BASF
BASF
BASF

AGRA

Bázlivec kukuřičný v roce 2016 a doporučená ochrana

26. 06. 2017 Ing. Pavel Kolařík, Ing. Karla Kolaříková, Doc. Ing. Jiří Rotrekl, CSc.; Zemědělský výzkum, spol. s r.o., Troubsko Škůdci Zobrazeno 2745x

Bázlivec kukuřičný (Diabrotica virgifera) již není v České republice řazen mezi karanténní škůdce. V oblastech celé Moravy a východní poloviny Čech je jeho výskyt tradiční s velmi vysokou zjištěnou početností. Na celé řadě pěstitelských lokalit se již musí pamatovat s ochranou pro minimalizaci jeho škodlivosti.

Varistar

Dospělci bázlivce (obr. 1) jsou velcí 4–7 mm, žlutě zbarvení s černými krovkami. Samičky lze dobře rozeznat od samečků podle kratších tykadel a tří podélných pruhů na krovkách. Hlavním rozlišovacím znakem je však sklerotizovaný útvar na zadečku, který je u samečků menší a zaoblenější, zatímco u samiček je užší a delší, vyčnívající z pod krovek.

Obr. 1: Dospělci bázlivce při žíru v palici kukuřice
Obr. 1: Dospělci bázlivce při žíru v palici kukuřice

Bionomie

Přezimuje vajíčko v hloubce 15 cm, maximálně do 35 cm. Mortalitu vajíček může ovlivnit průběh zimy, kdy se při poklesu teplot na -10 °C a trvání mrazů aspoň týden sníží líhnutí larev až o 50 %. Pokud tyto mrazy trvají dva týdny, zvyšuje se mortalita na 75 %. Při teplotě pod -15 °C je mortalita až 96 %. Na mnoha pěstitelských lokalitách byl průběh zimy 2016/17 téměř tradiční. Na mnoha místech s vyskytující se sněhovou pokrývkou a celodenními mrazy. Lze tak předpokládat zvýšenou mortalitu vajíček.

Hospodářské škody způsobují jak larvy (obr. 2), tak i dospělci na kukuřici, ale vyskytují se i na některých plevelných rostlinách. Larvy v jarním období migrují ke kořenům rostlin kukuřice, kde způsobují požerky. Při silném napadení dochází k destrukci celého kořenového systému rostliny (obr. 3), což má za následek vyvrácení rostliny či přímo jejich úhyn.

Dospělci se živí bliznami (obr. 4) a pylem, v pozdějších vývojových fázích může dojít i k napadení palic, mohou způsobit nepravidelnou hluchost klasu a listů kukuřice, po odkvětu kukuřice se pak živí na jiných rostlinách z čeledi hvězdnicovitých nebo tykvovitých. Vhodnými hostitelskými rostlinami pro larvy jsou také trávy - především různé druhy bérů. Dochází ke snížení výnosu z hledisky kvantity i kvality (obr. 5). Dospělci bázlivce kukuřičného jsou v porostu velmi mobilní. Dokáží migrovat až na vzdálenost 40 km.

Obr. 2: Larva na kořenu kukuřice
Obr. 2: Larva na kořenu kukuřice

Obr. 3: Poškozený kořenový systém rostlin
Obr. 3: Poškozený kořenový systém rostlin

Obr. 4: Bázlivec kukuřičný - žír blizen
Obr. 4: Bázlivec kukuřičný - žír blizen

Obr. 5: Poškozená palice
Obr. 5: Poškozená palice

Monitoring bázlivce

Pro sledování bázlivce kukuřičného v porostech kukuřice lze využít různé formy monitoringu pro zjištění jeho přítomnosti. Nejméně náročné se jeví vizuální pozorování dospělců na rostlinách, či půdní výkopky (většinou v měsíci červnu) na zjištění přítomnosti larev na kořenech. Dále lze využít nejrůznější feromonové lapače (např. typ Csalomon PAL), či lepové desky žluté barvy.

