BASF
BASF
BASF

AGRA

Květilka zelná - vážný nebo nepodstatný škůdce řepky ozimé?

10. 09. 2016 Ing. Marek Seidenglanz, Ing. Vojtěch Hlavjenka, Ing. Jaroslav Šafář, Ph.D.; Agritec Plant Research s.r.o. Šumperk Škůdci Zobrazeno 4457x

Za klíčové škůdce řepky ozimé v Evropě jsou obvykle považovány tyto druhy: stonky poškozující krytonosci (krytonosec čtyřzubý a v některých zemích i krytonosec řepkový - případ ČR), blýskáček řepkový a bejlomorka kapustová. V oblastech s mírnými zimami je nebezpečným škůdcem dřepčík olejkový (u nás sezónní a lokální záležitost). Velkým problémem bývají každý rok na řadě míst pro vzcházející řepku slimáci a plzáci. Květilka zelná ve výčtech nejdůležitějších škůdců většinou chybí. Těžko říci, jestli se to bude měnit. Zvýšil se v posledních letech její význam jako škůdce, anebo se jí věnuje jen více pozornosti než dřív?

Varistar

Počet generací během roku

Květilka zelná (Delia radicum) je 5–7 mm dlouhá moucha (samice obr. 1a; samci jsou o něco menší než samice, obr. 1b). Má několik generací do roka (běžně zřejmě 3, nelze vyloučit, že výjimečně stihne i 4 generace).

Počátek letové aktivity první (jarní) generace nastává v závislosti na meteorologických podmínkách někdy v průběhu dubna (někdy až v květnu). Nárůst letové aktivity druhé (letní) generace nastává obvykle ve druhé polovině července. Ke zvýšení letové aktivity třetí (podzimní, obvykle poslední) generace dochází v období vzcházení či po vzejití řepky (konec srpna, první polovina září, tab. 1). K vrcholu letové aktivity dochází někdy v průběhu září. Z této podzimní generace pochází larvy, které poškozují kořeny řepky ozimé.

Tab. 1: Sumy efektivních teplot (SET) spojené s nástupem letové aktivity u první (jarní) a druhé (letní) generace květilky zelné (D. radicum).

Druh*

Nástup letové aktivity:

pravděpodobná SET ± SD#

Období v roce, měsíc

Květilka zelná

Delia radicum

u I. (jarní) generace

185,5 ± 31,8

první půle května

u lI. (letní) generace

836,0 ± 11,1

druhá půle července

u lII. (podzimní) generace

(údaj neznámý)

konec srpna, začátek září

Květilka kořenová

Delia platura

u I. (jarní) generace

156,3 ± 10,0

konec dubna, první půle května

u lI. (letní) generace

585,0 ± 44,3

konec června, počátek července

u lII. (podzimní) generace

(údaj neznámý)

srpen

Květilka všežravá

Delia florilega

u I. (jarní) generace

118,3 ± 41,6

druhá půle dubna, počátek května

u lI. (letní) generace

471,0 ± 79,5

červen

u lI. (podzimní) generace

(údaj neznámý)

srpen

Podle Košťála (1992) se efektivní teplota pro květilku počítá takto: ET = (denní T2m max. – denní T2m min. / 2) – 6 °C. Hodnoty ET se vyjadřují pro každý den od 1. února. Jejich součet tvoří SET. Do tabulky ještě doplněna období letové aktivity pro třetí (podzimní) generaci květilek (pro tuto generaci by bylo obtížné vyjádřit hodnotu SET).

Pozn.: * - Pro srovnání jsou do tabulky zaneseny experimentální hodnoty SET i pro další dva druhy známých škodlivých květilek: květilka kořenová květilka všežravá. Nelze vyloučit, že na podzim na řepkách škodí všechny tři druhy společně.

