Chemap Agro s.r.o.

Problémy s ochranou proti stonkovým krytonoscům na řepce a možnosti řešení

28. 03. 2017 Prof. RNDr. Ing. František Kocourek, CSc. a kol. Škůdci Zobrazeno 636x

V posledních dvou letech docházelo v praktické ochraně řepky k nárůstu škodlivých výskytů stonkových krytonosců, krytonosce řepkového a krytonosce čtyřzubého. Zejména přibyly případy nedostatečné účinnosti chemické ochrany vůči těmto škůdcům. Přitom příčinou nebyla rezistenci těchto škůdců vůči pesticidům, jak je tomu u blýskáčka řepkového, dřepčíka olejkového nebo mšice broskvoňové. Většinou nebyl příčinou ani výběr málo účinného přípravku, ale chybně zvolený termín aplikace nebo neprovedení aplikace přípravků vůbec.

Agronutrition

Důvodem těchto problémů byly jak nedostatečné zkušenosti s ochranou proti těmto škůdcům následkem mírných zim a neobvyklého průběhu počasí na jaře, tak zvláštnosti v jejich biologii spojené s problémy monitorování jejich výskytu v porostech. U hmyzu jako živočichů s nestálou teplotou těla jsou veškeré životní projevy výrazně ovlivňovány průběhem meteorologických podmínek. Neobvyklý průběh počasí tedy je (alespoň do jisté míry - druhy se liší svou ekologickou valencí) předznamenáním neobvyklostí v jejich chování. A když se škůdci chovají neobvykle, mohou jindy spolehlivé přístupy, které se k jejich regulaci po léta v praxi využívají, selhat.

Příčiny narůstající škodlivosti stonkových krytonosců

První skupina příčin je společná i pro ostatní škůdce řepky, jako jsou narůstající intenzita pěstování řepkyzkrácené osevní postupy. Ve většině případů pole řepky sousedí s polem, kde byla řepka v předchozím roce nebo předchozích dvou letech. Škůdci to mají blízko na dolet. Většinou migrují do nových porostů řepky proti převládajícím větrům, často i od sousedů. U škůdců řepky je tak významné, více než u jiných plodin, jak provádí ochranu řepky pěstitelé v sousedství. Část populace některých škůdců řepky přeleží v diapauze dva roky, jako krytonosec řepkový nebo více let jako bejlomorka kapustová. Pro parazitoidy je dolet přes velké plochy obtížnější. Mají nepravidelný výskyt a často se více vykytují na okrajích velkých honů. Nárůst škodlivých výskytů některých škůdců řepky podporuje minimalizace zpracování půdy pro následnou plodinu, většinou obilninu. Hluboká orba značně přispívá k redukci populací krytonosce řepkového a bejlomorky kapustové, kteří ze škůdců řepky přezimují v půdě na poli, kde byla řepka v předchozím roce. Na druhou stranu ale toto opatření nepříznivě zasahuje do vývoje důležitých parazitoidů téměř všech škůdců. Parazitoidi také hibernují v půdě na bývalých řepkovištích. Na základě současné úrovně poznání, není možné říci, jestli orba jako faktor regulace početnosti populací škůdců řepky působí z hlediska potřeb pěstitele pozitivně či negativně. Navíc můžeme rozlišovat vliv krátkodobý (následující sezona) a dlouhodobý (delší časový horizont). Rostoucí intenzita pěstování a snížené počty rostlin na plochu nebo i z jiného důvodu řídké porosty vedou k rychlejšímu růstu rostlin a zvětšenému objemu stonků, což může mít negativní vliv na podíl parazitace některých škůdců, jak je dále uvedeno na příkladu krytonosce řepkového.

