Chemap Agro s.r.o.

Mšice na obilninách

05. 06. 2015 Ing. Jan Kazda, CSc.; Česká zemědělská univerzita v Praze Škůdci Zobrazeno 2723x

Tento hmyz je drobnější, většinou 1–3 mm velký. Na rostlinách však většinou vytváří kolonie. Tělo je jemné, měkké, různě zbarvené, na zadečku je obvykle jeden pár různě velkých trubičkovitých útvarů - sifunkuli. Křídla jsou blanitá, průsvitná, zadní pár je menší. Většina dospělců je bezkřídlá, okřídlení bývají např. jedinci vyhledávající nové živné rostliny. Každý druh mšice vytváří v průběhu sezony různé morfologicky odlišné typy samic, což komplikuje jejich determinaci. Nymfy se svým zevnějškem podobají dospělcům.

Agronutrition

Rozmnožování mšic je označováno jako rodozměna, při které dochází ke střídání způsobů rozmnožování (větší část roku se množí partenogeneticky, na podzim se objevuje oboupohlavní generace a dochází k páření). Partenogeneze je často doprovázena živorodostí (viviparie), což mšicím umožňuje velmi rychlé namnožení během krátké doby v příhodných životních podmínkách. Samotný vývoj mšic je velmi komplikovaný. Dochází při něm u řady druhů k pravidelnému střídání primárních (většinou dřeviny) a sekundárních (většinou byliny) hostitelských rostlin (druhy dicyklické), přičemž potravní spektrum některých druhů na sekundárních hostitelských rostlinách je velmi široké. Nedochází-li během roku k pravidelnému střídání primárních a sekundárních hostitelských rostlin, jedná se o druhy mšic s monocyklickým typem vývoje.

Mšice v současné době ohrožují výnos obilnin ve dvou obdobích.

Virová zakrslost pšenice
Virová zakrslost pšenice
 Poškození rostlin virovou zakrslostí (nahoře)
Poškození rostlin virovou zakrslostí (nahoře)

 

Podzimní a časně jarní období

V podzimním období je významným rizikem přenos a infikování mladých rostlin viry. K tomuto přenosu může docházet i v časně jarním období, ale zejména pro ozimy je v tomto období riziko škodlivé šíření viróz nižší než na podzim. Mšice perzistentně přenáší virovou žlutou zakrslost pšenice (původce BYDV - Barely yellow dwarf virus) prakticky na celém území ČR. Většinou se již nejedná o napadení všech rostlin v porostu, jak se to stalo před lety na Moravě, ale i menší množství poškozených rostlin může způsobit významné ztráty výnosu. Tento virus napadá všechny rostliny čeledi Poaceae, tzn. že zdrojem infekce mohou být i plané trávy.

V praxi se však obvykle nerozlišuje infekce virem zakrslosti pšenice (WDV), který přenáší dospělci kříska polního (Psammotettix alienus).

Od září do prosince 2014 provedl ÚKZÚZ průzkum výskytu přenašečů a virové infekce na obilninách. Ze 66 odebraných vzorků porostů ozimých obilnin byla virová infekce prokázána v 19 vzorcích (29 %). Z těchto pozitivních vzorků byl 1 vzorek (5,3 %) infikován virem zakrslosti pšenice (WDV), 15 vzorků virovou žlutou zakrslostí pšenice (BYDV) (78,9%) a u 3 vzorků (15,8) % byla zjištěna směsná infekce viry WDW + BYDV. Nejvyšší výskytu byly zjištěny tradičně v Jihomoravském kraji - 15 lokalit. V tomto období měly tedy mšice při přenosu virů výrazně vyšší význam než křískové.

Tomuto výsledku i odpovídá výskyt hlavního přenašeče virů BYDV mšice střemchové na podzim 2014. Na lokalitě Čáslav a Lípa byl výskyt mšice střemchové dokonce vyšší než v letech 2000 a 2005, kdy bylo zjištěno vysoké riziko šíření tohoto viru.

Podzimní výskyt mšic v porostu
Podzimní výskyt mšic v porostu

Pozdní jaro

Všechny mšice prochází během jara v závislosti na počasí složitým vývojem na různých hostitelích a v této době se rozhoduje o jejich početnosti, a tím i škodlivosti. Druhy přezimující na obilninách a travách se v porostech objevují pochopitelně mnohem dříve než druhy přezimující na dřevinách. Ty ze zimního hostitele postupně migrují do porostu obilnin od konce dubna až do začátku června. V některých letech však mohou velké kolonie na obilninách tvořit již v průběhu května.

