BASF
BASF
BASF

Chemap Agro s.r.o.

Problémy s rezistencí u škůdců řepky

18. 05. 2017 Ing. Marek Seidenglanz a kol. Škůdci Zobrazeno 3391x

U polních plodin, jejichž pěstební technologie jsou silně závislé na používání pesticidů, je nutné na fenomén rezistence pohlížet jako na reálnou budoucí komplikaci. Rezistence se může vyvinout u jakéhokoliv škodlivého organizmu téměř k jakékoliv účinné látce. Je výsledkem selekce.

Proseeds

Ze všech možných faktorů má největší vliv na to, jestli k rozšíření rezistentních populací na určitém území dojde, způsob využívání pesticidů v pěstebních technologiích na daném území. Problémy s rezistencí jsou vždy odrazem hospodaření na daném místě. Je třeba ale říci, že na vině není vysoká intenzita pěstování sama o sobě. Intenzivní technologie ale z důvodu vyššího využívání pesticidů přináší riziko špatného nakládání s nimi. Vytvoření rezistence vůči nějaké účinné látce (nebo skupině látek) u určitého škodlivého organizmu a následné rozšíření rezistentních populací je znamením ztráty. Ztráty účinného nástroje (pesticidu), který mohl ještě sloužit.

Na již existující problémy s rezistencí škodlivých organizmů vůči pesticidům je nutné reagovat přizpůsobením pracovních postupů přímo na poli. Jedná se o přijetí a uplatňování antirezistentních postupů. To vždy vyžaduje změnu dosavadní praxe, což může být komplikované. Ne každá účinná látka, kterou již z důvodu rezistence nelze dále využívat, má dostupnou a plnohodnotnou náhradu. Je důležité rezistenci předcházet. Je důležité obávat se jí.

Řepka ozimá jistě patří mezi plodiny, které jsou pěstovány s vysokou intenzitou. Má několik klíčových škůdců (na podzim dřepčík olejkový, na jaře krytonosec čtyřzubý a krytonosec řepkový, blýskáček řepkový, bejlomorka kapustová), kteří se vyskytují víceméně pravidelně a jejichž přítomnost se v jarním období v porostu do jisté míry překrývá. Porosty se proti těmto škůdcům ošetřují, provádí se jeden či více postřiků na podzim a tři až pět insekticidních postřiků během jara. Rezistence proti některým insekticidům byla zaznamenána u blýskáčků, dřepčíka olejkového a dřepčíků rodu Phyllotreta.

Citlivost krytonosců k insekticidům

České populace krytonosců (krytonosec řepkový, krytonosec čtyřzubý, krytonosec šešulový) vykazují vysokou citlivost k pyretroidům (testovánny: lambda-cyhalothrin, cypermethrin, tau-fluvalinate). Jejich citlivost k pyretroidům je výrazně vyšší než u blýskáčků (to lze ostatně očekávat vzhledem k jejich známé rezistenci vůči této skupině) i dřepčíků rodu Phyllotreta. Krytonosci obecně jsou vysoce citliví na neonikotinoid thiacloprid. Jejich citlivost k tomuto insekticidu je podstatně vyšší než u blýskáčků a zejména pak u dřepčíků. Krytonosci též vykazují vysokou citlivost k organofosfátům.

Výrazně méně citliví (např. v porovnání s blýskáčky) jsou ale na kontaktní působení indoxacarbu. A platí to pro krytonosce (pro všechny zmíněné tři druhy) obecně (tab. 1). Nejde o získanou (výsledek selekce) rezistenci. Jde o výchozí nižší úroveň citlivosti krytonosců (jako skupiny) k této látce. V případě záměru využít indoxacarb na ošetření proti blýskáčkům a současně proti stonkovým krytonoscům (indoxacarb má registraci jen na blýskáčky) je nutné tuto skutečnost zvážit.

