Chemap Agro s.r.o.

Vliv žíru a početnosti krytonosce kořenového na poškození máku setého v nejranějších fázích jeho vývoje

16. 05. 2017 Doc. Ing. Jiří Rotrekl, CSc., Ing. Pavel Kolařík; Zemědělský výzkum spol. s r.o. Troubsko Škůdci Zobrazeno 357x

Krytonosec kořenový (Stenocarus ruficornis) je v současné době významným škůdcem máku setého. Během vegetace má jednu generaci a jeho dospělci po přezimování naletují na vzcházející porosty máku. Zde provádí žír, který může v závislosti na průběhu povětrnostních podmínek a jeho početnosti na dané lokalitě významně poškodit vzcházející mák.

Agronutrition

Pro získání přesnějších poznatků o žíru tohoto škůdce byly v letech 2015 a 2016 založeny pokusy s umělou infestací máku brouky v kontrolovatelných podmínkách. Dle získaných výsledků v roce 2015 došlo při poměru 8 až 9 rostlin na 1 brouka k napadení 91,6 až 98,7 % rostlin s tím, že čtvrtina až polovina rostlin byla zničena. Poměr počtu brouků a rostlin máku byl v roce 2015 stanoven velmi úzce, a proto došlo velmi záhy k významnému poškození a v řadě případů i k likvidaci vzcházejících rostlin. Z tohoto důvodu bylo potřebné, aby tento typ pokusu byl v dalším roce opakován s tím, že je nutné otestovat širší poměr rostlin ke krytonosci kořenovému, abychom mohli přesněji stanovit práh škodlivosti tohoto škůdce na máku setém.

Pokus v roce 2016

Pokus byl založen ve 4 variantách a ve 3 opakováních. Byl navržen jiný typ izolátoru (obr. 1) a stanoveny širší poměry mezi brouky a rostlinami. Optimální hustota porostu máku je 50 až 70 rostlin na 1 m2 tj. 6 metrových řádků, což odpovídá 8 až 12 rostlinám na běžný metr. V jednotlivých variantách měl jeden brouk k dispozici 10 rostlin (1 běžný metr), 20 rostlin (2 bm), 30 rostlin (3 bm) a 40 rostlin (4 bm) ve 3 opakováních. Mák byl zaset do substrátu v izolátorech ve čtyřech řádcích dne 29. března 2016. Infestace brouky byla provedena ve fází děložních lístků (obr. 2). Na každé opakování byli infestováni 2 brouci. Před infestací se upravil počet rostlin máku tak, aby odpovídal metodickému záměru, tj. v první variantě po 20, ve druhé variantě po 40, v další po 60 a v poslední po 80 rostlin máku na opakování. Celkem jsme pracovali se 600 rostlinami.

Hodnocení probíhalo každý den po dobu 13 dní s tím, že jsme rostliny zařadili do jednotlivých skupin - nepoškozené rostliny, slabě poškozené, středně poškozené a zničené rostliny žírem. Různé typy požerků, které způsobili brouci krytonosce kořenového jsou na obrázcích 3 až 6. Jednalo se buď o okrouhlé výkusy nebo žír na listech, ale také žír na řapíku listu, který pak celý zvadne (obr. 4). Žír byl pozorován i na nejmladších srdéčkových listech (obr. 5) a vliv žíru na růst máku dokladuje obrázek 6.

