BASF
BASF
BASF

AGRA

Regulace problematických plevelů v ozimé řepce

17. 07. 2013 Doc. Ing. Miroslav Jursík, Ph.D., Prof. Ing. Josef Soukup, CSc.; Česká zemědělská univerzita v Praze Plevele Zobrazeno 9324x

Ozimá řepka je hospodářsky nejvýznamnější plodinou českého zemědělství. Nárůst ploch řepky však přináší řadu pěstitelských problémů, které se v posledních letech začaly projevovat také v oblasti regulace plevelů. Dlouhodobé plošné pěstování jakékoliv plodiny totiž vždy vede ke změně druhového spektra plevelů na obhospodařovaných pozemcích, ve prospěch druhů, které mají s pěstovanou plodinou sladěnou bionomii a jsou odolné k herbicidům, jenž se v této plodině masově používají. U řepky je situace o to složitější, že sortiment registrovaných herbicidů je poměrně úzký, přičemž převažují především půdní herbicidy určené zejména k preemergentní aplikaci.

Proseeds

Plevelné spektrum

V posledních letech proto došlo, především v aridnějších oblastech, kde půdní herbicidy často selhávají, k přemnožení mnoha, do nedávna málo významných, plevelných druhů. Jde především o plevele z čeledi brukvovitých - penízek rolní, úhorník mnohodílný, ale i další druhy, dále kakosty, violky, zemědým lékařský, chrpu modrou a další druhy. Problémy s těmito plevely bývají především na pozemcích, kde není v obilních předplodinách jejich regulace provedena dostatečně efektivně - kakost maličký a violka rolní nebo opožděně - penízek rolní. Významně se na šíření některých těchto druhů - např. kakostu maličkého - podílí také minimalizační technologie zpracování půdy (obr. 1).

Obr. 1: Kakost maličký patří na řadě pozemků k nejvýznamnějším plevelům (© M. Jursík)
Obr. 1: Kakost maličký patří na řadě pozemků k nejvýznamnějším plevelům (© M. Jursík

Herbicidy na výběr

Současný sortiment řepkových herbicidů vykazuje na většinu výše uvedených druhů nedostatečnou účinnost nebo je k dosažení dostatečné účinnosti třeba vyšší půdní vlhkosti (preemergentní herbicidy), či přesného načasování (postemergentní aplikace).

Předpokládanou cestou do budoucna by mohlo být zavádění HT technologií. Jde o pěstitelské systémy v nichž se používají hybridy řepky u kterých byla vytvořena tolerance k herbicidů, ke kterému jsou konvenční odrůdy citlivé. Příkladem může být Clearfield technologie, která využívá přirozené odolnosti hybridů k imidazolinovým herbicidům. Vzhledem k tomu, že se nejedná o GM technologii, lze předpokládat její brzkou registraci ve státech EU a tedy i v ČR. Ve světě, především v Severní Americe se, vedle této technologie, široce používají v řepce i další HT technologie, které jsou však postaveny na genetických modifikacích (tolerance k účinné látce glyphosat a glufosinate NH4) a jejich zavedení ve státech EU je proto zatím v nedohlednu.

Preemergentní ošetření - problematické plevele

Většina ploch ozimé řepky je v současnosti ošetřována před vzejitím plodiny a obvykle také plevelů. Hlavním důvodem dominance preemergentního ošetření byl nedostatečný sortiment postemergentních herbicidů. Za sucha však účinnost preemergentních herbicidů často selhává, přičemž riziko selhání účinnosti je vyšší na těžších půdách a při větším množství posklizňových zbytků a hrud na povrchu půdy. V případě špatného vzejití řepky a následné zaorávce je navíc finanční ztráta navýšena o cenu herbicidu a jeho aplikaci, problematický je i výběr následné plodiny, protože rezidua většiny preemergentních herbicidů mohou inhibovat klíčení a růst náhradních plodin, především obilnin.

