Chemap Agro s.r.o.

Hraboš polní stále aktuální nejen pro zemědělce

06. 04. 2017 Ing. Milan Zapletal, CSc., Ing. Dagmar Obdržálková; Česká společnost rostlinolékařská, z. s., Brno Škůdci Zobrazeno 5009x

Hraboš polní (Microtus arvalis) patří mezi nejškodlivější organizmy polních plodin. Jeho škodlivost je téměř každoroční, ale největší škody působí především v letech gradačních, kdy se zvyšuje jeho početnost na pozemcích většiny polních plodin, a také v ovocných sadech a vinohradech.

Agronutrition

Snad právě proto přetrvává zájem o informace o vývoji jeho populací, o prognózu výskytu i o možnosti řešení v každém roce. Připomeňme si však, že hraboš polní je nejenom nejrozšířenější a nejhojnější hlodavec jako škůdce v zemědělství, ale také nejrizikovější druh pro člověka a životní prostředí.

Situace v Evropě a u nás

V posledních letech je u nás a ve střední Evropě situace velmi aktuální. Velká část Slovenska byla postižena přemnožením hraboše polního v letech 2013 a 2014. Především lokálně v okolí Trnavy a v přilehlém území a v dalších částech Slovenska zvýšené stavy přetrvávaly i v roce 2015 a 2016. Podobnou situaci zaznamenávali v Maďarsku v roce 2015 a hlavně počátkem roku 2016 a současně se zvýšené stavy projevovaly i v nížinných zemědělsky významných oblastech Rakouska i na některých lokalitách na jihu Německa.

I v České republice se početní stavy téměř ve všech krajích pohybují v posledních dvou letech na hranici středního stavu a postupně bylo třeba ošetřovat. Zvýšené stavy hraboše polního se přičítají mírným zimám a časnému nástupu jara. Ale je možné, že se na této mimořádné situaci podílí celkový průběh počasí a hlavně zvýšené sucho. V každém případě to však signalizuje nutnost vyšší pozornosti, která by měla být hraboši polnímu věnována.

Chování hraboše polního

Zkušenosti z minulých let ukazují, že hraboš polní se nesmí podcenit v rozhodujících údobích vegetačního roku. I zimní období je pro jeho pozorování důležité. Pro zimní přežívání jsou pro hraboše polního rozhodující ozimé plodiny, ozimé obilniny a řepka a dále travnaté pozemky, zvláště jejich okraje, které jsou bohaté na plevele, rovněž příkopy podél cest a travnaté polní cesty, meze a stráně s křovinami, tedy místa, která nazýváme „refugia“. Jsou to místa, kde sice hraboš nezpůsobuje většinou žádné škody, ale slouží k jeho přežívání v krajině, odkud se přesídluje na okolní pozemky. Jejich více méně utajený způsob života zde uniká většinou pozornosti hospodařících zemědělců. V těchto místech také člověk proti hraboši polnímu nezasahuje a predátoři hraboše nestačí likvidovat.

Hraboši v zimním období mění formy sídlišť i etologii (chování). Soustřeďují se do společných - „rodinných nor“, s omezeným počtem východů. Vycházejí sice za potravou na povrch, ale v přerostlých porostech řepky jim porost poskytuje dostatečný kryt před predátory. Až později, kdy se v okolí nor objevují spasené plochy porostů, je zjišťována jejich zjevná přítomnost. Během zimního období také výskyt hrabošů prozrazují myšilovní dravci - káně lesní, káně rousná a poštolka obecná - posedáváním na stromech, na okrajových sloupcích vinohradů, v místech, kde vyčkávají hraboší kořist. Během zimního období, právě podle příznaků a přítomnosti predátorů, můžeme podpořit úlohu dravců umístěním berliček do krajiny.

Okraje pozemků jako „refugia“ pro hraboše polního
Okraje pozemků jako „refugia“ pro hraboše polního

V parcích se mohou vyskytovat kolonie hraboše polního - spasená tráva
V parcích se mohou vyskytovat kolonie hraboše polního - spasená tráva

Monitoring a problémy ochrany

Předjaří nebo časné jaro jsou rozhodující pro zjištění stavu. Zemědělci musí pamatovat na to, aby známou metodikou provedli základní monitoring výskytu hraboše polního na rozhodujících pozemcích a podle jeho výsledku a zjištění početnosti hraboše zahájili ošetření. Jakékoliv vyčkávání s ošetřením, případně otálení, jak se populace budou vyvíjet a zvyšovat, je většinou k neprospěchu. Často se zdá, že ošetření může být předčasné a že se tím zvyšují náklady na chemickou ochranu, ale někdy týdenní nebo měsíční zdržení či opomenutí zvýší riziko poškození plodiny.

