Chemap Agro s.r.o.

Krytonosci, bejlomorka, dřepčík olejkový, blýskáček a škody na řepce v roce 2016 i v letech minulých

21. 09. 2016 Ing. Antonín Šandera; Rudka Škůdci Zobrazeno 1211x

Také po letošní sezoně je zřejmé, že si škůdci a choroby řepky zasluhují pozornost a také vyvolávají nutnost vyhodnotit vztahy, které vedou k opakovanému selhávání ochrany, ke gradacím škůdců i meziročním překvapením. Vyhodnocení výskytů chorob a škůdců v provozu ukazuje na odlišné závěry nežli jsou doporučení z kruhů praxi více či méně odtržených, a to od výrobních firem přes pěstitelské svazy až po výzkumné ústavy.

Agronutrition

Silný výskyt dřepčíka olejkového, Benešovsko 2009
Silný výskyt dřepčíka olejkového, Benešovsko 2009

Příčiny škod způsobených škůdci a chorobami na řepce

1. Příliš přeceněný vliv zákazu moření neonikotinoidy na výskyt škůdců.

2. Chybný přístup k prognóze výskytu u stonkových krytonosců, zejména řepkového, včetně opakovaného selhání zjednodušených modelů křivek škodlivosti.

3. Podcenění první vlny výskytu bejlomorky kapustové a následně chybný přístup k její regulaci, včetně použití neregistrovaných postupů.

4. Podcenění vlivu vysokého podílu řepky v osevním postupu včetně dalších hostitelů houbových chorob řepky.

5. Podcenění infekčního tlaku hlízenky v osevním postupu.

6. Chybné interpretace některých poškození rostlin řepky.

Vliv zákazu moření neonikotinoidy

Silné škody na řepce po dřepčíku olejkovém byly pozorovány již kolem roku 2010 se silnou gradací v roce 2012 (Benešovsko, podniky s vysokým podílem řepky v osevním postupu, viz dále). Likvidovány byly porosty přímo žírem dospělců i ve fázi 5 listů až do úrovně 30–50 % plochy takto napadených porostů řepky. Napadení larvami přetrvávalo do jarního období, dalším škodám zabránil relativně nižší infekční tlak chorob. Škody po dřepčíku olejkovém byly maskovány škodami po mrazech v březnu a květnu, kdy došlo ke mrazové sterilizaci vrcholových meristémů a řepka kvetla dlouho a nerovnoměrně. Faktem je, že ještě tomto období bylo stále používáno moření řepky neonikotinoidy.

V současnosti v provozu velmi slabě zabírají neonikotinidy na dřepčíka olejkového, lepší je účinnost pyretroidů a směsných přípravků. Samotné organofosfáty fungují velmi špatně. Dřepčík olejkový tedy škodí výrazně již 6 let. Jeho populace jsou v praxi jen špatně řešitelné neonikotinoidy i organofosfáty, populace vykazují nižší citlivost až rezistenci.

Porovnání ročníků po zákazu insekticidních mořidel u dřepčíka olejkového

V roce 2014 byl silný nálet dospělců koncem srpna s masivní škodlivostí dospělců na vzcházející řepce spolu s housenicemi pilatky. Likvidovány byly porosty řepky již na podzim.

roce 2015 proběhl nálet dospělců na konci září. Škodlivost dospělců byla menší, ale byl pozorován razantní nárůst škodlivosti larev, které přetrvávaly do jarní vegetace. Ke kladení vajíček docházelo i v listopadu a pokračovalo i dále do předjaří následujícího roku.

Jarní insekticidní ochrana proti stonkovým krytonoscům

Charakteristickým rysem ročníku 2014 byl silný tlak poradenských služeb na omezení ochrany proti stonkovým krytonoscům s odkazem na:

- údajné slabé plošné výskyty samiček;

- asynchronní nálet obou pohlaví;

- obecně malý výskyt brouků v Mörickeho miskách.

Vyhodnocení výskytu larev ve stoncích bylo podceněno, ale vzhledem k současně nízkému tlaku chorob, zejména hlízenky, byly škody maskovány.

