BASF
BASF
BASF

Chemap Agro s.r.o.

Regulace plevelů před sklizní obilnin a předsklizňové aplikace

23. 07. 2017 Doc. Ing. Jan Mikulka, CSc.; Výzkumný ústav rostlinné výroby,v.v.i., Praha - Ruzyně Plevele Zobrazeno 2581x

Hustě seté plodiny, mezi něž patří obilniny, mají poměrně vysokou konkurenční schopnost vůči většině plevelným druhů v případě, že jejich výskyt je menší. Konkurenční schopnost obilnin závisí na několika faktorech. Základem je kvalitní osivo, zpracování půdy, kvalita setí, termín setí a správné hnojení. V příznivých povětrnostních podmínkách je schopen porost obilnin dobře potlačovat plevelné rostliny.

Limagrain

Herbicidní přípravky ve zdravých a dobře vyvinutých obilninách proto pouze pomáhají obilninám, aby uplatnily svoji schopnost potlačovat plevele. V současné době je na trhu poměrně rozsáhlý sortiment herbicidních přípravků s různým spektrem účinku. O výběru proto rozhoduje především cena a spektrum jejich účinku na plevelné rostliny.

Chyby při aplikaci herbicidů

Ne vždy se podaří plevele regulovat na počátku vegetace pěstovaných plodin. Typickým příkladem je průběh povětrnostních podmínek v letošním roce. Dlouhá zima a chladný průběh jara kladl poměrně velké nároky na organizaci ochrany rostlin.

Vysoký podíl pěstovaných obilnin a ozimé řepky na orné půdě, technologie minimálního zpracování půdy a především dlouhodobé jednostranné používání herbicidů se stejným nebo podobným mechanizmem má za následek šíření vytrvalých plevelů, jako například pcháč rolní a pýr plazivý.

Je obecně známo, že zvláště při použití herbicidů proti pcháči rolnímu i pýru plazivému významně rozhoduje právě správné načasování aplikace herbicidů. Především u pcháče rolního při nevhodném termínu naopak podpoříme regeneraci pupenů na kořenových výběžcích, což má za následek vyšší zaplevelení po aplikaci, než před aplikací. Vzhledem k tomu, že proti pcháči rolnímu jsou k dispozici účinné herbicidy přes více než třicet let, pokládáme právě jejich nesprávné používání za rozhodující příčinu tak vysokého výskytu pcháče rolního. K současné situaci též přispěl i vysoký podíl neobdělávaných polí a celkový úpadek údržby nezemědělské půdy, komunální sféry a obecně krajiny. Z těchto zanedbaných ploch se na ornou půdu šiří každý rok obrovské množství diaspor plevelů.

V současných podmínkách mají plevele optimální podmínky k šíření a růstu. Proto jsme často svědky selhání účinku i vysoce účinných herbicidů. Příčinou bývá zpravidla nevhodně provedená aplikace herbicidů. Velmi často se projeví slabý účinek i v případě dodržení všech podmínek pro správnou aplikaci. Zde si musíme uvědomit, že nás zajímá jednak okamžitý účinek zhruba do jednoho měsíce po aplikaci, tak i efekt dlouhodobý, minimálně do příštího roku. Při sledování dlouhodobého efektu je nutné počítat s částečnou regenerací z kořenových výběžků. Při velmi silném zaplevelení i při účinku 100 % po aplikaci musíme počítat s tím, že část rostlin (kořenů, kořenových výběžků) přežije. Při velmi vysokém zaplevelení při herbicidním účinku 99,0 % může i 1 % přeživších vegetativních diaspor znamenat vysoký potenciál pro další zaplevelení. Proto je chybou, myslíme-li si, že aplikace vysoce účinného herbicidu vyřeší problém vytrvalých plevelů.

Aplikace herbicidů je účinná pouze za předpokladu spolupůsobení zpracování půdy, agrotechniky, použití dalších herbicidů a celkové péče o půdu. Musíme si uvědomit, že z jednoho segmentu pýru (7 cm) může v příznivých podmínkách vzniknout rostlina, která je schopna za jedno vegetační období vytvořit až 30 m kořenových výběžků a z jednoho segmentu kořenových výběžků pcháče rolního přes 10 m kořenových výběžků. To představuje vysoký reprodukční potenciál.

Předsklizňové aplikace herbicidů

Z hlediska potlačení vytrvalých plevelů a zabránění jejich vlivu na pěstované plodiny je nutné aplikovat herbicidy na počátku vegetace, jinak dochází k neodstranitelným škodám na porostech pěstovaných plodin. Této zásadě však odporují předsklizňové aplikace herbicidů.

Podstata těchto aplikací spočívá především ve vysoké herbicidní spolehlivosti na pýr plazivý, pcháč rolní, pelyněk černobýl a další plevele. Plevele mají vytvořenou velkou listovou plochu, což příznivě ovlivní množství přijaté účinné látky a její následnou translokaci do kořenů vytrvalých plevelů.