Z klíčových škůdců řepky jsou krytonosci (myslíme všechny tři výše zmíněné druhy) nejméně problematickou skupinou z hlediska možné selekce rezistentních populací v relativně blízké době. Pro praxi to znamená, že účinnost registrovaných přípravků na tyto škůdce v polních podmínkách nebude tímto fenoménem ovlivněna. Rozhodující faktory jsou správné načasování (nezbytný je monitoring; vhodné meteo podmínky) a provedení (technické okolnosti) aplikace.

Tab. 1: Srovnání citlivosti tří druhů škůdců řepky k indoxacarbu (výběr z výsledků získaných v letech 2015 a 2016)

Hodnocený znak

Krytonosec šešulový

Krytonosec čtyřzubý

Blýskáček řepkový

Laboratorní kontaktní účinnost registrované dávky* (%)

63,38

68,26

100

Průměr LD50 (g ú. l./ha)

14,28

15,64

1,00

Průměr LD90 (g ú. l./ha)

75,35

73,56

3,15

Pozn.: * - registrovaná dávka pro indoxacarb = 25,5 g ú. l./ha

Citlivost blýskáčků k insekticidům

Blýskáčci a pyretroidy - změny v citlivosti v průběhu času

V ČR byly první populace blýskáčků se sníženou citlivostí k esterickým pyretroidům zaznamenány v roce 2008. Od té doby se podíl rezistentních a vysoce rezistentních populací každý rok poměrně rychle zvyšoval. Zlomový byl z hlediska nárůstu rezistentních populací zejména rok 2011. V současné době na našem území dominují populace rezistentní či vysoce rezistentní vůči esterickým pyretroidům registrovaným v dávkách pod 10 g ú.l./ha (tab. 2), i když v posledních dvou letech (2015, 2016) se situace již nezhoršovala. V roce 2016 jsme dokonce opět po několika letech na území ČR narazili na citlivé populace k lambda-cyhalothrinu (tato látka v testech reprezentuje skupinu esterických pyretroidů registrovaných v dávkách pod 10 g ú.l./ha; tab. 3).

Tab. 2: Pyretroidní účinné látky registrované v ČR do řepky olejky na blýskáčka řepkového

Účinná látka

Registrovaná dávka

(g ú. l./ha)

Druh insekticidu (skupina)

Deltamethrin

7,5

esterický pyretroid

Lambda-cyhalothrin

5,0

Gamma-cyhalothrin

4,8

Alpha-cypermethrin

10,0

Zeta-cypermethrin

10,0

Esfenvalerate

7,5

Cypermethrin

25,0

Beta-cyfluthrin

5,16

Tau-fluvalinate1

48,0

esterický pyretroid

Etofenprox

57,5

eterický pyretroid

Pozn.: 1 - molekula obsahuje také esterickou vazbu, ale od ostatních esterických pyretroidů se podstatně liší

Tab. 3: Porovnání podílů populací blýskáčků s různou úrovní rezistence (citlivosti) vůči esterickému pyretroidu lambda-cyhalothrin (dle kategorizace IRAC) v jednotlivých ročníkových kolekcích (2009–2016); v letech 2012, 2015 a 2016 byly do testování zahrnuty i slovenské (SK) populace blýskáčků; výsledky lze vztáhnout i k dalším esterickým pyretroidům registrovaným v dávkách 10 a méně g ú.l./ha

Ročník

Podíl populací s určitým stupněm rezistence (%)

VC

C

SR

R

VR

2009 (CZ)

11,71

18,02

25,23

33,33

11,71

2010 (CZ)

4,00

22,40

21,60

43,20

8,80

2011 (CZ)

0,00

3,92

13,73

61,77

20,59

2012 (CZ)

0,00

1,21

4,82

59,04

34,94

2013 (CZ)

0,00

0,00

7,32

65,85

26,83

2014 (CZ)

0,00

0,00

5,71

48,57

45,71

2015 (CZ)

0,00

0,00

3,57

41,07

55,36

2016 (CZ)

0,00

5,36

0,00

50,00

44,64

2012 (SK)

0,00

0,00

70,00

30,00

0,00

2015 (SK)

0,00

0,00

18,18

81,82

0,00

2016 (SK)

4,76

19,05

4,76

57,14

14,29

Legenda: VC = vysoce citlivá populace (st. 1); C = citlivá populace (st. 2); SR = středně rezistentní populace (st. 3); R = rezistentní populace (st. 4); VR = vysoce rezistentní populace (st. 5);

Pozn.: použitá laboratorní metoda: IRAC 011 v.3.