Pracovníci z provozu již řadu let upozorňují na nespolehlivost sledování krytonosců prostřednictvím misek se žlutou barvou. V praxi je ověřeno, že nálet a nástup škodlivosti byl v roce 2015 i 2016 již kolem Velikonoc.

V roce 2015 ošetření v úterý po Velikonočním pondělí vedlo k masivnímu napadení krytonoscem řepkovým. Účinnost ochrany v dalších dnech již zcela selhávala. K vykladení samiček totiž stačí jen několik hodin teplého počasí v průběhu dne. V roce 2015 docházelo k masivnímu kladení mezi dešťovými až sněhovými přeháňkami 3–5 dnů před Velikonocemi (Břeclavsko, Brněnsko, Polabí).

roce 2016 se situace se opakovala. Kladení samiček probíhalo už v době, kdy prognostické modely založené na Mörickeho miskách, SET, zjednodušených křivkách škodlivosti atd. vůbec neindikovala potřebu ošetření! Některé porosty řepky byly napadeny také larvami dřepčíka olejkového, a to z kladení vajíček v průběhu mírné zimy a v předjaří.

Jamky v listech řepky, stopy po úživném žíru krytonosce
Jamky v listech řepky, stopy po úživném žíru krytonosce

Stonkoví krytonosci a hlízenka obecná

Jestliže v roce 2015 byl tlak chorob malý a efekt fungicidního ošetření poměrně nízký, v roce 2016 nastal na přelomu dubna a května - prognostickými modely opomíjený - tlak hlízenky obecné! Výskyty apothecií v porostech byly masivní.

Spolu s poškozením řepky larvami krytonosce řepkového (částečně i dřepčíka olejkového) na úrovní 90–100 % u chybně ošetřených porostů proti těmto škůdcům a opožďovaným ošetřením proti hlízence uprostřed a zejména na konci konec květu, je výsledkem v době zpracování příspěvku (5. 6. 2016) řada porostů řepky napadena hlízenkou na úrovni kolem 25–60 %.

Příčiny výskytu nouzově dozrávajících porostů řepky:

- opožděné aplikace insekticidů proti stonkovým krytonoscům a silné poškození porostů je vstupní bránou pro choroby;

- silný tlak hlízenky na začátku květu řepky;

- opožděné aplikace fungicidů i proti hlízence obecné;

- napadení řepky larvami dřepčíka v návaznosti na jeho opožděné kladení v konci podzimu a v průběhu teplé zimy;

- avšak mrazového pukání řepek mělo minoritní vliv na výskyt chorob;

- často zmiňovaná primární infekce řepky je většinou pouhou záměnou, kdy příčinou poškození nižších internodií rostlin je působení larev dřepčíka olejkového;

Skutečné primární infekce je minimum. K silné primární infekci dochází tam, kde je řepky včetně hrachu, máku aj. nad 25–30 % plochy v osevním postupu. Tam je silný vliv vysokého podílu řepky v osevním postupu, přičemž důležitým faktorem je reálný podíl řepky v něm. Tedy na pozemcích, kde řepka reálně rotuje. Je-li plocha řepky vztažena k celkové ploše orné půdy je její podíl mnohem nižší než ten faktický - pozemky, kde řepka skutečně rotuje, vykazují podíl 20–50 %. Napadení řepky hlízenkou navyšuje podíl dalších pěstovaných plodin - hostitelů této houby v osevním postupu, tj. máku, hrachu, luskovino-obilních směsek aj.

Doporučení:

- sledovat výskyty brouků - stonkových krytonosců - v porostech řepky a stop po úživném žíru v podobě jamek na listech, řapících, okének na nejmladších listech v listovém srdéčku, kde se brouci rádi zdržují za chladného počasí;

- sledovat vizuálně první slepé vpichy na rostlinách, zejména těsně pod vzrostným vrcholem po odstranění listů, od prvních vpichů do zásadního vykladení samiček však často uplyne doba jen v řádu hodin;

- v případě vysoké početnosti - 2 brouci na 10 rostlin - v porostech, a to i za proměnlivého počasí, je třeba ošetřovat (snaha o rozlišení pohlaví je v praktických podmínkách při časové náročnosti nepraktická a vede ke zpožďování ochrany, i když lze poměrně snadno detekovat rozmáčknutím brouků přítomnost vajíček ke kladení);

- ke kladení vajíček stačí několik teplých odpoledních hodin.

