Chemap Agro s.r.o.

Hraboš polní stále aktuální nejen pro zemědělce

06. 04. 2017 Ing. Milan Zapletal, CSc., Ing. Dagmar Obdržálková; Česká společnost rostlinolékařská, z. s., Brno Škůdci Zobrazeno 1466x

Hraboš polní (Microtus arvalis) patří mezi nejškodlivější organizmy polních plodin. Jeho škodlivost je téměř každoroční, ale největší škody působí především v letech gradačních, kdy se zvyšuje jeho početnost na pozemcích většiny polních plodin, a také v ovocných sadech a vinohradech.

Agronutrition

Snad právě proto přetrvává zájem o informace o vývoji jeho populací, o prognózu výskytu i o možnosti řešení v každém roce. Připomeňme si však, že hraboš polní je nejenom nejrozšířenější a nejhojnější hlodavec jako škůdce v zemědělství, ale také nejrizikovější druh pro člověka a životní prostředí.

Situace v Evropě a u nás

V posledních letech je u nás a ve střední Evropě situace velmi aktuální. Velká část Slovenska byla postižena přemnožením hraboše polního v letech 2013 a 2014. Především lokálně v okolí Trnavy a v přilehlém území a v dalších částech Slovenska zvýšené stavy přetrvávaly i v roce 2015 a 2016. Podobnou situaci zaznamenávali v Maďarsku v roce 2015 a hlavně počátkem roku 2016 a současně se zvýšené stavy projevovaly i v nížinných zemědělsky významných oblastech Rakouska i na některých lokalitách na jihu Německa.

I v České republice se početní stavy téměř ve všech krajích pohybují v posledních dvou letech na hranici středního stavu a postupně bylo třeba ošetřovat. Zvýšené stavy hraboše polního se přičítají mírným zimám a časnému nástupu jara. Ale je možné, že se na této mimořádné situaci podílí celkový průběh počasí a hlavně zvýšené sucho. V každém případě to však signalizuje nutnost vyšší pozornosti, která by měla být hraboši polnímu věnována.

Chování hraboše polního

Zkušenosti z minulých let ukazují, že hraboš polní se nesmí podcenit v rozhodujících údobích vegetačního roku. I zimní období je pro jeho pozorování důležité. Pro zimní přežívání jsou pro hraboše polního rozhodující ozimé plodiny, ozimé obilniny a řepka a dále travnaté pozemky, zvláště jejich okraje, které jsou bohaté na plevele, rovněž příkopy podél cest a travnaté polní cesty, meze a stráně s křovinami, tedy místa, která nazýváme „refugia“. Jsou to místa, kde sice hraboš nezpůsobuje většinou žádné škody, ale slouží k jeho přežívání v krajině, odkud se přesídluje na okolní pozemky. Jejich více méně utajený způsob života zde uniká většinou pozornosti hospodařících zemědělců. V těchto místech také člověk proti hraboši polnímu nezasahuje a predátoři hraboše nestačí likvidovat.

Hraboši v zimním období mění formy sídlišť i etologii (chování). Soustřeďují se do společných - „rodinných nor“, s omezeným počtem východů. Vycházejí sice za potravou na povrch, ale v přerostlých porostech řepky jim porost poskytuje dostatečný kryt před predátory. Až později, kdy se v okolí nor objevují spasené plochy porostů, je zjišťována jejich zjevná přítomnost. Během zimního období také výskyt hrabošů prozrazují myšilovní dravci - káně lesní, káně rousná a poštolka obecná - posedáváním na stromech, na okrajových sloupcích vinohradů, v místech, kde vyčkávají hraboší kořist. Během zimního období, právě podle příznaků a přítomnosti predátorů, můžeme podpořit úlohu dravců umístěním berliček do krajiny.

Okraje pozemků jako „refugia“ pro hraboše polního
Okraje pozemků jako „refugia“ pro hraboše polního

V parcích se mohou vyskytovat kolonie hraboše polního - spasená tráva
V parcích se mohou vyskytovat kolonie hraboše polního - spasená tráva

Monitoring a problémy ochrany

Předjaří nebo časné jaro jsou rozhodující pro zjištění stavu. Zemědělci musí pamatovat na to, aby známou metodikou provedli základní monitoring výskytu hraboše polního na rozhodujících pozemcích a podle jeho výsledku a zjištění početnosti hraboše zahájili ošetření. Jakékoliv vyčkávání s ošetřením, případně otálení, jak se populace budou vyvíjet a zvyšovat, je většinou k neprospěchu. Často se zdá, že ošetření může být předčasné a že se tím zvyšují náklady na chemickou ochranu, ale někdy týdenní nebo měsíční zdržení či opomenutí zvýší riziko poškození plodiny.