Druhá skupina příčin souvisí se stále rostoucí intenzitou chemické ochrany řepky. V důsledku toho poklesl význam přirozených nepřátel škůdců, zejména parazitoidů, kteří se v druhé polovině minulého století významně podíleli na regulaci škůdců řepky. V ČR je to například vysoká frekvence používání organofosfátů (Nurelle D) před květem řepky, často preventivně a jejich negativní vliv na parazitoidy krytonosce řepkového a blýskáčka řepkového. Dalším příkladem může být nárůst frekvence aplikací neonikotinoidů v období květu. Neonikotinoidy jsou méně selektivní, než pyretroidy vlivem delší perzistence účinných látek, reziduální účinnosti.

Zasahování insekticidů do vzájemných vztahů mezi škůdci a jejich přirozenými nepřáteli (parazitoidi, predátoři) má z hlediska ovlivňování početnosti škůdců na určitém území (lokalita, region) mnohem větší dopad, než se obvykle v současné době v praxi soudí. A je opět nutné odlišovat mezi krátkodobým a dlouhodobým pohledem na tyto vztahy. Po aplikaci neselektivních insekticidů dochází obvykle k významnému snížení početnosti populací škůdce na dané lokalitě (krátkodobé hledisko), ale z dlouhodobého hlediska (následující sezony, roky) se může projevit zcela opačný efekt. Při dlouhodobém využívání některých skupin účinných látek populace škůdců postupně narůstají nebo se udržují ve vysoké početnosti, zatímco populace přirozených nepřátel jsou nízké nebo poklesají (tento jev je označován jako efekt resurgence). Vliv různých skupin účinných látek insekticidů se ve vyvolání efektu resurgence významně odlišuje. Z toho pak vyplývá jejich vhodnost resp. nevhodnost pro zařazení do systému integrované ochrany rostlin.

Biologie a škodlivost stonkových krytonosců

Krytonosec řepkový patří společně s krytonoscem čtyřzubým do skupiny stonkových krytonosců. Oba druhy mají jednu generaci v roce. Zásadní rozdíl mezi oběma druhy je dán místem přezimování. Zatímco krytonosec řepkový přezimuje v půdě v loňském řepkovém poli, krytonosec čtyřzubý se líhne z půdy obvykle před sklizní řepky a přezimuje na mezích a mimo pole.

Tito škůdci poškozují stonky řepky, redukují jejich růst, větvení a snižují tvorbu generativních orgánů. Poškození na řepce, která způsobují, zvyšují škodlivost chorob, zejména v letech příznivých pro vývoj chorob. Krytonosec řepkový je mnohem závažnější škůdce než krytonosec čtyřzubý.

Poškození stonku larvami krytonosce čtyřzubého se neprojevuje žádnými vnějšími změnami na rostlině.

Naproti tomu poškození po napadení krytonoscem řepkovým má charakteristické příznaky a často vede k výnosové depresi. Již vajíčko v průběhu embryonálního vývoje vylučuje látky, které působí v okolí vajíčka zduření a praskliny. Přitom může (ale ne vždy) docházet k deformaci stonku a jeho zakřivení do tvaru „S“. Bez ohledu na odrůdu řepky došlo v roce 2015 po poškození na většině rostlin k závažné deformaci stonku s následným zakrněním květenství a redukci značného počtu šešulí na napadené rostlině. Naproti tomu v roce 2016 se po napadení krytonoscem řepkovým u většiny rostlin projevila jejich schopnost poškození kompenzovat a k redukci počtu šešulí u nich v důsledku napadení nedošlo. V praxi pozorované poškození tak bylo méně nápadné, avšak počty brouků, kteří dokončili vývoj, mohou být dostatečné pro způsobení hospodářských škod v roce 2017. O tom jaká bude situace na jaře 2017, rozhodne průběh zimy a počasí v časném předjaří.

V různých regionech ČR dříve dlouhodobě převládal, vždy jeden z obou druhů. Po mírné zimě 2014/15 došlo k nárůstu škodlivosti krytonosce řepkového i tam, kde dříve neškodil. Vzhledem k rozdílnému významu obou druhů stonkových krytonosců je pro pěstitele praktické rozlišovat mezi nimi a vědět, které druhy na jeho pozemcích převládají.