Předpokladem úspěchu je dodržení termínu aplikace herbicidů, aby došlo k odumření nadzemních částí rostlin plevelů. Nespornou výhodou těchto aplikací je rovnoměrně vyzrálý porost obilnin a odumřelé plevele. To podstatně zjednodušuje sklizeň obilnin a výrazně sníží ztráty při sklizni i náklady na dosoušení zrna.

Pro předsklizňové aplikace je povolena celá řada herbicidů na bázi glyphosate a sulphosate. Pro tyto aplikace však platí vesměs omezení v množitelských porostech a aplikace jsou limitovány dávkou vody do 150–200 l/ha. Zpravidla jsou pro aplikace používány speciální samochodné postřikovače zaručující přesné úsporné dávkování.

Z hlediska spolehlivosti aplikací je však nutné upozornit, že při velmi silném zaplevelení převážně pcháčem rolním, je dávka herbicidu i vody na hranici spolehlivosti účinku herbicidu. Rostliny pcháče rolního se převážně vyskytují v tzv. hnízdech. Lodyhy vytvářejí velmi hustý porost, do kterého se herbicid dostane pouze na okraji tzv. hnízd. Většina lodyh tedy není zasažena a neuhyne. Proto lze doporučit tyto aplikace především při výskytu pýru plazivého, jednoletých plevelů, jako je například svízel přítula a nižším až středním zaplevelení pcháčem rolním. Při vysokém zaplevelení by byla možnost pouze při zvýšení dávky herbicidu a vody.

Dalším faktorem, který může negativně ovlivňovat herbicidní efekt, jsou vysoké teploty v době aplikace (nad 26 °C). Vlivem těchto teplot je příjem herbicidu do rostliny velmi rychlý, nadzemní část rostlin rychle zasychá. Translokace do kořenové soustavy je však podstatně vyšší při teplotách kolem 20 °C. Proto býváme někdy svědky vysoké regenerace pcháče po těchto aplikací herbicidů.

Základ úspěchu těchto aplikací herbicidů spočívá v dostatečném ulpěné postřikové kapaliny na listech plevelů.

Vzhledem k velmi příznivé ekonomice, herbicidní spolehlivosti a snížení ztrát při sklizni je používání těchto aplikací velmi oblíbené a do budoucna nadále perspektivní.

Obr. 1: Optimální termín pro předsklizňové aplikace na porost zaplevelený pýrem
Obr. 1: Optimální termín pro předsklizňové aplikace na porost zaplevelený pýrem

Obr. 2: Pcháč rolní se vyskytuje v ohniscích
Obr. 2: Pcháč rolní se vyskytuje v ohniscích

Možnosti regulace plevelů na strništi

V současné době zpravidla v řidších porostech, při dostatku vláhy v druhé polovině vegetace, zejména u obilnin, dochází k masovému vzcházení především jarních plevelů, jako jsou například merlíky, laskavce, ježatka, béry, durmany aj. Tento problém je možné řešit předsklizňovými aplikacemi a někdy je vhodnější provést aplikace na strniště. V případě nižšího zaplevelení nebo výskytu těchto druhů ve spodním patře se předsklizňové aplikace však neprovádějí. Tím se však problém neřeší.

Velmi často po sklizni obilnin, a to zejména za dostatku vláhy, dochází k velmi rychlému růstu a vývoji u jednoletých plevelů. Jednoleté plevelné druhy, jako například merlík bílý, laskavec ohnutý, laskavec zelenoklasý, ježatka kuří noha, béry, durman obecný, blín černý a celá řada dalších plevelných druhů jsou již za 14 až 21 dní schopny vytvořit rostliny vysoké 30–50 cm, které rychle vykvétají a vytvářejí semena. To se stává na polích, kde se neprovádí podmítka, nebo kde se provede podmítka nekvalitně. Reprodukční potenciál těchto rostlin je vysoký a dochází k významnému zvýšení zásoby semen v půdě. Tyto rostliny komplikují zpracování půdy. Velmi často jsou plevelné rostliny nedostatečně zaklopeny a při mírném průběhu zimy velmi často přezimují a komplikují jarní přípravu půdy.

Podobně reagují i vytrvalé plevele. Především pýr plazivý, pcháč rolní, čistec bahenní, ale i mléč rolní po sklizni obilnin při dostatku vláhy rychle regenerují, vytvářejí mnoho výhonů nebo listových růžic. V tomto ročním období je regenerační schopnost velmi vysoká, dochází k rychlé tvorbě oddenků a kořenových výběžků u těchto vytrvalých plevelných druhů a při nechání pozemku bez ošetření velmi často dochází k totálnímu zaplevelení. Při následujícím zpracování půdy dochází sice k poškození kořenového systému vytrvalých plevelů. Ale tyto plevele velmi často opět regenerují a významně konkurují následně setým plodinám. V obilninách nebo ozimé řepce setých na takto zaplevelených pozemcích tyto plevele konkurují již brzy po vzejití, především pýr plazivý a pcháč rolní, a to má za následek nutnost aplikace herbicidů již v podzimních měsících, což klade vysoké nároky na organizaci práci a finanční náročnost také není zanedbatelná. Navíc jsou povětrnostní podmínky vysokým rizikovým faktorem znemožňujícím cílené aplikace v optimální růstové fázi.