# - Hodnoty SET převzaty z publikace: Košťál V. (1992): Prediction of flight activity in free species of the genus Delia (Diptera: Anthomyiidae) by day-degree model. Acta Entomol. Bohemoslov. 89: 21-28.

Obr. 1a: Samice květilky zelné
Obr. 1a: Samice květilky zelné

Obr. 1b: Samec květilky zelné má výrazně větší oči než samice
Obr. 1b: Samec květilky zelné má výrazně větší oči než samice

Plodnost samic a disperze larev v půdě na poli

Ke kladení samičky podzimní generace přistupují hned po té, co se na polích objeví (3 dny od opuštění půdy, kde se vylíhly, jsou již schopné klást). S kladením je spojen určitý stále se opakující způsob chování. Toto chování je striktně účelové, jeho výsledkem je, že jsou vajíčka nakladena do míst, kde mají budoucí larvy největší šanci pro úspěšný vývoj.

Lze v něm rozlišit čtyři po sobě následující kroky: Nejprve zřejmě testují kvalitu hostitelské rostliny. Pohybují se více méně v kruzích na bázi stonku, hlavu směřují k zemi. Poté předvádí něco jako běh po zemi. Jedná se o relativně rychlý pohyb v přímém směru. Další fáze by se dala nazvat testování kvality podkladu (půdy, substrátu). Samičky se pohybují po povrchu půdy mezi rostlinami výrazně pomaleji, často mění směr a často se také zastavují. V těchto přestávkách vkládají kladélko (ovipositor) na několik sekund do prasklin v půdě, nekladou však. Poslední fází je samotné kladení. Samička je při něm někdy i přes dvě minuty zcela bez pohybu s kladélkem ponořeným do nějaké praskliny v půdě. Je zajímavé, že při samotném aktu kladení jsou samičky, jindy těžko polapitelné, velmi necitlivé na jakýkoliv rušivý podnět (nereagují dokonce ani na dotyk).

Samička naklade do jednoho místa 1–2 vajíčka (zjistilo se, že čas na nakladení jednoho vajíčka je téměř konstantní: 1 min a 3 sec). Pak se přesune kousek dál a naklade další 1–2 vajíčka. To se může opakovat ještě několikrát a tak výsledkem jednoho průzkumu rostliny a jejího okolí může být v závislosti na jejich kvalitě (z hlediska samičky) 3–17 vajíček nakladených v bezprostřední blízkosti rostliny (samičky zcela výjimečně kladou vajíčka přímo na rostliny).

Jedna samice nežije příliš dlouho, 12–15 dní (při 20 °C), během tohoto období klade několikrát. Celková plodnost se pohybuje okolo 150 vajíček. Vajíčka jsou dlouhá kolem 0,9– 1,2 mm, zpočátku krémová, později se jeví jako bílá (obr. 2). Jejich (embryonální) vývoj trvá 4–6 dní (při 15–20 °C).

Disperze vajíček, následně larev a později tedy i odlišně poškozených rostlin není obvykle v porostu rovnoměrná. Dobře pohyblivé samičky jsou při výběru vhodných míst pro umístění vajíček ovlivňovány řadou faktorů - obecně jde o efekt fyzikálních a chemických vlastností půdy jako substrátu, v níž se vyskytuje pro vývoj larev důležitá část hostitelské rostliny i efekt nadzemní části rostlin. Samičky jsou jednoznačně stimulovány k intenzivnějšímu kladení v půdách s větším obsahem rozkládajících se organických látek. Vyšší přítomnost organizmů spojovaných s rozkladem těchto látek pozitivně ovlivňuje i míru přežití larev květilek. Samičky dokonce některé bakterie přímo i přenáší. Pro kladoucí samice květilek je důležitá i vlhkost půdy. Preferují suchý půdní povrch, avšak nenarazí-li těsně pod ním (-0,5 cm) na vlhké půdní částice, k nakladení vajíček nedojde. Do „posouzení“ vhodnosti místa pro nakladení vajíček dokážou samice zahrnout i kvalitu nadzemní části rostlin v porostu. Svou roli má jistě vzhled rostlin (barva - emitace určitých vlnových délek buď více či méně atraktivních pro letící samici), jejich habitus (samice např. lehce preferují rostliny s tlustším hypokotylem; tab. 2) i např. to, jestli jsou něčím napadené (dřepčíci, houby). Je prokázáno, že rostliny s larvami dřepčíka olejkového (škůdce, o kterém se v poslední době dost mluví), tedy rostliny s narušenými pletivy a částečně již se rozkládajícími, jsou pro květilky atraktivnější.

