BASF
BASF
BASF

AGRA

Kohoutci - škůdci obilnin

19. 05. 2011 Ing. Jan Kazda, CSc.; Česká zemědělská univerzita v Praze Škůdci Zobrazeno 21796x

Patrně nejnápadnějšími škůdci v zelených porostech obilí jsou drobní brouci kohoutek černý Oulema melanopus a kohoutek modrý Oulema galleciana. Oba druhy jsou zařazeni v zoologickém systému do čeledi mandelinkovitých (Chrysomelidae).

Varistar

Kohoutci se hromadně vyskytují u pozdních výsevů obilnin a rostlin s opožděným vývojem, a také porosty jařin hraničící s ozimy jsou silněji ohroženy.

Žír larev kohoutků
Žír larev kohoutků
 

 

Popis

Dospělci kohoutka černého bývají 5–6 mm velcí, modrozelení, zřídka černí. Krovky, štít, stehna a holeně jsou oranžovočervené, hlava a chodidla černé. Vajíčka jsou asi 1 mm dlouhá, jantarově žlutá.

Dospělci kohoutka modrého jsou o něco menší, 4–5 mm dlouzí, modří až modrozelení. Larvy obou druhů si jsou podobné, na konci vývoje až 5 mm dlouhé. Tělo mají silně klenuté s malými končetinami. Žlutavé tělo je pokryto černavým slizovitým povlakem výkalů a rozžvýkaných listů , který při dotyku silně zeleně znečišťuje ruce nebo oděv.

Dospělec kohoutka modrého

Dospělec kohoutka modrého

 
Pářící se dospělci kohoutka černého

Pářící se dospělci kohoutka černého

 

Hostitelské rostliny

Oba druhy se vyskytují na mnoha druzích kulturních i plevelných trav. Z hospodářsky významných plodin poškozují především pšenici a ječmen. Kohoutek černý může významněji poškozovat i oves. Větší poškození nezpůsobují na žitě, triticale a kukuřici. Na těchto plodinách pravděpodobně neprobíhá celý vývoj a škody způsobuje pouze žír dospělců.

Bionomie

Brouci přilétají koncem dubna až začátkem května ze svých zimovišť v půdě nebo pod zbytky rostlin. Po úživném žíru na travách se stěhují v první dekádě května do polí s obilím, kde na listech vyžírají podlouhlé otvory. Požerky od brouků nejsou obvykle významné, protože vícekrát mění místo žíru a postupně od okrajů se šíří do celého porostu. Po páření kladou samičky od poloviny května svá oválná leskle žlutá vajíčka jednotlivě nebo v krátkých řadách na horní stranu nejvýše postavených listů. Dávají přednost hustým porostům a rostlinám s velkými listy. Začátek, objem a délka snůšky závisí především na teplotě. Od prahové teploty 9 °C začíná snůška, přičemž se zvyšující se teplotou se zvyšuje i počet vajíček Samičky obvykle nakladou během svého života maximálně 200 vajíček. Podle průběhu počasí se larvy líhnou po 7–14 dnech. Nadprůměrně teplé a suché jarní a letní počasí podporuje rozmnožování škůdce.

Po 8–10 dnech se líhnou larvy, které vyžírají zejména u jarního ječmene a pšenice proužkovitá okénka - především na praporcovém listu. Každá larva zničí 2,5–3,5 cm2 listové plochy, což u pšenice odpovídá asi 10 % plochy praporcového listu. Ječmen reaguje na napadení kohoutky mnohem citlivěji než pšenice. Poškození by se mohlo zaměnit za žír slimáčků, které trochu připomíná. Vývoj larev trvá asi 14 dní. Čtvrté, poslední larvální stadium je nejškodlivější a způsobuje asi 75 % požerků z celkového množství během celého vývoje larvy, proto dochází k závažnému poškození porostu velmi rychle - během několika dnů.

Larvy kohoutka černého se kuklí v půdě. Odvrhují svůj slizovitý obal, slézají po stéble do půdy, kde v hloubce 2–5 cm zůstávají asi 14 dní v klidu a poté se v hliněné kolébce kuklí. Po dalších 14 dnech se líhnou dospělci.

Larvy kohoutka modrého se kuklí v kokonu ze ztvrdlé pěny na listech, stéblech nebo klasech. Po měsíci se líhnou dospělci.

Kukla kohoutka modrého je tak při nízkých teplotách a silných srážkách ohrožena více než kukla kohoutka černého ukrytá v půdě.

Vylíhlí brouci se až do podzimního ochlazení živí především na travách a přezimují v trávě, pod odumřelou kůrou, v trhlinách zdí apod. Zimují tedy většinou mimo ornou půdu.

V našich podmínkách mají tedy oba druhy jednu generaci do roka. V posledních letech bývá hojnější kohoutek černý.

Larva kohoutka s typickým slizovitým povlakem

Larva kohoutka s typickým slizovitým povlakem

 
Kokon larvy kohoutka modrého

Kokon larvy kohoutka modrého

 

Přirození nepřátelé

Vajíčka i larvy kohoutků mají mnoho přirozených nepřátel – slunéčka, drabčíky, střevlíky, zlatoočka či dravé ploštice. Larvy mohou být parazitovány blanokřídlými parazitoidy nebo napadány entomopatogenními houbami. Přirození nepřátelé však většinou nesnižují hospodářskou škodlivost kohoutků.