Na pracovišti Zemědělského výzkumu v Troubskou dlouhodobě provádíme sledování výskytu bázlivce v provozních plochách kukuřice na lokalitách jižní Moravy (obr. 6). K vlastnímu monitoringu využíváme feromonové lapáky, které bývají pravidelně vyměňovány dle potřeby (ztráta lepivosti monitorovacích desek). Celková doba monitoringu je od konce měsíce června do začátku září, tj. celkově 2 měsíce. Odpočty dospělců na lepových deskách jsou zpravidla prováděny v cca týdenním intervalu.

Obr. 6: Monitoring bázlivce - feromonový lapák
Obr. 6: Monitoring bázlivce - feromonový lapák

Monitoring v roce 2016

V roce 2016 bylo sledováno celkem 5 lokalit jižní Moravy a jedna z oblasti Vysočiny. Snažili jsme se zvolit lokality, kde je monitoring prováděn dlouhodobě a je tak možné sledovat vývoj zachycené populace a jejich způsobené škody v dlouhodobém horizontu. Instalace feromonových lapáků na lokality Žabčice, Starovice, Dolní Dunajovice a Němčičky proběhla v termínu 23. 6., na lokalitě Troubsko 30. 6. a 15. 7. na lokalitě Domášov I. a II.

První zaznamenaný jedinec byl zachycen 30. 6. na nejjižněji sledované lokalitě v Dolních Dunajovicích v celkovém počtu 31 jedinců na lapák. Jednalo se zde o kukuřici pěstovanou v monokultuře (3. rok po sobě). V dalším termínu byli první bázlivci zaznamenáni na lokalitě Starovice (kukuřice v osevním postupu) v celkovém počtu 17 jedinců. Jednalo se již o první migrující jedince z okolních porostů. V následném termínu hodnocení byl zaznamenán první jedinec na lokalitě Žabčice (kukuřice v monokultuře). V porovnání s minulými lety sledování se jednalo o velmi pozdní první výskyt bázlivců na této lokalitě. V termínu 22. 7. již byli zaznamenáni jedinci na všech sledovaných lokalitách. V případě lokalit Troubsko, Němčičky a Domášov I. se jedná o lokality s kukuřicí pěstovanou v osevních sledech, a proto je početnost v tomto termínu na nižší zjištěné úrovni v porovnání s počáteční početností na lokalitách s monokulturou.

Obecně platí, že u osevních sledů je nástup populace velmi postupný, závislý od migrace bázlivců z okolních porostů, v porovnání s kukuřicí pěstovanou po sobě, kde je početnost velmi skoková a překročení prahu škodlivosti již bývá zpravidla dosaženo velmi brzy. V závislosti na výskytu zavíječe kukuřičného některé informační zdroje uvádí, že by bylo možné spojit metody ochrany proti těmto kukuřičným škůdcům do jednoho termínu a ošetřit porost v jedné aplikaci insekticidního přípravku. V roce 2016, ale nejenom v tomto roce, to dle našich pozorování není možné. Insekticidní přípravek proti zavíječi kukuřičnému byl v troubských podmínkách aplikován dne 5. 7., kdežto na základě početnosti bázlivců nebyl žádný výskyt tohoto škůdce v porostu.

Početnost dospělců v následných termínech hodnocení významně narůstala u všech sledovaných lokalit. Získané výsledky jsou v tabulce 1. U lokalit s monokulturou byl dosažen takový stav, že celá pozorovací lepová deska byla pokryta jedinci bázlivce, další brouci už nebyli schopni se na ní zachytit. Početnost se tak pohybovala nad 1000 zjištěných jedinců za 7 dní. Celková zaznamenaná početnost v porovnání s minulými lety sledování tak opět stoupla na všech lokalitách. U lokality Němčičky, kde byla kukuřice pěstována v osevním sledu, se celková početnost pohybovala na stejné úrovni jako početnost zjištěná u kukuřice pěstované v monokultuře.

V rámci lokalit jsou zajímavé výsledky z Domášova: Domášov I. - kukuřice pěstovaná v osevním postupu a Domášov II. - kukuřice v monokultuře. Obě sledované lokality byly od sebe vzdáleny cca 3 km. Bázlivec tak silně preferoval pouze kukuřici v monokultuře. Zde byly zjištěny příznaky na rostlinách v podobě výskytu tzv. husích krků. Příznaky byly patrné zejména po přívalových deštích z důvodu oslabení kořenového systému rostlin, s následným jejich vyvracením.