Krytonosec čtyřzubý
Krytonosec čtyřzubý

Krytonosec řepkový
Krytonosec řepkový

Vajíčka krytonosce čtyřzubého
Vajíčka krytonosce čtyřzubého

Vajíčka krytonosce řepkového
Vajíčka krytonosce řepkového

Larva krytonosce čtyřzubého
Larva krytonosce čtyřzubého

Larva krytonosce řepkového
Larva krytonosce řepkového

Metody monitorování a prahy škodlivosti

Krytonosec řepkový má z jarních škůdců řepky nejnižší požadavky na teplotu pro aktivní pohyb. Prahová teplota pro letovou aktivitu je 9 °C při slunečném počasí. K hromadné migraci do porostů řepky na jaře dochází při dosažení teploty vzduchu 12,2 °C.

Naproti tomu krytonosec čtyřzubý má prahovou teplotu pro let 10 °C a pro hromadnou migraci 14,5 °C.

Žluté misky, a také žluté lepové lapáky dobře monitorují průběh migrace brouků na jaře do porostů řepky, ale úlovky nejsou kvantitativní tak, aby byl podle nich stanoven práh škodlivosti.

Pomocí žlutých misek se monitoruje nálet krytonosců do porostů řepky na jaře. Na pokusné lokalitě Praha-Ruzyně byl na jaře 2015 (graf 1) zachycen nálet do žlutých misek od 13. 4 do 23. 4. Později se však ukázalo, že instalace misek 10. 4. byla opožděná a část brouků nalétlo do porostů před tímto termínem. V grafu 2 je znázorněna letová aktivita krytonosců stonkových do žlutých misek na lokalitách Ruzyně 2016 (2a) a Uhříněves 2016 (2b). Na jaře 2016 (graf 2a) byly misky instalovány 10. 3. a nálet brouků byl zachycen v období od 14. 3 do 21. 3. Také v tomto roce nebyl zachycen počátek náletu krytonosce řepkového, který pravděpodobně zahájil migraci do porostů řepky již v poslední dekádě února. Roky 2015 a 2016 byly zcela atypické v průběhu migrace obou druhů krytonosců do porostů. Po mírných zimách 2014/15 a 2015/16 migrovali oba druhu krytonosců do porostů v přibližně stejném období, oproti jiným rokům velmi časně.

V letech před rokem 2015 byl na většině lokalit zaznamenán mnohem časnější nálet krytonosce řepkového, než krytonosce čtyřzubého a to s takovým odstupem, že ve většině let nebylo možné spojit ošetření proti oběma škůdcům do jednoho termínu. V grafu 3 jsou vidět značné rozdíly v letové aktivitě krytonosce řepkového na dvou různých lokalitách, a také rozdíly v letové aktivitě obou druhů na lokalitě Troubsko. Pozoruhodné je zachycení migrace krytonosce čtyřzubého koncem února, dříve než byl záchyt krytonosce řepkového.

Z množství zachycených jedinců do žlutých misek jsou také odvozeny prahy škodlivosti jako kritérium pro ošetření. V ČR byly ke konci století doporučovány prahy pro oba druhy stonkových krytonosců 6 a více brouků na misku za tři dny. V současnosti je doporučován práh škodlivosti 3 brouci na lapač a den (Rostlinolékařský portál ÚKZÚZ). Obdobné prahy škodlivosti jsou používány v Německu (nebo v Polsku): 10 (10) brouků v miskách za 3 dny pro krytonosce řepkového a 30 (20) brouků pro krytonosce čtyřzubého. Uváděné prahy škodlivosti jsou poměrně spolehlivé, pokud je průběh migrace krytonosců do porostů soustředěn do několika málo dnů (což bylo obvyklé).