Z geografického zobrazení výsledků vyplývá, že situace se lepší směrem na východ. Východ Slovenska je na tom podstatně lépe, než západní část této země a ČR (mapa 1, 2).

Stupeň citlivosti resp. rezistence (viz barvy bodů na mapách) je jednotlivým populacím přiřazován na základě účinností dosažených registrovanou dávkou a dávkou 5× nižší. Se zvyšující se dávkou esterického pyretroidu roste mortalita v exponovaných populacích a tedy i účinnost insekticidu, a tak i když je u blýskáčků potvrzena křížová rezistence vůči esterickým pyretroidům (s výjimkou pro tau-fluvalinate) a hodnoty LD50 pro ně odhadované se příliš neliší, může být stejná populace blýskáčků označena jako rezistentní vůči jednomu pyretroidu (nižší registr. dávka) a současně jako citlivá k druhému pyretroidu (vyšší registrovaná dávka). Z toho důvodu se mapy ilustrující distribuci populací blýskáčků vykazujících určitý stupeň rezistence např. vůči pyretroidu cypermethrin (25 g ú.l./ha) a tau-fluvalinate (48 g ú.l./ha) podstatně liší od mapy sestavené pro lambda-cyhalothrin, i když jsou na nich zobrazeny ty samé populace testované v roce 2016 (srovnat mapu 2 s mapami 3 a 4). Zelené a žluté body jsou populace, u kterých bylo registrovanou dávkou příslušného pyretroidu dosaženo 100% účinnosti v roce 2016. U světle modrých populací se účinnost pohybovala v intervalu 90–99,99 %, u tmavě modrých populací v intervalu 50–89,99 %. U populací označených červenými body byla účinnost registrované dávky nižší než 50 %.

Mapa 1: Disperze populací blýskáčků vykazujících určitý stupeň rezistence nebo citlivosti k esterickému pyretroidu lambda-cyhalothrin na území ČR a SK v roce 2015; Legenda: zelené body = vysoce citlivá populace (st. 1); žluté body = citlivá populace (st. 2); světle modré body = středně rezistentní populace (st. 3); tmavě modré body = rezistentní populace (st. 4); červené body = vysoce rezistentní populace (st. 5)
Mapa 1: Disperze populací blýskáčků vykazujících určitý stupeň rezistence nebo citlivosti k esterickému pyretroidu lambda-cyhalothrin na území ČR a SK v roce 2015; Legenda: zelené body = vysoce citlivá populace (st. 1); žluté body = citlivá populace (st. 2); světle modré body = středně rezistentní populace (st. 3); tmavě modré body = rezistentní populace (st. 4); červené body = vysoce rezistentní populace (st. 5)

Mapa 2: Disperze populací blýskáčků vykazujících určitý stupeň rezistence nebo citlivosti k esterickému pyretroidu lambda-cyhalothrin na území ČR a SK v roce 2016 (barvy bodů viz mapa 1)
Mapa 2: Disperze populací blýskáčků vykazujících určitý stupeň rezistence nebo citlivosti k esterickému pyretroidu lambda-cyhalothrin na území ČR a SK v roce 2016 (barvy bodů viz mapa 1)

Mapa 3: Disperze populací blýskáčků vykazujících určitý stupeň rezistence nebo citlivosti k esterickému pyretroidu cypermethrin na území ČR a SK v roce 2016 (barvy bodů viz mapa 1)
Mapa 3: Disperze populací blýskáčků vykazujících určitý stupeň rezistence nebo citlivosti k esterickému pyretroidu cypermethrin na území ČR a SK v roce 2016 (barvy bodů viz mapa 1)

