Zásady regulace plevelů v ozimé řepce

10. 08. 2012 Ing. Miroslav Jursík, Ph.D., Prof. Ing. Josef Soukup, CSc.; Česká zemědělská univerzita v Praze Plevele Zobrazeno 12530x

Sortiment herbicidů registrovaných do řepky je poměrně úzký, přičemž nově zaváděné herbicidy jsou obvykle pouze směsí již používaných účinných látek, případně se jedná o generické přípravky, eventuelně o přípravky, které obsahují účinné látky, které u nás dosud registrovány nebyly, nicméně celosvětově se již dlouhou dobu používají. I proto je třeba hledat nové možnosti v herbicidní ochraně mezi již existujícími látkami, protože žádná z agrochemických společností v současné době vývoj nové účinné látky ani registraci herbicidu speciálně do řepky nepředpokládá. Perspektivní cestou do budoucna bude zavádění HT technologií.

Jde o pěstitelské systémy, v nichž se používají hybridy řepky, u nichž byla vytvořena tolerance k herbicidu, ke kterému jsou konvenční odrůdy citlivé. Příkladem může být Clearfield technologie, která využívá přirozené odolnosti hybridů k imidazolinovým herbicidům. Vzhledem k tomu, že se nejedná o GM technologii, lze předpokládat její brzkou registraci ve státech EU a tedy i v ČR. Ve světě, především v Severní Americe, se kromě této technologie široce používají v řepce i další HT technologie, které jsou však postaveny na genetických modifikacích (tolerance k účinné látce glyphosata glufosinate NH₄) a jejich zavedení ve státech EU je proto zatím v nedohlednu.

Plevelné spektrum

Nejvýznamnějším plevelem ozimé řepky již řadu let zůstává svízel přítula, především s ohledem na jeho plošné rozšíření téměř na všech pozemcích a vysokou konkurenční schopnost, která je vyjádřitelná nízkým prahem škodlivosti (0,5–1 rostlina/m²). Kromě svízele přítuly patří k typickým a plošně rozšířeným plevelům ozimé řepky heřmánkovité plevele (heřmánkovec nevonný, heřmánek pravý, atd.) a v nižších a středních polohách také mák vlčí.

V posledních letech však začínají narůstat problémy s dalšími plevelnými druhy, především těmi, které jsou k běžně používaným herbicidům odolné. Jde především o některé brukvovité plevele (penízek rolní, úhorník mnohodílný, ale i další druhy), kakost maličký (obr. 1), zemědým lékařský (obr. 2), violku rolní (obr. 3), chrpu modrou (obr. 4), atd. Problémy s těmito plevely bývají především na pozemcích s vysokým podílem řepky v osevním sledu, případně na pozemcích, kde není v obilních předplodinách jejich regulace provedena dostatečně efektivně (kakost maličký a violka rolní) nebo opožděně (penízek rolní). Významně se na šíření některých těchto druhů (např. kakostu maličkého) podílí také minimalizační technologie zpracování půdy.

Obr. 1: Kakost maličký se v posledních letech velmi intenzivně šíří

Obr. 2: Účinnost většiny řepkových herbicidů na zemědým lékařský je nedostatečná

Obr. 3: Violka rolní patří v současnosti k nejhojnějším plevelům, nejen v porostech řepky

Škodlivost plevelů

Z pohledu škodlivosti plevelů můžeme během vegetace řepky vymezit dvě kritická období.

První období je poměrně dlouhé, začíná obvykle ve fázi 2–4 pravých listů řepky a trvá prakticky celý podzim. Dochází během něho k utváření konkurenčních vztahů mezi dynamicky rostoucími plevely spodního patra a řepkou. Velmi rychlý nárůst pokryvnosti má v podzimním období především výdrol obilnin, ptačinec prostření, většina rozrazilů, penízek polní, kokoška pastuší tobolka, penízek rolní a hluchavky. Podzimní škody způsobené těmito plevely jsou již zpravidla nevratné, protože nechávají následky na podzimním vývoji porostu. Cílem ochrany v této době je omezit konkurenční vliv plevelů, který by jinak bránil podzimnímu vývoji porostu, případně by ponechal plevele přerůst a jejích následná regulace by byla problematická či neproveditelná.

