrazeno 1618x

Současný stav zemědělství v České republice je výsledkem působení řady faktorů. V posledních desetiletích však převažuje vliv trhu, a to především prodejnost pěstovaných komodit. Výsledkem je úzká skladba plodin, kde převažují obilniny a řepka. Z obilnin je dominantní ozimá pšenice, která je i naší nejpěstovanější plodinou. Důsledkem malé diverzity pěstovaných plodin je nedostatek vhodných předplodin, a tím nutnost porušovat zásady střídání plodin.

Struktura plodin

Od roku 1990 se výrazně změnila struktura plodin. Kvůli neustávajícímu snižování stavu skotu došlo k výraznému snížení plochy víceletých pícnin na 14,3 % orné půdy a v roce 2009 jen na 7,16 %. U jednoletých pícnin byl zaznamenán pokles z 18,9 % na 8,03 %. Na jejich plochy jsou vysévány „na trhu realizovatelné“ plodiny. Obilniny zaujímají v ČR více než polovinu orné půdy, v roce 2009 byly pěstovány na 61,0 % orné půdy a plocha olejnin vzrostla ze 4,0 % orné půdy v roce 1990 na 19,3 % orné půdy v roce 2009. V roce 2012 zaujímala v ČR osetá plocha pšenice ozimé 746 002 ha, což je 30,1 % z celkové osevní plochy. Víceleté pícniny zaujímaly v roce 2012 z celkové plochy 173 323 ha, z toho vojtěška setá byla na 56 006 ha, což je 2,3 % z celkové osevní plochy. Z těchto údajů je zřejmé, že pro ozimou pšenici nemůže být dostatek vhodných předplodin.

Předplodiny

Zemědělská praxe, ale i polní dlouhodobé pokusy ukazují, že na výnosy obilnin má velký vliv právě předplodina. Tento vliv se umocňuje především v horších agroekologických podmínkách. Opatřeními jako např. hnojení, ochrana rostlin, volba odrůdy, lze předplodinovou hodnotu kompenzovat, ale ne zcela nahradit. Ozimá pšenice je ze všech obilnin výnosově nejcitlivěji a výrazně reaguje na předplodinu.

Při výběru předplodiny pro ozimou pšenici je nutné zohlednit výrobní oblasti, požadavky odrůd a využití sklizené produkce.

Nejlepšími předplodinami jsou luskoviny, jeteloviny ve vlhčích podmínkách, olejniny (řepka ozimá) a okopaniny. Na výnos mají pozitivní účinky luskoviny, včetně luskoobilních směsek za předpokladu nižšího zastoupení obilních komponentů. Olejniny, zvláště pak mák a ozimá řepka nechávají půdu v dobrém stavu a ve staré půdní síle, obzvláště pokud byly hnojeny organicky. Vhodnou předplodinou pro ozimou pšenici je i vojtěška setá, a to především kvůli množství a kvalitě posklizňových zbytků, které zanechá v půdě, i fixaci vzdušného dusíku hlízkovými bakteriemi. Postupně uvolňující dusík z posklizňových zbytků je dobře využíván hlavně v období tvorby zrna. Ovšem v suchých podmínkách dochází u pšenice pěstované po vojtěšce k projevům nedostatku vody, nerovnoměrné vzcházení, špatné zapojení porostů, vyšší kolísání výnosů. To vše je projevem nedostatku vody, kterou využila vojtěška, díky svému mohutnému kořenovému systému. Nedostatek vody je příčinou nižší výnosové jistoty u pšenice ozimé po předplodinách náročných na vodu (víceleté pícniny a cukrovka).

Plodinami s nízkou předplodinovou hodnotou pro pšenici jsou obilniny a pozdě sklizené okopaniny, jejichž dobrá předplodinová hodnota se nevyužije. V případě, že je nutné řadit pšenici ozimou po obilnině, je lepší zařazovat ji po jarním ječmenu, než znovu po ozimé pšenici.

