Karanténní dřepčíci u brambor

24. 08. 2017 Ing. Petr Kroutil, Ph.D.; Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Praha Škůdci Zobrazeno 3653x

Od roku 2004 bylo v Portugalsku pozorováno neobvyklé povrchové poškození hlíz bramboru, ale až v roce 2008 se zjistilo, že původcem tohoto poškození jsou larvy v Evropě nepůvodního druhu dřepčíka rodu Epitrix. Ze zpracované analýzy rizika vyplynulo, že některé z druhů tohoto rodu pocházející ze Severní Ameriky by se mohly při rozšíření v členských zemích sdružených v Evropské a středozemní organizaci pro ochranu rostlin (EPPO) stát vážnými škůdci bramboru. Na základě tohoto zjištění se v EU začala připravovat mimořádná fytosanitární opatření k zabránění šíření těchto druhů.

Poškození hlízy bramboru způsobené larvami dřepčíka rodu Epitrix (C. Boavida, Portugalsko)

V roce 2012 Evropská komise vydala prováděcí rozhodnutí Komise 2012/270/EU o mimořádných opatřeních proti zavlékání dřepčíků Epitrix cucumeris (Harris), Epitrix similaris (Gentner), Epitrix subcrinita (Lec.) a Epitrix tuberis (Gentner) do EU a jejich rozšiřování na území EU. K zavedení těchto opatření v ČR vydala v témže roce tehdejší Státní rostlinolékařská správa nařízení o mimořádných rostlinolékařských opatřeních k ochraně proti zavlékání a rozšiřování těchto dřepčíků. Postupně se ukázalo, že je možné upravit některé z nařízených požadavků. V roce 2014 proto bylo vydáno prováděcí rozhodnutí Komise 2014/679/EU, kterým se změnilo prováděcí rozhodnutí 2012/270/EU, a Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ), se kterým se mezitím Státní rostlinolékařská správa sloučila, vydal nová mimořádná rostlinolékařská opatření proti zavlékání a rozšiřování těchto dřepčíků na území ČR.

V roce 2015 M. J. Orlova-Bienkowskaja odhalila, že škodlivý organizmus identifikovaný jako Epitrix similaris byl identifikován nesprávně a že jde o nový druh, který byl nazván Epitrix papa. Bylo také potvrzeno, že výskyt dřepčíka Epitrix similaris na území Unie nebyl nikdy zjištěn.

Aktuálně platná legislativa

Na základě posledně uvedeného zjištění a dalších zkušeností z regulace výskytu dřepčíků v místech jejich rozšíření přijala Evropská komise dne 10. 8. 2016 prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2016/1359, kterým se změnilo prováděcí rozhodnutí 2012/270/EU. ÚKZÚZ v návaznosti na to vydal dne 19. 10. 2016 nařízení ÚKZÚZ o mimořádných rostlinolékařských opatřeních k ochraně proti zavlékání a rozšiřování dřepčíků Epitrix cucumeris, Epitrix papa, Epitrix subcrinita a Epitrix tuberis, č.j. ÚKZÚZ 101306/2016, které reflektuje změny provedené v příslušném prováděcím rozhodnutí Komise.

Podle tohoto nařízení ÚKZÚZ se při dovozní rostlinolékařské kontrole hlíz bramboru, dovážených ze třetích zemí, kde se vyskytují dřepčíci (ať už jeden nebo více uvedených druhů), kontroluje i výskyt těchto dřepčíků. Tyto hlízy nesmí být napadeny dřepčíky a musí splňovat další požadavky. Hlízy musí být opatřeny rostlinolékařským osvědčením, které potvrzuje, že hlízy bramboru byly pěstovány v oblasti prosté dřepčíků, nebo že hlízy bramboru byly omyté nebo okartáčované tak, aby zbytkový podíl zeminy nebyl větší než 0,1 % nebo byly ošetřeny rovnocennou metodou s cílem odstranit dřepčíky. Rostlinolékařské osvědčení musí dále obsahovat informace o tom, že hlízy byly v rámci úředního šetření provedeného bezprostředně před vývozem shledány prostými dřepčíků a veškerých příznaků jimi způsobených a neobsahují více než 0,1 % zeminy a že obalový materiál, ve kterém jsou hlízy bramboru dováženy, je čistý.