V současnosti se však stále častěji setkáváme s rozvleklým průběhem migrace do porostů (letová aktivita dosahuje vrcholů v několika periodách v delším období), takže bude nezbytné prahy škodlivost pro krytonosce aktualizovat, například integrovat počty brouků zachycených v miskách za delší časové období (více než 3 dny), a také stanovit vztah mezi počtem brouků v miskách a počtem brouků na rostlinách a stupněm poškození rostlin. Například v Polsku je alternativní práh škodlivosti pro krytonosce řepkového 2–4 na 25 rostlin a pro krytonosce čtyřzubého 6 na 25 rostlin. Z výsledků zahraničních studií (Junk et al., 2012), které se zabývají odhadem vlivů měnícího se klimatu na chování stonkových krytonosců, vyplývá, že jejich aktivita (opouštění zimovišť a počátek migrace do řepek) se bude přesouvat do časnějších termínů, ale současně bude mít rozvleklejší průběh. Lze tedy očekávat, že fenomén globálního oteplování ochranu řepky proti krytonoscům (např. hledání vhodného termínu pro aplikaci) zkomplikuje.

Graf 1: Letová aktivita krytonosce řepkového (1a) a krytonosce čtyřzubého (1b) do žlutých misek (průměr na jednu misku za cca 3 dny), Ruzyně 2015
Graf 1: Letová aktivita krytonosce řepkového (1a) a krytonosce čtyřzubého (1b) do žlutých misek (průměr na jednu misku za cca 3 dny), Ruzyně 2015

Graf 2: Letová aktivita krytonosců stonkových do žlutých misek (průměr na jednu misku za cca 3 dny), Ruzyně 2016 (2a) a Uhříněves 2016 (2b)
Graf 2: Letová aktivita krytonosců stonkových do žlutých misek (průměr na jednu misku za cca 3 dny), Ruzyně 2016 (2a) a Uhříněves 2016 (2b)

Graf 3: Letová aktivita krytonosce řepkového do žlutých misek (průměr na jednu misku za cca 3 dny), Troubsko (3a) a krytonosce čtyřzubého, Troubsko (3b) a krytonosce čtyřzubého, Šumperk (3c)
Graf 3: Letová aktivita krytonosce řepkového do žlutých misek (průměr na jednu misku za cca 3 dny), Troubsko (3a) a krytonosce čtyřzubého, Troubsko (3b) a krytonosce čtyřzubého, Šumperk (3c)

Podpora výskytu přirozených nepřátel

Významnou součástí integrované ochrany řepky je podpora přirozených nepřátel škůdců. V regulaci populací obou druhů stonkových krytonosců se uplatňují jak polyfágní, nespecializovaní predátoři, tak na jednotlivé druhy specializované druhy parazitických blanokřídlých.

Klíčovým druhem parazitoida regulujícím populace krytonosce řepkového je lumek Tersilochus fulvipes. Údaje o procentu parazitace ve střední Evropě se pohybují od 22 do 95 % v 50. až 70. letech minulého století. Například na území ČR až 95 % v 50. letech (Kazda, 1956) až 79–98 % na počátku 80. let (Šedivý, 1983). Podle údajů ze Švýcarska a Německa poklesla úroveň parazitace krytonosce řepkového tímto druhem lumka v 90. letech na úroveň do 7 % nebo až k nule. V Rakousku se koncem 90. let pohybovala parazitace od 0 do 26 %. Údaje o výši parazitace T. fulvipes z území ČR v současné době nejsou známé, ale lze přepokládat, že úroveň parazitace je velmi nízká. Je několik důvodů, které mohou být příčinou poklesu parazitace krytonosce řepkového a příčinou nárůstu jeho škodlivosti. V ČR jde zejména o důsledek dlouhodobého používání organofosfátů k ochraně proti stonkovým krytonoscům (první ošetření řepky na jaře). Dalším důvodem jsou teplé zimy, po kterých je migrace krytonosce řepkového do porostů urychlena a je tak urychlen celý vývoj škůdce. Dochází k desynchronizaci vývoje škůdce a jeho parazitoida, které vede ke snížení procenta parazitace (Nitzche, 1998). Dalším důvodem poklesu parazitace může být urychlení vývoje a růstu řepky na jaře vlivem intenzifikačních faktorů a změnou odrůd. Jestliže na jaře je vývoj řepky urychlen, pak se zvětší průměr stoku řepky v době kladení vajíček druhy T. fulvipes. Kladélko samic tohoto druhu parazitoida pak nedosáhne na larvy ukryté uvnitř stonku a procento parazitace poklesá v závislosti na zvětšujícím se průměru stonku (Nitzche a Ulber, 2002).

