Podmítka - významný nástroj pro regulaci zaplevelení

02. 11. 2020 Ing. Jan Winkler, Ph.D. a kol. Plevele Zobrazeno 5247x

Podmítka patří mezi tradiční pracovní operace následující po sklizni plodin, zanechávající strniště. Její termín je definován starým zemědělským úslovím „za kosou pluh“, to znamená co nejdříve po žních. Podmítku řadíme mezi operace základního zpracování půdy. Provedení podmítky mění podmínky půdního prostředí a také zasahuje do životního cyklu semen plevelů.

V průběhu vegetačního období dochází k postupné degradaci drobtovité půdní struktury, která se mění na celistvou, případně se na povrchu půdy vytváří půdní škraloup. V důsledku těsného přiléhání jednotlivých půdních agregátů dochází ke zvyšování půdní kapilarity (vzlínavosti vody). V době žní již plodiny čerpají vlhkost jen omezeně, voda se dostává až k povrchu půdy a odtud se bez užitku odpařuje. Tento výpar vysušuje půdní profil, a tím ovlivňuje hospodaření s vodou v celé krajině. Mezi hlavní cíle podmítky patří narušení kapilarity, a tím omezení výparu vody.

Mělké zpracování půdy těsně po žních mění nejen vodní režim půdy, ale působí také na živé rostliny plevelů a na jejich plody a semena. Podmítku je tedy možné využít k regulaci plevelů. Důležitou roli zde hraje typ nářadí, jakým je podmítka provedena a také následné ošetření podmítky.

Nářadí pro podmítku a její ošetření

Klasickým nářadím pro provedení podmítky jsou radličkové pluhy. Jejich výhodou je dokonalé zaklopení strniště a posklizňových zbytků. V posledních letech je podmítka pluhem stále častěji nahrazována kypřiči s pevnými slupicemi (typ pospěchů) nebo talířovými podmítači. Jejich výhodou je omezený vznik hroud a vyšší pracovní rychlost. Vliv různých druhů podmítačů na plevele nebyl doposud dostatečně zhodnocen.

Po provedení podmítky je vhodné provést její ošetření. Za příznivých vlhkostních podmínek se doporučuje vláčení, za sucha je dobré využít válení. Ošetření podmítky podpoří vzcházení semen plevelů z půdní semenné banky. Vláčení je dobré opakovat, zejména pokud se objeví větší množství nově vzešlých rostlin. Vzešlé plevele se tímto zásahem zničí a stimuluje se vzejití dalších semen z půdní zásoby.

Další možností ošetření podmítky je chemická regulace plevelů. V letním meziporostním období je možné účinně regulovat především vytrvalé druhů plevelů (pýr plazivý, pcháč oset). Na pozemcích s vysokým výskytem pýrů můžeme doporučit provést podmítku talířovým nářadím, které oddenky pýru nařeže na menší části. Kratší kousky oddenku pýru začnou dřív regenerovat. Poté, co se objeví listy pýru, je možné aplikovat účinný postemergentní herbicid. Pokud chceme využít nechemický způsob regulace pýru, můžeme využít antagonistických vztahů mezi pýrem a hořčicí bílou. Jsou-li příznivé vlhkostní podmínky, provedeme po podmítce vysetí hořčice bílé. Oslabené a krátké oddenky pýru plazivého jsou ovlivněny alelopatickými schopnostmi a konkurencí hořčice bílé.

Strniskový aspekt plevelů

Období od dozrávání obilnin až do provedení podmítky nebo orby je dobou pro rozvoj plevelů strniskového aspektu. Toto období je typické klesající konkurenční schopností plodiny, omezenou dostupností vody a vyšší teplotou. V tomto období se vyskytují plevele nižšího patra, jako jsou drchnička rolní, truskavec ptačí, dále plevele středního patra (opletka obecná, ostrožka stračka) a v případě dostatku vody se zde objevují nově vzcházející jedinci ježatky kuří nohy, merlíků a laskavců. Tyto druhy jsou schopny poměrně rychle vytvořit nová semena, která obohacují půdní semennou banku a zaplevelují následné plodiny.