K masovému množení mšic na obilí dochází především za podmínek suchého teplého počasí v době tvorby obilek. Mezi 10–20 °C se množení mšic se zvyšující se teplotou zvyšuje. Při 20 °C je rychlost množení kyjatky travní nejvyšší; optimum pro vývoj kyjatky obilní je 20–23 °C a pro mšici střemchovou 25 °C. Ovšem při vysokých teplotách (nad 30 °C) nymfy mšic hynou. Populace mšic se může během tří dnů zdvojnásobit a po dvaceti dnech vzrůst až na padesátinásobek původního stavu.

Zpočátku mšice sají na stéble a listech (převládá kyjatka travní, někdy mšice střemchová), později na klasu (převládá kyjatka osenní). Mšice většinou nezpůsobují svým sáním na listech a klasech žádné specifické příznaky. Na silně napadených listech vznikají zprvu žlutavé skvrny, později tyto listy předčasně žloutnou. Při posátí mšicí střemchovou se listy často zkrucují nebo kadeří. Listy se mohou pokrývat i nestrávenými cukry, které mšice vylučují jako medovici. Lepkavý povrch bohatý na živin je často pokrýván saprofytickými houbami černěmi.  Medovice usnadňuje také infekci některými patogeny, jako je Septoria nodorum nebo Fusarium spp.

V květnu a červnu již nejsou mšice nebezpečné přenosem viróz, ale jejich škodlivost spočívá především ve snížení hmotnosti tisíce zrn a kvalitativních změnách obilky.

V pozdním jaru se mšice považují za stále významného škůdce, přestože v posledních několika letech je jejich výskyt na mnoha lokalitách zanedbatelný. Ve stejném období sají na obilninách méně nápadné třásněnky, které snižují kvalitativní znaky.

Mšice na obilninách

Na obilninách se nejčastěji vyskytují kyjatka osenní (Sitobion avenae), kyjatka travní (Metopolophium dirhodum), mšice střemchová (Rhopalosiphum padi), brvnatka travní (Runsigia maydis) a kyjatka obilná (Sitobion fragariae). Někdy se i zmiňuje mšice zhoubná (Diuraphis noxia) - druh šířící se z jihovýchodu.

Mšice střemchová - Bezkřídlé samičky jsou 2–3 mm  velké, zbarvení je zelené s tmavou kaudou a sifunkuli, okřídlená samička má hlavu a hruď černou, zadeček zelený s hnědočervenou skvrnou mezi sifunkuli. Během vegetačního období se vyvíjí na obilninách, travách a často i na kukuřici. Přezimuje vajíčky na střemše (Prunus padus).

Kyjatka osenní - Bezkřídlé samičky jsou 2–3,2mm, zbarveny  zeleně až hnědozeleně, okřídlené samičky mají tmavou hlavu a hruď. Kyjatka osenní žije celý rok na obilí a na travách, nemění hostitele. Pozdě na podzim klade vajíčka na trávy a na časně seté ozimy.

Kyjatka travní - Bezkřídlé samičky 2,8–3 mm velké jsou zelené s tmavším pruhem na dorsální straně těla, okřídlené samičky mají tmavou hlavu a hruď. Během vegetačního období se vyvíjí na obilninách, travách a často i na kukuřici. Přezimuje vajíčky na růžích.

Kolonie kyjatky osenní na listu
Kolonie kyjatky osenní na listu
Kyjatka osenní na vymetaném obilí
Kyjatka osenní na vymetaném obilí
Kyjatka osenní v klasu
Kyjatka osenní v klasu
Mšice střemchová
Mšice střemchová

Integrovaná ochrana proti mšicím na obilninách

Práh škodlivosti - Při nebezpečí přímých škod se ošetřuje od konce květu do začátku tvorby obilky, jestliže je v porostech zjištěno 25 a více mšic v průměru na 1 odnož od počátku do konce květu průměrně nebo 3 a více mšic v průměru na 1 klas. V podzimním období nejsou prahy škodlivosti stanoveny. Někdy se doporučuje ošetřit při jakémkoliv výskytu. Kyjatka osenní je s ostatními druhy mšic monitorována pomocí sacích pastí typu Johnson-Taylor. Informace o výskytech a případné přímé škodlivosti mšic lze průběžně sledovat v Aphid bulletinu na webových stránkách ÚKZÚZ.