Klíčovým druhem parazitoida regulujícím populace krytonosce čtyřzubého je Tersilochus obscurator. Podíl parazitovaných larev krytonosce čtyřzubého tímto lumkem se podle údajů z různých evropských zemí (Německo, Polsko, UK) pohybuje od 0 do 60 % zejména v závislosti na způsobu ochrany porostů (druhy použitých insekticidů a termíny jejich aplikací). V pokusu založeném v Šumperku se podíl parazitovaných larev v insekticidně neošetřovaném porostu v roce 2016 pohyboval od 5 do 50 % (zjišťováno na larvách ukončujících vývoj a tedy vypadávajících z rostlin). Disperze hostitele i jeho parazitoida v porostu nebyla rovnoměrná (v porostu byly zóny s vyšším výskytem škůdců i parazitoidů) a signifikantně prostorově asociovaná (tam kde bylo větší napadení, byl i větší podíl parazitovaných larev). Jak u disperze larev krytonosce tak parazitoidů se neprojevil okrajový efekt.

Využívání časového okna pro aplikaci pesticidů k podpoře výskytu parazitoidů

Obecně lze časové okno definovat jako časové období, ve kterém aplikace insekticidu vykazuje maximální účinnost na škůdce a současně minimální negativní vliv na jejich parazitoidy (nebo jiné užitečné organizmy). Časové okno pro aplikaci insekticidů proti škůdcům řepky je založeno na fenologických modelech škůdců a jejich parazitoidů závislých na průběhu počasí nebo na znalostech jejich rytmů denních aktivit. Vzhledem k zaměření příspěvku uvedeme pouze příklady stonkových krytonosců a jejich parazitoidů. Publikované poznatky z Německa a Polska (William ed., 2010) doplníme o vlastní sledování.

Začátek hromadné migrace T. microgaster klíčového parazitoida dřepčíka olejkového (pozn.: dřepčík olejkový škodí a rozmnožuje se hlavně na podzim, k parazitaci jeho larev ale dochází až na jaře příštího roku) nastává ve dnech, kdy denní teploty přesáhnou 14 °C, což bývá ve střední Evropě v druhé polovině března. Časové okno pro aplikaci insekticidů proti krytonosci řepkovému je po dosažení vrcholu migrace škůdce do porostu a počátkem kladení vajíček. Čas migrace parazitoida T. microgaster do porostů se může shodovat s obdobím vhodným pro ošeření proti krytonosci řepkovému. Aplikace insekticidů, zejména organofosfátu proti krytonosci čtyřzubému může negativně postihnout populaci T. microgaster a nepřímo tak přispívat k opakovaným škodlivým výskytům dřepčíka olejkového (nedochází k přirozené regulaci jeho početnosti).

Klíčový druh parazitoida krytonosce čtyřzubého Tersilochus obscurator se obvykle vyskytuje ve stejném období jako jeden z klíčových parazitoidů blýskáčka řepkového, kterým je Phradis interstitialis. Tyto druhy migrují do porostů později, hromadně až když teploty vystoupí nad 17 °C.