Plevele

Právě špatná předplodinová hodnota vede k oslabeným a prořídlým porostům, které pak snadněji podléhají zaplevelení. Plevele v pšenici ozimé mohou snížit výnos až o 15–40 %. Nebezpečnost plevelů spočívá především v jejich konkurenci o vegetační faktory (voda, živiny, vzduch). Jejich schopnost vytvořit velké množství semen a přežít mnoho let v půdě, jim umožňuje využít okamžiku oslabeného porostu, vyklíčit a uplatnit svou konkurenční schopnost. Výskyt plevelů v porostech obilnin je v první řadě závislý na základních agroekologických faktorech, jako je střídání plodin (vliv předplodiny) a intenzita zpracování půdy.

Klíční rostlina svízele přítuly (Galium aparine)
Klíční rostlina svízele přítuly (Galium aparine)

Svízel přítula (Galium aparine)
Svízel přítula (Galium aparine)

Polní pokusy

Polní pokusy byly realizované na polní pokusné stanici v Žabčicích, která patří Mendelově univerzitě v Brně. Pokusná stanice se nachází v kukuřičné výrobní oblasti, asi 20 km jižně od Brna v klimatickém regionu velmi teplém suchém. Průměrná roční teplota za posledních třicet let je 9,2 °C a v třicetiletém průměru byl roční úhrn srážek 481 mm. Na pokusném pozemku se vyskytuje z půdních typů fluvizem glejová a z půdních druhů hli­nité až jílovitohlinité půdy. Ozimá pšenice je zde pěstována ve třech variantách střídání plodin a v každé variantě střídání plodin jsou dvě varianty zpracování půdy. Se všemi polními pokusy je možné se osobně seznámit na polním dnu v Žabčících, který pořádá Mendelova univerzita každoročně v první polovině června.

Varianty střídání plodin:

- Monokultura ozimé pšenice: pšenice je zde pěstována v monokultuře, pokus byl založen v roce 2002. Od tohoto roku je zde pěstována nepřetržitě po sobě.

- Norfolkský osevní postup: jedná se o střídání plodin odpovídající Norfolkskému osevnímu postupu. Sled plodin je následující - jetel inkarnát, ozimá pšenice, kukuřice na zrno a jarní ječmen. Jedná se o osevní postup s 50% zastoupením obilnin a s užším zastoupením plodin.

- Sedmihonný osevní postup: Tento osevní postup reprezentuje střídání plodin s širší skladbou plodin a se zastoupením pícnin. Sled plodin je následující - vojtěška setá (první užitkový rok), vojtěška setá (druhý užitkový rok), ozimá pšenice, kukuřice setá (silážní), ozimá pšenice, cukrovka, jarní ječmen. Ozimá pšenice je zde pěstována po dvou předplodinách.

Varianty zpracování půdy uplatňované ve všech osevních postupech:

- Tradiční zpracování půdy: ke všem plodinám je v rámci zpracování půdy použita orba přibližně na hloubku 22 cm, předseťová příprava půdy je provedena secí kombinací společně se setím.

- Minimalizační zpracování půdy: u této varianty je orba nahrazena zpracováním půdy pomocí talířového nářadí přibližně na hloubku 10 cm, a to ke všem plodinám pěstovaným ve třech osevních postupech. Předseťová příprava půdy je i zde provedena pomocí secí kombinace společně se setím.

Vyhodnocování zaplevelení v porostech ozimé pšenice bylo prováděno ve čtyřech letech (2008–2011). K vyhodnocování byla použita početní metoda. Počet jedinců byl zjišťován na plochách 1m2 ve 24 opakováních pro každou variantu osevního postupu a zpracování půdy. Termín vyhodnocení zaplevelení byl zvolen vždy před aplikací herbicidů. Ozimá pšenice byla v této době ve fázi odnožování.