Jamky v listech řepky, stopy po úživném žíru krytonosce
Jamky v listech řepky, stopy po úživném žíru krytonosce

Apothecia hlízenky obecné
Apothecia hlízenky obecné

Primární infekce řepky hlízenkou obecnou
Primární infekce řepky hlízenkou obecnou

Výlezové otvory po dřepčíku olejkovém, místo vstupu houbové infekce
Výlezové otvory po dřepčíku olejkovém, místo vstupu houbové infekce

Bejlomorka, blýskáček a plíseň zelná

Ačkoliv praxe již řadu let upozorňuje na fakt, že jsou chybně interpretována poškození na šešulích, byl i rok 2016 charakteristický silným tlakem poradenských služeb na:

- vynechávání insekticidního ošetření proti bejlomorce;

- ošetřování proti bejlomorce aplikací nitrofenolátů, které údajně zásadně ztíží kladení vajíček;

- aplikace fungicidů proti „plísni zelné“.

Závěry z provozu: I v roce 2016 byl určitý nálet bejlomorky v počátku květu, i když vlivem chladu silně omezený. Tato generace poškodila spodní patra šešulí a navýšila početnost generace další, která již porosty po odkvětu poměrně výrazně poškodila. Po vynechávané ochraně insekticidy proti bejlomorce spolu s larvami blýskáčka došlo podle oblastí k masivnímu poškození vyšších pater šešulí. Typická je chybná interpretace výskytu lézí kolem středového nervu šešule, který není způsoben plísní zelnou, ale poškozením šešule larvami bejlomorky, řidčeji vlivem mrazu po odkvětu. Tyto škody jsou opakovaně mylně vydávány za poškození plísní zelnou, která na těchto porostech nebyla detekována.

Detekovány jsou však různé jiné houbové saprofytické organismy (Ascochyta, Fusarium aj.).

Výskyt takto poškozených šešulí je spojený s:

- vynechanou, nebo neúčinnou ochranu proti bejlomorce (to zejména);

- výskytem larev blýskáčka po vynechané ochraně proti bejlomorce;

- narůstajícím poškozením stonků výlezovými otvory po krytonosci šešulovém.

Pokusy v praxi jednoznačně vylučují jakoukoliv účinnost fungicidů na tento problém. Tam kde nebyla adekvátní ochrana proti škůdcům, a to i opožděná, tam je výskyt takovýchto poškození až dramatický se zásadním negativním vlivem na výnos.

Zcela absurdním se pak jeví doporučení prezentovaná na setkáních se zemědělci, kde jsou doporučovány aplikace insekticidů do dozrávajících porostů řepky před sklizní, dokonce na výdrol řepky s odkazem na snížení populace škůdců. Tato řešení nejenže jsou ex-post, navíc jsou jasným porušením legislativy i s rizikem pro zdravotní nezávadnost produkce.

Doporučení ke sledování bejlomorky:

- bejlomorka kapustová žluté misky téměř nenavštěvuje podobně jako krytonosci;

- sledování prvních výskytů imag bejlomorky je třeba provádět v porostech pšenice pěstované po řepce, nejlépe vizuálně, časně po ránu přímo v porostu, kdy imaga sedí na listech pšenice nebo na zemi, metoda je náročná na dobré oko avšak časně ráno na počátku květu řepky velmi zajímavá alternativa, kdy lze pozorovat velké množství bejlomorek (žluté misky umístěné v porostu pšenice jsou masivně navštěvovány imagy bejlomorky, patrně z důvodu absence přirozených řepkových atraktantů chemické povahy, tak samotné žluté barvy;

- důležité je sledovat stejně jako u krytonosců „pobytové“ stopy - zejména první vpichy s lepkavým exsudátem (rozdíl od rosy apod. je v tom, že exsudát „lepí“);

- nepodceňovat první nálet na počátku květu řepky, který potom výrazně navyšuje početnost druhé generace, která pak silně škodí;

- používat registrovaná a vlastní zkušeností prověřená řešení, nikoliv marketingově podbarvená doporučení, nepotvrzená v praxi.

