Chemap Agro s.r.o.

Hmyzí škůdci lesknice kanárské a ochrana proti nim

31. 07. 2017 Ing. Pavel Kolařík, Doc. Ing. Jiří Rotrekl, CSc., Ing. Karla Kolaříková; Zemědělský výzkum, spol. s r.o., Troubsko Škůdci Zobrazeno 143x

Lesknice kanárská (Phalaris canariensis L.) patří mezi méně známé pěstované druhy polních plodin (obr. 1). Její využití může být jako krmivo, dá se dobře sušit, senážovat a silážovat. Její zrno se využívá jako krmivo pro drůbež a pro exotické ptactvo. Hlavní její význam by však měl být jako časná, v teplejších podmínkách i pozdní letní meziplodina pěstovaná na píci, případně jako komponenta jednoletých jetelotravních směsek.

Pěstování lesknice kanárské je nenáročné, nemá zvláštní požadavky na půdu a předplodinu. Z hlediska ochrany je důležité sledovat především plevelné spektrum a v poslední době se v porostech začínají objevovat i hmyzí škůdci, jejichž výskyt je typický a snadno identifikovatelný zejména pro velmi rozšířené pěstované obilniny. Jedná se o kohoutka modrého (Oulema galleciana) a kohoutka černého (Oulema melanopus), a také o několik druhů mšic - kyjatka osenní (Sitobion avenae), mšice střemchová (Rhopalosiphum padi) a kyjatka travní (obr. 2) (Metopolophium dirhodum). V současnosti u této plodiny chybí jakékoliv dostupné metody ochrany proti těmto hmyzím škůdcům.

V posledním třech letech probíhají na našem pracovišti maloparcelové polní pokusy s cílem doplnit vhodné technologie, především proti výše zmiňovaným hmyzím škůdcům, zvolit vhodné metody ochrany a doplnit portfolio možných použitelných insekticidních přípravků s dobrou biologickou účinností.

Obr. 1: Lesknice kanárská
Obr. 1: Lesknice kanárská

Obr. 2: Kyjatka travní
Obr. 2: Kyjatka travní

Kohoutci

U kohoutků jsou typické příznaky žíru na listech rostlin (obr. 3). Brouci i larvy vykousávají mezi listovými žebry podélné úzké pruhy. Po žíru brouků je porušena svrchní i dolní pokožka, po žíru larev zůstává dolní pokožka listů neporušena. Následkem toho je omezena asimilace a v rostlinách dochází ke ztrátě vody. Listy žloutnou a vadnou. Zároveň jsou přítomny nevzhledné larvy obalené černým slizem a zbytky trusu (obr. 4). Jarní obilniny jsou k napadení citlivější než ozimé. Napadené rostliny špatně metají a předčasně dozrávají. Vedle absolutního snížení výnosu dochází již při středních stupních výskytu larev na listech ke snížení hmotnosti tisíce zrn, a také ke snížení kvality zrna.

Monitoring výskytu pro potřeby indikace ošetření a pro stanovení termínu ošetření pro kohoutky se zaznamenává dle počtu larev na listech a stéblech - vypočte se průměrný počet larev na jednu odnož. V systému monitoringu se rozlišují stupně výskytu takto: slabý výskyt - méně než 0,3; střední výskyt - od 0,3 do 0,8 a silný výskyt - nad 0,8 vajíček a larev na jednu odnož.

Obr. 3: Příznaky žíru kohoutků na listech rostlin
Obr. 3: Příznaky žíru kohoutků na listech rostlin

Obr. 4: Larva kohoutka
Obr. 4: Larva kohoutka

Mšice

Mšice většinou nezpůsobují svým sáním na listech a klasech žádné specifické příznaky. Při posátí mšicí střemchovou se listy často zkrucují nebo kadeří. Mšice na obilí mohou mít během vegetační sezony až 8 generací. Při délce života 30 dnů (při 22 °C) a vysoké rychlosti reprodukce se může například populace kyjatky osenní během 3 dnů zdvojnásobit a po 20 dnech vzrůst na padesátinásobek. Po maximu množení ve stadiu mléčné zralosti dochází rychle ke snižování populace v důsledku přemnožení, nedostatku potravy a rozmnožení přirozených nepřátel (slunéčka, pestřenky, zlatoočky, lumci i houbový parazité). Při vysokých teplotách (nad 30 °C) nymfy mšic hynou. Předpokladem pro masový výskyt mšic je trvající sucho a alespoň průměrné teploty.