Druhé kritické období nastává na jaře, v době prodlužovacího růstu vzrůstnějších ozimých plevelů, jako jsou heřmánkovité, svízel přítula, chrpa modrá, mák vlčí, úhorník mnohodílný a jiné samozřejmě také všechny vytrvalé plevele. Velkým problémem jsou plevele, které v důsledku rozvleklého či opožděného vzcházení unikají účinku běžně používaných půdních herbicidů aplikovaných brzy na podzim. Jde především o druhy tvořící velká semena, která mohou vzcházet z hlubších vrstev půdy (svízel přítula, chrpa modrá, bolehlav plamatý, atd.), kde je obvykle nižší koncentrace herbicidu. Tyto plevele jsou schopné konkurovat řepce až do konce vegetace a navíc působí již při nižším výskytu sklizňové komplikace, zvyšují vlhkost a obsah nečistot ve sklízeném produktu.

Velký význam při utváření konkurenčních vztahů mezi plevely a řepkou hraje kvalita založení porostu a jeho zdravotní a výživný stav. Dobře zapojené, zdravé a dynamicky se vyvíjející porosty řepky jsou schopny plevelům efektivně konkurovat. Plevele se v takovýchto porostech vyvíjejí výrazně pomaleji, intenzita zaplevelení je obvykle výrazně snížena a jejich celková oslabenost často vede k vysoké mortalitě během zimních měsíců.

Mezi ozimé plevele citlivější k nízkým teplotám patří mák vlčí, kakost maličký, úhorník mnohodílný, kokoška pastuší tobolka, sveřep jalový a další druhy. Pokud jsou tyto druhy vystaveny vysoké konkurenci v podzimním období a přezimují ve fázi pouze několika listů, lze při zimách, jako byla ta letošní předpokládat jejich vysokou mortalitu.

Naopak např. violka rolní, heřmánkovec nevonný, či chundelka metlice jsou tolerantní k velmi nízkým teplotám i v raných růstových fázích a s jejich vyzimováním proto nelze počítat ani při nejsilnějších mrazech.

Předseťové ošetření se zapravením do půdy

S ohledem na omezený sortiment herbicidů registrovaných do řepky pro tento aplikační termín, je význam předseťového herbicidního ošetření minimální. Nicméně v případech, kdy hrozí selhání účinnosti preemergentních herbicidů vlivem extrémního sucha, může být tento způsob aplikace velmi účelný.

Z řepkových herbicidů je však k tomuto použití registrován pouze herbicid Devrinol (napropamid), který pokrývá pouze část plevelného spektra řepky, což v praxi znamená nutnost následného preemergentního či postemergentního ošetření proti svízeli, případně dalším plevelům. Další nevýhodou tohoto termínu aplikace je nutnost urovnání povrchu půdy před aplikací (nelze aplikovat na hrubou brázdu nebo dokonce na strniště předplodiny), což zvyšuje časovou i finanční náročnost operce. Následné zapravení herbicidu je možné provést branami, kombinátorem nebo přímo secí kombinací.

Preemergentní ošetření

Většina ploch ozimé řepky je v současnosti ošetřována před vzejitím plodiny a obvykle také plevelů. Hlavním důvodem dominance preemergentního ošetření je nedostatečný sortiment postemergentních herbicidů. Naopak preemergentními herbicidy lze zasáhnout široké spektrum jednoletých plevelů, přičemž se zamezí konkurenci plevelů již od počátku vegetace řepky. Rovněž se nabízí možnost opravného zásahu v případě selhání účinnosti, zejména za sucha.

Kromě těchto významných pozitiv sebou ovšem nese preemergentní ošetření i jistá rizika:

• - účinnost většiny půdních herbicidů určených k preemergentnímu ošetření se za sucha výrazně snižuje, riziko selhání účinnosti preemergentních herbicidů za suchých podmínek je vyšší na těžších půdách a při větším množství posklizňových zbytků na povrchu půdy;
• - v případě špatného vzejití řepky a následné zaorávky je finanční ztráta navýšena právě o cenu herbicidu a jeho aplikaci, navíc je problematický výběr následné plodiny, protože rezidua některých herbicidů mohou inhibovat klíčení a růst náhradní plodiny, především obilniny;
• - některé plevele mohou být preemergentními herbicidy nedostatečně potlačovány (chrpa modrá, kakost maličký, penízek rolní).

K preemergentnímu ošetření řepky je v současné době registrován největší počet herbicidů.

Nejširší skupinou herbicidů používaných v řepce jsou chloracetamidy: metazachlor (Butisan, Sultan, Fuego, Autor, atd.), dimethachlor(Brasan), pethoxamid (Successor) a dimethenamid (Butisan Duo). Vysokou účinnost vykazují tyto přípravky především na heřmánkovité plevele, hluchavky, ptačinec obecný, rozrazil perský, chundelku metlici a řadu dalších plevelů. Tyto přípravky jsou k řepce relativně selektivní, nicméně na lehkých půdách může při mělkém setí a intenzivních srážkách po aplikaci dojit k mírné fytotoxicitě.

