Význam předsklizňových aplikací herbicidů

10. 06. 2011 Doc. Ing. Jan Mikulka, CSc.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., Praha-Ruzyně Plevele Zobrazeno 8850x

Vzhledem ke stále stoupající zaplevelenosti polí je nutné regulaci plevelů věnovat neustále značnou pozornost. Hustě seté plodiny, mezi něž patří především obilniny, mají poměrně vysokou konkurenční schopnost vůči většině plevelným druhům v případě, že je jejich výskyt nízký a nejsou v porostu významně přemnoženy některé agresivní plevelné druhy. Konkurenční schopnost obilnin závisí přitom na několika faktorech. Pouze dobře vyvinutý porost je konkurenčně silný. Základem vytvoření kvalitního porostu je jakostní osivo, zpracování půdy, kvalita setí, termín setí a správné hnojení. Má-li porost plodin vhodné podmínky, je schopen v příznivých povětrnostních podmínkách dobře potlačovat plevelné rostliny. Proto pouze zdravým a dobře vyvinutým obilninám pomáhají herbicidní přípravky uplatnit svoji schopnost potlačovat plevele.

Herbicidy versus plevele

Na trhu je v současné době široký sortiment herbicidních přípravků. O výběru proto rozhoduje především cena a spektrum jejich účinku na plevelné rostliny.

V posledních letech však vysoké procento pěstování obilnin na orné půdě a především dlouhodobé jednostranné používání herbicidů se stejným nebo podobným mechanizmem účinku mělo za následek postupné šíření některých plevelů, jako například violky rolní (Viola arvensis), svízele přítuly (Galium aparine) aj. Tyto plevele se značně rychle rozšířily a v některých oblastech se stávají obtížným problémem, který je možno řešit pouze kombinacemi některých herbicidů, které jsou však velmi nákladné.

Další problematickou skupinou plevelů jsou plevele vytrvalé, především pcháč rolní (Cirsium arvense) a pýr plazivý (Elytrigia repens), pelyněk černobýl (Artemisia vulgaris), čistec bahenní (Stachys palustris), mléč rolní (Sonchus arvensis) aj. Příčinou jejich velkoplošného výskytu je především celkový úpadek zpracování půdy, tendence minimálního zpracování půdy, nesprávné střídání plodin v osevních sledech a v neposlední řadě nevhodná aplikace herbicidů. Je obecně známo, že zvláště při použití herbicidů proti pcháči rolnímu i pýru plazivému významně rozhoduje právě správné načasování aplikace herbicidů. Především u pcháče rolního při nevhodném termínu naopak podpoříme regeneraci pupenů na kořenových výběžcích, což má za následek vyšší zaplevelení po aplikaci než před aplikací. Vzhledem k tomu, že proti pcháči rolnímu jsou k dispozici účinné herbicidy více než třicet let, pokládáme právě jejich nesprávné používání za rozhodující příčinu tak vysokého výskytu pcháče rolního. K současnému stavu též přispěl i vysoký podíl neobdělávaných polí a celkový úpadek údržby nezemědělské půdy, komunální sféry a obecně krajiny. Z těchto zanedbaných ploch se na ornou půdu šiří každý rok obrovské množství diaspor plevelů. V těchto podmínkách mají plevele optimální podmínky k šíření a růstu.

Herbicidy versus účinek

V zemědělské praxi býváme často svědky zklamání po použití vysoce účinných herbicidů. Příčinou je zpravidla nevhodně provedená aplikace herbicidů, avšak často se projeví slabý účinek i v případě dodržení všech podmínek pro správnou aplikaci. Zde si musíme uvědomit, že nás zajímá jak okamžitý účinek zhruba do jednoho měsíce po aplikaci, tak i efekt dlouhodobý, minimálně do příštího roku. Při sledování dlouhodobého efektu musíme počítat s jistou regenerací z kořenových výběžků. Při velmi silném zaplevelení i při účinku téměř 100 % po aplikaci musíme počítat s tím, že část rostlin (kořenů, kořenových výběžků) přežije. Při velmi vysokém zaplevelení při herbicidním účinku 99,9 % může i 0,1 % přeživších vegetativních diaspor znamenat vysoký potenciál pro další zaplevelení. Proto je chybou, myslíme-li si, že aplikace vysoce účinného herbicidu vyřeší problém vytrvalých plevelů. Aplikace herbicidů je účinná pouze za předpokladu spolupůsobení zpracování půdy, agrotechniky, použití dalších herbicidů a celkové péče o půdu. Musíme si uvědomit, že z jednoho segmentu pýru (7 cm) může v příznivých podmínkách vzniknout rostlina, která je schopna za jedno vegetační období vytvořit až 30 m kořenových výběžků a z jednoho segmentu pcháče rolního přes 10 m kořenových výběžků. To představuje vysoký reprodukční potenciál.

