Stonkoví krytonosci na ozimé řepce

29. 02. 2016 Doc. Ing. Jiří Rotrekl, CSc. a kol Škůdci Zobrazeno 6677x

Na jaře pěstitelé ozimé řepky zaměřují svoji pozornost na její jarní škůdce. Sledují zejména tzv. stonkové krytonosce a v případě potřeby provádí ochranu proti nim. Pod pojmem stonkoví krytonosci máme na mysli zejména dva druhy nosatcovitých brouků a to krytonosce řepkového (Ceutorhynchus napi) a krytonosce čtyřzubého (Ceutorhynchus pallidactylus), ale vyskytují se zde i další druhy, s kterými se setkáváme méně často. Jedná se o krytonosce brukvového (Ceutorhynchus sulcicollis) a krytonosce rodu Baris - krytonosec modravý (Baris coerulenscens) a krytonosec dřeňový (Baris chlorizans).

Stonkoví krytonosci

Krytonosec řepkový je šedý, 3–4 mm velký nosatcovitý brouk, který přezimuje v půdě jako dospělec a při teplotách od 9 °C a za slunečného počasí naletuje do porostů řepky. Ve žlutých miskách nacházíme nejprve samce, samice naletují do řepky o něco později. Dospělci provádí hospodářsky bezvýznamný žír na listech a po páření dochází ke kladení vajíček (obr. 1). Podle našich zkušeností mohou samičky klást vajíčka již po devíti až jedenácti dnech po zjištění vrcholu náletu. Vajíčka krytonosce řepkového jsou kladena pod vegetační vrchol a vlivem působení fytotoxických látek a žíru larev dochází k významné redukci dlouživého růstu a případně i k deformacím stonku (obr. 2). Z pohledu škod má význam právě tato redukce a deformace stonků, která zabraňuje dlouživému růstu řepky. Pozdější žír larev je výhradně zaměřen na dřeň stonků a málo ovlivňuje růst řepky (obr. 3). Poškozená místa, otevřené praskliny, zdeformované stonky apod. jsou také vstupními místy pro infekci houbovými patogeny, které pak mohou následně způsobit i podstatné snížení výnosů. Dorostlé larvy opouští stonek, v půdě se kuklí a vylíhlí brouci zůstávají v kokonech a přezimují na lokalitě, kde probíhal jejich vývoj.

Krytonosec čtyřzubý je o něco menší než předchozí druh a podle zbarvení lze je velmi snadno od sebe odlišit. Jeho tělo je pokryto šupinkami a na přední části krovek má uprostřed bělavou skvrnu, konce nohou jsou načervenalé až rezavé barvy. Jeho bionomie je podobná krytonosci řepkovému - do porostů naletují podle průběhu povětrnostních podmínek později nebo ve stejný termín jako krytonosec řepkový a opět napřed samci a až poté samice. Samice naletují do porostů za vyšších teplot a po úživném žíru kladou vajíčka převážně do hlavního listového nervu a do řapíků listů, kde se také nějakou dobu vyvíjejí (obr. 4), než přejdou do stonků, kde je pak můžeme zastihnout společně s larvami krytonosce řepkového. Jeho škodlivosti je významně nižší. Při vyšší početnosti larev obou druhů jsou schopny zcela zničit pletiva dřeně stonků. Larvy krytonosce opouštějí stonky okrouhlým otvorem v místě úponu listů a postranních stonků a dostávají se do půdy, kde se kuklí. Výlezové otvory larev jsou za příznivých podmínek pro výskyt hlízenky obecné (Sclerotinia sclerotiorum) hlavní vstupní branou pro spory do stonků řepky.

Obr. 1: Dva vpichy po kladení vajíček krytonoscem řepkovým


Obr. 2: Deformace stonku vlivem poškození krytonoscem řepkovým


Obr. 3: Larvy krytonosce řepkového ve stonku řepky


Obr. 4: Larvy krytonosce čtyřzubého v řapíku listu

Další krytonosci na řepce

Krytonosec brukvový je vzhledem velmi podobný výše uvedeným krytonoscům, ale krovky jsou kovově modře nebo zeleně zbarvené. Larvy tohoto krytonosce žijí v kořenovém krčku ozimé řepky, ale i jiných brukvovitých rostlin.