Pro lepší představu je dobré si uvědomit, že se pohybujeme na úrovni populace, pole a jeho okolí: Atraktivní místa v porostu jsou ta, která jsou přitažlivá pro větší podíl samic tvořících populaci květilek na daném místě. Celkovým důsledkem výše zmíněných komplikovaných vlivů je to, že se v porostu nachází místa, kde jsou kořeny poškozeny více než jinde. Rozměry, poloha ve vztahu k okrajovým částem a celková rozloha těchto ohnisek může být v různých porostech velmi odlišná (schéma 1a, b). Nelze např. celou záležitost zjednodušit tvrzením, že nejvíce jsou ohroženy okraje porostů (schéma 2).

Tab. 2: Korelace mezi 1) tloušťkou kořenového krčku a úrovní poškození způsobeného larvami květilek a 2) délkou hlavního kořene a úrovní poškození larvami květilek u řepky ozimé na 16 různých polích v Olomouckém kraji v letech 2012–2014

Pole (obec)

Korelace mezi tloušťkou hypokotylu (mm) a úrovní poškození kořene larvami (% plochy)
r (p)1

Korelace mezi délkou hl. kořene (cm) a úrovní poškození kořene larvami (% plochy)
r (p)1

Rapotín

0.18 (0.000)

0.03 (0.567)

Hrabenov

0.23 (0.000)

0.14 (0.006)

Hrabová

0.36 (0.000)

0.26 (0.000)

Libina

0.08 (0.136)

0.27 (0.000)

Bludov

0.26 (0.000)

0.25 (0.000)

Plinkout

0.21 (0.000)

0.12 (0.018)

Rapotín I.

0.15 (0.003)

-0.04 (0.424)

Libina

0.27 (0.000)

0.09 (0.078)

Uničov

0.27 (0.000)

-0.02 (0.719)

Rapotín II.

0.09 (0.079)

0.02 (0.710)

Rapotín I.

0.22 (0.003)

-0.01 (0.891)

Nový Malín

0.11 (0.078)

0.14 (0.034)

Zábřeh n. Moravě

0.14 (0.027)

0.15 (0.019)

Libina

0.24 (0.000)

0.05 (0.461)

Bludov

0.19 (0.003)

0.28 (0.000)

Rapotín

0.26 (0.000)

0.07 (0.298)

1 r = Spearmanův koeficient korelace; p = úroveň pravděpodobnosti; tučně vypsané hodnoty ukazují na statisticky významnou (p < 0.05) pozitivní korelaci mezi sledovanými znaky (proměnnými)

Pozn.: Tabulka převzata z publikace: Hlavjenka, V., Seidenglanz, M., Dufek, A., Šefrová, H. (2016): Spatial distribution of cabbage root maggot (Delia radicum) and clubroot (Plasmodiophora brassicae) in winter oilseed rape crops in the Czech Republic. Plant Protection Science, Vol. 52 (v tisku).