Obr. 1: Izolátor pro infestaci máku brouky krytonosce kořenového
Obr. 1: Izolátor pro infestaci máku brouky krytonosce kořenového

Obr. 2: Vývojová fáze máku při infestaci
Obr. 2: Vývojová fáze máku při infestaci

Obr. 3: Silné poškození rostliny máku po žíru brouků krytonosce kořenového
Obr. 3: Silné poškození rostliny máku po žíru brouků krytonosce kořenového

Obr. 4: Žír brouků na řapíku listu máku
Obr. 4: Žír brouků na řapíku listu máku

Obr. 5: Žír brouků na srdéčkových listech
Obr. 5: Žír brouků na srdéčkových listech

Obr. 6: Vliv žíru na růst máku, vlevo - poškozená rostlina, vpravo - nepoškozená
Obr. 6: Vliv žíru na růst máku, vlevo - poškozená rostlina, vpravo - nepoškozená

Výsledky

Výsledky hodnocení jsou v tabulkách 1 a 2 a grafu 1. Tabulka 1 ukazuje poškození máku po 7 dnech žíru, tabulka 2 konečné hodnocení za 13 dní žíru a graf poukazuje, jaký má vliv početnost brouků na stupeň poškození máku setého v jednotlivých variantách.

Již po 7 dnech žíru při populační hustotě 1 brouk na běžný metr řádku (10 rostlin) bylo napadeno 55 % rostlin, z toho 11,7 % silně a 3,3 % rostlin bylo zničeno. Populační hustotě 0,5 a 0,3 brouků na běžný metr řádku (na 20, případně 30 rostlin máku) docházelo k napadení téměř jedné čtvrtiny rostlin, z toho zničeno či středně poškozeno 6,6 % či 6,1 %. Při nejnižší populační hustotě brouků 0,25 brouka na bm (40 rostlin máku) bylo téměř 90 % rostlin nepoškozených a pouze 10,5 % rostlin s ojedinělými okusy.

Výsledky poškození máku po 2 týdnech žíru krytonosce kořenového na máku ve fázi od dvou pravých listů do 6 až 7 listů ukazuje tabulka 2 a graf 1. Při populační hustotě 1 brouk na běžný metr řádku došlo k poškození 93,2 % rostlin; zdravých, nepoškozených bylo pouze 6,7 %; zničeno nebo silně poškozeno bylo celkem 38,3 % rostlin. Poškození při populační hustotě 0,5 brouků na bm řádku bylo poškozeno žírem 85 % rostlin, ale většina rostlin byla poškozena ojedinělými okusy (73,3 % rostlin), zničeno bylo pouze 2,5 % rostlin a 9,2 % poškozeno silně. Ostatní varianty při populační hustotě škůdce 0,3 až 0,25 brouků na 1 běžný metr řádku bylo nepoškozených rostlin 33,9 % až 56,6 %, přičemž zničeno bylo 1,7 % až 3,9 % a silně poškozeno 2,5 % až 5,5 % rostlin. Ojedinělé okusy byly zaznamenány na 39,2 % či 56,7 % rostlin. Graf 1 názorně ukazuje vliv početnosti brouků na výši škod a různé stupně poškození.

Tab. 1: Vliv žíru krytonosce kořenového na poškození máku v raných fázích jeho vývoje v izolátorech po dobu 7 dní

Počet brouků na 1 bm

řádku

Celkem

rostlin

Poškozené rostliny za 7 dní

Procento poškozených rostlin za 7 dní

Procento

zdravých rostlin

lehce

středně

zničené

lehce

středně

zničené

celkem

1 brouk

60

24

7

2

40,0

11,7

3,3

55,0

45,0

0,5 brouků

120

27

7

1

20,0

5,8

0,8

26,6

73,4

0,3 brouků

180

37

5

5

20,5

2,8

3,3

26,6

73,4

0,25 brouků

240

18

4

3

7,5

1,7

1,3

10,5

89,5

Tab. 2: Vliv žíru krytonosce kořenového na poškození máku v raných fázích jeho vývoje v izolátorech po dobu 13 dní

