Použití herbicidů a stimulátorů růstu v sóje

22. 07. 2009 Ing. Přemysl Štranc, Ph.D., Ing. Jaroslav Štranc, CSc., Daniel Štranc, Ing. David Bečka, Ph.D. Plevele Zobrazeno 11896x

V posledních letech sledujeme a hodnotíme různé herbicidní kombinace a účinné stimulátory růstu, což u sóji bývají (ve většině případů) jediná ošetření prováděná v průběhu vegetace. V poloprovozních pokusech umístěných na třech ekologicky odlišných lokalitách (Bezuchov, Humburky a Studeněves) aplikujeme na porostech sóji (v tomto roce na odrůdách London a Cordoba) nejúčinnější kombinace herbicidů a stimulátorů, které jsme nejprve ověřovali v několikaletých přesných pokusech.

V posledních letech sledujeme a hodnotíme různé herbicidní kombinace a účinné stimulátory růstu, což u sóji bývají (ve většině případů) jediná ošetření prováděná v průběhu vegetace. V poloprovozních pokusech umístěných na třech ekologicky odlišných lokalitách (Bezuchov, Humburky a Studeněves) aplikujeme na porostech sóji (v tomto roce na odrůdách London a Cordoba) nejúčinnější kombinace herbicidů a stimulátorů, které jsme nejprve ověřovali v několikaletých přesných pokusech.

Z důvodu velmi malého (nedostatečného) počtu registrovaných herbicidů do sóji, jsme nuceni ověřovat převážně neregistrované herbicidy. V pokusech zjišťujeme nejen jejich účinnost na plevele, ale i toxicitu na rostliny sóji. Převážnou část vhodných přípravků tvoří preemergentní herbicidy. Snažíme se ověřovat i postemergentní herbicidy vhodné do sóji, které v současné době (s výjimkou některých graminicidů) nejsou v ČR registrovány vůbec. Hlavním účelem těchto pokusů je seznámit pěstitele, zástupce státní správy a chemické firmy s možnostmi jejich využití a nutností registrovat herbicidy s novými účinnými látkami do sóji.
Velmi zajímavou a prospěšnou částí pesticidních pokusů je ověřování stimulátorů růstu, které mají uplatnění nejen v sóji, ale i v dalších zemědělských plodinách. Cílem těchto pokusů je snížení vzniklých stresových vlivů při růstu a vývoji sóji. Významné znaky a vlastnosti, které pečlivě sledujeme již řadu let, jsou nejen regulace výšky nasazení prvních lusků (z důvodu snazší sklizně a s minimem ztrát), ale i počet lusků na jedné rostlině, který je důležitým faktorem v tvorbě výnosu a řada dalších.

Porosty sóji v poloprovozních pokusech jsme systematicky bonitovali od fáze vzcházení až do květu rostlin (tab. 2), dále pak jednorázově ve fázi konce nalévání lusků až zralosti (tab. 3). Retardace sóji způsobená ověřovanými herbicidy byla v tomto roce na všech lokalitách velmi nízká až přijatelná, což dokladují zjištěné výsledky (tab. 2). Relativně nejsilnější retardaci sóji jsme pozorovali u herbicidních kombinací s vyšším množstvím účinné látky pendimethalin, která je obsažena zejména v přípravku Stomp 400 SC, v menším množství také v Escortu a Nirvaně. V důsledku vyšší vlhkosti půdy v prvních fázích růstu sóji působila účinná látka pendimethalin (v letošním roce) efektivně na plevele a při vyšších dávkách byla i toxičtější k sóje. V ojedinělých případech jsme zaznamenali poškozování rostlin v jejich hypokotylní části, při povrchu půdy. Tyto rostliny pak byly velmi náchylné k ulamování (zjištěno např. v Sedlnici). Podotýkáme, že tento jev byl zaznamenán a popsán JURSÍKEM (2008) na slunečnici.
Z výše uvedených důvodů vyplývá, že v letošním roce bylo účelné dávku pendimethalinu mírně snížit. Tuto skutečnost potvrzuje nižší toxicita po aplikaci přípravku Nirvana, která zmíněné účinné látky obsahuje méně.