Schéma 1a, b: Disperze rostlin s různými úrovněmi poškození způsobeného larvami květilky zelné ve dvou odlišných porostech (a - Rapotín, b - Bludov) řepky ozimé; stupnice vpravo na obrázcích přiřazuje určitou barvu určité úrovní poškození (procentický podíl larvami poškozené plochy na hlavním kořenu); převzato z publikace: Hlavjenka, V., Seidenglanz, M., Dufek, A., Šefrová, H. (2016)

Rapotín, 18. 10. 2012, BBCH 15–18
Shema_1a_larvy_disperze_Rap._II
Bludov, 12. 11. 2012, BBCH 19
Schema_1b_larvy_disperze,_Blud._II

Schéma 2: Larvy květilky zelné (a tedy i rostliny vykazující různou úroveň poškození) jsou v porostu distribuovány nerovnoměrně, ale současně ne náhodně; díky chování kladoucích samic se v některých místech porostu larvy shlukují (červené plochy - patches), jinde se téměř nevyskytují - těmto místům se kladoucí samice vyhýbaly (modré plochy - gaps)
Schema_2_Agregace_larev_v_porostu_II

Obr. 2: Vajíčka květilky zelné
Obr. 2: Vajíčka květilky zelné

Zimování a odolnost proti chladu

Larvy napadající řepku ozimou dokončují vývoj ještě na podzim, kuklí se v půdě poblíž kořenů, jejichž pletiva poškodily. Kukly jsou umístěny v pupáriích tak jako u mnoha dalších druhů much. Při teplotách půdy pod -12 (15) °C trvajících několik dní velký podíl kukel uhyne.

Nebezpečnost larev jako škůdců

Škodlivým stadiem je larva (obr. 3). Poškozuje povrchová ale i hlubší pletiva hlavního kořene (obr. 4). Úroveň poškození kořene vyjádřená jako podíl jeho povrchu larvami zničený může být až 100%. Silně poškozené rostliny hůře přijímají živiny z půdního roztoku, především ale mají narušenou schopnost distribuovat získané živiny (transpirace) do nadzemních částí. Listy žloutnou, fialoví (tyto symptomy mohou mít řadu dalších příčin). U méně a středně poškozených rostlin (do 50 % poškozeného povrchu kořene) se většinou, nejedná-li se o vyloženě slabé a obecně z nějaké další příčiny stresované rostliny, na nadzemních částech neprojevují žádné symptomy poškození. Tyto rostliny též nemají výrazně snížený předpoklad pro úspěšné přezimování. Nebezpečná je kombinace poškození od květilek (popř. i od dalších škodlivých organizmů), opožděného růstu a nepříznivých podmínek během zimy (nízké teploty, zatopení v předjaří atd.). Vzhledem k tomu, že postižení porostu není nikdy rovnoměrné, hrozby pro porost s květilkou spojené se za běžných podmínek mohou týkat jen některých míst v porostu. Není na místě jejich význam přeceňovat.

Ze srovnání napadení porostů řepky ozimé v Olomouckém kraji v posledních 10 letech nevyplývá žádný nárůst úrovní poškození. Spíše lze říci, že výskyt i úrovně napadení (podíl napadených rostlin v porostech) v jednotlivých letech kolísají. Není zaznamenán ani jeden případ, kde by bylo možné spojit významné poškození řepkových porostů přímo s působením květilek. Na druhou stranu nenapadené porosty, tedy porosty, ve kterých se nevyskytují larvami květilek poškozené rostliny, se prakticky nevyskytují.

Obr. 3: Larva květilky zelné
Obr. 3: Larva květilky zelné

Obr. 4: Kořen řepky ozimé poškozený od larev květilky zelné
Obr. 4: Kořen řepky ozimé poškozený od larev květilky zelné

Ochrana porostů

Dobře se vyvíjející vyrovnaný porost se bez následků vypořádá s běžným výskytem květilek. Důležitým preventivním opatřením je tedy souhrn všech činností, které jsou předpokladem k získání takového porostu: kvalita půdní přípravy, hnojení, čas a kvalita provedení setí, volba odrůdy a výsevku, ošetření proti plevelům.

