Chemap Agro s.r.o.

Hraboš polní zůstává pro zemědělce škůdcem vyžadující pozornost

02. 03. 2016 Ing. Milan Zapletal, CSc., Ing. Dagmar Obdržálková; Česká společnost rostlinolékařská, Brno Škůdci Zobrazeno 1117x

Hraboš polní (Microtus arvalis) je nejen nejhojnějším, ale také nejškodlivějším druhem drobných savců v zemědělství. Jeho škodlivost je téměř každoroční, ale nejvyšší škody působí především v letech gradačních, kdy se zvětšuje početnost jeho výskytu na pozemcích většiny plodin. Tyto situace jsou zemědělcům dobře známy, a proto přetrvává zájem o informace o vývoji jeho stavů, o prognózu výskytu i o možnosti řešení.

Agronutrition

V posledních letech je to ve Střední Evropě velmi aktuální. Velká část Slovenska byla postižena přemnožením hraboše polního v letech 2013 a 2014, především lokálně v okolí Trnavy a přilehlého území a zvýšené stavy tam přetrvávaly i v roce 2015. Zvýšené stavy zaznamenávají v Maďarsku, dále v nížinných, zemědělsky významných oblastech Rakouska i na jihu a na některých lokalitách Spolkové republiky Německo. A u nás v České republice se početní stavy téměř ve všech krajích pohybují v posledních dvou letech na hranici středního i vysokého stavu a postupně bylo třeba ošetřovat. Zvýšené stavy výskytu hraboše polního se přičítají vlivu mírných zim a časného jara. Ale je možné, že se na této mimořádnosti podílí celkový průběh počasí a hlavně zvýšené sucho. V každém případě to však signalizuje zvýšenou pozornost, kterou musí zemědělci problematice hraboše polního věnovat.

Které nezbytné kroky proto musí zemědělci udělat? A v čem spočívá zvýšená pozornost hraboši polnímu?

Zkušenosti z minulých ukázaly, že hraboš se nesmí v rozhodujících údobích vegetačního roku, kdy zemědělec musí pamatovat na to, aby běžnou metodikou provedl základní monitoring výskytu hraboše polního na rozhodujících pozemcích. A podle výsledku monitoringu a zjištění početnosti zahájil při náznacích středního výskytu ohniskové ošetření. Jakékoliv vyčkávání a otálení s ošetřením, případně vyčkávání, jak se populace budou vyvíjet a zvyšovat, je většinou k neprospěchu věci. Často se zdá, že ošetření může být předčasné, a že se tím zvyšují náklady na chemickou ochranu, ale někdy dvouměsíční zdržení či jeho opomenutí způsobí poškození plodiny. Někdy toto riziko poškození vyvolává i nemožnost provést ošetření (trvalé období dešťů, pracovní špička, sklizeň apod.).

Monitoring provádíme zásadně:

- na počátku jara, někdy již v předjaří, které je důležité před nástupem rozvoje populací hraboše;
- v době sklizně pícnin, kdy se projevují zvýšené stavy po nástupu rozvoje populací a kdy musíme zasáhnout výrazným způsobem v případě potřeby;
- po ukončení žní, a nebo po zasetí ozimých plodin a jejich vzejití, abychom ochránili nové osevy ozimých obilnin a řepky před poškozením, které se většinou v zimním období náležitě zvyšuje.

To jsou tři hlavní období, která musíme z hlediska výskytu hraboše polního mít pod kontrolou, a kdy je stanovení potřeby ošetření nejdůležitější. Jinak však se doporučuje provést pochůzku po porostu vždy, když se ukazují některé známky zvyšující se početnosti, např. zvyšování počtu zřetelných nor, poškození porostu, zvýšená aktivita predátorů na některém pozemku, nebo když se ukazuje aktivita hrabošů v podobě přeběhů aktivních kusů přes den. Takové ukazatele signalizují zvýšenou aktivitu a tu musíme jednoduchou metodou monitoringu zaznamenat. Metodika byla popsána v loňském Agromanuálu č. 2 a také v Metodické příručce integrované ochrany rostlin proti chorobám, škůdcům a plevelům.