Hlízy bramboru pocházející z vymezených území v EU mohou být přemísťovány z těchto území do nevymezených území pouze s přiloženým rostlinolékařským pasem, a pokud byly pěstovány v registrovaném místě produkce nebo registrovaným producentem nebo byly přemístěny z registrovaného skladu či expedičního střediska, a pokud splňují stejné požadavky na očištění hlíz a čistotu obalového materiálu jako požadavky stanovené pro hlízy dovážené ze třetích zemí. Hlízy bramboru pocházející z vymezeného území v EU mohou být přemísťovány mimo toto území do balícího zařízení, které k tomu bylo schváleno odpovědným úředním subjektem a které vede po dobu jednoho roku od doby přemístění hlíz záznamy o těchto hlízách. V tomto zařízení mohou být hlízy skladovány při splnění výše uvedené podmínky registrace, a pokud byly vypěstovány na polích podrobených ve vhodných termínech insekticidnímu ošetření proti dřepčíkům, úředním kontrolám bez výskytu dřepčíků, pokud producent předem oznámil odpovědnému úřednímu subjektu svůj záměr přemístit hlízy a datum zamýšleného přemístění. Hlízy musí být převáženy do balícího zařízení v uzavřených dopravních prostředcích nebo v uzavřených a čistých obalech zamezujících šíření dřepčíků a musí být opatřeny dokladem udávajícím jejich původ a místo určení a musí být bezprostředně po přemístění do balícího zařízení omyty nebo okartáčovány tak, jak bylo zmíněno výše. Všechna vozidla a obaly, které byly použity k přepravě hlíz bramboru pocházejících z vymezeného území v EU před omytím nebo okartáčováním těchto hlíz, musí být vhodným způsobem dekontaminovány a očištěny dříve než jsou přemístěny mimo vymezené území a než opustí balící zařízení. Stroje používané k nakládání s těmito hlízami v balícím zařízení musí být po každém použití vhodným způsobem dekontaminovány a očištěny. Odpadní zemina nebo jiný odpadní materiál musí být zlikvidovány takovým způsobem, který zajistí, že se dřepčíci nebudou moci usídlit nebo šířit mimo vymezené území.

Hlízy bramboru dovezené do EU ze třetích zemí, kde se vyskytují dřepčíci, mohou být přemísťovány v EU pouze s přiloženým rostlinolékařským pasem.

Při zjištění výskytu dřepčíků v České republice vymezí ÚKZÚZ území, ve kterém se provádějí mimořádná rostlinolékařská opatření. Při přesném vymezení hranic zamořené zóny (území s potvrzeným výskytem dřepčíků) a nárazníkové zóny (území o šířce nejméně 500 metrů za hranicí zamořené zóny) vychází ÚKZÚZ z uznávaných vědeckých zásad, přičemž zohlední biologii dřepčíků, stupeň napadení, rozmístění porostů bramboru a dalších hostitelských rostlin dřepčíků v daném území, záznamy o usídlení dřepčíků a schopnost dřepčíků šířit se přirozeným způsobem. Pokud se výskyt dřepčíků potvrdí mimo zamořenou zónu, hranice zamořené i nárazníkové zóny se patřičným způsobem přezkoumají a změní. Jestliže ve vymezeném území nezjistí ÚKZÚZ při pravidelných každoročních úředních průzkumech výskyt dřepčíků po dobu dvou let, potvrdí, že se dřepčíci v tomto území již nevyskytují a že toto území přestává být vymezeným. Ve vymezeném území nařídí ÚKZÚZ mimořádná rostlinolékařská opatření, která zahrnují alespoň opatření vedoucí k rychlé eradikaci nebo izolaci dřepčíků, včetně ošetření a dezinsekce, jakož i zákaz pěstování hostitelských rostlin, bude-li to nezbytné, dále dozor nad přemísťováním hlíz bramboru z vymezeného území a intenzivní monitorování výskytu dřepčíků prostřednictvím úředních kontrol.