Pro uchování výskytu těchto druhů parazitoidů je třeba preferovat pro ochranu před květem více selektivní přípravky, například pyretroidy jsou více selektivní než organofosfáty. Více selektivní než organofosfáty jsou přípravky na bázi pymetrozinu a indoxakarbu. Z pyretroidů mají nejmenší negativní působení na parazitoidy přípravky na bázi účinné látky taufluvalinate, který lze využívat i v ochraně šešulových škůdců v květu. Tyto účinné látky nejsou registrovány k ochraně proti krytonoscům, ale je možné je využít při prvním postřiku proti blýskáčku řepkovému.

Pro jednotlivé druhy škůdců a jejich hlavních parazitoidů je potřebná znalost denní periodicity jejich životních aktivit. Na základě těchto znalostí lze pak vybrat část dne, ve které je možné provést postřik s nižším negativním dopadem na populaci parazitoida (či parazitoidů - často jde o více druhů), aniž by se to projevilo snížením účinnosti na cílového škůdce. Obecně jsou parazitoidi škůdců řepky více aktivní při vyšších teplotách než škůdci. Například bylo zjištěno (Ferguson et al., 2010), že na počátku květu řepky je nejvyšší aktivita T. obscurator, významného parazitoida krytonosce čtyřzubého, v poledních hodinách, zatímco dopoledne do 10 hodin je jeho letová aktivita velmi nízká. Zatímco krytonosec čtyřzubý je aktivní také po ránu v období do 10 hodin. Obdobně bylo jištěno pro P. interstitialis (jeden z klíčových parazitoidů blýskáčka řepkového), že jeho vrchol letové aktivity je v poledních hodinách, což je shodné s vrcholem letové aktivity hostitele, blýskáčka řepkového.

Z těchto poznatků plyne doporučení, aby ošetřování řepky proti škůdcům bylo směřováno spíše do dopoledních hodin (do 10 hodin), tj. neošetřovat řepku přes poledne, kdy jsou nejvyšší teploty. U dalších škůdců a jejich parazitoidů je třeba ještě výzkumně prověřit, zda časné ranní (nebo večerní) ošetřování může podpořit uchování populací parazitoidů v porostech.

Škody působené stonkovými krytonosci

Hodnocení stupně poškození rostlin před sklizní v roce 2016 bylo provedeno podle jednotné metodiky na 5 lokalitách. Uvádíme výsledky v podobě průměrná délky poškození hlavního stonku v cm žírem larev hodnocené na nejméně 20 rostlinách na insekticidy neošetřovaných parcelách proti stonkovým krytonoscům. Lokality jsou seřazeny od nejvyššího po nejnižší poškození (celková délka dutin se zbytky po žíru): Šumperk 43 cm, Praha Ruzyně 41 cm (100 % napadených rostlin), Chomutice u Jičína (komerční plocha) 29 cm (téměř 100 % napadených rostlin), Uhříněves 26 cm, Troubsko 13 cm (76 % napadených rostlin). Poškození řepky na všech sledovaných lokalitách bylo velmi vysoké a lze odhadnout, že snížení výnosu v důsledku tohoto poškození bylo od 5 do 10 %. Na lokalitě Troubsko byl při poškození stonku cca 13 cm na neošetřených kontrolách zaznamenán nárůst výnosu po účinném ošetření proti krytonoscům o cca 0,5 t/ha. Stupeň poškození rostlin na uvedených lokalitách nebyl korelován ani s převládajícím druhem krytonosce, ani s počtem zachycených brouků do žlutých misek. Nejvyšší stupeň poškození byl na lokalitě Šumperk, kde zcela převládal krytonosec čtyřzubý a na lokalitě Praha-Ruzyně, kde mírně převládal krytonosec řepkový (v letech 2015 i 2016). Na lokalitě Troubsko, kde byl zjištěn nejnižší stupeň poškození rostlin, mírně převládal krytonosec čtyřzubý nad krytonoscem řepkovým.