V tomto období může docházet k rozvoji vytrvalých druhů plevelů, jako jsou pýr plazivý, medyněk měkký, kostival lékařský, čistec bahenní. Jiné vytrvalé druhy dokončují svůj generativní vývoj a produkují nová semena (pcháč oset, mléč rolní a svlačec rolní).

Typickým plevelem strniště je drchnička rolní (Anagallis arvensis)

Vzácnější plevelem je drchnička modrá (Anagallis foemina)

Merlík bílý (Chenopodium album)

Klíční rostlina merlíku zvrhlého (Chenopodium hybridum)

Klíční rostlina laskavce srstnatého (Amaranthus retroflexus)

Vzcházející výdrol jarního ječmene

Výsledky polního pokusu

Polní pokus zaměřený na vztah plevelů a podmítky, provedené odlišným nářadím, byl založen na pozemcích soukromého zemědělce. Lokalita byla vzdálena necelých 20 km jižně od města Brna (Jihomoravský kraj). Na pozemcích s polním pokusem jsou půdy typu modální hnědozem a černozem se středním obsahem humusu a alkalickým pH. Vybrané území spadá do kukuřičné výrobní oblasti (KVO), charakteristické svými teplými a hlavně suchými klimatickými podmínkami. Celou oblast trápí výrazný vodní deficit.

Polní pokus byl proveden v letech 2016, 2017 a 2018. Vybrané pozemky byly těsně po sklizni jarního ječmene rozděleny na 3 části. Na dvou částech byly provedeny podmítky a třetí část byla ponechána nepodmítaná. Velikost jedné parcely byla 6×120 m.

Varianty polního pokusu:

• podmítka provedená talířovým kypřičem - hloubka zpracování půdy 7 cm, nářadí značky Kuhn,
• podmítka provedená dlátovým kypřičem - hloubka zpracování půdy 20 cm nářadí značky Kӧckerling,
• bez podmítky - strniště bylo ponecháno bez agrotechnického zásahu.

Polní pokus s podmítkou

Podmítka provedená talířovým kypřičem

Podmítka provedená dlátovým kypřičem

Vyhodnocení zaplevelení bylo provedeno pomocí početní metody. Pro každou z variant podmítky byl sledován počet vyskytujících se jedinců na 1 m² ve 24 opakováních.

V průběhu tříletého sledování bylo nalezeno 41 druhů plevelů. Z výsledků je dále patrné, že nejvyšší zastoupení měl výdrol jarního ječmene. Současné odrůdy jarního ječmeny jsou šlechtěny na krátkou dormanci (tzv. období klidu), aby bylo dosaženo dobrého sladování. V důsledku toho mohou posklizňové ztráty zrna ječmene při vhodných podmínkách prostředí okamžitě a hromadně klíčit, zatímco semena plevelů mají dobu klíčení značně nejednotnou.

Nejvíce plevelů bylo napočítáno u varianty zpracování půdy talířovým kypřičem (hloubka zpracování půdy 7 cm). Po sklizni plodiny je důležité zajistit rychlé vzcházení nejen výdrolu, ale také semen nacházejících se v půdní zásobě. Snížíme tak tlak plevelů na následnou plodinu. Hojně se vyskytujícím druhem byl také laskavec ohnutý. Jedná se o druh pozdně jarní, který dobře snáší sucho. Je zřejmé, že letní měsíce jsou ideálním obdobím pro jeho vzcházení. Díky podmítce došlo k omezení neproduktivního výparu a tuto vláhu laskavec využil ke svému vyklíčení.

Naopak nejnižší zaplevelení v tomto pokusu bylo sledováno po sklizni plodiny u varianty bez podmítky (ponechání strniště). Z nejčastějších druhů zde byly nalezeny úporné a těžko hubitelné vytrvalé plevele, např. pcháč oset, svlačec rolní a pampeliška. Z jednoletých druhů zde byl nejvíce vidět časně jarní druh drchnička rolní, která patří k typickým plevelům nezpodmítaných strnišť. Ovšem jedná se o druh, který závažné škody nepůsobí, a k jeho potlačení stačí běžná agrotechnická opatření a zapojený porost obilnin.