Obdobně jako v loňském roce, příliš toxické nebyly ani kombinace s účinnou látkou acetochlor příp. metolachlor (přípravky Guardian, Trophy, Gardoprim apod.). Výše uvedené účinné látky herbicidů jsou toxické k rostlinám sóji zvláště v případech, kdy jsou jemné půdní částice přeneseny na spodní část listů rostlin působením prudkého deště. Proto přípravky s těmito účinnými látkami nedoporučujeme na půdách s prašnou strukturou v povrchově vrstvě půdy.

Fytotoxicita u kombinace Afalon 45 SC + Guardian Safe Max se v letošním roce projevila mírným zkrabacením listů, které však postupně vymizelo.

Obdobně jako v loňském roce 2007 se nejmenší fytotoxicitou k sóje vyznačovaly herbicidní kombinace Pledge + Dual Gold 960 EC a Afalon 45 SC + Command 4 EC (tab. 2). V některých případech však u těchto kombinací (zejména u kombinace Afalon+Command) docházelo k mírnému zaplevelení, převážně merlíky, příp. lebedami, což však lze velmi dobře vyřešit postemergentní aplikací přípravku Refine 75 WG.

Výše zmíněnou časně postemergentní aplikaci přípravku Refine 75 WG považujeme za velmi účelné (opravné) ošetření proti plevelům (brukvovitým, merlíkovitým, laskavcovitým heřmánkovitým apod.). Jedná se o velmi levné a k sóji vysoce tolerantní herbicidní ošetření. Po jeho aplikaci se převážně okraje listů na kratší dobu žlutavě zabarví, přičemž tento jev velmi rychle odezní, bez trvalých následků.

Námi zjištěnou poměrně silnou retardaci růstu rostlin sóji (tab. 2 - v závorce) působily jak při aplikaci přípravku Refine, tak u kontroly urostlé plevele, nezlikvidované, preemergentními herbicidy. Proto považujeme aplikaci těchto herbicidů za stěžejní ošetření prováděné v porostech sóji. Použití v současné době dostupných postemergentních herbicidů považujeme však pouze za opravné.

Za nejúčinnější herbicidní kombinace v letošním roce lze považovat: Nirvana (3,0 l/ha), Afalon 45 SC + Guardian Safe Max (1,5 + 2,0 l/ha), Pledge + Dual Gold 960 EC (0,12 kg/ha + 1,2 l/ha) a Escort + Stomp 400 SC (3,0 + 1,0 l/ha). Rovněž i herbicidní kombinace Stomp 400 SC + Outlook (3,0 + 1,0 l/ha) byla v letošním roce zcela netradičně téměř srovnatelná s kombinací Escort + Stomp, a to za velmi příznivou cenu (tab. 1). Mírně slabší účinnost na plevele (převážně merlíky) měla v letošním roce kombinace Afalon 45 SC + Command 4 EC (2,0 + 0,15 l/ha).

I přes výše uvedené drobné nedostatky považujeme všechny ověřované herbicidní kombinace za dobře použitelné v sóje neboť největší ztráty na jejích výnosech (často i několikanásobné) způsobuje silné zaplevelení. Námi uváděné herbicidní kombinace jsou pro pěstitele pouze inspirací neboť účinnost přípravků byla na jednotlivých pokusných lokalitách značně rozdílná. Proto znovu zdůrazňujeme, že při výběru herbicidní kombinace je třeba brát v úvahu plevelné spektrum, půdní typ a druh a další možné vlivy konkrétního stanoviště. Zároveň připomínáme, že většina ověřovaných přípravků a herbicidních kombinací není v ČR do sóji dosud registrována a některé zde nejsou vůbec distribuovány.