Podobné spektrum účinnosti i mechanizmus účinku jako chloracetamidy má napropamid (Devrinol). Vzhledem k významnému zaplevelení svízelem přítulou téměř na všech našich polích a jeho nízkým prahem škodlivosti je obvykle nutné rozšíření účinnosti právě na svízel přítulu, případně další odolnější druhy (brukvovité plevele, zemědým lékařský, kakosty, atd.). V praxi se proto nejčastěji používají jejich TM kombinace s clomazone (Command, Cirrus) nebo směsné přípravky Butisan Star (metazachlor + quinmerac) či Brasan (dimethachlor + clomazone). Herbicidy obsahující účinnou látku clomazone by však neměly být používány na extremně lehkých půdách s malou sorpční schopností a při výsevech ke konci agrotechnického termínu, protože vydatnější srážky po aplikaci mohou způsobit významné poškození řepky, které se projevuje vybělením listů a zpomalením růstu (obr. 5). Naopak v aridnějších oblastech a na těžších půdách vykazují clomazonové kombinace dobré výsledky jak z pohledu účinnosti tak selektivity.

Preemergentní herbicidní ošetření musí být provedeno včas, nejlépe do 3 dnů po zasetí (především za vlhkého a teplého počasí) tak, aby nebyla zasažena vzcházející řepka, což však vyvolává technologickou špičku, především za deštivého počasí. S aplikací lze otálet pouze u herbicidů obsahující úč. látky metazachlor, dimethenamid a quinmerac (všechny Butisany, Sultan, Fuego, Autor, atd.), které mohou být aplikovány i na vzcházející řepku, nicméně plevele by v době aplikace měly mít vytvořeny max. pravé listy (s rostoucí růstovou fází plevelů účinnost prudce klesá).

Předpokladem vysoké účinnosti preemergentně aplikovaných herbicidů je kvalitní zpracování půdy. Velmi důležité je, aby povrch půdy nebyl při aplikaci příliš hrudovitý, protože se jednak vytvářejí aplikační stíny a jednak se při následném rozpadu hrud dostávají na povrch půdy klíčivá semena, která jsou v nich nebo pod nimi ukrytá a mohou následně klíčit. Účinnost preemergentního ošetření může být výrazně snížena také velkým množstvím rostlinných zbytků na povrchu půdy (minimalizační technologie zpracování půdy), na kterých je herbicid poután a nemůže být přijímán vzcházejícími rostlinami plevelů.

Postemergentní ošetření

Pro komplexní regulaci plevelů v ozimé řepce nelze spoléhat pouze na postemergentní ošetření herbicidy s převažujícím účinkem přes list. Kromě poměrně úzkého spektra účinku herbicidů registrovaných pro tento termín aplikace, je třeba termín aplikace dokonale načasovat.

Nejlepších výsledků bývá dosahováno u tzv. časných postemergentních aplikací, kdy plevele mají vyvinuty 2 (citlivé plevele maximálně 4) pravé listy. V pozdějších růstových fázích již bývá účinnost většiny registrovaných herbicidů nedostatečná. Pouze plevele z čeledi hvězdnicovitých (heřmánky, chrpa modrá, pcháč rolní, pelyňek černobýl, atd.) mohou být účinně zasaženy i v pozdějších růstových fází (obr. 6).

V posledních letech se však stále více pěstitelů snaží vynechávat nebo omezovat preemergentní ošetření proti dvouděložným plevelům, přičemž hlavním důvodem je rizikovost vynaložených nákladů. Postemergentně se tak ošetřují až dobře vzešlé a zdravé porosty.

Typickými postemergentními herbicidy (převládá listový příjem) registrovanými do řepky jsou Lontrel (clopyralid), Galera (picloram + clopyralid) a Galera Podzim (picloram + clopyralid + aminopyralid). Tyto růstové herbicidy se vyznačují velmi vysokou účinností na všechny plevele z čeledi hvězdnicovitých, přičemž Galera dále působí na řadu dalších plevelů, např. svízel přítula, kokoška pastuší tobolka, penízek rolní, atd. a Galera Podzim navíc na violku rolní, mák vlčí a hluchavky. Nicméně tyto plevele jsou obvykle dostatečně potlačeny pouze v raných růstových fázích, při nízké intenzitě zaplevelení a v dobře zapojených porostech řepky. Aplikace těchto herbicidů je třeba provést co nejčasněji (nejlépe první polovina září), neboť se zkracujícími se dny, a klesající teplotou a intenzitou slunečního záření klesá také účinnost těchto herbicidů.