Mapa 4: Disperze populací blýskáčků vykazujících určitý stupeň rezistence nebo citlivosti k pyretroidu tau-fluvalinate na území ČR a SK v roce 2016 (barvy bodů viz mapa 1)
Mapa 4: Disperze populací blýskáčků vykazujících určitý stupeň rezistence nebo citlivosti k pyretroidu tau-fluvalinate na území ČR a SK v roce 2016 (barvy bodů viz mapa 1)

Blýskáčci a neonikotinoidy - změny v citlivosti v průběhu času

Citlivost populací blýskáčků k thiaclopridu (jedna ze dvou do řepky registrovaných látek ze skupiny neonikotinoidů; tab. 4) je monitorována od roku 2011. K testování se používá obecně doporučovaná metoda IRAC 021. Je třeba říci, že tato laboratorní metoda má jednu nevýhodu. Postihuje pouze kontaktní a nikoliv požerový účinek (působení přes trávicí systém není zohledněno), který je u neonikotinoidů velmi důležitý. Z výsledků laboratorních testů tak nelze přímo usuzovat, jakou má testovaný neonikotinoid účinnost v polních podmínkách (např. v případě podobným způsobem testovaných pyretroidů tento odhad možný je). Pokud jsou ale k dispozici výsledky z několika let trvajícího monitoringu, během něhož bylo otestováno větší množství populací, je možné na jejich základě vysledovat určitý vývoj a trend.

Tab. 4: Účinné látky ze skupiny neonikotinoidů registrované v ČR do řepky olejky na blýskáčka řepkového

Účinná látka

Registrovaná dávka

(g ú. l./ha)

Druh insekticidu (skupina)

Thiacloprid1

48–72

neonikotinoid

Acetamiprid2

16–20

Pozn.: 1 - dle Registru přípravků na ochranu rostlin (ÚKZÚZ, 2017) je možné použít přípravky: Bariard, Biscaya, Biscaya 240 OD, Calypso, Calypso 480 SC, Cloprid 480 SC, Ecail Ultra, Nymph 240 OD, Thia 240, Thiacloprid 480 SC, Thiarid (240 OD)

Pozn.: 2 - dle Registru přípravků na ochranu rostlin (ÚKZÚZ, 2017)je možné použít přípravky: Aceta, Acetguard, Diaspid 20 SP, Gazelle, KeMiChem-Acetamiprid 20 % SP, Monster, Mospilan 20 SP, NeoNic

Jednotlivé ročníkové soubory populací se liší přítomností a četností extrémně necitlivých populací (to jsou populace s hodnotami LD50 nad 100 g ú.l./ha). Jejich četnost na území ČR rostla do roku 2014 a od roku 2015 se jejich podíly začaly opět snižovat. Mezi lety 2011 a 2013 docházelo k úbytku nejcitlivějších populací (populace s hodnotami LD50 pod 10 g ú.l./ha), pak ale začalo jejich zastoupení zase narůstat (nebo alespoň přestalo klesat). V letech 2015 a 2016 byla tedy situace v tomto smyslu lepší než v letech 2012–2014 (graf). Příčiny úbytku extrémně necitlivých populací v ročníkových kolekcích po roce 2014 a opětného nárůstu podílu citlivých populací od roku 2014 nelze jednoduše vysvětlit. Zřejmě jde o kombinaci různých příčin a pravděpodobně i o ekologické důsledky spojené s určitou nižší mírou fitness u extrémně necitlivých jedinců (jsou pravděpodobně méně schopní se vypořádávat s nepříznivými vlivy životního prostředí, různými stresy atd.). Při nižším selekčním tlaku (což v tomto případě může být např. nižší počet insekticidních postřiků aplikovaných do řepek v letech 2015 a 2016 z důvodu nižších výskytů škůdců oproti předcházejícím sezónám; mohly se již začít také projevovat důsledky zákazu používání neonikotinoidních mořidel - jejich rezidua se dostávaly do pylu - blýskáček se živí pylem) se schopnost odolávat vysokým dávkám thiaclopridu stává méně výhodnou vlastností.