Výsledky - hodnocení zaplevelení

V průběhu sledování bylo nalezeno celkem 29 druhů plevelů. Z biologických skupin výrazně převažují zástupci přezimujících (ozimých) plevelů.

Zaplevelení jednotlivých variant střídání plodin a zpracování půdy je znázorněno v grafu 1. Z něho je patrné, že na intenzitě zaplevelení se kromě střídání plodin výrazně podílelo i zpracování půdy. Na variantách s minimalizačním zpracováním půdy u všech osevních postupů bylo vyšší zaplevelení. Naopak nejnižší zaplevelení měl porost pšenice pěstovaný v sedmihonném osevním postupu, kdy předplodinou byla kukuřice a použito bylo tradiční zpracování půdy.

Graf 1: Zastoupení skupin plevelů na variantách střídání plodin a zpracování půdy

Graf 1: Zastoupení skupin plevelů na variantách střídání plodin a zpracování půdy

Pšenice pěstována po vojtěšce v rámci sedmihonného osevního postupu byla zaplevelena především druhy ze skupiny přezimujících plevelů a druhů s poléhavými lodyhami (rozrazil lesklý, rozrazil perský, ptačinec prostřední, hluchavka objímavá - graf 2). Tyto druhy představují pro pšenici významnější konkurenci, převážně na začátku vegetace do zapojení porostu nebo po přezimování, kdy může být porost pšenice oslaben. V této době mohou tyto druhy vytvářet nízké, ale souvislé porosty a omezovat pšenici při odnožování. Ovšem vojtěška zanechává půdu v dobrém stavu, obohacuje půdu o dusík, a tím vytváří pro pšenici velmi dobré podmínky a posiluje tím její konkurenční schopnost. Nevýhodou je náročnost vojtěšky na vodu a právě v suchých letech se může nedostatek vody projevit i na pšenici. Následkem bývá nerovnoměrné vzcházení a špatné zapojování porostu, to je velká příležitost pro uvedené druhy plevelů, které se takto mohou prosadit. Samostatnou otázkou je pak likvidace vojtěšky jako předplodiny. Vojtěška je víceletá plodina s mohutným kořenovým systémem, který jí umožňuje regenerovat. To se výrazněji projevuje především u minimalizačních technologií zpracování půdy.

Graf 2: Výskyt druhů plevelů v ozimé pšenice pěstované po vojtěšce v sedmihonném osevním postupu

Graf 2: Výskyt druhů plevelů v ozimé pšenice pěstované po vojtěšce v sedmihonném osevním postupu

Porosty pšenice pěstovány po kukuřici v rámci sedmihonného osevního postupu byly nejméně zaplevelené. Opět je zde převaha druhů ze skupiny přezimujících plevelů a druhů s poléhavými lodyhami (rozrazil perský, rozrazil lesklý, ptačinec prostřední, hluchavka objímavá), ale také zde byla výrazněji zastoupena kokoška pastuší tobolka (graf 3). V porostech kukuřice se udržuje díky účinné chemické regulaci nízké zaplevelení, to se projevuje i v nižším zaplevelení následné plodiny pšenice.

Graf 3: Výskyt druhů plevelů v ozimé pšenice pěstované po kukuřici v sedmihonném osevním postupu

Graf 3: Výskyt druhů plevelů v ozimé pšenice pěstované po kukuřici v sedmihonném osevním postupu

Ozimá pšenice pěstovaná v Norfolkském osevním postupu po jeteli měla úroveň zaplevelení srovnatelnou s variantou, kdy je pšenice pěstována po vojtěšce v sedmihonném osevním postupu. I ve druhém je složení plevelů podobné (graf 4). Můžeme tedy říci, že jeteloviny jako předplodina pro ozimou pšenici vytvářejí podmínky pro zaplevelení druhy nízkého vzrůstu a s poléhavými lodyhami (rozrazil perský, rozrazil lesklý, ptačinec prostřední, hluchavka objímavá). Zvýšil se zde podíl jedinců svízele přítuly, který patří k druhům s nejvyšší konkurenční schopností v porostech obilnin.