K úspěšné regulaci problematických plevelů lze proto využít preemergentní herbicidy pouze ve vlhčích oblastech nebo letech. Většina brukvovitých plevelů je potlačována účinnou látkou clomazone (Command, Cirrus, Commpas, atd.), nejlépe v kombinaci s vhodným acetamidem. Na úhorníky (obr. 2) je vhodným partnerem pethoxamid (Successor, Somero) či dimethachlor (Teridox nebo směsný přípravek Brasan). K regulaci penízku rolního je vhodná kombinace s napropamidem (Devrinol) nebo směsný přípravek Brasan (obr. 3). K regulaci kakostovitých plevelů lze použít herbicidy obsahující účinnou látku dimethenamid (Butisan Duo a Butisan Max).

Pozemky intenzivně zaplevelené rozrazily a svízelem přítulou je vhodné ošetřit preemergentně i v suchých oblastech, neboť možnosti postemergentní regulace těchto plevelů jsou omezené. K preemergentní regulaci svízele přítuly lze použít herbicidy obsahující účinnou látku clomazone (obr. 4), které jsou s ohledem na nižší selektivitu, vhodnější spíše na těžší půdy a časnější výsevy řepky. Na lehčích a svažitějších pozemcích jsou k regulaci svízele přítuly vhodnější směsné přípravky obsahující účinnou látku quinmerac (Butisan Star, Maxraptor, Butisan Max). Rozrazily jsou velmi dobře potlačovány většinou běžně používaných preemergentních kombinací, vysokou účinnost vykazují především metazachlor, napropamid a clomazone.

Obr. 2: Úhorník mnohodílný se stává plošným problémem na pozemcích, kde je často pěstována řepka (© M. Jursík)
Obr. 2: Úhorník mnohodílný se stává plošným problémem na pozemcích, kde je často pěstována řepka (© M. Jursík)
 
Obr. 3: Za vhodných vláhových podmínek vykazuje směsný přípravek Brasan dobrou účinnost na mnohé brukvovité plevele, včetně penízku rolního (© M. Jursík)

Obr. 3: Za vhodných vláhových podmínek vykazuje směsný přípravek Brasan dobrou účinnost na mnohé brukvovité plevele, včetně penízku rolního (© M. Jursík)

 
Obr. 4: Z řepkových herbicidů vykazují na svízel přítulu nejvyšší účinnost ty, které obsahují účinnou látku clomazone (© M. Jursík)
Obr. 4: Z řepkových herbicidů vykazují na svízel přítulu nejvyšší účinnost ty, které obsahují účinnou látku clomazone (© M. Jursík)
 

Postemergentní ošetření - problematické plevele

Sortiment herbicidů určených k postemergentnímu ošetření řepky se postupně rozšiřuje. Je však potřeba zdůraznit, že se jedná o herbicidy, které byly často vyvinuty do jiných plodin a v řepce se používají pouze díky tomu, že u nich byla následně zjištěna dobrá selektivita také k řepce. Často se však jedná o herbicidy, které vykazují uspokojivou účinnost pouze, pokud je jejich aplikace přesně načasovaná. Přesto, především v aridních oblastech nebo za sucha, může tento aplikační termín vykázat lepší účinnost na mnohé plevele, než preemergentní ošetření.

K velmi časnému postemergentnímu ošetření lze použit většinu acetamidových herbicidů (metazachlor, dimethachlor, pethoxamid a dimethenamid) včetně směsných širokospektrálních přípravků Butisan Star, Butisan Max a Maxraptor. Těmito herbicidy je však třeba ošetřovat v co nejranějších růstových fázích plevelů - nejlépe jsou-li plevele v děložních listech, přičemž s rostoucí růstovou fází plevelů účinnost prudce klesá! Při dostatečné půdní vlhkosti je proto vhodnější jejich preemergentní ošetření, naopak za sucha se vyplatí s ošetřením vyčkat. To platí především, pokud chceme dosáhnou vysoké účinnosti na odolnější druhy jako jsou kakostovité plevele (Butisan Duo a Max) a úhorníky (Successor a Somero).