S ošetřováním hraboše polního budou nečekané problémy. Tak jako jsme svědky diskuzí o používání některých přípravků na ochranu rostlin, jejichž platnost použití skončila nebo nebyla prodloužena, tak se to samé v plné míře bude projevovat i v možnostech ošetřování hraboše polního.

Připomeňme si, že již v posledních dvou letech došlo k omezení při aplikaci některých chemických přípravků. Byla zúžena možnost aplikace přípravku Lanirat Micro po problémech s úhyny necílových organizmů.

Postupné omezení se dostalo do technologie aplikace přípravku Stutox. Byla pozměněna aplikace z volného rozhozu na vkládání do nor nebo do jedových staniček a postupně bylo změněno povolení z celoročního, trvalého povolení na omezené a kontrolované nepřesahující 120 dnů. Rozsah použití byl sice zachován pro obilniny, olejniny a jeteloviny, ale stejný rozsah použití byl určen i pro lesní porosty a lesní školky se stejně volenou aplikací. Tímto zásahem byly porušeny všechny přednosti přípravku Stutox jak z hlediska jeho ekologické vhodnosti, tak z hlediska zemědělce přijatelnou technologií aplikace. I když lze očekávat, že správní úřad (ÚKZÚZ) s příchodem jara opětně vyhoví žádosti distributora a výrobce o omezené a kontrolované použití pro jarní období, může tomu být jen omezeně pro profesionální uživatele k řešení jen nejnaléhavějších případů silných výskytů, avšak bez náležitého úspěchu. Nemůže být totiž využito všech předností, jež přípravek Stutox pro ošetření poskytuje.

V seznamu a nabídce přípravků, které mohou být použity pro ošetření proti hraboši polnímu zůstávají sice přípravky Polytanol a Delicia Gastoxin, ale jejich použití je v praxi neproveditelné.

Metodika stanovení početnosti hraboše polního

Na příslušné ploše se provedou 4 průchody, při nichž zjišťujeme všechny užívané východy z nor. Každý průchod by měl mít délku 100 m a šířku 2,5 m. Délka každého průchodu odpovídá přibližně 140 krokům. Zapisujeme si počty užívaných nor. Průchody provedeme tak, že dva procházejí úhlopříčně plochou, dva probíhají rovnoběžně s okrajem plochy, a to asi 10 m od jejího okraje či sousedství s jinou plodinou.

Užívané nory jsou ty, které mají u svého ústí čerstvý výhrabek hlíny, čerstvý trus hraboše a často od ní vybíhá cestička, v ústí leží čerstvě nakousaná zelená potrava nebo porost plodiny v okolí nory je okousán. Vchod do nory je uhlazený, bez pavučin či mechu.

Výsledné počty užívaných nor ze 4 průchodů sečteme a násobíme 10. Každý průchod při dané délce 100 m a šířce 2,5 m představuje plochu 250 m čtverečních. Při 4 průchodech je to 1000 m2 a násobek 10 představuje počet užívaných nor na 1 hektar.

Podle výsledků průzkumu odpovídají počty užívaných nor na jaře těmto stavům početnosti:

  • početnost slabá: 10–40 nor/ha,
  • početnost střední: 50–200 nor/ha,
  • početnost vysoká: 210 a více nor/ha,

Pro ošetřování je považován práh škodlivosti při zjištění 50 užívaných nor na ha v jarním období, v letním období od 200 užívaných nor a v podzimním období při zjištění více než 400 nor na ha.

(Metodická příručka integrované ochrany rostlin proti chorobám, škůdcům a plevelům, 2013)

Rizikový hraboš polní

Ošetření zemědělských pozemků je jen částí problému, které kalamitní výskyt hraboše polního přináší. Nedávno v časopisu Rostlinolékař doc. Suchomel z Mendelovy univerzity v Brně označil hraboše polního za klíčový druh české a evropské krajiny. Tím poukázal na významný fakt, jak málo je medializována skutečnost, že hraboš polní má značný význam epidemiologický a epizootologický.