Metodika stanovení početnosti hraboše polního (Metodická příručka integrované ochrany rostlin proti chorobám, škůdcům a plevelům, 2013)

Na příslušné ploše se provedou 4 průchody, při nichž zjišťujeme všechny užívané východy z nor. Každý průchod by měl mít délku 100 m a šířku 2,5 m. Délka každého průchodu odpovídá přibližně 140 krokům. Zapisujeme si počty užívaných nor. Průchody provedeme tak, že dva procházejí úhlopříčně plochou, dva probíhají rovnoběžně s okrajem plochy, a to asi 10 m od jejího okraje či sousedství s jinou plodinou.

Užívané nory jsou ty, které mají u svého ústí čerstvý výhrabek hlíny, čerstvý trus hraboše a často od ní vybíhá cestička, v ústí leží čerstvě nakousaná zelená potrava nebo porost plodiny v okolí nory je okousán. Vchod do nory je uhlazený, bez pavučin či mechu.

Výsledné počty užívaných nor ze 4 průchodů sečteme a násobíme 10. Každý průchod při dané délce 100 m a šířce 2,5 m představuje plochu 250 m čtverečních. Při 4 průchodech je to 1000 m2 a násobek 10 představuje počet užívaných nor na 1 hektar.

Podle výsledků průzkumu odpovídají počty užívaných nor na jaře těmto stavům početnosti:

  • početnost slabá: 10–40 nor/ha,
  • početnost střední: 50–200 nor/ha,
  • početnost vysoká: 210 a více nor/ha.

Pro ošetřování je považován práh škodlivosti při zjištění 50 užívaných nor na ha v jarním období, v letním období od 200 užívaných nor a v podzimním období při zjištění více než 400 nor na ha.

Kontrola výskytu a početnosti hraboše polního v refugiích, tedy v místech, kde se v zemědělské krajině hraboš polní nerušeně soustřeďuje a přežívá a odkud si šíří na zemědělsky obdělávané pozemky.

Hraboš polní, jak bylo již konstatováno, je v zemědělsky obdělávané krajině nejpočetnějším a nejrozšířenějším druhem drobných savců. Samozřejmě, že nejpříhodnější podmínky k životu nachází v zemědělských plodinách - ozimých obilninách, řepce, pícninách, luskovinách, v porostech trvalých trav, v dočasně zatravněných pozemcích nebo na pastvinách, v sadech a ve vinicích buď úplně, nebo pásově zatravněných. To jsou v krajině nejčastější místa jeho výskytu.

Ale příhodné podmínky nachází také na pozemcích nezemědělských, neobdělávaných, v zatravněných okrajích polních cest, v okolí a bezprostřední blízkosti vodotečí, potoků, struh, různých příkopů, ve stráních křovin a na polních remízcích a také na okrajích lesů. V posledních letech dokonce z podél lesních cest proniká i do hloubi lesů, kde osidluje paseky nebo vytěžené lesní úseky a stává se tak škůdcem výsadby lesních stromků nebo mladých lesních porostů, kde navíc bujný vegetační kryt lesních plevelů jej dokonale ochraňuje před predátory a ztěžuje zásahy proti němu. Všechna tato místa nazývaná „refugia“ jsou místem přežívání hraboše polního v krajině, odkud se přesídluje na okolní pozemky. Jejich více méně utajený způsob života uniká většinou pozornosti zemědělců. Na těchto místech také člověk proti hraboši polnímu nezasahuje a predátoři hraboše nestačí likvidovat, protože vedou málo zřetelný způsob života. Právě predátoři však někdy na něj upozorní svým posedáváním, vyčkáváním u nor, nebo nálezem vývržků na přítomnost hrabošů. A to také někdy může být pro zemědělce impulzem k tomu, aby tato místa přiléhající k jeho pozemku, kde dochází k zasídlování hrabošem, včas ohniskově jednorázově ošetřil. Poněvadž se ošetřuje granulovaným přípravkem, není problém s ošetřením i nejbližšího okolí vody.

Okraj pozemku vhodný pro přežívání hrabošů
Okraj pozemku vhodný pro přežívání hrabošů

V pásu okolo železniční tratě hraboši mohou přežívat
V pásu okolo železniční tratě hraboši mohou přežívat

Metody podpory a ochrany predátorů v boji proti hraboši polnímu v systému integrované ochrany rostlin