V pesticidních pokusech se sójou byly rovněž zařazeny tři perspektivní stimulátory růstu, a to přípravky Lignohumát B, Lexin a dosud komerčně nevyráběná látka na bázi syntetického brassinosteroidu (dále označovaná jen jako brassinosteroid). Kontrolní variantou byla standardní herbicidní kombinace Escort + Stomp 400 SC (3,0 + 1,0 l/ha), která byla rovněž využita jako základní herbicidní ochrana u všech variant se stimulátory.

Z fyziologických měření přístrojem Yara N-tester je patrné, že všechny ověřované stimulátory zvyšovaly obsah chlorofylu v listech sóji. Nejvyšší obsah chlorofylu v listech sóji jsme zjistili po aplikaci přípravku Lexin, dále pak po aplikaci brassinosteroidu. Jen mírné zvýšení jsme pozorovali po aplikaci Lignohumátu B.
Na základě našich dlouholetých výsledků lze konstatovat, že stimulátory růstu jsou nejúčinnější u stresovaných porostů (platí u všech plodin). I přesto, že letošní ročník lze považovat za relativně příznivý pro pěstování sóji, ověřované stimulátory na ní působily pozitivně (tab. 4). V každém, i v tom nejpříznivějším ročníku, se však alespoň krátkodobě vyskytují stresové podmínky, jako např. silně nadprůměrné příp. podprůměrné teploty, přísušek, poškození preemergentními či postemergentními herbicidy, špatná dostupnost živin apod. Tato skutečnost byla již dříve prokázána našimi přesnými pokusy, ve kterých jsme zjistili jejich pozitivní dopad, především na tvorbu výnosu.

Hustota porostů byla poměrně vyrovnaná u všech pokusných variant a pohybovala se mezi 44,3–47,2 rostlinami na m² (tab. 4).

Po aplikaci všech uvedených stimulátorů jsme zjistili větší výšku porostu sóji, přičemž největší zvýšení jsme zaznamenali u přípravku Lexin, jehož základní složkou jsou auxiny. Stimulátor Lexin rovněž nejvíce zvyšoval výšku apikálního konce nejspodnějšího lusku od povrchu půdy (zvýšení o téměř 2,6 cm oproti kontrole), což se při sklizni projevuje nižšími ztrátami. Velmi pozitivně na výšku nasazení nejspodnějšího lusku od povrchu půdy působil i brassinosteroid, naopak přípravek Lignohumát tuto výšku neovlivňoval.

Rostliny sóji po ošetření brassinosteroidem se vyznačovali největším větvením, přičemž rostliny ošetřené Lexinem a Lignohumátem větvení spíše snižovaly.

Nejvyšší počet lusků na rostlině jsme v letošním roce zjistili pouze u jedné varianty stimulátoru, a to s přípravkem Lexin, což může při nevhodné interpretaci výsledků vyvolat dojem, že ostatní použité stimulátory neměly pozitivní vliv na tvorbu lusků. Objektivně však musíme přiznat, že kontrolní varianta byla na dvou lokalitách (Bezuchov a Studeněves) založena v poněkud příznivějších půdních podmínkách. Jak již bylo řečeno, v letošním roce byly pro pěstování sóji poměrně příznivé povětrnostní podmínky, a proto efekt stimulátorů (mimo přípravku Lexin) nebyl tak silný, aby eliminoval zmíněnou rozdílnost v půdních podmínkách.


 

Autoři děkují za spolupráci zemědělským podnikům Agropodniku Humburky a.s., Bezuchovské a.s. a SHR - Ing. Josefu Sochorovi. Zejména však agronomům spolupracujících podniků – Ing. Aleně Semerádové, Ing. Josefu Sochorovi, p. Miroslavu Kvasničkovi a dalším.

Pozn. redakce. V příspěvku jsou uvedeny experimentálně zkoušené přípravky. Při ošetření porostů se řiďte platnou etiketou.
 
Ing. Přemysl Štranc, Ph.D.¹, Ing. Jaroslav Štranc, CSc.², Daniel Štranc², Ing. David Bečka, Ph.D.^1
1 Česká zemědělská univerzita v Praze, Agronomická fakulta, Katedra rostlinné výroby
² ZEPOR+, zemědělské poradenství a soudní znalectví Žatec