Na všech lokalitách byly patrné příznaky žíru dospělců. Jednalo se o vyžírání vrcholových částí palic, blizen. Při odkrytí palic od listenů byla tato místa s obnaženými zrny v následných termínech pozorování zcela zničena žírem brouků. Jednalo se především o samice bázlivců.

Na lokalitě Troubsko probíhal monitoring i v měsících září a říjen s tím, že byla zjištěna velmi vysoká početnost i v těchto termínech sledování (16. 9. - 65 dospělců/lapák, 22. 9. - 316 dospělců/lapák, 6. 10. –- 337 dospělců/lapák, 17. 10. - 7 dospělců/lapák, 24. 10. - 0, 31. 10. - 0).

V tabulce 2 jsou výsledky z lokality Domášov - porovnání kukuřice v osevním sledu (Domášov I.) a monokultury (Domášov II) v letech 2014–2016. Celkové zastoupení bázlivců se u obou pěstitelských technologií zvyšuje, ale především stoupající početnost u monokultury je při porovnání tří let sledování velmi významná. Při respektování tohoto trendu se početnost v roce 2017 může pohybovat nad 3000 zjištěných jedinců za celé sledované období a bude nejspíše nutno doporučit ochranný zásah proti tomuto škůdci v porostu na této lokalitě.

Tab. 1: Početnost dospělců bázlivce kukuřičného v roce 2016 na vybraných lokalitách jižní Moravy

Lokalita

Počet dospělců bázlivce kukuřičného na feromonovém lapáku v termínech

30. 6.

8. 7.

15. 7.

22. 7.

29. 7.

4. 8.

11. 8.

17. 8.

5. 9.

celkem

Žabčice

0

0

1

65

495

*

219

1099

271

2150

Starovice

0

17

137

191

566

*

149

190

996

2246

Dolní Dunajovice

31

80

110

167

265

*

75

468

596

1792

Němčičky

0

0

0

48

626

*

288

342

632

1936

Troubsko

*

0

0

36

221

25

80

255

235

852

Domášov I.

*

*

*

12

6

16

295

190

176

695

Domášov II.

*

*

*

252

289

657

163

1022

194

2577

Pozn.: * údaje nejsou k dispozici

Tab. 2: Vývoj početnosti bázlivce na lokalitě Domášov v letech 2014–2016 v různých způsobech hospodaření kukuřice

Lokalita

Počty bázlivce v jednotlivých letech

2014

2015

2016

Domášov I. - osevní sled

*

472

695

Domášov II. - monokultura

718

995

2577

Pozn.: * údaje nejsou k dispozici

Vývoj populací na vybraných lokalitách

Z grafu je patrné, že při porovnání dvou různých technologií pěstování kukuřice (monokultura/osevní postup) bylo ve všech letech sledování zjištěno velmi vysoké zastoupení dospělců bázlivce u technologie s monokulturou.

Na lokalitě Troubsko s kukuřicí pěstovanou v osevních sledech se populace bázlivce zvyšuje pouze v malé celkové početnosti při meziročním srovnání. Na této sledované lokalitě nejsou proti němu prováděny žádné insekticidní zásahy.

U lokalit Dolní Dunajovice a Žabčice (lokality s kukuřicí pěstovanou v monokultuře) je celková početnost velmi vysoká se stoupající tendencí v meziročním srovnání. V posledních několika letech pozorujeme pravidelné škody na palicích v podobě poškození blizen a vyžírání zrn. Kořenový systém je většinou poškozen v menší míře a zpravidla s omezeným výskytem rostlin s „husími krky“.

Graf: Srovnání početnosti bázlivce kukuřičného v letech 2006–2016 na vybraných lokalitách
Graf: Srovnání početnosti bázlivce kukuřičného v letech 2006–2016 na vybraných lokalitách

Možnosti ochrany

Způsob ochrany proti bázlivcům můžeme rozdělit na metody přímé a nepřímé.

Mezi nepřímé metody se řadí především dodržování osevních sledů s maximálním dvouletým pěstováním kukuřice za sebou. Dalšími nepřímými metodami ochrany jsou průběh povětrnostních podmínek v daném roce (především přes zimní období), zastoupení kukuřice na okolních pěstitelských plochách či výskyt bázlivce v předchozích letech pěstování.