S ošetřováním hraboše polního budou nečekané problémy. Tak jako jsme svědky diskuzí o používání některých přípravků na ochranu rostlin, jejichž platnost použití skončila nebo nebyla prodloužena, tak se to samé v plné míře bude projevovat i v možnostech ošetřování hraboše polního.

Připomeňme si, že již v posledních dvou letech došlo k omezení při aplikaci některých chemických přípravků. Byla zúžena možnost aplikace přípravku Lanirat Micro po problémech s úhyny necílových organizmů.

Postupné omezení se dostalo do technologie aplikace přípravku Stutox. Byla pozměněna aplikace z volného rozhozu na vkládání do nor nebo do jedových staniček a postupně bylo změněno povolení z celoročního, trvalého povolení na omezené a kontrolované nepřesahující 120 dnů. Rozsah použití byl sice zachován pro obilniny, olejniny a jeteloviny, ale stejný rozsah použití byl určen i pro lesní porosty a lesní školky se stejně volenou aplikací. Tímto zásahem byly porušeny všechny přednosti přípravku Stutox jak z hlediska jeho ekologické vhodnosti, tak z hlediska zemědělce přijatelnou technologií aplikace. I když lze očekávat, že správní úřad (ÚKZÚZ) s příchodem jara opětně vyhoví žádosti distributora a výrobce o omezené a kontrolované použití pro jarní období, může tomu být jen omezeně pro profesionální uživatele k řešení jen nejnaléhavějších případů silných výskytů, avšak bez náležitého úspěchu. Nemůže být totiž využito všech předností, jež přípravek Stutox pro ošetření poskytuje.

V seznamu a nabídce přípravků, které mohou být použity pro ošetření proti hraboši polnímu zůstávají sice přípravky Polytanol a Delicia Gastoxin, ale jejich použití je v praxi neproveditelné.

Metodika stanovení početnosti hraboše polního

Na příslušné ploše se provedou 4 průchody, při nichž zjišťujeme všechny užívané východy z nor. Každý průchod by měl mít délku 100 m a šířku 2,5 m. Délka každého průchodu odpovídá přibližně 140 krokům. Zapisujeme si počty užívaných nor. Průchody provedeme tak, že dva procházejí úhlopříčně plochou, dva probíhají rovnoběžně s okrajem plochy, a to asi 10 m od jejího okraje či sousedství s jinou plodinou.

Užívané nory jsou ty, které mají u svého ústí čerstvý výhrabek hlíny, čerstvý trus hraboše a často od ní vybíhá cestička, v ústí leží čerstvě nakousaná zelená potrava nebo porost plodiny v okolí nory je okousán. Vchod do nory je uhlazený, bez pavučin či mechu.

Výsledné počty užívaných nor ze 4 průchodů sečteme a násobíme 10. Každý průchod při dané délce 100 m a šířce 2,5 m představuje plochu 250 m čtverečních. Při 4 průchodech je to 1000 m2 a násobek 10 představuje počet užívaných nor na 1 hektar.

Podle výsledků průzkumu odpovídají počty užívaných nor na jaře těmto stavům početnosti:

  • početnost slabá: 10–40 nor/ha,
  • početnost střední: 50–200 nor/ha,
  • početnost vysoká: 210 a více nor/ha,

Pro ošetřování je považován práh škodlivosti při zjištění 50 užívaných nor na ha v jarním období, v letním období od 200 užívaných nor a v podzimním období při zjištění více než 400 nor na ha.

(Metodická příručka integrované ochrany rostlin proti chorobám, škůdcům a plevelům, 2013)

Rizikový hraboš polní

Ošetření zemědělských pozemků je jen částí problému, které kalamitní výskyt hraboše polního přináší. Nedávno v časopisu Rostlinolékař doc. Suchomel z Mendelovy univerzity v Brně označil hraboše polního za klíčový druh české a evropské krajiny. Tím poukázal na významný fakt, jak málo je medializována skutečnost, že hraboš polní má značný význam epidemiologický a epizootologický.