Početnost dalších krytonosců - krytonosec modravý a krytonosec dřeňový - je každý rok nízká, a také jejich hospodářský význam je malý.

Druhy rodu Baris se liší od rodu Ceutorhynchus svojí velikosti (3 až 6 mm), kovově modře nebo zeleně zbarveným štíhlým tělem a lesklými krovkami bez šupinek. Tito krytonosci mohou škodit pouze lokálně na řepce či jiných brukvovitých rostlinách. Larvy jsou zprvu v lodyze a později vyžírají chodbičku v kůlovém kořeni a kuklí se v půdě u kořene.

Monitoring

Na základě předchozího výzkumu byly stanoveny oblasti naší republiky, kde se z pohledu hospodářské významnosti vyskytuje s převahou krytonosec řepkový nad krytonoscem čtyřzubým a naopak. Českou republiku lze rozdělit do tří oblastí, kdy v jižní spíše převládá krytonosec čtyřzubý nad krytonoscem řepkovým, ale z rostlinolékařského pohledu jsou oba druhy důležitými škůdci na řepce. Severní Morava má jasnou převahu krytonosce čtyřzubého a krytonosec řepkový má pravděpodobně menší význam. Na zbývajícím území má jasnou převahu krytonosec řepkový a z pohledu rostlinolékaře je význam krytonosce čtyřzubého malý. Podle druhového spektra se také organizuje vlastní ochrana proti stonkovým krytonoscům.

Výskyt brouků obou druhů zjišťujeme na jaře ve žlutých miskách, které kontrolujeme

dvakrát za týden. Vhodné je také sledovat jedince krytonosců na rostlinách řepky. Letová aktivita krytonosců, kterou zaznamenáváme ve žlutých miskách, je časnější u krytonosce řepkového, ale v některých letech mohou oba druhy naletovat do porostů současně. U krytonosce čtyřzubého jsou nálety do porostu podstatně delší a i kladení vajíček samicemi je v porovnání s kladení samic krytonosce řepkového delší.

U krytonosce řepkového zjišťujeme samice se zralými vajíčky dříve než u krytonosce čtyřzubého. U krytonosce čtyřzubého dochází k páření později a až za tři týdny po začátku náletu se vyskytují samice se zralými vajíčky, kdy dochází ke kladení.

Při porovnání škodlivosti obou druhů krytonosce, lze konstatovat, že je rozdílná. Larvy krytonosce čtyřzubého způsobují méně významné škody. Kladení vajíček začíná později, larvy se napřed vyvíjejí v řapících listů a k napadení stonku dochází později. Rostliny řepky rostou bez deformací, pouze při silnějším napadení jsou rostliny oslabené. Z těchto závěrů vyplývá, že stanovení termínu ošetření proti krytonosci řepkovému nebo proti krytonosci čtyřzubému musí být rozdílné.

Při letové aktivitě krytonosců, kterou hodnotíme pomocí žlutých misek, zaznamenáváme nejen počet dospělců krytonosců, ale rozlišujeme oba druhy od sebe, samce a samice a u samic stanovíme připravenost ke kladení. Oba druhy lze snadno od sebe rozeznat, pro odlišení pohlaví je potřeba lupa a sledujeme na břišní straně poslední zadečkový článek. Samec má na posledním zadečkovém článku patrné dva výrazné výstupky ve středové části, jeden vlevo a druhý vpravo a mezi nimi naznačenou prohlubeň. Samice zde nemá žádné výstupky ani žádnou prohlubeň mezi nimi. Pro posouzení připravenosti samic ke kladení vajíček je nutné otevření břišní dutiny. Obrázky 5 a 6 ukazují samice bez zralých vajíček a samici se zralými vajíčky, která bude následně klást vajíčka.

Obr. 5: Samička s nezralými vajíčky

Obr. 6: Samička se zralými vajíčky

Určení přesnějšího termínu ošetření

Nutnost ošetření proti stonkovým krytonoscům je dána počtem samic, přičemž není podstatný celkový počet krytonosců ani počet samců. Pokud zjistíme 6 a více samic krytonosců na 1 misku za 3 dny, lze očekávat významné poškození porostu řepky a je nutná aplikace registrovaných insekticidů. Zpřesnění termínu aplikace je dáno procentickým podílem samic se zralými vajíčky a vybraného insekticidu.