Dalším stěžejním aspektem při posuzování mšic je jejich význam jako přenašečů viru žluté zakrslosti ječmene (BYDV). Při přezimování ve stadiu nymf či dospělců je třeba počítat s velmi časným rozšířením viru. V České republice významně stoupá škodlivost mšic na obilí jako přenašečů viróz zejména na podzim a částečně i na jaře. Přímé škody sáním v květnu a v červnu nejsou v posledních letech tak významné.

Pokusy

Na lokalitě Troubsko byl v roce 2016 založen maloparcelkový polní pokus s cílem ověřit účinnost vybraných insekticidních přípravků na výskyt kohoutků (kohoutek modrý, kohoutek černý) a mšice v porostech lesknice kanárské.

Pokus se skládal z neošetřené kontrolní varianty a varianty s testovanými insekticidními přípravky - Biscaya 240 OD (thiacloprid) v dávce 0,3 l/ha, Decis Mega (deltamethrin ) v dávce 0,1 l/ha a 0,15 l/ha a Bulldock 25 EC (beta-cyfluthrin 25,8 g/l) v dávce 0,3 l/ha. Velikost jednotlivých parcel byla 25 m2. Vlastní termín aplikace insekticidních přípravků proběhl na základě signalizace dle výskytu dospělců, následně larev v porostu. Před vlastní aplikací přípravků proběhlo hodnocení výskytu - počet larev na 25 rostlin/parcelu.

Jednotlivá následná hodnocení byla prováděna v předem stanovených termínech dle stejné metodiky jako před aplikací. V těchto termínech bylo prováděno také hodnocení fytotoxicity použitých insekticidních přípravků a možný efekt na další necílové (škodlivé a užitečné) organizmy vyskytující se v porostech lesknice.

Tab.:  Výskyt a biologická účinnost použitých insekticidů na kohoutky rodu Oulema a mšice na lesknici kanárské v Troubsku v roce 2016

Varianta

 

Průměrný počet mšic na 1 rostlinu

Biologická účinnost (v %)

Průměrný počet larev kohoutků na 1 rostlinu

Biologická účinnost (v %)

6. 6.

10. 6.

14. 6.

21. 6.

10. 6.

14. 6.

21. 6.

6. 6.

10. 6.

14. 6.

21. 6.

10. 6.

14. 6.

21. 6.

kontrola

1,6

0,82

4,35

2,45

-

-

-

0,70

0,15

0,28

0,14

-

-

-

Biscaya 240 OD (0,3 l/ha)

1,8

0,33

1,86

0,49

59,8

57,3

80,0

0,78

0,02

0,06

0,05

86,7

78,6

64,3

Decis Mega (0,1 l/ha)

2,5

0,13

2,73

0,68

84,2

37,3

72,2

0,53

0,03

0,09

0,02

80,0

67,9

85,7

Decis Mega (0,15 l/ha)

1,4

0,23

1,62

1,07

71,9

62,8

56,6

0,68

0,05

0,08

0,04

66,6

71,4

71,4

Bulldock 25 EC (0,3 l/ha)

1,4

0,22

2,23

1,10

73,1

48,7

55,1

0,68

0,03

0,04

0,03

80,0

85,7

78,6

Účinnost insekticidů na mšice

V roce 2016 byla před pokusnou aplikací zjištěna nižší početnost mšice na rostlinách pohybující se od 1,4 do 2,5 jedinců na rostlinu. Vyskytovala se především kyjatka travní (Metopolophium dirhodum). Pokusná aplikace byla provedena dne 6. 6. 2016 při BBCH 51–55 za optimální povětrnostních podmínek a bez výskytu extrémních jevů.

V následném termínu hodnocení 4. den po aplikací početnost kyjatek klesla na všech sledovaných variantách s tím, že nejvyšší početnost byla zjištěna na neošetřené kontrolní variantě (0,82 jedinců/rostlinu). Z ošetřených variant bylo nejméně kyjatek zaznamenáno u varianty č. 3 (Decis Mega v dávce 0,1 l/ha) a to 0,13 jedinců na rostlinu. Biologická účinnost zkoušených přípravků se pohybovala v rozmezí od 59,8 % (Biscaya 240 OD) do 84,2 % (Decis mega v dávce 0,1 l/ha).

V dalším termínu hodnocení početnost významně vzrostla na všech sledovaných variantách. Nejvíce jedinců bylo opět zjištěno na neošetřené kontrolní variantě - 4,35 jedinců/rostlinu, nejméně pak u variant s přípravkem Decis Mega v dávce 0,15 l/ha (1,62 jedinců na rostlinu). V posledním termínu hodnocení 14. dní po aplikaci bylo nejvíce jedinců zjištěno na neošetřené kontrolní variantě (2,45 jedinců/rostlinu). Z ošetřených variant bylo nejméně kyjatek a zároveň nejvyšší biologická účinnost zjištěna u přípravku Biscaya 240 OD (0,49 jedinců/rostlinu resp. 80 % účinnost).