Kromě specifických nemocí se u něj vyskytuje celá řada onemocnění přenosných na domácí a hospodářská zvířata a člověka, tzv. zoonózy. Řada z těchto onemocnění má charakter přírodní ohniskovosti a hraboš polní je jedním z nejvýznamnějších rezervoárových živočichů. Přemnožení populací hraboše polního umožňuje jednak namnožení vektorů onemocnění (ektoparazitů), a také urychluje intenzivní koloběh původce onemocnění. V podmínkách Střední Evropy byly u hraboše polního zjištěny tyto zoonózy: tularémie původce Francisella tularensis), leptospiróza (např. Leptospira grippotyphosa) a v posledním období stále významnější klíšťová encefalitida (u hraboše polního zjištěna klíšťata Ixodes ricinus v 6,1 % pozitivní), borelióza (Borrelia burgdorferi), toxoplasmóza (Toxoplasma gondii), Q horečka (Coxiella burnetii), hantaviróza (hemoragická horečka), alveokokóza (Echinococcus multilocularis - hraboš polní je mezihostitelem této tasemnice, hraboš polní je potenciálním rezervoárem spirochét společně s dalšími drobnými hlodavci.

Veřejnosti se sice dostávají informace o úloze klíšťat rodu Ixodes, vyskytujících se v podmínkách střední Evropy a nebezpečí z nákazy klíšťovou encefalitidou, někdy i s naivním návodem, jak se před ní chránit. Ale nikdo z novinářů nenapíše, že významnou měrou se na rozšiřování této nebezpečné choroby podílejí hostitelé klíšťat, drobní savci, mezi nimiž je tedy právě nejhojnější hraboš polní. A zkusme si tedy představit, že právě tento nejhojnější hraboš polní je prvním hostitelem vylíhlých larev klíštěte obecného, na němž se nasají a z jeho těla odpadávají právě na místech, kam s nimi tento hostitel doputoval. Třeba do nejbližšího okolí lidských sídel, do bezprostřední blízkosti obytné zóny a že tedy na těchto místech se malé larvičky přemění ve větší nymfy, které vyhledávají další již vyšší hostitele v podobě různých ptáků, psů, koček a jiných hospodářských zvířat, a také dětí a člověka. A domysleme, že počátek koloběhu vývoje a rozšiřování klíštěte obecného pokračuje dále s  problémem nákazy a možné infekce klíšťovou encefalitidou. A všichni ti, kteří hledají odpočinek či osvěžení v parcích jen potvrdí, že se nikdy před lety nesetkávali s případy, aby si přinesli z procházky přisáté klíště nebo je museli odstraňovat ze srsti svých miláčků - pejsků.

Rozšiřování hraboše polního v krajině, ať zemědělské nebo obydlené, nemá hranice. Pronikání hrabošů do lidských sídel, do zahrad, předzahrádek a do nejbližšího okolí sídlišť podporují podmínky zatravněných ploch, ladem ležících a neošetřených a zaplevelených pozemků. A právě na takových místech bude třeba nezbytné z hygienického hlediska hraboše polního ošetřovat.

Závěr

Chtěli jsme ukázat, že problém hraboše polního, jeho kontrola a možnosti jeho likvidace není jen problémem čistě zemědělským. Jeho význam přesahuje rámec hospodářský a přesunuje se do krajiny a její údržby a svým významem zdravotnickým se posunuje do sféry epidemiologické a komunální hygieny.

Hraboš polní stále aktuální nejen pro zemědělce

Okraje pozemků jako „refugia“ pro hraboše polního
V parcích se mohou vyskytovat kolonie hraboše polního - spasená tráva

Související články

Včasná a kvalitní ochrana řepky proti stonkovým krytonoscům

19. 04. 2017 Mgr. Zdeněk Vošlajer; Bayer Škůdci Zobrazeno 68x

Problémy s ochranou proti stonkovým krytonoscům na řepce a možnosti řešení

28. 03. 2017 Prof. RNDr. Ing. František Kocourek, CSc. a kol. Škůdci Zobrazeno 609x

Dvojitý zásah

21. 03. 2017 Ing. Vladimír Sys; Sumi Agro Czech Škůdci Zobrazeno 98x

Sonido - vygumujte škůdce z kukuřice

09. 03. 2017 Ing. Jana Doubková, Ph.D.; Bayer s.r.o. Škůdci Zobrazeno 231x

Vzpřímenka chmelová - škůdce chmele nebo hostitel parazitoidů?

11. 01. 2017 Ing. Kamil Holý, Ph.D.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., Praha-Ruzyně Škůdci Zobrazeno 338x

Další články v kategorii Škůdci

DuPont CZ s.r.o.
Sumi Agro s.r.o.
AG NOVACHEM s.r.o.
DuPont CZ s.r.o.

Kalendář akcí

Prohlédnout vše

Upozornění

Veškeré údaje uvedené na webu www.agromanual.cz jsou pouze informativní, při použití přípravků se řiďte etiketou přípravku.

detail