Nařízení ÚKZÚZ je dostupné na webových stránkách ÚKZÚZ v části Ochrana proti škodlivým organizmům > Vnitřní trh EU a fytosanitární informace > Fytosanitární opatření.

Každý, kdo zjistí výskyt nebo má důvodné podezření z výskytu dřepčíků, je povinen podle § 9 zákona č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, toto zjištění nebo důvodné podezření bezodkladně ohlásit ÚKZÚZ.

Popis, příznaky napadení a biologie dřepčíků

Brouci jsou 1,5–2 mm velcí, obvykle tmavě zbarvení až černí, v případě druhu E. subcrinita červenavě až tmavě hnědí. Tělo je oválné, z bočního pohledu více nebo méně vypouklé, na štítu a krovkách chloupkované. Oči jsou poměrně velké. Nitkovitá tykadla jsou složená z jedenácti článků. Tečkování krovek je uspořádáno do rýžek, mezirýží jsou poměrně úzká. Vajíčka jsou drobná, bělavá, eliptická. 5 mm velké larvy jsou štíhlé, válcovité, bělavé, se třemi páry krátkých hrudních končetin a hnědou hlavou.

Druhy dřepčíků rodu Epitrix, které škodí na bramboru, se obecně vyvíjejí na rostlinách z čeledi lilkovitých, kromě bramboru například na rajčeti, lilku, tabáku, paprice, kustovnici a na některých lilkovitých plevelech, jako je rulík zlomocný, lilek černý nebo blín černý. Larvy, kukly a přezimující dospělci (brouci) se vyskytují v půdě, aktivní brouci se živí na nadzemních částech rostlin.

K úživnému žíru dospělců dochází přednostně na lilkovitých rostlinách, ale i na řadě rostlin z dalších čeledí. Při úživném žíru vyžírají brouci drobné, oválné otvory o průměru většinou do 1,5 mm (listy jsou jakoby prostřílené broky) a mohou se nacházet na všech nadzemních částech rostlin nebo na povrchu půdy. Poškození nadzemních částí rostlin bramboru žírem dospělců ale nemá velký hospodářský význam.

Larvy žijí v kořenovém systému hostitelských rostlin, u bramboru pak svým žírem poškozují vzhled hlíz (viz obrázek). U E. cucumeris pronikají larvy do hlíz příležitostně a zanechávají rozpraskané stopy nebo malé chodbičky vyplněné korkovitým pletivem. Larvy E. papa a E. tuberis jsou škodlivější, vytvářejí na povrchu hlíz dlouhé klikaté korkovité žlábky a malé bradavičky. Požerky E. tuberis dosahují do hloubky 1 cm dužiny hlízy, zatímco u ostatních druhů nepronikají obvykle pod 0,5 cm, přesto jsou hlubší požerky viditelné i po oloupání hlízy.

Požerky všech druhů pak usnadňují následné napadení hlíz bakteriálními a houbovými patogeny, poškozené hlízy jsou navíc jako konzumní brambory neprodejné a možnost jejich použití je omezena pouze pro průmyslové zpracování nebo ke krmným účelům.

E. tuberis vytváří obvykle dvě generace ročně, ale v některých oblastech Severní Ameriky má tři generace. Přezimující brouci vylézají z půdy od května do začátku července. Při vyhledávání hostitelských rostlin mohou přeletovat na poměrně velké vzdálenosti. Vývoj druhé generace probíhá o něco pomaleji než vývoj první generace. Vylíhlí brouci druhé (popřípadě třetí) generace tráví diapauzu v půdě, především na okrajích polí, kde se pěstovaly brambory.