V roce 2016 se v poškození rostlin projevily dvě odchylky od obvyklého stavu. Zaprvé, larvy krytonosce čtyřzubého prodělávaly značnou část vývoje v hlavním stonku, když se obvykle vyskytují v řapících listů. Zadruhé, ani vysoký stupeň poškození larvami krytonosce řepkového se neprojevil typickými příznaky na rostlinách jako je deformace stonku a potlačení růstu terminálů a vývoje šešulí. O výskytu stonkových krytonosců a jejich potenciálu pro škody v následujícím roce je nutné se v konkrétním podniku přesvědčit podle stupně poškození při podélném řezání stonku před sklizní řepky.

Pronikání larev krytonosce čtyřzubého z řapíku do stonku
Pronikání larev krytonosce čtyřzubého z řapíku do stonku

Stonek poškozený larvami krytonosce čtyřzubého
Stonek poškozený larvami krytonosce čtyřzubého

List poškozený larvami krytonosce čtyřzubého
List poškozený larvami krytonosce čtyřzubého

Poškození larvami krytonosce řepkového
Poškození larvami krytonosce řepkového

Účinnost přípravků v maloparcelkových pokusech

Ze značně rozsáhlých výsledků maloparcelkových pokusů z roku 2016, které koordinoval ing. J. Kazda, CSc., byly dále vybrány ukázky účinnosti přípravků z lokalit Troubsko a Šumperk vzhledem k tomu, že termíny ošetření byly hodnoceny ve vztahu k vývoji ovariol v samicích. Byla hodnocena biologická účinnost přípravku jako procento redukce poškození stonku (poškození na kontrole bylo 100 %).

Na lokalitě Troubsko byly samice krytonosců připravené ke kladení v období od 30. 3. do 4. 4. Účinnost přípravku Nurelle D se pohybovala od 91 do 93 % (k 30. 3.) a poklesla na 63 až 88 % k 4. 4, po aplikaci přípravku Bulldock 25 EC ke stejným termínů byla 83 a 78 %.

Na lokalitě Šumperk byl podíl samic připravených ke kladení k 1. 4. (15 %) a k 18. 4. (57 %). Po aplikaci Nurelle D k 1. 4. až 8. 4. se pohybovala biologická účinnost od 49 do 77 % a po aplikaci k termínu 11. 4. až 18. 4. se zvýšila na 82 až 96 %. Naproti tomu účinnost lambda- cyhalothrinu byla v optimálním termínu do 35 do 49 %.

Z výsledků z ostatních maloparcelkových pokusů uvádíme pouze nejvyšší zjištěné účinnosti proti stonkovým krytonoscům v roce 2016 z lokalit Slapy a Uhříněves (Kazda, 2016). Účinnost Nurelle D se pohybovala od 69 do 100 %, Vaztak Active 81 až 93 % a Trebon OSR 74 až 80 %. Přípravky byly použity v registrovaných dávkách.

Typické poškození dospělci krytonosců
Typické poškození dospělci krytonosců

Doporučení pro ochranu proti stonkovým krytonoscům

Zásadní chybou v letech 2015 a 2016 bylo, že misky na monitoring náletu krytonosce řepkového do porostů byly instalovány opožděně. Nebyla tak vůbec zachycena časná migrace brouků do porostů. Ochrana nebyla provedena a následně se jen evidovaly škody, které byly v řadě případů, zejména v roce 2015 hospodářsky významné.

Prvním předpokladem je zahájit monitoring škůdce pomocí žlutých misek včas. Podle průběhu počasí v zimě a v předjaří to může být podle roku a oblastí od poloviny února do začátku března. V každém regionu, kde došlo ke škodlivému výskytu krytonosce řepkového v posledních dvou letech by v reprezentativních lokalitách měly být instalovány včas žluté misky a prováděn monitoring škůdců. Nejde však jen o včasnost položení misek. Jde také o dostatečný počet pastí na jedno pole (minimálně 3 na porost).