Agrotechnická opatření - Mšice méně napadají optimálně založené porosty s dostatečnou výživou, ale nepřehnojené dusíkem. Proti přenosu viróz se doporučuje pozdější setí na podzim a časné setí na jaře. Pozdní setí na podzim v posledních letech často selhává - setí nelze odkládat do nekonečna a někdy jsou pro přenos virů vhodné i teplé listopadové dny.

Rizikové jsou sousední plochy s výsevem ozimé řepky, kde se hubí výdrol obilnin graminicidy. Postupně odumírající výdrol v období vzcházení nově zasetých obilnin je nebezpečným zdrojem virové infekce.

Přirození nepřátelé - Ve stadiu mléčné zralosti dochází rychle ke snižování populace v důsledku přemnožení, nedostatku potravy a rozmnožení nepřátel (slunéček, pestřenek, zlatooček, lumků, entomopatogenních hub).

Chemická ochrana - V podzimním období se proti všem přenašečům osvědčila především aplikace účinné látky cypermethrin s chlorpyrifosem (např. Nurelle D) s dlouhou reziduální účinností. Rovněž kombinace deltamethrinu a thiaklopridu (Proteus 110 OD) může být výhodná. Z organofosfátů je registrován i dimethoát (Danadim Progress). Aplikace pyretroidů cypermethrin (Rafan, Cyperkill), alfa-cypermethrin (např. Alfametrin, Aztec), beta-cyfluthrin (Bulldock 25 EC), deltamethrin (např. Decis Mega), gama-cyhalothrin (Nexide), lambda-cyhalothrin (např. Karate se Zeon tech. 5 CS) a zeta-cypermethrin (Fury) pro krátkou reziduální účinnost je méně účinná a musí se opakovat. Povolen je i pirimicarb (Pirimicarb 50 WG). Vhodnou ochranou je setí mořeného osiva neonikotinoidy, které je u ozimých obilnin stále povoleno, imidaklopridem (Nuprid 600 FS) nebo klothianidinem (Deter).

V období metání až mléčné zralosti jsou registrovány stejné přípravky, obvykle stačí ošetřit porosty pyretroidy.

Antirezistentní strategie a nebezpečí vzniku rezistence - Rezistence mšic proti pesticidům je možná, ale zatím není rozšířená. Přípravky na bázi pyretroidů a karbamátů by se neměly používat opakovaně. Jako přerušovače je možno využít registrované organofosfáty či neonikotinoidy. Neonikotinoidy a organofosfáty mají vedlejší účinnost na další škůdce - třásněnky, obaleče, bejlomorky.

Hodnocení účinnosti ochrany - Účinnost ošetření je možno ověřit vizuální prohlídkou rostlin na výskyt virových onemocnění koncem dubna a v květnu nebo výskytu kolonií mšic v červnu.

 

 

Související články

Škůdci řepy a jejich regulace

25. 05. 2017 Ing. Pavel Tóth, Ph.D., Mgr. Petr Daňa, Jiří Rošlapil, Olga Machalová; Zemědělská zkušební stanice Kujavy, s. r. o. Škůdci Zobrazeno 174x

Problémy s rezistencí u škůdců řepky

18. 05. 2017 Ing. Marek Seidenglanz a kol. Škůdci Zobrazeno 271x

Vliv žíru a početnosti krytonosce kořenového na poškození máku setého v nejranějších fázích jeho vývoje

16. 05. 2017 Doc. Ing. Jiří Rotrekl, CSc., Ing. Pavel Kolařík; Zemědělský výzkum spol. s r.o. Troubsko Škůdci Zobrazeno 244x

Nové možnosti řešení ochrany vzcházejících porostů víceletých pícnin před listopasi

14. 05. 2017 Ing. Pavel Kolařík, Doc. Ing. Jiří Rotrekl, CSc., Ing. Karla Kolaříková; Zemědělský výzkum, spol. s r.o., Troubsko Škůdci Zobrazeno 218x

Prognóza jarních výskytů mšic

08. 05. 2017 Ing. Svatopluk Rychlý; Ústřední kontrolní a zkušební ústav Opava Škůdci Zobrazeno 202x

Další články v kategorii Škůdci

detail