E. cucumeris má pouze jednu generaci ročně. Brouci, na rozdíl od E. tuberis, nelétají. Vývoj probíhá obdobně jako u E. tuberis, dospělci po vylíhnutí opouštějí půdu a do přezimování se živí na listech. Přezimují v půdě nebo pod zbytky vegetace.

Fotografie vývojových stadií dřepčíků rodu Epitrix a příznaků poškození bramboru, která způsobují, lze nalézt např. na webových stránkách EPPO na adrese www.gd.eppo.int/taxon/EPIXTU/photos nebo na webových stránkách Insect Images na adrese www.insectimages.org/index.cfm

Šíření dřepčíků

Hlavním způsobem, jakým se mohou dřepčíci rodu Epitrix šířit, je mezinárodní obchod se sadbovými i nesadbovými bramborami, dodávanými ze zemí, kde se dřepčíci vyskytují. Vliv na šíření má mimo jiné i objem ulpělé zeminy na hlízách, v níž se mohou nacházet vývojová stadia dřepčíků, a tím zvyšovat riziko přenosu těchto škůdců. Za méně závažnou možnost šíření na velké vzdálenosti je považováno přirozené šíření škůdců v regionu EPPO, i když rychlost jejich rozšíření v Portugalsku naznačuje, že i tato cesta má svůj význam.

Průzkum a výskyty dřepčíků v ČR

V České republice se začal provádět úřední detekční průzkum výskytu dřepčíků rodu Epitrix na bramboru v roce 2011. Průzkum se provádí jednak v porostech bramboru vizuální prohlídkou rostlin, jednak ve skladech a v místech prodeje vizuální prohlídkou hlíz, se zaměřením na dodávky brambor z rizikových zemí, zejména z Portugalska a Španělska. Při prohlídce v porostech se sledují příznaky žíru dospělců dřepčíků na listech, při zjištění podezřelých příznaků se prohlížejí i hlízy u rostlin s těmito příznaky a u rostlin v jejich okolí. Dřepčíci se sledují také v rámci soustavné rostlinolékařské kontroly v porostech sadbových, příp. i nesadbových brambor. Soustavná rostlinolékařská kontrola se provádí prioritně přímo v porostech bramboru, popřípadě u sklizených hlíz ve skladech.

V roce 2016 prohlédli inspektoři ÚKZÚZ 608 porostů a 54 partií hlíz sadbových brambor a 420 porostů a 539 partií hlíz nesadbových brambor tuzemské produkce. Dále inspektoři prohlédli 196 partií hlíz bramboru pocházejících z ostatních členských států EU a ze třetích zemí (Egypt, Izrael, Maroko). Výskyty dřepčíků nebo škody na hlízách však nebyly zjištěny ani v roce 2016, ani v předchozích letech.

Výskyty dřepčíků v ostatních státech EU

Výskyty dřepčíků rodu Epitrix na území EU jsou potvrzeny v Portugalsku a ve Španělsku. V obou státech byla vymezena území, ve kterých se provádějí příslušná opatření proti dřepčíkům vyplývající z výše uvedené legislativy EU.

V Portugalsku se jedná o vyjmenované územní jednotky v oblastech Norte (severní část Portugalska), Centro (střední část Portugalska), Lisboa e Vale do Tejo (oblast Lisabonu a údolí Teja) a celé autonomní území Azorské ostrovy.

Ve Španělsku se jedná o vyjmenované obce v autonomních oblastech Andalucía, Asturias a Galicia. Průběžně aktualizovaný seznam vymezených území s výskytem regulovaných druhů dřepčíků rodu Epitrix na území EU je dostupný spolu s platným nařízením ÚKZÚZ ve výše uvedené části webových stránek ÚKZÚZ.

Ve Velké Británii byly zachyceno několik dodávek brambor ze Španělska, ve kterých se vyskytovaly hlízy s příznaky poškození dřepčíky nebo mrtvé larvy dřepčíků.