Křísek polní – nebezpečný přenašeč viróz obilnin

05. 08. 2011 Ing. Jakub Beránek, Ph.D., Státní rostlinolékařská správa Brno Škůdci Zobrazeno 13315x

Kvůli schopnostem přenášet virus zakrslosti pšenice - Wheat dwarf virus (WDV) je křísek polní právem řazen mezi závažné škůdce obilnin, kde působí škody především na ozimé pšenici. Jeho význam je o to větší, že se, jako jeden z našich nejhojnějších druhů křísků a široký polyfág lipnicovitých rostlin (Poaceae), běžně vyskytuje na nejrůznějších zatravněných místech po celém území naší republiky. Obývá nekosené i kosené louky, travnaté cesty, meze, úhory a ruderály, z nichž se pak šíří do okolí. Najdeme jej rovněž v travnatých podrostech trvalých produkčních ploch, jako jsou ovocné sady, vinice či chmelnice, ale i např. v řepništích či jinde.

 Popis a bionomie

Křísek polní je špinavě nažloutlý až žlutě či šedě hnědavý, drobný křís s trojúhelníkovitou hlavou, dosahující velikosti kolem 3,5–4,5 mm. Bělavé žilky předních křídel jsou v různé míře hnědě až černě nerovnoměrně lemované. Díky tomuto rámování jednotlivých políček působí někteří jedinci až zdobeným dojmem. Nymfy jsou tvarem podobné dospělcům, avšak nemají vyvinuta křídla a pohlavní orgány. Jejich zbarvení je buď žlutavě nebo tmavě hnědé. Jednotlivé vývojové stupně, tzv. instary se od sebe liší především velikostí. Poslední instar má zřetelně vyvinuty pochvy křídel. Křísi patří ke hmyzu s proměnou nedokonalou, a tak stadium kukly chybí.

Nymfy první generace se objevují zhruba v polovině května - v teplých letech již koncem dubna. Chladné počasí v brzkém létě však působí negativně na jejich vývoj, a tak tato časně letní generace nebývá zpravidla příliš početná, a nepředstavuje tak pro porosty obilnin vážnou hrozbu. Dospělci této generace se objevují počátkem června a zdržují se spíše na ruderálech, odkud se však částečně šíří do obilných porostů. Sedm dní po přeměně nymf v dospělce jsou samičky již schopny klást první vajíčka další generace. Jedna samička vyklade 25–175 vajíček. Převážná část nymf druhé generace se líhne ještě před sklizní obilnin. Jejich vývoj při teplotách 18–26 °C trvá 26–34 dní. Na strništích se tak nachází jak nymfy, tak dospělci, kteří odtud přelétají na bohatší okolní vegetaci, jako jsou zarostlé příkopy, travnaté polní cesty či jiné travnaté plochy, ale i obilní výdroly, kde křísek dosahuje svého populačního maxima. Po vzejití ozimů nalétává křísek zpět na produkční plochy, které jsou nejnáchylnější do fáze třetího listu. Kvůli možnosti přenosu WDV může svým intenzivním sáním na mladých šťavnatých rostlinách následně působit vážné škody. Délka života dospělců je dosti proměnlivá, může trvat jen několik dní, ale i 6 týdnů; v některých případech dokonce i 8–10 týdnů.

Křísku polnímu vyhovuje teplé a suché počasí, v našich podmínkách vytváří 2–3 generace v roce, přičemž třetí generace bývá zpravidla jen částečná. Teplé podzimní počasí prodlužuje dobu kladení vajíček, čímž podporuje rozvoj populace v dalším roce. Dospělci a nymfy přežívají v porostech ozimých obilnin do prvních mrazů; letální jsou dvoudenní teploty pod 5 °C. Přezimujícím stadiem jsou vajíčka.

Dospělec kříska polního

Nymfa kříska polního

Škodlivost

Křísek polní je dosud jediný známý přenašeč WDV. Přenos viru začíná sáním napadené rostliny, odkud se po průchodu trávicím traktem kříska dostává do jeho slinných žláz. Po přeletu kříska a jeho následovném sání na dalších rostlinách dochází k infekci těchto rostlin slinami obsahujícími virus. Virus se do těla kříska dostává již po pětiminutovém sání infikované rostliny, avšak k přenosu viru na zdravou rostlinu musí doba sání na této rostlině trvat alespoň čtvrt hodiny. Preinfekční doba viru u křísků bývá obvykle 1–4 dny. Doba trvání možného přenosu viru infikovaným křískem je až 50 dnů - tedy v podstatě po celý život většiny jedinců. Virus přenáší nejen dospělci ale i nymfy, ty však, nemajíce vyvinuty křídla, přenáší virus jen lokálně. Virus není přenosný z rodičů na potomstvo ani mechanicky či osivem.

Poněvadž silně napadené porosty virem zakrslosti pšenice jsou zakrslé a vůbec nevymetají, může křísek polní přenosem WDV nepřímo způsobit vážné výnosové ztráty.

Při silném napadení ozimů, uvádí se 30–50 %, je vhodné, z důvodu snížení rizika šíření viróz v dalším roce, porosty zaorat a osít náhradní, pro kříska nehostitelskou plodinou.