Z acetamidových herbicidů jsou k postemergentnímu použití registrovány také herbicidy obsahující účinnou látku propyzamide (Kerb, Careca, atd.), která působí především na jednoleté trávovité plevele a výdrol obilnin. Řepka však musí mít v době aplikace vytvořeny alespoň 3 pravé listy. Používají se proto pouze výjimečně, především k regulaci později vzešlého výdrolu obilniny a k zamezení sekundárního zaplevelení řídkých porostů řepky, později na podzim (říjen).

Typickým postemergentním herbicidem (převládá listový příjem) registrovaným do řepky na podzim je Galera Podzim. Jedná se o směsný přípravek složený ze tří účinných látek ze skupiny růstových herbicidů (picloram + clopyralid + aminopyralid). Tento herbicid se vyznačují velmi vysokou účinností na všechny plevele z čeledi hvězdicovitých - heřmánkovité plevele, chrpu polní, atd., merlíky (obr. 5) a máky. Vedlejší účinnost vykazuje tento herbicid také na brukvovité plevele (kokoška pastuší tobolka, penízek rolní, úhorník mnohodílný), hluchavky, violky, kakosty a svízel přítulu. Nicméně tyto plevele jsou obvykle dostatečně potlačeny pouze v raných růstových fázích, při nízké intenzitě zaplevelení a v dobře zapojených porostech řepky. Aplikace herbicidu Galera Podzim je třeba provést co nejčasněji (nejlépe první polovina září), také proto, že se zkracujícími se dny, a klesající teplotou a intenzitou slunečního záření klesá účinnost tohoto herbicidu. S ohledem na kratší reziduální působení herbicidu Galera Podzim a za účelem rozšíření spektra působení (rozrazily, ptačinec prostřední atd.) jsou vhodné TM kombinace Galery Podzim s herbicidy obsahující účinné látky metazachlor, pethoxamid, dimethenamid a quinmerac (všechny Butisany, Autor, Fuego, Sultan, Successor, Maxraptor, atd.). Ošetření těmito kombinacemi je třeba provést na vzešlé plevele, nejlépe do dvou týdnů po vzejití řepky.

Obr. 5: Merlík bílý je velmi citlivý k postemergentnímu ošetření herbicidem Galera Podzim (© M. Jursík)
Obr. 5: Merlík bílý je velmi citlivý k postemergentnímu ošetření herbicidem Galera Podzim (© M. Jursík)
 
Obr. 6: Kakost maličký lze postemergentně zasáhnout novým herbicidem Salsa 75 WG, ošetření však musí být provedeno velmi brzy po vzejití plevelů, max. ve fázi 2 pravých listů (© M. Jursík)
Obr. 6: Kakost maličký lze postemergentně zasáhnout novým herbicidem Salsa 75 WG, ošetření však musí být provedeno velmi brzy po vzejití plevelů, max. ve fázi 2 pravých listů (© M. Jursík)
 

Novinka pro postemergentní ošetření

Od letošního roku by měl být do řepky zaregistrován sulfonylmočovinový herbicid Salsa (ethametsulfuron), který bude určen především k postemergentní regulaci kakostovitých (obr. 6) a brukvovitých plevelů, především úhorníků. Působí také na ptačinec prostřední a částečně na hluchavky, heřmánky a některé další plevele. Tento herbicid je vhodný především na pozemky intenzivně zaplevelené výše uvedenými druhy, kde dlouhodobě selhává účinnost běžně používaných řepkových herbicidů. Herbicid Salsa by se měl aplikovat vždy se smáčedlem (Trend) a lze jej použít následovně:

  • jako následné ošetření po aplikaci preemergentního herbicidů (v případě selhání jeho účinnost); s ošetřením se však nesmí dlouho vyčkávat, v pokročilejších růstových fázích účinnost na většinu plevelů rychle klesá;
  • velmi časně postemergentně (po vytvoření děložních listů řepky) v kombinaci s některým půdním širokospektrálním herbicidem (Butisan Star, Butisan Max, Maxraptor);
  • postemergentně (plevele do 4 pravých listů) v kombinaci s herbicidem Galera Podzim.