Dospělci květilky zelné (a pravděpodobně i minimálně dalších dvou druhů; viz výše) se do polí slétají již brzo po vzejití. Jejich letovou aktivitu i přítomnost v porostu lze monitorovat pomocí na zem položených žlutých misek. Pro hrubou orientaci přímo na poli hodnotiteli postačí, když se zaměří na chycené jedince připomínající mouchu domácí s délkou těla 5–7 mm. Není stanovena žádná prahová hodnota. Záchyty do 15 jedinců/misku/3 dny se u normálně vyvíjejících porostů neprojevily žádným pozorovatelným negativním dopadem na porost (během podzimu i během zimování). Samičky se začátkem kladení neotálejí, kladou prakticky od počátku výskytu v porostu. Jedna samička klade přibližně 10–14 dní a za tuto dobu postupně naklade asi 150 vajíček. Vzhledem k tomu, že je migrace imag do porostů zřejmě rozvleklá (může mít v různých letech odlišný průběh), je očekávatelná délka doba kladení delší (asi 3 týdny).

Rozhodování o insekticidním zásahu: V současné době není na květilku do řepky olejky registrován žádný insekticid. Insekticidní ochranu je nutné spojit se zásahem proti nějakému dalšímu škůdci (dřepčík olejkový; obr. 5; popř. menší dřepčíci rodu Phyllotreta; tab. 3).

Volba vhodného termínu pro aplikaci insekticidu by měla směřovat do počátku období kladení (= počátek nárůstu letové aktivity dospělců květilek; žluté misky).

Volba insekticidu by měla vycházet ze znalosti chování samic při ovipozici:

- vajíčka nejsou kladena na rostliny ale do půdy (insekticidní postřiky na vajíčka ani později na larvy nemohou působit);

- kladoucí samička přichází do kontaktu s hostitelskou rostlinou, ale neživí se jejími pletivy (volit kontaktně působící insekticid).

Tab. 3:  Přípravky registrované do řepky ozimé na dřepčíka olejkového (P. chrysocephala) a na dřepčíky rodu Phyllotreta

Obchodní jméno přípravku (účinná látka)

Dřepčík olejkový

dávka na 1 ha

Dřepčík rodu Phyllotreta

dávka na 1 ha

Bulldock 25 EC (beta- cyfluthrin)

0,3 l

-

Decis Mega (deltamethrin)

0,1–0,15 l

0,1–0,15 l

Decis Protech (deltamethrin)

0,3–0,5 l

0,3–0,5 l

Karate se Zeon tech. 5 CS (lambda-cyhalothrin)

0,15 l

0,15 l

Markate 50 (lambda-cyhalothrin)

0,15 l

0,15 l

Nexide (gamma-cyhalothrin)

0,06–0,08 l

0,06–0,08 l

Poleci (deltamethrin)

0,3 l

0,3 l

Rapid (gamma-cyhalothrin)

0,06–0,08 l

0,06–0,08 l

Karis 10 CS (lambda-cyhalothrin)

0,075 l

0,075 l

Do tabulky nezařazeny přípravky, které se u nás mohou používat v rámci souběžného obchodu podle článku 52 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009.

Obr. 5: Dřepčík olejkový
Obr. 5: Dřepčík olejkový

Přirození nepřátelé květilek

Vajíčka květilek jsou potravou pro řadu druhů na půdu vázaných brouků (střevlíkovití, drabčíkovití). Larvy jsou parazitovány vosičkami druhu Trybliographa rapae (Hymenoptera: Figitidae) a drabčíky druhu Aleochara bilineata (v případě tohoto drabčíka se skutečně nejedná o predaci ale parazitaci). Vyjmenované druhy přirozených nepřátel jsou velmi účinným nástrojem biologické ochrany. Z tohoto důvodu by rozhodnutí o každé insekticidní aplikaci v období po vzejití řepky mělo být velice pečlivě zvažováno.