Účinnost insekticidů na kohoutky

Při hodnocení druhého sledovaného škůdce v porostu lesknice kanárské - larev kohoutků byla před aplikací pozorována zvýšená početnost škůdce na jednotlivých hodnocených rostlinách. Průměrně se početnost pohybovala v rozmezí od 0,53 larev/rostlinu do 0,78 larev na rostlinu.

Po pokusné aplikaci již byla zjištěna nižší početnost i na neošetřené kontrolní variantě ve všech termínech hodnocení pohybující se v rozmezí od 0,14 do 0,28 larev/rostlinu. Biologická účinnost zkoušených insekticidních přípravků byla v prvním termínu hodnocení po aplikaci v rozmezí od 66,6 % (Decis Mega v dávce 0,15 l/ha) do 86,7 % (Biscaya 240 OD).

V následných dvou termínech hodnocení bylo na ošetřených variantách zjištěno velmi malé zastoupení larev kohoutků u všech variant. Reziduální účinnost se při hodnocení 14 dní po aplikaci pohybovala v rozmezí od 64,5 % (Biscaya 240 OD) do 85,7 % (Decis Mega v dávce 0,1 l/ha).

V žádném termínu hodnocení nebyly zjištěny příznaky fytotoxicity na rostlinách v podobě negativních projevů použitých přípravků.

Závěr

Rozšířením pěstované plochy u lesknice kanárské stoupají nároky na ochranu proti vyskytujícím se škodlivým organizmům. Pro budoucí doplnění metod ochrany je nutno zvolit správnou strategii pro minimalizaci jejich škodlivosti i za použití insekticidů proti hmyzím škůdcům, kteří se v porostech lesknice běžně vyskytují. Zároveň by tyto přípravky měly být co možná nejšetrnější k životnímu prostředí pro minimalizaci jejich škodlivosti v potravních řetězcích.

Námi testované insekticidy vykazovaly velmi dobrou účinnost proti vybraným hmyzím škůdcům a zároveň nebyly pozorovány příznaky fytotoxicity na rostlinách. U těchto vybraných variant byly podány návrhy na rozšíření jejich registrace pro budoucí použití v této plodině.

Výsledek byl získán za institucionální podpory na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace.

Hmyzí škůdci lesknice kanárské a ochrana proti nim

Obr. 1: Lesknice kanárská
Obr. 2: Kyjatka travní
Obr. 3: Příznaky žíru kohoutků na listech rostlin
Obr. 4: Larva kohoutka

Související články

Voška slamihová - škodca slnečnice

17. 08. 2017 Ing. Ján Tancik, PhD., Ing. Veronika Žovinová; Slovenská poľnohospodárska univerzita v Nitre Škůdci Zobrazeno 64x

Ochrana porastov repky ozimnej proti chorobám a škodcom v jesennom období

10. 08. 2017 Ing. Peter Bokor, PhD.; Slovenská poľnohospodárska univerzita v Nitre Škůdci Zobrazeno 243x

Entomopatogenní houby v ochraně rostlin proti škůdcům

07. 08. 2017 Mgr. Eliška Ondráčková a kol. Škůdci Zobrazeno 168x

Bázlivec kukuřičný v roce 2016 a doporučená ochrana

26. 06. 2017 Ing. Pavel Kolařík, Ing. Karla Kolaříková, Doc. Ing. Jiří Rotrekl, CSc.; Zemědělský výzkum, spol. s r.o., Troubsko Škůdci Zobrazeno 430x

Jak na ochranu proti makovicovým škůdcům v roce 2017

13. 06. 2017 Ing. Pavel Kolařík, Doc. Ing. Jiří Rotrekl, CSc., Ing. Karla Kolaříková; Zemědělský výzkum, spol. s r.o., Troubsko Škůdci Zobrazeno 302x

Další články v kategorii Škůdci

Agro Aliance
AG NOVACHEM s.r.o.
Saaten Union CZ
Moluskocid Axcela

Kalendář akcí

Prohlédnout vše

Upozornění

Veškeré údaje uvedené na webu www.agromanual.cz jsou pouze informativní, při použití přípravků se řiďte etiketou přípravku.

Anketa

Jak se Vám líbí nové názvosloví chorob a používáte je?
24%
6%
3%
18%
3%
47%
detail