Dříve obecně platilo pravidlo, že pcháč rolní je možné hubit spolehlivě v obilninách a pýr plazivý v okopaninách nebo na podzim aplikacemi herbicidů na strniště, či na vzešlý pýr po podmítce. V současnosti je možné však likvidovat pcháč rolní i v cukrovce a kukuřici a pýr plazivý i v ozimé pšenici.

Předsklizňové aplikace

Z hlediska potlačení plevelů a zabránění jejich vlivu na kulturní rostliny je nutné aplikovat herbicidy na počátku vegetace kulturního porostu, jinak dochází k neodstranitelným škodám kulturních rostlin. Této zásadě však odporují předsklizňové aplikace herbicidů.

Idea těchto aplikací spočívá především ve vysoké herbicidní spolehlivosti na pýr plazivý, pcháč rolní, pelyněk černobýl a svízel přítulu. Plevele mají vytvořenou velkou listovou plochu, což příznivě ovlivní množství přijaté účinné látky a její následnou translokaci do kořenů vytrvalých plevelů.

Předpokladem úspěchu je dodržení termínu aplikace herbicidů, aby došlo k odumření nadzemních částí rostlin plevelů. Nespornou výhodou těchto aplikací je rovnoměrně vyzrálý porost obilnin a odumřelé plevele. To podstatně zjednodušuje sklizeň obilnin a výrazně sníží ztráty při sklizni i náklady na dosoušení zrna.

Pro předsklizňové aplikace je povolena v ČR celá řada herbicidů na bázi glyphosatu.

Pro tyto aplikace však platí vesměs omezení v množitelských porostech a aplikace jsou limitovány obsahem vody do 150–200 l/ha. Zpravidla jsou pro aplikace používány speciální samochodné postřikovače zaručující přesné úsporné dávkování.

Z hlediska spolehlivosti aplikací je však nutné upozornit, že při velmi silném zaplevelení převážně pcháčem rolním, je dávka herbicidu i vody na hranici spolehlivosti účinku herbicidu. Rostliny pcháče rolního se převážně vyskytují v tzv. hnízdech. Lodyhy vytvářejí velmi hustý porost, do kterého se herbicid dostane pouze na okraj tzv. hnízd. Většina lodyh tedy není zasažena a neuhyne. Proto lze doporučit tyto aplikace především při výskytu pýru plazivého, jednoletých plevelů, jako například svízele přítuly, a při nižším až středním zaplevelení pcháčem rolním. Při vysokém zaplevelení by byla možnost pouze ve zvýšení dávky herbicidu a vody.

Dalším faktorem, který může negativně ovlivňovat herbicidní efekt, jsou vysoké teploty v době aplikace (nad 26 °C). Vlivem těchto teplot je příjem herbicidu do rostliny velmi rychlý, nadzemní část rostlin brzy zasychá. Translokace do kořenové soustavy je však podstatně vyšší při teplotách kolem 20 °C. Proto býváme někdy svědky vysoké regenerace pcháče po těchto aplikací herbicidů.

Základ úspěchu těchto aplikací herbicidů spočívá v dostatečném ulpění postřikové kapaliny na listech plevelů.

Vzhledem k velmi příznivé ekonomice, herbicidní spolehlivosti a snížení ztrát při sklizni je používání těchto aplikací velmi oblíbené a do budoucna nadále perspektivní.

Předsklizňové aplikace jsou vhodné na regulaci vytrvalých plevelů

Možné je i využití proti svízeli přítule

Aplikace jsou účinné i vůči dalším jednoletým plevelům

Silně zaplevelené porosty je možné sklidit pouze po provedení předsklizňových aplikací

Z pokusů

Z výsledků našich pokusů vyplývá, že herbicidní efekt se významně projevil na pýr plazivý, kdy nebyly příliš významné rozdíly mezi herbicidy a dávkami ve vztahu k výnosu ozimé pšenice. Rozdíly mezi variantami herbicidů a dávkami byly zřetelné při podzimním a jarním hodnocení. Při hodnocení herbicidního efektu bylo zřejmé, že vyšší dávky herbicidů výrazněji potlačily pcháč rolní ve srovnání s dávkami nižšími. Předsklizňové aplikace v uvedených pokusech potvrdily vyšší účinek na pýr plazivý než pcháč rolní (tab.).