Graf 4: Výskyt druhů plevelů v ozimé pšenice v Norfolkském osevním postupu

Graf 4: Výskyt druhů plevelů v ozimé pšenice v Norfolkském osevním postupu

Pěstování pšenice v monokultuře se výrazně projevilo i v druhovém spektru plevelů. Dominantními jsou stále druhy ze skupiny přezimujících, ale také se zde výrazněji uplatňují vytrvalé druhy (graf 5). Z jednotlivých druhů je zde zastoupen převážně svízel přítula, pcháč oset a ostrožka východní. To jsou druhy relativně obtížně regulovatelné s vysokou konkurenční schopností.

Graf 5: Výskyt druhů plevelů v ozimé pšenice pšenice pěstované v monokultuře

Graf 5: Výskyt druhů plevelů v ozimé pšenice pšenice pěstované v monokultuře

Regulace plevelů v ozimé pšenici

V současné době je bohužel střídání plodin ovlivňováno velmi výrazně ekonomikou pěstování. I přesto, že střídání plodin má svůj výrazný vliv i na zaplevelení porostů. Předplodinová hodnota má svůj význam nejen pro výnos následné plodiny, ale může ovlivnit i její zaplevelení.

Porosty pšenice nejvíce ohrožují druhy svízel přítula, pcháč oset, a také chundelka metlice. Na pozemcích s vysokým výskytem takových druhů by měly být zařazovány plodiny, které omezí jejich výskyt, díky své konkurenční schopnosti nebo technologií pěstování. Takovými plodinami jsou jeteloviny nebo luskoviny, případně i nezaplevelené porosty kukuřice. Pokud se tyto plodiny nepěstují, je dobré alespoň do meziporostního období (tam kde je to z časového hlediska možné) vysévat meziplodiny z bobovitých plodin (peluška, jednoleté jetele, vikve).

Z výsledků našich pokusů je zřejmé, že minimalizační technologie vytvářejí prostor k vyššímu zaplevelení v porostech ozimé pšenice, proto zde stoupá význam ostatních regulačních opatření. Větší důraz je nutné klást na volbu předplodiny, a také na kvalitu chemické regulace, kde je velmi důležité stanovení termínu aplikace.

Pro zvolení správného termínu aplikace je důležitá pravidelná kontrola zaplevelení v porostech ozimé pšenice. Protože se u nás převážně pěstují ozimé odrůdy pšenice, je období klíčení plevelů velmi dlouhé. Začíná v období setí pšenice, může probíhat celou zimu (pokud nemrzne) a pokračuje až do jara. Termíny klíčení plevelů dlouhodobě sledoval profesor František Kühn, který na základě 40letého pozorování sestavil „Kalendář klíčení plevele“. Období klíčení vybraných druhů je uvedeno v tabulce.

Kromě aplikace herbicidů má svůj význam také posilování vlastní konkurenční schopnosti ozimé pšenice. Zde je důležitá vyvážená výživa rostlin, regulace patogenů a škůdců. Důležitá je také rychlost zapojení porostu pšenice, což omezí prostor pro vzcházení dalších plevelů. Zapojený porost ozimé pšenice má vysokou konkurenční schopnost.

Klíční rostlina hluchavky objímavé (Lamium amplexicaule)
Klíční rostlina hluchavky objímavé (Lamium amplexicaule)

Květ hluchavky objímavé (Lamium amplexicaule)
Květ hluchavky objímavé (Lamium amplexicaule)

Klíční rostlina rozrazilu perského (Veronica persica)
Klíční rostlina rozrazilu perského (Veronica persica)

Květ rozrazilu perského (Veronica persica)
Květ rozrazilu perského (Veronica persica)

Závěr

Na základě našich výsledků je zřejmé, že omezené střídání plodin (krátký osevní postup, monokultura) nebo vysoký podíl obilnin ve struktuře pěstovaných plodin mění druhové spektrum plevelů v ozimé pšenici. Při nedodržování zásad střídání plodin a opakovaném pěstování pšenice po sobě dojde k nárůstu konkurenčně silných druhů, jako jsou svízel přítula a pcháč oset, a zároveň se zde vytváří prostor pro rozšíření nepůvodních druhů plevelů, jako je ostrožka východní. V případě používání minimalizačních technologii se tento trend projevuje intenzivněji.