Popsaná místa soustředění hrabošů tzv. refugia v krajině jsou většinou místa, která unikají pozornosti zemědělců. Jsou však významná v tom směru, že i v době chemického zásahu zůstávají tato místa nedotčená. Hraboši polní se v těchto místech uchytí v krajině a nerušeně zde přežijí někdy i nepříznivé období. Většinou v těchto místech i skrytě pod sněhovým příkrovem dokáží přežít zimní období. V těchto místech je většinou dostatečný travní porost a dostatek plevelných rostlin a co zvláště, také nadbytek semen plevelů kaloricky významných v potravě hrabošů. Jen v některých letech na jaře po sejití sněhu se odkryje množství nor a podsněžných výhrabků hlíny, a tak se ukáže utajený zimní způsob života hrabošů. Někdy právě soustředění predátorů na těchto místech ukazuje na místa koncentrace hrabošů v krajině. Bylo by proto dobré této vlastnosti predátorů využít ku prospěchu zemědělců. Doporučují to různí ekologičtí aktivisté, praktiční ornitologové, myslivci i zájemci o přírodu.

Problém biologického boje proti škodlivým organizmům se stále aktuálně vrací v různých podobách při řešení praktické ochrany proti některým škůdcům. Jmenovitě a konkrétně proti hraboši polnímu, téměř pravidelně při řešení jeho gradačních problémů. Zdá se tedy, že by bylo možné využít přítomnosti predátorů v náš prospěch a jejich podporou dosáhnout snižování populace hraboše polního na místech, která jinak zůstávají chemickou ochranou nedotčena. Podpora predátorů je většinou nenáročná. Sestává z rozmísťování podpůrných systémů - instalace berliček - dřevěných stojek pro predátory na místech, kde chceme soustředit jejich přítomnost a využít jejich činnosti. Podpůrné stojky - berličky či vyvýšená téčka slouží k odpočinku predátorů, k jejich orientaci po terénu a často ke konzumování úlovků. Proto pod berličkami nacházíme vývržky od káňat a sov. Berličky umísťujeme po obvodu pozemků, na travnaté cesty, v blízkosti křovinatých strání, na rozmezí pozemků, ale i na volné plochy travnatých pozemků. Příprava berliček, jejichž výroba pro každý zemědělský podnik nemůže být problémem, je jednoduchá. Velikost a výšku berliček zvolíme podle místních možností. Instalace se provádí z vlečky traktoru zatloukáním na místech, kde případné umístění na okraji pozemku, při polní cestě nebude bránit kultivačním zásahům.

Berlička slouží dravcům při lovu hrabošů
Berlička slouží dravcům při lovu hrabošů

Závěr

Článek chce upozornit na nezbytnost soustředěné pozornosti zemědělců na problém hraboše polního nejen jako škůdce v zemědělství, ale i na širší nebezpečí, které tento nejhojnější hlodavec v krajině může způsobovat.

Pokusili jsme se ukázat pro zemědělce méně známé skutečnosti o přežívání populací hraboše polního, která by se měla také dostat pod kontrolu.

A také jsou možnosti využití predátorů v systémech integrované ochrany rostlin pro praktické a úspěšné snižování početnosti hraboše v údobí jeho přežívání.

Okraj pozemku vhodný pro přežívání hrabošů
V pásu okolo železniční tratě hraboši mohou přežívat
Berlička slouží dravcům při lovu hrabošů
Berlička slouží dravcům při lovu hrabošů

Související články

Škůdci řepy a jejich regulace

25. 05. 2017 Ing. Pavel Tóth, Ph.D., Mgr. Petr Daňa, Jiří Rošlapil, Olga Machalová; Zemědělská zkušební stanice Kujavy, s. r. o. Škůdci Zobrazeno 174x

Problémy s rezistencí u škůdců řepky

18. 05. 2017 Ing. Marek Seidenglanz a kol. Škůdci Zobrazeno 271x

Vliv žíru a početnosti krytonosce kořenového na poškození máku setého v nejranějších fázích jeho vývoje

16. 05. 2017 Doc. Ing. Jiří Rotrekl, CSc., Ing. Pavel Kolařík; Zemědělský výzkum spol. s r.o. Troubsko Škůdci Zobrazeno 244x

Nové možnosti řešení ochrany vzcházejících porostů víceletých pícnin před listopasi

14. 05. 2017 Ing. Pavel Kolařík, Doc. Ing. Jiří Rotrekl, CSc., Ing. Karla Kolaříková; Zemědělský výzkum, spol. s r.o., Troubsko Škůdci Zobrazeno 218x

Prognóza jarních výskytů mšic

08. 05. 2017 Ing. Svatopluk Rychlý; Ústřední kontrolní a zkušební ústav Opava Škůdci Zobrazeno 202x

Další články v kategorii Škůdci

detail