Citlivost českých (i slovenských) populací blýskáčků k thiaclopridu ale stále vykazuje značnou variabilitu. To do jisté míry brání tomu, abychom výše popsané mohli považovat za jasný pozitivní obrat ve vývoji situace. Podíl populací s nižší kontaktní citlivostí k thiaclopridu může začít zase poměrně rychle růst (tak jako v letech 2012–2014), pokud se (opět) vytvoří podmínky pro selekci směřující k rychlému nárůstu podílů necitlivých jedinců v populacích. To může být vyprovokováno větší potřebou ošetřovat porosty proti blýskáčkům (v letech 2015 a 2016 byly výskyty nižší) a reálnou nemožností do kvetoucích porostů použít něco jiného než zase jen neonikotinoidy (a jak je zvykem vícekrát po sobě).

V posledních třech letech byly nejméně citlivé populace (= populace s vysokým zastoupením jedinců schopných odolávat kontaktnímu působení i velmi vysokých dávek: 72 a 144 g ú.l./ha) ve větší míře než jinde soustředěny na jihu Moravy (mapa 5).

Graf: Srovnání jednotlivých ročníkových kolekcí populací blýskáčků (jednotlivé populace = modrá kolečka) z hlediska vývoje hodnot LD50 v průběhu monitoringu (2011–2016)
Graf: Srovnání jednotlivých ročníkových kolekcí populací blýskáčků (jednotlivé populace = modrá kolečka) z hlediska vývoje hodnot LD50 v průběhu monitoringu (2011–2016)
Z grafu je dobře patrné, ve kterých letech docházelo k nárůstu nebo naopak poklesu v zastoupení necitlivých či extrémně necitlivých populací (populace s vysokými hodnotami LD50) k thiaclopridu (kontaktní efekt) v jednotlivých ročníkových souborech; celkově bylo za celou dobu monitoringu otestováno 413 populací blýskáčků z ČR i SK (osa x)

Mapa 5 - Geografické vyobrazení výsledků testování citlivosti blýskáčků na neonikotinoid thiacloprid (Biscaya 240 OD) v roce 2016; barvy bodů označujících jednotlivé populace odpovídají jejich stupňům citlivosti (rezistence) na kontaktní působení thiaclopridu: zelená = citlivá populace; žlutá = populace se sníženou citlivostí; světle modrá = populace s výrazně sníženou citlivostí; tmavě modrá = populace rezistentní; červená = populace vysoce rezistentní
Mapa 5 - Geografické vyobrazení výsledků testování citlivosti blýskáčků na neonikotinoid thiacloprid (Biscaya 240 OD) v roce 2016; barvy bodů označujících jednotlivé populace odpovídají jejich stupňům citlivosti (rezistence) na kontaktní působení thiaclopridu: zelená = citlivá populace; žlutá = populace se sníženou citlivostí; světle modrá = populace s výrazně sníženou citlivostí; tmavě modrá = populace rezistentní; červená = populace vysoce rezistentní

Blýskáčci a organofosfáty - změny v citlivosti v průběhu času

Blýskáčci v ČR i na Slovensku vykazují vysokou citlivost k organofosfátům. A zdá se, že situace zůstává v průběhu času více-méně stabilní. Testy se provádí s nejvíce používaným organofosfátem chlorpyrifos-ethyl (v registru povolených přípravků ÚKZÚZ veden jako chlorpyrifos; nezaměňovat s látkou chlorpyrifos-methyl) od roku 2011 (tab. 5).

Tab. 5: Podíly citlivých (C) a potenciálně tolerantních (PT) populací blýskáčků k organofosfátu chlorpyrifos-ethyl1 v jednotlivých letech testování (2011–2016); stupně citlivosti přiřazeny v souladu s metodikou IRAC č. 025 (lahvičkový test)

Ročník

Počet testovaných populací

Podíl populací s určitým stupněm citlivosti (%)2

C

PT

2011 (CZ)

39

100,00

0,00

2012 (CZ)

60

95,00

5,00

2013 (CZ)

55

94,54

5,46

2014 (CZ)

66

93,94

6,06

2015 (CZ)

52

100,00

0,00

2016 (CZ)

35

100,00

0,00

2012 (SK)

8

87,50

12,50

2015 (SK)

11

100,00

0,00

2016 (SK)

21

100,00

0,00

Pozn.: 1 - V ČR je chlorpyrifos-ethyl registrován v dávkách 288 g, 300 g a 350 g ú. l./ha v závislosti na druhu přípravku.