Locika kompasová patří mezi stále významnější plevele; předsklizňové aplikace umožňují její regulaci

I výdrol slunečnice je řešitelný předsklizňovými aplikacemi

Na orné půdě je možné použít herbicidy proti vytrvalým plevelům (pcháč rolní)

Aplikace na strniště působí i na kvetoucí merlíky

Problémem jsou durmany, které aplikace na strniště spolehlivě eradikují

Plevele po sklizni

V zaplevelených porostech hrozí velké nebezpečí obrůstání plevelů po sklizni. Ve vlhkých ročnících bezprostředně po sklizni regenerují vytrvalé plevele a velmi rychle obsazují povrch pole. Jednoleté plevelné rostliny jako merlíky, laskavce, rdesna, ježatka kuří noha, béry a další se rychle rozvětví, přerostou strniště, vykvetou a pokus se nezničí vytvářejí klíčivá semena, a tím významně zvyšujeme zásobu semen v půdě. Při silném výskytu musíme použít na strniště herbicidy typu glyphosate. Aplikacemi na strniště však velmi často oddálíme termín setí následné plodiny, proto je výhodné aplikace provádět před sklizní plodin.

V případě nižšího zaplevelení nebo výskytu těchto druhů ve spodním patře se předsklizňové aplikace neprovádějí. Tím se však problém neřeší. Velmi často po sklizni obilnin, a to zejména za dostatku vláhy dochází k velmi rychlému růstu a vývoji u jednoletých plevelů. Jednoleté plevelné druhy, jako například merlík bílý, laskavec ohnutý, laskavec zelenoklasý, ježatka kuří noha, béry, durman obecný, blín černý a celá řada dalších plevelných druhů jsou již za 14–21 dní schopny vytvořit rostliny vysoké 30–50 cm, které rychle vykvétají a vytvářejí semena. To se stává na polích, kde se neprovádí podmítka nebo kde se provede podmítka nekvalitně. Reprodukční potenciál těchto rostlin je vysoký a dochází k významnému zvýšení zásoby semen v půdě. Tyto rostliny komplikují zpracování půdy. Velmi často jsou plevelné rostliny nedostatečně zaklopeny a při mírném průběhu zimy velmi často přezimují a komplikují jarní přípravu půdy.

Podobně reagují i vytrvalé plevele. Především pýr plazivý, pcháč rolní, čistec bahenní, ale i mléč rolní po sklizni obilnin při dostatku vláhy rychle regenerují, vytvářejí mnoho výhonů nebo listových růžic. V tomto ročním období je regenerační schopnost velmi vysoká, dochází k rychlé tvorbě oddenků a kořenových výběžků u těchto vytrvalých plevelných druhů při nechání pozemku bez ošetření velmi často dochází k totálnímu zaplevelení (grafy). Pří následné zpracování půdy dochází sice k poškození kořenového systému vytrvalých plevelů. Ale tyto plevele velmi často opět regenerují a významně konkurují následně setým plodinám.

V obilninách nebo ozimé řepce setých na takto zaplevelených pozemcích tyto plevele konkurují již brzy po vzejití, především pýr plazivý a pcháč rolní a to má za následek nutnost aplikace herbicidů již v podzimních měsících, což klade vysoké nároky na organizaci práci a finanční náročnost také není zanedbatelná. Navíc jsou povětrnostní podmínky vysokým rizikovým faktorem znemožňujícím cílené aplikace v optimální růstové fázi.

Posklizňové aplikace

Používání herbicidních přípravků po sklizni plodin na strništi na vzešlé plevele zaručuje poměrně spolehlivý účinek. Význam těchto aplikací spočívá v eliminaci jednoletých plevelů i vytrvalých plevelů včetně zasažení jejich kořenového systému a zabránění jejich regeneraci.

Podmínkou pro dosažení optimálního účinku je výskyt plevelných druhů s dostatečně vytvořenou listovou plochou, která zajistí dokonalý příjem účinné látky rostlinami. U vytrvalých plevelů (pýr plazivý, pcháč rolní aj.) je důležité, aby byl vytvořen dostatečný počet výhonů nebo listových růžic. U pýru výhony s 3–4 listy u pcháče listové růžice s 6–8 listy.

Účinek těchto aplikací je vysoký za dostatku vláhy, kdy jednoleté plevele masově vzcházejí a vytrvalé plevelné druhy mohutně obrážejí. V období suchých period tyto aplikace však vykazují nedostatečné efekt, který je snížen etapovým vzcházením jednoletých plevelů a postupným rašením vytrvalých plevelů z podzemních orgánů (oddenky, kořenové výběžky).