Vzpřímenka chmelová - škůdce chmele nebo hostitel parazitoidů?

11. 01. 2017 Ing. Kamil Holý, Ph.D.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., Praha-Ruzyně Škůdci Zobrazeno 4027x

Chmel je původním druhem naší květeny. Divoké formy se vyskytují v nižších polohách na celém území, místy je dosti hojný.

Spolu s konopím patří do malé čeledi konopovité a přesto, že je specifický vysokým obsahem silic, hostí jen malé množství monofágů (druhů vázaných pouze na chmel). Z více než 60 druhů škůdců chmele je většina oligo – polyfágních, napadajících více druhů rostlin, např. sviluška.

Mezi monofágy patří vzpřímenka chmelová (Caloptilia fidella), dříve nazývaná mol podkopový, která poškozuje listy chmele. Má zajímavou biologii, a kdo ji nezná, může se mylně domnívat, že má chmel poškozen od více škůdců.

Dospělec vzpřímenky chmelové

Popis

Dospělci jsou barevní, drobní motýlci s délkou těla 5–6 mm, sedící v klidu vzpřímeně (odtud název rodu i čeledi) na rostlinách chmele. Housenky jsou zeleně zbarvené se světlou hlavou a světlými chloupky. Kukly jsou štíhlé, zpočátku světlé, později tmavnou.

Biologie

Dospělci první generace se vyskytují od června do července, druhé od konce srpna do dubna. Housenky první generace se vyskytují od května do června, druhé v červenci a září. Přezimují dospělci.

Samice kladou na jaře vajíčka na listy chmele. Vylíhlé housenky zprvu vytvářejí na spodní straně listů chodbičkovou minu v úžlabí silných žilek, později chodbičky spojí do plošné, trojúhelníkové miny. Starší housenky opouštějí minu malým kulatým otvorem a žijí uvnitř stočeného kornoutku na okraji listu, ve kterém skeletují spodní stranu listu. Žírem dochází k hnědnutí a zasychání poškozené části listu. Kornoutky bývají většinou na stejném listu jako mina, ale housenka může přelézt na jiný list. Dorostlé housenky se kuklí na spodní straně listu v hustém zámotku. Před líhnutím motýlů se kukla částečně vysune ven. Vylíhlé kukly se poznají podle exuvií (zbytků kukel) trčících ze zámotků. Po nějaké době zámotek odpadne.

Mina v úžlabí žilek s otvorem, kterým vylezla housenka

Okraj listu je stočený vždy směrem dolu

Paralyzovaná housenka s vajíčkem chalcidky

Kukla a zámotek

Regulace

Nízká početnost v intenzivních chmelnicích je způsobena aplikací pesticidů spolu s mechanickým hubením části housenek a kukel při sklizni (i v ekochmelnicích), která snižuje napadení první generace v následujícím roce. Koncem srpna, na začátku sklizně, převažují nepohyblivá stadia vzpřímenky, která jsou odvezena spolu s rostlinami chmele na česačku a po oddělení hlávek putují se zbytky rostlin na kompost, kde spolehlivě hynou. V září, na konci sklizně, je podíl usmrcených vzpřímenek nižší.

Na divokém chmelu, v eko a částečně i v konvenčních chmelnicích, je redukce počtu vzpřímenek prováděna predátory a parazitoidy, což je patrné na snižujícím se počtu pozdnějších vývojových stadií. Nejpočetnější jsou miny > stočené listy > kukly. Predátoři napadají housenky při opuštění miny před stočením listu a po opuštění listu před sepředením zámotku. Byl pozorován útok pavouka na uvízlou housenku v pavoučím vlákně, z dalších skupin jsou významní především dravé ploštice, brouci, zlatoočky a blanokřídlí. Pavoučí sítě jsou pastí pro motýly, kteří jsou malí a nemají energii síť protrhnout.

Parazitoidi se soustřeďují především na větší housenky ve stočených listech, jeden druh parazituje housenky v mině. Podle místa vývoje larvy převažují ektoparazitoidi - larva je na povrchu housenky, kterou samice nejdříve ochromí bodnutím kladélka a na ni nebo vedle ní vyklade vajíčko. Larva postupně vysává housenku, až z ní zbude jen seschlá pokožka s hlavou. Tímto způsobem se vyvíjejí všechny druhy dosud zjištěných chalcidek, naopak larvy lumků a lumčíků žijí uvnitř těla housenky (na první pohled není poznat, že je housenka parazitovaná) a dospělci se líhnou v závislosti na druhu z larvy nebo kukly vzpřímenky. Parazitace dosahovala v letošním roce většinou 50–80 %, na některých lokalitách byla až 100%.

Kukla a zámotek

Samec chalcidky s větvenými tykadly

Kokon lumčíka ve stočeném listu

Larva chalcidky na těle housenky

Škodlivost

Vzpřímenka chmelová je účinně regulována pesticidy aplikovanými na jiné škůdce chmele a v intenzivních chmelnicích se téměř nevyskytuje. Ochrana cílená na tohoto škůdce se neprovádí. Zanedbatelná početnost je i v ekochmelnicích a na neošetřovaném chmelu v přírodě. Na jedné rostlině se vyskytuje maximálně několik min nebo stočených listů (většinou ve spodní třetině rostliny) a celková plocha požerků (miny + skeletování) nepřesahuje plochu jednoho středně velkého listu (na velkých rostlinách neošetřovaného chmelu výjimečně dvou listů), což nemá na výnos žádný vliv.

Škodlivé výskyty nebyly zaznamenány ani v dřívějších dobách před zavedením pesticidů, což dává naději, že nedojde k jejímu přemnožení ani v budoucnu, při úbytku nebo změnách povolených účinných látek registrovaných do chmelu nebo při zvýšení ploch ekochmelnic.

Vzpřímenku chmelovou je možno považovat spíše za vhodnou potravu pro predátory a alternativního hostitele parazitoidů napadajících i další škůdce chmele než za potencionálního škůdce.

Článek vznikl za podpory projektu TAČR TA04020411.

Vzpřímenka chmelová - škůdce chmele nebo hostitel parazitoidů?