Pozn.: 2 - Popis uvedených stupňů citlivosti: Referenční dávka: 30 g ú.l./ha. Laboratorní kontaktní účinnost (vyjádřená dle Abbotta) dosažená touto dávkou rozhoduje o  tom, jak bude hodnocená populace označena. C = populace citlivá (účinnost: 90–100 %); PT populace potenciálně tolerantní (účinnost: pod 90 %).

Blýskáčci a relativně nedávno registrované insekticidy (indoxacarb, pymetrozine)

Blýskáčci v ČR i na Slovensku vykazují vysokou citlivost k indoxacarbu i pymetrozinu. Laboratorní testy se provádí s indoxacarbem (tab. 1). Pymetrozine je testován v polních podmínkách.

Blýskáčci - souhrn

Důsledné dodržování antirezistentních postupů je v případě blýskáčků nezbytné v celé ČR. Jde především o vyloučení aplikací pyretroidů na blýskáčky (i když tau-fluvalinate a etofenprox použity být mohou) a střídání látek s odlišným mechanizmem účinku při postřicích aplikovaných do řepkových porostů po sobě v průběhu jara. Pokud je to možné, tak se vyhnout dvěma neonikotinoidním postřikům během období kvetení (nebo alespoň prostřídat thiacloprid s acetamipridem).

Citlivost bejlomorek k insekticidům

Z Evropy není popsán případ výskytu rezistentních populací bejlomorky kapustové vůči některé skupině insekticidních látek. Vzhledem k tomu, že se na tohoto škůdce prakticky v celé Evropě používají přibližně od roku 2008 téměř výhradně neonikotinoidy (thicloprid či acetamiprid) často v kombinaci s některým pyretroidem (deltamethrin, lambda-cyhalothrin, tau-fluvalinate), jsou jeho populace pod velkým selekčním tlakem na rozsáhlém území. Bylo by tedy praktické citlivost bejlomorek k neonikotinoidům a pyretroidům nějakou vhodnou metodou začít plošně testovat. A v tom je právě problém. Testování se jednoduše řečeno zatím nedaří.

Citlivost dřepčíků k insekticidům

Stejně jako krytonosci (a na rozdíl od blýskáčků) jsou u nás dřepčíci rodu Phyllotreta (a s vysokou pravděpodobností to platí i pro dřepčíka olejkového) citliví k pyretroidům. Stejně jako krytonosci a blýskáčci vykazují i dřepčíci vysokou citlivost k organofosfátům. V porovnání s ostatními škůdci jsou však dřepčíci (opět to platí především pro Phyllotreta spp.; u dřepčíka olejkového méně výsledků) výrazně méně citliví na kontaktní působení neonikotinoidu thiacloprid. Ze srovnání středních hodnot LD50 vyplývá, že jsou dřepčíci přibližně 14× méně citliví než blýskáčci (přitom i v jejich případě se diskutuje možnost poklesu citlivosti - viz výše) a asi 48× méně citliví než krytonosci k této látce (tab. 6). Tuto skutečnost je nutné vzít na vědomí při vybírání insekticidu pro ošetření vzešlých porostů dřepčíky nad-prahově napadených.

Tab. 6: Porovnání úrovní citlivosti tří různých škůdců řepky na neonikotinoid thiacloprid na základě výsledků laboratorních testů IRAC 021 (z výsledků získaných v roce 2016)

Hodnocený znak

Krytonosec šešulový

Dřepčíci (Phyllotreta spp.)