Ostrožka východní (Consolida orientalis)
Ostrožka východní (Consolida orientalis)

Pokud jsou ve struktuře plodin zastoupeny jeteloviny, bude po nich pěstovaná pšenice zaplevelena především druhy s nižší konkurenční schopností, jako je rozrazil perský, rozrazil lesklý, hluchavka objímavá, hluchavka nachová aj. Tyto druhy jsou účinně regulovány chemicky nebo mechanicky. Jeteloviny se při střídání plodin podílí na snížení zastoupení konkurenčně silných druhů, jako je svízel přítula a pcháč oset.

Struktura skladby plodin je jednou z hlavních rezerv současné rostlinné produkce v našich zemích. Střídání plodin je bohužel vždy kompromisem mezi stanovištěm a ekonomickými podmínkami. Dodržování zásad střídání plodin je jedním z pilířů zachování a udržení půdní úrodnosti a regulace zaplevelení.

Práce vznikla jako výstup projektu Interní grantové agentury AF MENDELU číslo: TP 10/2013 “Studium vybraných faktorů ovlivňující realizaci biologického potenciálu zemědělských kultur“. Článek vznikl za finanční podpory projektu QJ1530373, s názvem: „Integrovaná ochrana obilnin proti patogenům, plevelům a škůdcům pro udržitelné produkce potravin, krmiv a surovin“.

Plevele v ozimé pšenici a způsoby jejího pěstování

Klíční rostlina svízele přítuly (Galium aparine)
Svízel přítula (Galium aparine)
Klíční rostlina hluchavky objímavé (Lamium amplexicaule)
Květ hluchavky objímavé (Lamium amplexicaule)
Klíční rostlina rozrazilu perského (Veronica persica)
Květ rozrazilu perského (Veronica persica)
Ostrožka východní (Consolida orientalis)

Související články

Brasan - zvítězte v zápase s pleveli v řepce

18. 08. 2017 RNDr. Ondřej Skala; Syngenta Czech s.r.o. Plevele Zobrazeno 59x

Možnosti regulace plevelů v ozimé řepce

15. 08. 2017 Doc. Ing. Miroslav Jursík, Ph.D., Prof. Ing. Josef Soukup, CSc.; Česká zemědělská univerzita v Praze Plevele Zobrazeno 326x

Regulace plevelů před sklizní obilnin a předsklizňové aplikace

23. 07. 2017 Doc. Ing. Jan Mikulka, CSc.; Výzkumný ústav rostlinné výroby,v.v.i., Praha - Ruzyně Plevele Zobrazeno 259x

Komplexní řešení v ochraně řepky ozimé

18. 07. 2017 Bc. Jan Hesoun; Sumi Agro Czech, s.r.o. Plevele Zobrazeno 199x

Eliminace jednoděložných i dvouděložných plevelů v řepce

14. 07. 2017 Ing. Lubomír Zámorský, Ing. Václav Nedvěd, Ph.D.; BASF Plevele Zobrazeno 196x

Další články v kategorii Plevele

Agro Aliance
AG NOVACHEM s.r.o.
Saaten Union CZ

Kalendář akcí

Prohlédnout vše

Upozornění

Veškeré údaje uvedené na webu www.agromanual.cz jsou pouze informativní, při použití přípravků se řiďte etiketou přípravku.

Anketa

Jak se Vám líbí nové názvosloví chorob a používáte je?
24%
6%
3%
18%
3%
47%
detail