Výsledky uvedené v tomto článku byly získány při řešení projektů QJ1230077 a QJ1610217 podporovaných NAZV MZe ČR.

Tab. 2: Korelace mezi 1) tloušťkou kořenového krčku a úrovní poškození způsobeného larvami květilek a 2) délkou hlavního kořene a úrovní poškození larvami květilek u řepky ozimé na 16 různých polích v Olomouckém kraji v letech 2012–2014

Pole (obec)

Korelace mezi tloušťkou hypokotylu (mm) a úrovní poškození kořene larvami (% plochy)

r (p)1

Korelace mezi délkou hl. kořene (cm) a úrovní poškození kořene larvami (% plochy)

r (p)1

Rapotín

0.18 (0.000)

0.03 (0.567)

Hrabenov

0.23 (0.000)

0.14 (0.006)

Hrabová

0.36 (0.000)

0.26 (0.000)

Libina

0.08 (0.136)

0.27 (0.000)

Bludov

0.26 (0.000)

0.25 (0.000)

Plinkout

0.21 (0.000)

0.12 (0.018)

Rapotín I.

0.15 (0.003)

-0.04 (0.424)

Libina

0.27 (0.000)

0.09 (0.078)

Uničov

0.27 (0.000)

-0.02 (0.719)

Rapotín II.

0.09 (0.079)

0.02 (0.710)

Rapotín I.

0.22 (0.003)

-0.01 (0.891)

Nový Malín

0.11 (0.078)

0.14 (0.034)

Zábřeh n. Moravě

0.14 (0.027)

0.15 (0.019)

Libina

0.24 (0.000)

0.05 (0.461)

Bludov

0.19 (0.003)

0.28 (0.000)

Rapotín

0.26 (0.000)

0.07 (0.298)

1 r = Spearmanův koeficient korelace; p = úroveň pravděpodobnosti; tučně vypsané hodnoty ukazují na statisticky významnou (p < 0.05) pozitivní korelaci mezi sledovanými znaky (proměnnými)

Pozn.: Tabulka převzata z publikace: Hlavjenka, V., Seidenglanz, M., Dufek, A., Šefrová, H. (2016): Spatial distribution of cabbage root maggot (Delia radicum) and clubroot (Plasmodiophora brassicae) in winter oilseed rape crops in the Czech Republic. Plant Protection Science, Vol. 52 (v tisku).

 

Květilka zelná - vážný nebo nepodstatný škůdce řepky ozimé?

Samice květilky zelné
Samec květilky zelné má výrazně větší oči než samice
Vajíčka květilky zelné
Larva květilky zelné
Kořen řepky ozimé poškozený od larev květilky zelné
Dřepčík olejkový

Související články

Biologická ochrana proti třásněnkám ve skleníku

04. 03. 2024 Ing. Václav Psota, Ph.D.; Farma Bezdínek s.r.o. Škůdci Zobrazeno 446x

Užitečné organizmy (50): Mšicomaři (V)

19. 02. 2024 Ing. Kamil Holý, Ph.D.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., Praha-Ruzyně Škůdci Zobrazeno 436x

Užitečné organizmy (49): Mšicomaři (IV)

29. 01. 2024 Ing. Kamil Holý, Ph.D.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., Praha-Ruzyně Škůdci Zobrazeno 405x

Uplatňování systému integrované ochrany rostlin v souvislosti se změnou legislativy (53): Regulace reziduí pesticidů v zelenině a v ovoci VII. - Rezidua insekticidů v brukvovité zelenině

22. 01. 2024 Ing. Tereza Horská, Ph.D., Prof. Ing. RNDr. František Kocourek, CSc.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Praha-Ruzyně Škůdci Zobrazeno 611x

Nálety mšic do sacích pastí Johnson-Taylor v roce 2023

18. 01. 2024 Ing. David Fryč; Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, Opava Škůdci Zobrazeno 389x

Další články v kategorii Škůdci

detail