Pokud chceme využít postemergentních herbicidů Galera Podzim (+ Salsa) na pozemcích s vyšší intenzitou výskytu svízele přítuly je vhodné provést nejprve preemergentní ošetření herbicidem obsahující účinnou látku clomazone a následnou postemergentní aplikací pak porost „dočistit“. Celkově vynaložené náklady pak mohou být sice o něco vyšší, nicméně se eliminuje riziko vysokých nákladů do špatně založených porostů a riziko selhání preemergentních herbicidů za sucha. Také v případě zaorávky řepky, se bez větších problému může založit porost ozimé pšenice.

Význam agrotechniky při regulaci problematických plevelů

Velký vliv na účinnost herbicidního ošetření má kvalita založení porostu a jeho zdravotní a výživný stav. Dobře zapojené, zdravé a dynamicky se vyvíjející porosty řepky jsou schopny plevelům efektivně konkurovat. Plevele se v takovýchto porostech vyvíjejí výrazně pomaleji, intenzita zaplevelení je obvykle výrazně snížena a jejich celková oslabenost významně napomáhá zvyšovat účinnost herbicidního ošetření, což je důležité především u postemergentních aplikací (obr. 7).

Plevele oslabené herbicidem a konkurenčním působením řepky během zimních měsíců obvykle odumírají a výsledná účinnost na jaře bývá u konkurenčně silných porostů výrazně vyšší než na podzim. Mezi ozimé plevele citlivější k vyzimování patří mák vlčí, kakost maličký, úhorník mnohodílný, kokoška pastuší tobolka, a další druhy. Pokud jsou tyto druhy vystaveny vysoké konkurenci a herbicidnímu stresu v podzimním období a jdou proto do zimy oslabené v růstové fázi pouze několika listů, dochází během silných mrazů k jejich masovému odumírání. Naopak např. violky, heřmánkovec nevonný, či chundelka metlice jsou tolerantní k velmi nízkým teplotám i v raných růstových fázích a s jejich vyzimováním proto nelze počítat ani při nejsilnějších mrazech.

Obr. 7: Vliv dobrého zapojení porostu řepky na účinnost postemergentního ošetření herbicidem Galera podzim; v místě kde chybí rostliny řepky, je účinnost ošetření výrazně snížena (© M. Jursík)
Obr. 7: Vliv dobrého zapojení porostu řepky na účinnost postemergentního ošetření herbicidem Galera podzim; v místě kde chybí rostliny řepky, je účinnost ošetření výrazně snížena (© M. Jursík)
 

Související články

Možnosti jarní regulace trávovitých plevelů v porostech ozimých obilnin

27. 03. 2024 Prof. Ing. Miroslav Jursík, Ph.D., Prof. Ing. Josef Soukup, CSc.; Česká zemědělská univerzita v Praze Plevele Zobrazeno 193x

Vytrvalé plevele na orné půdě a rizika jejich šíření

28. 02. 2024 Doc. Ing. Jan Mikulka, CSc. a kol. Plevele Zobrazeno 415x

Lilek černý v bramborách

28. 12. 2023 Ing. Josef Pozděna, CSc.; Ing. Petr Pozděna Plevele Zobrazeno 626x

Evoluce plevelů a proměny zemědělství

18. 12. 2023 Ing. Jan Winkler, Ph.D., Ing. Igor Děkanovský Plevele Zobrazeno 763x

Fantastická čtyřka herbicidních přípravků do ozimých obilnin od společnosti AgroProtec

29. 11. 2023 Ing. Josef Svachouček; AgroProtec s.r.o. Plevele Zobrazeno 462x

Další články v kategorii Plevele

detail