Při použití insekticidu na bázi organofosfátu a pyretroidu nebo neonikotinoidu a pyretroidu lze bez rizika odsouvat až do doby, kdy 90 až 100 % samic je připraveno ke kladení, tj. samic se zralými vajíčky. Při použití insekticidu s pyretroidní účinnou látkou je jistější aplikovat přípravek při podílu 50 % samic připravených ke kladení vajíček. Předčasná aplikace těchto přípravků je zcela neúčinná.

Získané poznatky z výzkumného projektu ukazují jak k rozdílným termínům ošetření proti krytonoscům docházelo, když konkrétní termín aplikace proti nim se určoval na základě počtu brouků v miskách, bez určení druhů krytonosce, bez rozlišení pohlaví či bez zjištění podílu samic připravených ke kladení. Obvykle docházelo k předčasné aplikaci.

V oblastech, kde je krytonosec čtyřzubý dominantním druhem se termín ošetření stanovuje po podrobnějším hodnocení jeho letové aktivity, obvykle později než při aplikaci proti krytonosci řepkovému či současným doporučovaným způsobem. Z praktického hlediska sledujeme jen letovou aktivitu samic se zralými vajíčky. Při zpřesnění termínu aplikace dochází obvykle ke sblížení termínu aplikace proti blýskáčkům, což může často vést ke společné aplikaci proti těmto dvou škůdcům.

Určení méně přesného termínu ošetření

Pokud se neprovádí přesné určení druhu, neodlišují se samice a samci a nezjišťuje se u samic zralost vajíček, pak termín aplikace proti stonkovým krytonoscům nebude tak přesný, ale lze jej stanovit.

Práh škodlivosti je 3 brouci na 1 misku za 1 den se využívá v oblastech intenzivního pěstování řepky, kde také každoročně zaznamenáváme napadení houbovými patogeny. Postřik musí být proveden před kladením vajíček. Vizuální kontrolou a zjištění pářících se jedinců na řepce je jedním ze signálů potřeby ochrany.

Jinak lze konstatovat, že aplikace proti krytonosci řepkovému je v vhodná po 9 až 11 dní po prvním vrcholu náletu do porostu, u krytonosce čtyřzubého obvykle o 7 až 14 dní později. Předčasné aplikace jsou neúčinné, protože likvidujeme pouze nálety samců a samice nepostihujeme.

Certifikovaná metodika

Je zpracovaná metodika s názvem „Metodika ochrany porostů řepky ozimé (Brassica napus L.) proti krytonosci čtyřzubému (Ceutorhynchus pallidactylus Marsham, 1802)“, která řeší ochranu ozimé řepky před krytonosci, zejména krytonoscem čtyřzubým. Určena je odborníkům a též agronomům, u kterých se předpokládá využití přes poradenské pracovníky. Metodika je volně a bezplatně přístupná na internetovým portále ÚKZÚZ, a také na http://www.agritec.cz/CEUTQU.

Výsledky uvedené v této práci byly získány při řešení výzkumného projektu QH81218 „Ověření nových přístupů k ochraně řepky ozimé proti stonkovým krytonoscům založených na přesnějším monitoringu jejich výskytu a chování v porostu a testování (sub)populací blýskáčka řepkového na rezistenci proti pyretroidům“ financovaném MZe ČR.

Doc. Ing. Jiří Rotrekl, CSc., Ing. Pavel Kolařík, Ph.D.; Zemědělský výzkum, spol. s r.o. Troubsko
Ing. Marek Seidenglanz, Ing. Jana Poslušná, Ing. Vojtěch Hlavjenka; AGRITEC, výzkum, šlechtění a služby, s.r.o., Šumperk
Ing. Mgr. Eva Hrudová, Ph.D., Ing. Pavel Tóth; Mendelova univerzita v Brně
all foto © : J. Rotrekl

Stonkoví krytonosci na ozimé řepce