Poškození řepky larvami blýskáčka, následně infekce saprofyty
Poškození řepky larvami blýskáčka, následně infekce saprofyty

Sledování bejlomorky v pšenici
Sledování bejlomorky v pšenici

Záchyt bejlomorek ve žluté misce umístěné v porostu pšenice, 2009
Záchyt bejlomorek ve žluté misce umístěné v porostu pšenice, 2009

Exsudát na šešuli po kladení bejlomorky, typická je lepkavost
Exsudát na šešuli po kladení bejlomorky, typická je lepkavost

Závěr

Z hlediska praxe se jeví vliv zákazu moření neonikotinoidy na výskyt škůdců jako nadhodnocený.

Zásadní vliv na silné napadení porostů s charakterem opětovné gradace, zejména krytonosce řepkového, má chybná prognóza a signalizace s důsledkem opožděné aplikace insekticidů. Následné silné napadení hlízenkou, fomou v roce 2015 bylo silně vázáno na škody po škůdcích takto chybně řešených.

Neexistuje problém s plísní zelnou, neboť se jedná většinou o poškození po škůdcích a následném napadení saprofytickými houbami.

Existují chyby v prognóze a signalizaci, kde je nutno změnit přístup a provádět vlastní vyhodnocení výskytu škůdců v porostu. Dochází k zásadním a opakovaným selháním metody SET a prognostických modelů založených na zjednodušených matematických modelech, které neodrážejí situaci v praxi.

V souvislosti s razantním navýšením škodlivosti houbových chorob v roce 2016 nelze než zopakovat známý fakt, že nejlevnějším fungicidem v řepce je správně aplikovaný insekticid. A dále že prevence je účinnější než následné řešení a to z pohledu reálného podílu řepky v osevním postupu.

Krytonosci, bejlomorka, dřepčík olejkový, blýskáček a škody na řepce v roce 2016 i v letech minulých

Silný výskyt dřepčíka olejkového, Benešovsko 2009
Silný výskyt dřepčíka olejkového, Benešovsko 2009
Prázdné vpichy i vpichy s vykladenými vajíčky krytonosce řepkového
Apothecia hlízenky obecné
Primární infekce řepky hlízenkou obecnou
Výlezové otvory po dřepčíku olejkovém, místo vstupu houbové infekce
Poškození řepky larvami blýskáčka, následně infekce saprofyty
Sledování bejlomorky v pšenici
Záchyt bejlomorek ve žluté misce umístěné v porostu pšenice, 2009
Exsudát na šešuli po kladení bejlomorky, typická je lepkavost

Související články

Bázlivec kukuřičný v roce 2016 a doporučená ochrana

26. 06. 2017 Ing. Pavel Kolařík, Ing. Karla Kolaříková, Doc. Ing. Jiří Rotrekl, CSc.; Zemědělský výzkum, spol. s r.o., Troubsko Škůdci Zobrazeno 351x

Jak na ochranu proti makovicovým škůdcům v roce 2017

13. 06. 2017 Ing. Pavel Kolařík, Doc. Ing. Jiří Rotrekl, CSc., Ing. Karla Kolaříková; Zemědělský výzkum, spol. s r.o., Troubsko Škůdci Zobrazeno 263x

Škůdci řepy a jejich regulace

25. 05. 2017 Ing. Pavel Tóth, Ph.D., Mgr. Petr Daňa, Jiří Rošlapil, Olga Machalová; Zemědělská zkušební stanice Kujavy, s. r. o. Škůdci Zobrazeno 486x

Problémy s rezistencí u škůdců řepky

18. 05. 2017 Ing. Marek Seidenglanz a kol. Škůdci Zobrazeno 446x

Vliv žíru a početnosti krytonosce kořenového na poškození máku setého v nejranějších fázích jeho vývoje

16. 05. 2017 Doc. Ing. Jiří Rotrekl, CSc., Ing. Pavel Kolařík; Zemědělský výzkum spol. s r.o. Troubsko Škůdci Zobrazeno 426x

Další články v kategorii Škůdci

detail