Hospodářský význam

Škodlivý výskyt bývá zjištěn v několikaletých cyklech. U kohoutků způsobují významné škody larvy, zejména vyšších vývojových stupňů. Škodlivost dospělců nebývá významná a ošetření proti dospělcům se nedoporučuje. Jařiny jsou citlivější než ozimy. Ječmen je citlivější než pšenice.

Kohoutci se hromadně vyskytují u pozdních výsevů a rostlin s opožděným vývojem, a také porosty jařin hraničící s ozimy jsou silněji ohroženy. Poškozování larvami může u pšenice trvat až do konce mléčné zralosti. Silněji napadené rostliny špatně metají a mají tendenci předčasně dozrávat. Důsledkem mimořádně včasného výskytu může být i zkrácení stébel.

Plošný škodlivý výskyt však bývá v České republice zaznamenán zřídka. V posledních letech je výskyt obou druhů relativně nízký a způsobené škody jsou pouze lokální a hospodářsky málo významné. Naposledy způsobovaly larvy rozsáhlé škody na slabých porostech pšenice a ječmene v suchém a horkém jaru 2003. Míra poškození rostlin v té době byla mnohdy tak velká, že ohniska napadení na poli měla již zdálky bílý odstín, jak se leskly silně poškozené listy.

Integrovaná ochrana

V zapojených porostech nepřehnojených dusíkem bývá škodlivost nižší. Rovněž se uvádí vyšší polní odolnost u úzkolistých odrůd a u odrůd s vysokým počtem trichomů na listech. Některé odrůdy mají i vyšší schopnost tolerance poškození. Uvedených odrůdových vlastností se však prakticky nevyužívá a v charakteristice odrůd uvedené údaje nenajdete.

Podle našich zkušeností potlačuje výskyt kohoutků, zejména larev nižších vývojových stadií aplikace hnojiva DAM.

Monitorování výskytu škůdce

Výskyt dospělců v porostu je možno sledovat smýkáním v období od konce dubna do poloviny května. Předpoklad škodlivého výskytu bývá při zjištěném výskytu více než 70 brouků obou druhů na 100 smyků.

Náročnějším způsobem je monitorovat výskyt vajíček na 100 odnožích a ošetření se provede při průměrném výskytu 0,6 a více vajíček u pšenice i ječmene. V případě vysoké ceny u potravinářské pšenice či sladovnického ječmene je možno snížit kritické číslo i na 0,3 vajíčka průměrně na 100 odnoží.

Ošetření se provádí jednorázově, v okamžiku, kdy se v porostu zjistí minimálně 50 % vylíhlých larev ze zjištěných vajíček.

Larva bez slizovitého povlaku

Larva bez slizovitého povlaku

 
Vajíčka kohoutka černého

Vajíčka kohoutka černého

 

Chemická ochrana

Podle stavu k 1. 2. 2011 máme k dispozici velký výběr registrovaných přípravků. V seznamu přípravků převládají pyretroidy, kde je nebezpečí nižšího účinku zejména při aplikaci při vyšších teplotách nad 23 °C a kratší reziduální účinek. To však při správně zvoleném termínu aplikace nemusí snižovat účinnost proti kohoutkům.

Povoleno aplikovat je např.: Alfamethrin, Alimethrin 10 EM, Cyperkill 25 EC, Cyper 10 EM, Decis Mega, Karate Zeon, Fury 10 EW, Vaztak 10 EC, Rapid, Talstar, Trebon 10 EC, Bulldock 25 EC. Mohou se však použít i čisté organofosfáty s delším reziduálním působením než pyretroidy: Perfekthion, Dursban 480 EC, Bi-58 EC Neu. Registrovány jsou i účinné kombinované přípravky: Nurelle D - organofosfát + pyretroid, Proteus 110 OD - neonikotinoid + pyretroid. Kromě uvedených přípravků je registrována i řada souběžných dovozů.

Rezistence obou druhů kohoutků k insekticidům nebyla dosud na našem území zjištěna a účinnost při dodržení zásad správné aplikace bývá vysoká.

Uvedené přípravky mají vedlejší účinek v obilninách i na mšice, obaleče, bejlomorky či plodomorky. Organofosfáty a neonikotinoidy hubí i třásněnky.



Další informace naleznete v časopise Agromanuál 5/2011

Související články

Biologická ochrana proti třásněnkám ve skleníku

04. 03. 2024 Ing. Václav Psota, Ph.D.; Farma Bezdínek s.r.o. Škůdci Zobrazeno 441x

Užitečné organizmy (50): Mšicomaři (V)

19. 02. 2024 Ing. Kamil Holý, Ph.D.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., Praha-Ruzyně Škůdci Zobrazeno 433x

Užitečné organizmy (49): Mšicomaři (IV)

29. 01. 2024 Ing. Kamil Holý, Ph.D.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., Praha-Ruzyně Škůdci Zobrazeno 404x

Uplatňování systému integrované ochrany rostlin v souvislosti se změnou legislativy (53): Regulace reziduí pesticidů v zelenině a v ovoci VII. - Rezidua insekticidů v brukvovité zelenině

22. 01. 2024 Ing. Tereza Horská, Ph.D., Prof. Ing. RNDr. František Kocourek, CSc.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Praha-Ruzyně Škůdci Zobrazeno 607x

Nálety mšic do sacích pastí Johnson-Taylor v roce 2023

18. 01. 2024 Ing. David Fryč; Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, Opava Škůdci Zobrazeno 388x

Další články v kategorii Škůdci

detail