K primárnímu přenosu, který je z hlediska průběhu infekce a vývoje choroby velice důležitý, dochází již na podzim do vzešlých ozimů, k sekundárnímu přenosu dochází na jaře po vylíhnutí nymf, nejprve v porostech ozimů, později také do blízkých jařin. Jarní infekce obilnin jsou však škodlivé jen zřídka a nemívají zpravidla takový hospodářský význam.

Monitoring

Sledování dospělců kříska polního se provádí na podzim a na jaře. Je-li teplota nižší než 10 °C, aktivita křísků klesá. Monitoring proto není dobré provádět v chladných dnech, nýbrž při teplotě alespoň 12–15 °C. Nejvhodnější pro tyto účely jsou pozdní odpoledne se slunným a bezvětrným počasím.

První pozorování probíhá na vzešlých výdrolech. Nevyskytují-li se výdroly, je nutné sledovat stav kříska v jeho dalších rezervoárech, tj. travnatých cestách a mezích v blízkosti budoucích ozimů. Vysoká abundance křísů je patrna již při pouhé chůzi porostem neboť vyplašení jedinci v hojném počtu odskakují.

Další pozorování je nutné provést na vzešlých ozimech, přednostně v blízkosti ploch s pěstovanými ozimy v loňském roce. Kontroly je dobré provádět až do prvních mrazů. Poslední sledování se provádí na ozimech počátkem června následujícího roku, kdy je již většina nymf přeměněna v dospělce. Zdatnější pěstitelé mohou provádět monitoring již v druhé polovině května, ale determinace nymf je mnohem náročnější. Přehled křísů žijících v obilninách a jejich základní rozdíly byly publikovány v časopise Rostlinolékař 6/2007.

Vlastní monitoring probíhá smýkáním rostlin entomologickým smýkadlem. Smýkání se zpravidla provádí na řidších prosvětlených místech porostů obilnin a výdrolů, vždy v 10 smycích na 10 různých místech porostu. U ozimů se preferují širší okraje ze strany, kde byly ozimy v předchozím roce. Vzhledem k tomu, že vzešlé ozimy jsou rostliny relativně malé a rám smýkací sítě se pohybuje těsně nad půdním povrchem, je v tomto případě praktičtější použít rám trojúhelníkového tvaru.

Přítomnost kříska v porostech je možné sledovat i pomocí žlutých, popř. průhledných misek, umístěných asi 30 m od okraje porostu, které zachytí migraci křísků i v chladnějším počasí, kdy je smýkání neúčinné.

Vzešlé rostliny ozimé pšenice - nejrizikovější období pro infikování WDV

Ochrana

Při ochraně porostů obilnin proti křísku polnímu, respektive následné virové zakrslosti pšenice je nutné provádět některá preventivní opatření.

Prvním z nich je prostorové uspořádání porostů, které by vedlo k jejich dostatečné izolační vzdálenosti v jednotlivých letech. Využití této možnosti není však, vzhledem k vysokému, až 50% zastoupení obilnin v osevních postupech, v současné době příliš reálné.

Vzhledem k tomu, že nejsnadněji dochází k namnožení a proinfikování křísků virem na vzešlých výdrolech, je další možností jak snížit nežádoucí migraci tohoto vektora včasná likvidace jím vyhledávaných výdrolů podmítkou a orbou.

V oblastech se suchým průběhem zimy je rovněž možné oddálit dobu setí do chladnějšího období, které snižuje aktivitu a migrační schopnosti křísků. Díky dlouhotrvajícím teplým podzimům v posledních letech však pozbývá pozdní výsev ozimů výraznějšího účinku. U pozdních výsevů existuje navíc riziko nestihnutí osetí potřebné výměry před příchodem nevhodných podmínek pro setí. Pozdní výsev je vhodný zejména u ozimé pšenice, avšak problematický je u ozimého ječmene a tritikale, kdy po pozdním výsevu klesá výrazně jejich výnos.

Svou roli v neposlední řadě hraje i volba pěstovaných odrůd. A to nejen z hlediska potravní atraktivity pro kříska polního, ale i svou rozdílnou citlivostí k napadení WDV.

Posledním preventivním opatřením, vhodným pro lokality s opakujícím se výskytem virových zakrslostí je insekticidní moření osiva. To sice může, díky usmrcení dospělců, významně snížit šíření WDV, avšak na rozdíl od použití pozdějších postřiků neumožňuje předem odhadnout reálnou potřebu tohoto zásahu na dobu po vzejití porostu.

V případě významného výskytu kříska polního a nebezpečí šíření WDV je možné, nejlépe ve fázi tří až čtyř pravých listů, aplikovat vhodný insekticid. Přehled aktuálně povolených přípravků na ochranu rostlin proti křísku polnímu, případně dalším savým škůdcům na obilninách lze nalézt na internetových stránkách SRS: http://www.eagri.cz/public/app/eagriapp/POR/. Ošetření se doporučuje při výskytu 3–5 jedinců kříska polního na 100 smyků v ozimých porostech a 10 jedinců na 100 smyků v jeho rezervoárech, tj. výdrolech, travnatých mezích či jinde, a to však současně při škodlivém výskytu viru na lokalitě v předchozím období nebo při výskytu virózního výdrolu či dalších potenciálních hostitelských rostlin.

Virová zakrslost pšenice na ozimé pšenici - postupné odumírání silně napadených, zakrslých rostlin; situace na jaře po podzimní infekci