Kromě specifických nemocí se u něj vyskytuje celá řada onemocnění přenosných na domácí a hospodářská zvířata a člověka, tzv. zoonózy. Řada z těchto onemocnění má charakter přírodní ohniskovosti a hraboš polní je jedním z nejvýznamnějších rezervoárových živočichů. Přemnožení populací hraboše polního umožňuje jednak namnožení vektorů onemocnění (ektoparazitů), a také urychluje intenzivní koloběh původce onemocnění. V podmínkách Střední Evropy byly u hraboše polního zjištěny tyto zoonózy: tularémie původce Francisella tularensis), leptospiróza (např. Leptospira grippotyphosa) a v posledním období stále významnější klíšťová encefalitida (u hraboše polního zjištěna klíšťata Ixodes ricinus v 6,1 % pozitivní), borelióza (Borrelia burgdorferi), toxoplasmóza (Toxoplasma gondii), Q horečka (Coxiella burnetii), hantaviróza (hemoragická horečka), alveokokóza (Echinococcus multilocularis - hraboš polní je mezihostitelem této tasemnice, hraboš polní je potenciálním rezervoárem spirochét společně s dalšími drobnými hlodavci.

Veřejnosti se sice dostávají informace o úloze klíšťat rodu Ixodes, vyskytujících se v podmínkách střední Evropy a nebezpečí z nákazy klíšťovou encefalitidou, někdy i s naivním návodem, jak se před ní chránit. Ale nikdo z novinářů nenapíše, že významnou měrou se na rozšiřování této nebezpečné choroby podílejí hostitelé klíšťat, drobní savci, mezi nimiž je tedy právě nejhojnější hraboš polní. A zkusme si tedy představit, že právě tento nejhojnější hraboš polní je prvním hostitelem vylíhlých larev klíštěte obecného, na němž se nasají a z jeho těla odpadávají právě na místech, kam s nimi tento hostitel doputoval. Třeba do nejbližšího okolí lidských sídel, do bezprostřední blízkosti obytné zóny a že tedy na těchto místech se malé larvičky přemění ve větší nymfy, které vyhledávají další již vyšší hostitele v podobě různých ptáků, psů, koček a jiných hospodářských zvířat, a také dětí a člověka. A domysleme, že počátek koloběhu vývoje a rozšiřování klíštěte obecného pokračuje dále s  problémem nákazy a možné infekce klíšťovou encefalitidou. A všichni ti, kteří hledají odpočinek či osvěžení v parcích jen potvrdí, že se nikdy před lety nesetkávali s případy, aby si přinesli z procházky přisáté klíště nebo je museli odstraňovat ze srsti svých miláčků - pejsků.

Rozšiřování hraboše polního v krajině, ať zemědělské nebo obydlené, nemá hranice. Pronikání hrabošů do lidských sídel, do zahrad, předzahrádek a do nejbližšího okolí sídlišť podporují podmínky zatravněných ploch, ladem ležících a neošetřených a zaplevelených pozemků. A právě na takových místech bude třeba nezbytné z hygienického hlediska hraboše polního ošetřovat.

Závěr

Chtěli jsme ukázat, že problém hraboše polního, jeho kontrola a možnosti jeho likvidace není jen problémem čistě zemědělským. Jeho význam přesahuje rámec hospodářský a přesunuje se do krajiny a její údržby a svým významem zdravotnickým se posunuje do sféry epidemiologické a komunální hygieny.

Hraboš polní stále aktuální nejen pro zemědělce

Okraje pozemků jako „refugia“ pro hraboše polního
V parcích se mohou vyskytovat kolonie hraboše polního - spasená tráva

Související články

Bázlivec kukuřičný v roce 2016 a doporučená ochrana

26. 06. 2017 Ing. Pavel Kolařík, Ing. Karla Kolaříková, Doc. Ing. Jiří Rotrekl, CSc.; Zemědělský výzkum, spol. s r.o., Troubsko Škůdci Zobrazeno 342x

Jak na ochranu proti makovicovým škůdcům v roce 2017

13. 06. 2017 Ing. Pavel Kolařík, Doc. Ing. Jiří Rotrekl, CSc., Ing. Karla Kolaříková; Zemědělský výzkum, spol. s r.o., Troubsko Škůdci Zobrazeno 261x

Škůdci řepy a jejich regulace

25. 05. 2017 Ing. Pavel Tóth, Ph.D., Mgr. Petr Daňa, Jiří Rošlapil, Olga Machalová; Zemědělská zkušební stanice Kujavy, s. r. o. Škůdci Zobrazeno 483x

Problémy s rezistencí u škůdců řepky

18. 05. 2017 Ing. Marek Seidenglanz a kol. Škůdci Zobrazeno 445x

Vliv žíru a početnosti krytonosce kořenového na poškození máku setého v nejranějších fázích jeho vývoje

16. 05. 2017 Doc. Ing. Jiří Rotrekl, CSc., Ing. Pavel Kolařík; Zemědělský výzkum spol. s r.o. Troubsko Škůdci Zobrazeno 423x

Další články v kategorii Škůdci

detail