Kromě těchto herbicidů lze postemergentně použít také všechny Butisany, Sultan, Fuego, Autor a další herbicidy obsahující účinnou látku metazachlor. Těmito herbicidy je však třeba ošetřovat v co nejranějších růstových fázích plevelů (nejlépe jsou-li plevele v děložních listech), přičemž s rostoucí růstovou fází plevelů účinnost prudce klesá!

Postemergentní ošetření proti dvouděložným plevelům však lze doporučit pouze na pozemcích s nízkou intenzitou zaplevelení, v aridních oblastech, nebo tam kde dominují plevele, které jsou vůči postemergentním herbicidům citlivé. V ostatních případech je vhodnější provést preemergentní ošetření proti svízeli (clomazone) a následnou postemergentní aplikací pak porost dle vzešlých plevelů „dočistit“. Celkově vynaložené náklady pak mohou být sice o něco vyšší, nicméně se eliminuje riziko vysokých nákladů do špatně založených porostů a riziko selhání preemergentních herbicidů za sucha. Také v případě zaorávky řepky, se bez větších problému může založit porost ozimé pšenice.

Při absenci preemergentního ošetření a předpokládané vyšší intenzitě zaplevelení odolnějšími druhy jsou vhodnější TM kombinace Butisan + Galera nebo Butisan Star (Duo) + Galera. Ošetření těmito kombinacemi je třeba provést na vzešlé plevele, nejlépe do dvou týdnů po vzejití řepky (piclorams clopyralidem potlačí vzešlé plevele, zatímco metazachlor, quinmerac případně dimethenamid zamezí vzcházení dalších plevelů).

Obr. 4: Chrpa modrá byla před nedávnem považovaná za ohrožený druh, v současnosti se začíná prosazovat především ve středních a vyšších polohách

Obr. 5: Poškození řepky způsobené herbicidem obsahující účinnou látkou clomazone a vydatnými srážkami po jeho aplikaci

Obr. 6: Hvězdnicovité plevele, a to i vytrvalé, lze v řepce bez problému řešit postemergentně herbicidy obsahující clopyralid (Lontrel, Galera)

Regulace výdrolu obilnin a pýru plazivého

Výdrol obilní předplodiny způsobuje na řadě pozemků výrazné problémy při pěstování ozimé řepky. Intenzita zaplevelení výdrolem obilní předplodiny je významným způsobem ovlivněna technologií a kvalitou zpracování půdy před založením porostu řepky. Vhodně zvolený termín a způsob zpracování půdy zamezí masivnímu vzcházení výdrolu a lze jej považovat za hlavní způsob regulace výdrolu. V tomto směru je po sklizni předplodiny vhodná mělká podmítka a následně po vzejití výdrolu, mělká orba nebo ošetření totálním neselektivním herbicidem následované předseťovým zpracováním půdy, případně přímo setím. Naopak porosty řepky zakládané minimalizačními technologiemi bývají výdrolem obilniny velmi intenzivně zaplevelovány, zejména při vyšších výnosových ztrátách. Vzhledem k rychlému počátečnímu růstu obilnin (především ječmene), dokáže výdrol řepce velmi silně konkurovat, zejména na místech s jeho vysokou intenzitou (pruhy za sklízecími mlátičkami).

Proto musí být potlačení výdrolu listovými graminicidy (Garland, Fusilade, Pantera, atd.) provedeno co nejdříve, aby nebyla řepka významným způsobem poškozena konkurenčními vlivy (obr. 7). V případě časného postemergentního ošetření proti dvouděložným plevelům je vhodné spojení tohoto zásahu s ošetřením proti výdrolu. Při velmi vysoké intenzitě zaplevelení výdrolem se doporučuje dělená aplikace graminicidu, naopak při nižší intenzitě zaplevelení výdrolem (klasické zpracování půdy) může být lepší s ošetřením týden či dva vyčkat (až vyklíčí většina obilek) a provést pouze jedno ošetření. Tímto pozdějším ošetřením lze velmi dobře zasáhnout také pýr plazivý, vyskytuje-li se na pozemku.

K dostatečnému potlačení pýru je však potřeba použít vyšší - „pýrohubné“ dávky graminicidu. V případě suchého podzimu (nepříznivé podmínky pro masivní vzcházení pýru) je vhodnější provést ošetření proti pýru až na jaře. Odklad zásahu proti výdrolu obilniny na jaro však nelze v žádném případě doporučit.

Obr. 7: Výdrol obilní předplodiny je třeba řešit listovými graminicidy včas, neboť konkurenční působení obilnin, především ječmene, začíná již velmi brzy po výsevu