Počet brouků na 1 bm

řádku

Celkem

rostlin

Poškozené rostliny za 13 dní

Procento poškozených rostlin za 13 dní

Procento

zdravých rostlin

lehce

středně

zničené

lehce

středně

zničené

celkem

1 brouk

60

33

14

9

55

23,3

15

93,2

6,7

0,5 brouků

120

88

11

3

73,3

9,2

2,5

85

15,0

0,3 brouků

180

102

13

7

56,7

5,5

3,9

66,1

33,9

0,25brouků

240

94

6

1

39,2

2,5

1,7

43,4

56,6

Graf 1: Vliv žíru a početnosti brouků krytonosce kořenového na poškození vzcházejícího máku
Graf 1: Vliv žíru a početnosti brouků krytonosce kořenového na poškození vzcházejícího máku

Závěr

Krytonosec kořenový je teplomilných a suchomilný brouk a jeho aktivita je závislá na průběhu povětrnostních podmínek a velikost škod také na vývojové fázi máku. Z tohoto důvodu bude hodnota prahu škodlivosti závislá na těchto faktorech.

Za chladného počasí a vyšší vývojové fáze máku bude hodnota prahu škodlivosti okolo 1 brouka na běžný metr řádku (na 10 rostlin) než v období pěkného teplého počasí a nižší vývojové fáze máku, kdy i menší počet brouků způsobí vyšší škody (0,3 až 0,5 brouků na běžný metr řádek - 20 či 30 rostlin).

Současně uváděný práh škodlivosti 3 až 4 brouci na běžný metr řádku ve fázi 3 až 4 listů se zdá na základě uvedených jednoročních výsledků dosti nepřesný a při jeho respektování by mohlo dojít k významnému poškození vzcházejícího máku vlivem vysoké početnosti tohoto škůdce.

Pro získání dalších poznatků a potvrzení našich výsledků z oblasti vlivu žíru brouků na mák v jeho raných vývojových fází přepokládáme založení pokusů i v roce 2017.

Výsledek byl získán při řešení výzkumného projektu QJ1510014 „Snížení rizikovosti pěstování máku“, který financuje MZe ČR prostřednictvím Národní agentury pro zemědělský výzkum.

Vliv žíru a početnosti krytonosce kořenového na poškození máku setého v nejranějších fázích jeho vývoje

Obr. 1: Izolátor pro infestaci máku brouky krytonosce kořenového
Obr. 2: Vývojová fáze máku při infestaci
Obr. 3: Silné poškození rostliny máku po žíru brouků krytonosce kořenového
Obr. 4: Žír brouků na řapíku listu máku
Obr. 5: Žír brouků na srdéčkových listech
Obr. 6: Vliv žíru na růst máku, vlevo - poškozená rostlina, vpravo - nepoškozená

Související články

Bázlivec kukuřičný v roce 2016 a doporučená ochrana

26. 06. 2017 Ing. Pavel Kolařík, Ing. Karla Kolaříková, Doc. Ing. Jiří Rotrekl, CSc.; Zemědělský výzkum, spol. s r.o., Troubsko Škůdci Zobrazeno 116x

Jak na ochranu proti makovicovým škůdcům v roce 2017

13. 06. 2017 Ing. Pavel Kolařík, Doc. Ing. Jiří Rotrekl, CSc., Ing. Karla Kolaříková; Zemědělský výzkum, spol. s r.o., Troubsko Škůdci Zobrazeno 203x

Škůdci řepy a jejich regulace

25. 05. 2017 Ing. Pavel Tóth, Ph.D., Mgr. Petr Daňa, Jiří Rošlapil, Olga Machalová; Zemědělská zkušební stanice Kujavy, s. r. o. Škůdci Zobrazeno 384x

Problémy s rezistencí u škůdců řepky

18. 05. 2017 Ing. Marek Seidenglanz a kol. Škůdci Zobrazeno 402x

Nové možnosti řešení ochrany vzcházejících porostů víceletých pícnin před listopasi

14. 05. 2017 Ing. Pavel Kolařík, Doc. Ing. Jiří Rotrekl, CSc., Ing. Karla Kolaříková; Zemědělský výzkum, spol. s r.o., Troubsko Škůdci Zobrazeno 295x

Další články v kategorii Škůdci

detail