Používání herbicidních přípravků po sklizni plodin na strništi na vzešlé plevele zaručuje poměrně spolehlivý účinek. Význam těchto aplikací spočívá v eliminaci jednoletých plevelů i vytrvalých plevelů včetně zasažení jejich kořenového systému a zabránění jejich regeneraci.

Podmínkou pro dosažení optimálního účinku je výskyt plevelných druhů s dostatečně vytvořenou listovou plochou, která zajistí dokonalý příjem účinné látky rostlinami. U vytrvalých plevelů (pýr plazivý, pcháč rolní aj.) je důležité, aby byl vytvořen dostatečný počet výhonů nebo listových růžic. U pýru výhony s 3–4 listy u pcháče listové růžice s 6–8 listy. Účinek těchto aplikací je vysoký za dostatku vláhy, kdy jednoleté plevele masově vzcházejí a vytrvalé plevelné druhy mohutně obrážejí. V období suchých period tyto aplikace však vykazují nedostatečné efekt, který je snížen etapovým vzcházením jednoletých plevelů a postupným rašením vytrvalých plevelů z podzemních orgánů (oddenky, kořenové výběžky).

Je nutné si uvědomit, že v současné době je tlak na snižování používání herbicidů na bázi glyphosate a celkové snížení zátěže životního prostředí.

Obr. 3: Merlík bílý se velmi často stává dominantním plevelem na strništi
Obr. 3: Merlík bílý se velmi často stává dominantním plevelem na strništi

Obr. 4: Rostliny merlíku mají v této době rychlý vývoj, brzy kvetou a vytvářejí velké množství semen
Obr. 4: Rostliny merlíku mají v této době rychlý vývoj, brzy kvetou a vytvářejí velké množství semen

Obr. 5: Laskavec ohnutý má vysokou reprodukční schopnost
Obr. 5: Laskavec ohnutý má vysokou reprodukční schopnost

Obr. 6: Masově vzcházející rostliny durmanu obecného ve vlhkých periodách
Obr. 6: Masově vzcházející rostliny durmanu obecného ve vlhkých periodách

Obr. 7: Optimální růstová fáze pro aplikace herbicidů na bázi glyphosate na strništi
Obr. 7: Optimální růstová fáze pro aplikace herbicidů na bázi glyphosate na strništi

Obr. 8: Za sucha rostliny pcháče po aplikaci rychle obrůstají
Obr. 8: Za sucha rostliny pcháče po aplikaci rychle obrůstají

Obr. 9: Aplikace ve správnou dobu zajistí spolehlivý účinek
Obr. 9: Aplikace ve správnou dobu zajistí spolehlivý účinek

Obr. 10: Statné rostliny durmanu obecného vytvářejí obrovské množství semen
Obr. 10: Statné rostliny durmanu obecného vytvářejí obrovské množství semen

Regulace plevelů před sklizní obilnin a předsklizňové aplikace

Obr. 1: Optimální termín pro předsklizňové aplikace na porost zaplevelený pýrem
Obr. 2: Pcháč rolní se vyskytuje v ohniscích
Obr. 3: Merlík bílý se velmi často stává dominantním plevelem na strništi
Obr. 4: Rostliny merlíku mají v této době rychlý vývoj, brzy kvetou a vytvářejí velké množství semen
Obr. 5: Laskavec ohnutý má vysokou reprodukční schopnost
Obr. 6: Masově vzcházející rostliny durmanu obecného ve vlhkých periodách
Obr. 7: Optimální růstová fáze pro aplikace herbicidů na bázi glyphosate na strništi
Obr. 8: Za sucha rostliny pcháče po aplikaci rychle obrůstají
Obr. 9: Aplikace ve správnou dobu zajistí spolehlivý účinek
Obr. 10: Statné rostliny durmanu obecného vytvářejí obrovské množství semen

Související články

Ověření účinnosti jarních herbicidů v obilninách dopadlo na jedničku

14. 04. 2024 Ing. Václav Nedvěd, Ph.D.; BASF spol. s r.o. Plevele Zobrazeno 157x

Proti plevelům v obilninách na jaře

14. 04. 2024 Ing. Josef Suchánek; Bayer s.r.o. Plevele Zobrazeno 179x

Jak hubit plevele v řepce na jaře?

13. 04. 2024 Ing. Lubomír Jůza; Corteva Agriscience Plevele Zobrazeno 205x

Možnosti jarní regulace trávovitých plevelů v porostech ozimých obilnin

27. 03. 2024 Prof. Ing. Miroslav Jursík, Ph.D., Prof. Ing. Josef Soukup, CSc.; Česká zemědělská univerzita v Praze Plevele Zobrazeno 477x

Vytrvalé plevele na orné půdě a rizika jejich šíření

28. 02. 2024 Doc. Ing. Jan Mikulka, CSc. a kol. Plevele Zobrazeno 603x

Další články v kategorii Plevele

detail