Přímé metody ochrany pak spočívají v použití registrovaných chemických přípravků dostupných na trhu.

Při ochraně kukuřice proti larvám lze použít půdní insekticidní přípravek Force 1,5 G (tefluthrin) v dávce 93,3 g/100 m řádku. Pro aplikaci tohoto granulovaného insekticidu je nutno mít speciální aplikátory, které dané granule zapravují do půdy zároveň s osivem při setí kukuřice. Do kukuřice je dále pak registrováno mořidlo Sonido 400 FS (thiacloprid) proti širokému spektru hmyzích škůdců včetně bázlivce v dávce 125 ml/VJ.

Ochrana proti dospělcům se provádí v době před květem a v období kvetení při zjištění 3–6 dospělců na klas u kukuřice pěstované na osivo nebo 9 a více dospělců u kukuřice na zrno. V monokulturách kukuřice je nutné regulovat početnost brouků jedním či dvěma postřiky při dosažení prahu 35 a více brouků na 1 lapák za 14 dní. Z registrovaných přípravků lze proti dospělcům použít Karate se Zeon technologií 5 CS (lambda-cyhalothrin) v dávce 0,4 l/ha, Decis Mega (deltamethrin) v dávce 0,2–0,25 l/ha a přípravek Biscaya 240 OD (thiacloprid) v dávce 0,3 l/ha. Pro zajištění dobré biologické účinnosti registrovaných pyretroidních přípravků je nutno dbát na dodržení optimálních povětrnostních podmínek při jejich aplikaci. Dále lze použít přípravky obsahující indoxacarb - Steward, Explicit plusStocker - všechny v dávce 0,125 kg/ha. Nově je registrován přípravek Ampligo - kombinace chlorantraniliprol a lambda-cyhalothrin v dávce 0,2 l/ha

Závěr

Z našeho monitoringu je patrné dlouhodobé zvyšování početnosti bázlivce kukuřičného na všech sledovaných lokalitách. Velmi významný nárůst zjišťujeme již u kukuřice ve druhém roce pěstování. Pro potřeby zvládnutí ochrany je důležité provádět monitoring v porostu a při dosažení kritických čísel provést vhodný zásah pro minimalizaci jeho škodlivosti dostupnými insekticidy. Obecně platí že dodržování osevních sledů nepředstavuje riziko z pohledu poškození kořenového systému žírem larev a početnost nedosahuje takových hodnot jako u kukuřice pěstované v monokultuře.

Výsledek byl získán za institucionální podpory na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace.

Bázlivec kukuřičný v roce 2016 a doporučená ochrana

Obr. 1: Dospělci bázlivce při žíru v palici kukuřice
Obr. 2: Larva na kořenu kukuřice
Obr. 3: Poškozený kořenový systém rostlin
Obr. 4: Bázlivec kukuřičný - žír blizen
Obr. 5: Poškozená palice
Obr. 6: Monitoring bázlivce - feromonový lapák

Související články

Biologická ochrana proti třásněnkám ve skleníku

04. 03. 2024 Ing. Václav Psota, Ph.D.; Farma Bezdínek s.r.o. Škůdci Zobrazeno 446x

Užitečné organizmy (50): Mšicomaři (V)

19. 02. 2024 Ing. Kamil Holý, Ph.D.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., Praha-Ruzyně Škůdci Zobrazeno 436x

Užitečné organizmy (49): Mšicomaři (IV)

29. 01. 2024 Ing. Kamil Holý, Ph.D.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., Praha-Ruzyně Škůdci Zobrazeno 405x

Uplatňování systému integrované ochrany rostlin v souvislosti se změnou legislativy (53): Regulace reziduí pesticidů v zelenině a v ovoci VII. - Rezidua insekticidů v brukvovité zelenině

22. 01. 2024 Ing. Tereza Horská, Ph.D., Prof. Ing. RNDr. František Kocourek, CSc.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Praha-Ruzyně Škůdci Zobrazeno 611x

Nálety mšic do sacích pastí Johnson-Taylor v roce 2023

18. 01. 2024 Ing. David Fryč; Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, Opava Škůdci Zobrazeno 389x

Další články v kategorii Škůdci

detail