U varianty s podmítkou provedenou dlátovým kypřičem dominoval nejběžnější pozdně jarní plevel merlík bílý. Je hojně zastoupený v půdní semenné bance, kde tvoří až polovinu všech semen. Dlátovým kypřením mohlo dojít k vynesení části zásob do svrchních vrstev půdy, odkud nažky snadno vyklíčily.

Podmítka a ostatní operace zpracování půdy ovlivňují nejen rozmístění semen plevelů v orničním profilu, ale má také životnost plevelů a jejich klíčení. Zvláště pak mělká podmítka umožňuje rychlé vzcházení rostlin po sklizni, které pak mohou být likvidovány dalším mechanickým zásahem nebo aplikací neselektivních herbicidů. Po sklizni plodiny je důležité zajistit rychlé vzcházení, především výdrolu (sklizňové ztráty zrna plodin).

Graf 1: Průměrný počet rostlin jarního ječmene (výdrol) po podmítce

Graf 2: Průměrný počet rostlin plevelů (bez výdrolu) po podmítce

Závěr

Podmítka umožňuje přerušit vegetaci plevelů tzv. strniskového aspektu. Jedná se především o druhy rostoucí ve spodním patře porostů plodin (drchnička rolní, rozrazily a hluchavky). Dále je díky podmítce ukončena regenerace spodní části větších rostlin, které zůstaly po sklizni plodiny životaschopné (opletka obecná, ježatka kuří noha, merlíky a heřmánkovec nevonný). Dochází k poškození nadzemních a části podzemních orgánů vytrvalých plevelů (pýr plazivý, medyněk měkký, pcháč oset, kostival lékařský atd.).

Podmítka má být provedena hned po sklizni plodiny. Zpoždění podmítky o několik týdnů, zvláště při vlhkém počasí, může umožnit plevelům strniskového aspektu (heřmánkovec nevonný, truskavec ptačí, merlík bílý aj.) v masovém měřítku vytvořit semena.

Některé druhy jednoletých plevelů si vytvořily mechanismy bránící klíčení jejich semen v období s vyšších teplot. Právě doba žní je vyššími teplotami a nedostatkem vody typická, což jsou podmínky, které omezují přežití nově vyklíčených plevelů. Díky sekundární dormanci tato semena neklíčí, proto ani podmítka nevyprovokuje semena některých druhů ke klíčení. Jedná se především o zástupce skupiny přezimujících a časně jarních plevelů.

Podmítka podporuje klíčení a vzcházení plevelů. Ovšem tento vliv podmítky býval často přeceňován. V minulosti bylo zdůrazňováno, že podmítka vytváří předpoklady pro vzcházení čerstvě dozrálých semen, ale dormance těchto semen u většiny druhů neumožňuje klíčení v době podmítky. Po provedení podmítky mohou vzcházet z půdní zásoby jen momentálně klíčivá semena. Díky tomu může dojít ke snížení množství semen v půdní semenné bance. Pokles je ovšem velmi malý, přibližně o 3 % celkové zásoby v ornici.

Důležitější je působení podmítky na půdní prostředí, díky kterému je aktivována půdní mikroflóra, zajišťující a zvyšující samočistící schopnost půdy. Především provzdušnění a udržení půdní vlhkosti podpoří činnost půdní mikroflóry, která rychleji naruší semena plevelů a sníží jejich životaschopnost.

Nesporný význam má podmítka při regulaci zaplevelujících plodin, především výdrolu. Naprosto nezbytná je v případě vysokých sklizňových ztrát, způsobených počasí nebo špatně provedenou sklizní. Plodiny mají jen krátkou dobu dormance a jsou schopny okamžitě po sklizni klíčit. Díky provedení podmítky dojde k masivnímu vyklíčení sklizňových ztrát. Vyklíčený a zapojený výdrol obilnin a řepky funguje jako protierozní opatření. Biomasa výdrolu po zapravení do půdy působí jako zelené hnojení. Vyklíčená semena neobohacují půdní semennou banku a nezaplevelují následné plodiny (především u řepky). Podmítka má a bude mít nezastupitelnou funkci v rostlinné produkci.

Ing. Jan Winkler, Ph.D. ¹, Ing. Igor Děkanovský¹, Ing. Jiří Šťastný^1,2

¹Mendelova univerzita v Brně, ²RWA Czechia s.r.o.