Blýskáček řepkový

Laboratorní kontaktní účinnost registrované dávky* (%)

100

51,21

86,48

Median LD50 (g ú. l./ha)

1,92

92,78

6,46

Median LD90 (g ú. l./ha)

3,42

1296,02

40,70

Pozn.: * - registrovaná dávka pro thiacloprid = 72 g ú. l./ha

Rostlinolékařský portál - zdroj informací o výskytu rezistentních populací škodlivých organizmů

Výsledky monitorování citlivosti škůdců řepky k insekticidům jsou snadno dostupné také v podobě map (a komentářů k nim) jako součást aplikace Rostlinolékařský portál (obr. 1), která se nachází v nabídce „Registry a aplikace“ na domovské webové stránce Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (http://eagri.cz/public/web/ukzuz/portal/).

Obr. 1: Ukázka výsledků testování citlivosti blýskáčků v aplikaci Rostlinolékařský portál
Obr. 1: Ukázka výsledků testování citlivosti blýskáčků v aplikaci Rostlinolékařský portál

Informace na téma rezistence si tak kdokoliv může vyhledat na místě, kde je současně přístupná řada dalších stále aktualizovaných dat z rozsáhlé oblasti integrované ochrany rostlin (např. interaktivní seznam povolených přípravků na ochranu rostlin, plodinově specifické metodiky, prahy škodlivosti atd.). Syntéza těchto dat (jejímž výsledkem by mělo být nějaké rozhodnutí, co učinit na poli) je mnohdy velmi složitá. Ulehčit ji může právě možnost využití komplexního zdroje informací, kterým Rostlinolékařský portál je.

Výsledky uvedené v tomto příspěvku byly získány při řešení projektů NAZV QH81218, QJ1230077 a QJ1610217. Rádi bychom poděkovali všem, kteří přispěli tím, že odebrali brouky (často opakovaně) na svých pracovištích či v jejich okolí a poskytli nám je k rozborům. Zejména pracovníkům ze ZS Kluky u Písku, ZS Kujavy a ZS Trutnov.

Ing. Marek Seidenglanz, Ing. Jaroslav Šafář, Ph.D., Ing. Jana Poslušná; Agritec Plant Research s.r.o., Šumperk
Mgr. Ing. Eva
Hrudová, Ph.D., Ing. Pavel Tóth, Ph.D.; Mendelova univerzita v Brně
Ing. Pavel Kolařík, Doc. Ing. Jiří Rotrekl, CSc.; Zemědělský výzkum, spol. s r.o., Troubsko
Ing. Jiří Havel, CSc.,
Ing. Eva Plachká, Ph.D.; OSEVA vývoj a výzkum s.r.o., Zubří
Ing. Ján Táncik, PhD., Doc. Ing. Kamil Hudec, PhD.; Slovenská poĺnohospodárska univerzita v Nitre

Ing. Jakub Beránek, Ph.D., Michal Perutka; Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, Brno

Problémy s rezistencí u škůdců řepky

Obr. 1: Ukázka výsledků testování citlivosti blýskáčků v aplikaci Rostlinolékařský portál

Související články

Biologická ochrana proti třásněnkám ve skleníku

04. 03. 2024 Ing. Václav Psota, Ph.D.; Farma Bezdínek s.r.o. Škůdci Zobrazeno 446x

Užitečné organizmy (50): Mšicomaři (V)

19. 02. 2024 Ing. Kamil Holý, Ph.D.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., Praha-Ruzyně Škůdci Zobrazeno 438x

Užitečné organizmy (49): Mšicomaři (IV)

29. 01. 2024 Ing. Kamil Holý, Ph.D.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., Praha-Ruzyně Škůdci Zobrazeno 407x

Uplatňování systému integrované ochrany rostlin v souvislosti se změnou legislativy (53): Regulace reziduí pesticidů v zelenině a v ovoci VII. - Rezidua insekticidů v brukvovité zelenině

22. 01. 2024 Ing. Tereza Horská, Ph.D., Prof. Ing. RNDr. František Kocourek, CSc.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Praha-Ruzyně Škůdci Zobrazeno 612x

Nálety mšic do sacích pastí Johnson-Taylor v roce 2023

18. 01. 2024 Ing. David Fryč; Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, Opava Škůdci Zobrazeno 389x

Další články v kategorii Škůdci

detail