Brouci jsou dispergováni v krajině nerovnoměrně, pohybují se v jakýchsi shlucích. Osamocená miska může zůstat zcela prázdná po celou dobu monitoringu, i když je v porostu výskyt obecně vysoký. Brouci se do žlutých misek zachycují pouze ve dnech, kdy jsou letově aktivní. Nejde o monitoring výskytu, ale o monitoring letové aktivity. Spolehlivou představu o výskytu si můžeme z výsledků monitoringu učinit jen v případě, že byl monitoring zahájen včas. Brouci se do žlutých misek zachycují kvantitativně pouze v době náletu do porostů. Nálet může být soustředěn do několika málo dnů, kdy teplota vzduchu v denním maximu dosáhne 9 °C a více při slunečném počasí, anebo je letová aktivita rozvleklá a rozdělena do několika různě intenzivních vln. Pak se doporučuje jako kritérium pro ošetření integrovat odchyty brouků z několika termínů sledování a použít je jako práh škodlivosti.

Na základě dalšího výzkumu budou prahy škodlivosti pro stonkové krytonosce postupně upřesňovány a bude vyhodnocena účinnosti nových účinných látek pesticidů.

Optimální termín ošetření je nutno pro jednotlivé regiony stanovit na základě poznatků o průběhu náletu krytonosců do porostů a vývoje vajíček v ovariolách škůdců. Ošetření musí být provedeno včas, dříve než nastane hromadné kladení vajíček. V současné době lze pro ochranu proti krytonoscům doporučit z organofosfátů Nurelle D a celou řadu pyretroidů, z nichž přípravky s ověřenou účinností v maloparcelkových pokusech jsou: Bulldock 25 EC, Karate Zeon 5 EC, Vaztak Aktive a Trebon OSR.

V příspěvku byly použity výsledky řešení výzkumného projektu MZe QJ1610217 „Inovace systému integrované ochrany řepky pro omezení negativních dopadů současné technologie pěstování“.

Citovaná lieratura je k dispozici u autorů textu.

Prof. RNDr. Ing. František Kocourek, CSc.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i.
Ing. Marek Seidenglanz; Agritec Plant Research s.r.o., Šumperk
Ing. Pavel Kolařík; Zemědělský výzkum, spol. s r.o., Troubsko
foto © J. Kazda

Problémy s ochranou proti stonkovým krytonoscům na řepce a možnosti řešení

Krytonosec čtyřzubý
Krytonosec řepkový
Vajíčka krytonosce čtyřzubého
Vajíčka krytonosce řepkového
Larva krytonosce čtyřzubého
Larva krytonosce řepkového
Pronikání larev krytonosce čtyřzubého z řapíku do stonku
Stonek poškozený larvami krytonosce čtyřzubého
List poškozený larvami krytonosce čtyřzubého
Poškození larvami krytonosce řepkového
Typické poškození dospělci krytonosců

Související články

Včasná a kvalitní ochrana řepky proti stonkovým krytonoscům

19. 04. 2017 Mgr. Zdeněk Vošlajer; Bayer Škůdci Zobrazeno 112x

Hraboš polní stále aktuální nejen pro zemědělce

06. 04. 2017 Ing. Milan Zapletal, CSc., Ing. Dagmar Obdržálková; Česká společnost rostlinolékařská, z. s., Brno Škůdci Zobrazeno 1713x

Dvojitý zásah

21. 03. 2017 Ing. Vladimír Sys; Sumi Agro Czech Škůdci Zobrazeno 108x

Sonido - vygumujte škůdce z kukuřice

09. 03. 2017 Ing. Jana Doubková, Ph.D.; Bayer s.r.o. Škůdci Zobrazeno 244x

Vzpřímenka chmelová - škůdce chmele nebo hostitel parazitoidů?

11. 01. 2017 Ing. Kamil Holý, Ph.D.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., Praha-Ruzyně Škůdci Zobrazeno 349x

Další články v kategorii Škůdci

detail