Pouze technologie na skladištní škůdce nestačí

07. 07. 2017 Ing. Radek Aulický, Ph.D., Ing. Václav Stejskal, Ph.D.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Praha-Ruzyně Skladování Zobrazeno 7541x

V posledních letech došlo ve změnách strategie skladování komodit. Řada farmářů a zemědělských podniků se zaměřila na skladování vlastní produkce na místo okamžitého prodeje po sklizni do výkupů nebo dalším zpracovatelům.

Důsledky změn ve strategii skladování

Tyto změny sebou přinesly pro zemědělce nové výzvy. Žádný farmář nebo agronom nepochybuje, že pro dosažení maximálních výnosů na poli je nutné mít k dispozici dobré informace, které řada z nich načerpala nejen studiem, četbou odborných časopisů, školeními odbornými poradci, ale zejména dlouholetou praxí, nebo je přejala od svých předchůdců.

Bohužel v oblasti skladování tyto možnosti zatím nemají, protože se jedná o nový fenomén, a tak chybí dostatek poradenských pracovníků. Bohužel řada podniků poznala na vlastní „kůži“, že problematika skladování není pouze uskladnění obilí v „kůlně“ a prodej v době výhodné ceny. Se skladováním je spojena řada problémů, které mohou významně snížit cenu prodávaného produktu nebo - v horším případě - znehodnotit tento produkt úplně.

Jedním z vážných problémů, který v posledních letech nabírá na významu, jsou skladištní škůdci. Tito drobní živočichové, kteří žijí v uskladněných komoditách, se stávají předmětem reklamací, snižování cen a různých vícenákladů spojených s ochrannými opatřeními.

Jednou z příčin významu skladištních škůdců je tzv. „nulová“ tolerance živých škůdců ve skladovaných komoditách. To na jedné straně přináší řadu problémů pro skladovatele, ale na druhou stranu to snižuje rizika, která mohou škůdci přinést spotřebitelům. Jedním z příkladu rizik mohou být kontaminace působené primární škůdci (např. pilous), kteří se vyvíjejí uvnitř obilních zrn. Tyto kontaminanty při běžném zpracování obilí na mouku lze jen stěží odstranit, a proto se stávají součástí, a také následných produktů vyrobených z takto kontaminované mouky. Z tohoto důvodu je velmi důležité dbát na skladování obilí bez škůdců již od samého počátku uskladnění. K dosažení těchto cílů je nutné, aby farmy a zemědělské podniky byly vybaveny kvalitními technologiemi pro skladování, a také znalostmi, které jim umožní efektivně řešit řadu problémů se skladištními škůdci.

Přes všechna úskalí, kterými farmy a podniky prošly v oblasti skladování, lze vysledovat značný pokrok. Zejména se jedná o technologické vybavení farem a podniků. Není výjimkou, že farmy disponují nejen podlahovými sklady, ale také sily, sušárnami, čističkami, aktivním větráním atd. Tyto technologie jsou mocnou zbraní pro zajištění kvalitního skladování bez škůdců. Ovšem technologie bez znalostí jejich efektivního využití nemusí postačovat. Proto je důležité se dnes také zaměřit na implementaci znalostí a informací v oblasti problematiky skladištních škůdců.

Brouci z rodu potemníků jsou významnými skladištními škůdci

Jak se škůdce v obilním skladu objeví?

Pro skladovatele je centrální otázkou, kde se škůdci vzali v uskladněném obilí? Odpověď nebývá často jednoduchá, protože cest jak se mohou škůdci dostat do obilí je celá řada.

• Skladištní škůdci se velmi často zavlékají přepravou zboží ze skladu do skladu.
• Některé druhy škůdců mohou i migrovat na velké vzdálenosti mezi objekty, a to zejména při vysokých letních teplotách.
• Při zavlečení do skladu se zde škůdci velmi často udrží i v období, kdy ve skladech není nic skladováno (ve zbytcích komodit, v dopravních cestách, dopravních prostředcích uložených ve skladech, ale i v okolí skladu atd.).

Co můžeme udělat pro snížení rizik výskytu škůdců?

Při skladování obilí je implementace preventivních opatření významným faktorem, který může farmářům a zemědělcům ušetřit nemalé náklady na likvidaci skladištních škůdců.

Prevence začíná již v prázdném skladu po vyskladnění úrody z předešlé sklizně. Je důležité se zaměřit na odstraňování všech zbytků nejen na podlahách skladů, ale také v různých prasklinách, mezistěnách, dopravnících a dalších zařízeních, kde by se mohly vyskytovat zbytky obilí.

Dále je nutné zabránit migraci škůdců mezi sklady; rizika migrace hrozí zejména v teplém období roku. Součástí předsklizňových ochranných opatření by mělo být i ošetření reziduálními přípravky a aerosoly.

Při naskladňování je zapotřebí věnovat pozornost tomu, aby obilí mělo přiměřenou vlhkost. Čím je vlhkost obilí nižší, tím se snižuje riziko masivního množení a šíření škůdců nebo tvoření tzv. „horkých zón“. Ovšem i jedna „fůra“ vlhčího obilí z pole může mít negativní dopad na všechna provedená preventivní opatření.

Další možností a preventivním opatřením je obilí vyčistit před samotným naskladněním. Důvodem je odstranění nežádoucích příměsí, které mohou obsahovat vyšší vlhkost než samotné obilí a jsou vítaným zdrojem potravy sekundárních škůdců. V případě vyššího výskytu poškozených zrn obilek může docházet k vytvoření podmínek pro rozvoj skladištních škůdců.

Jako preventivního opatření lze využít ošetření povrchu obilek insekticidním protektantem („mořidlem“) před naskladněním do skladu. Ošetření nehubí škůdce při pouhém kontaktu škůdce s obilím ale až při jeho napadení a žíru. Opatření umožňuje aktivně snižovat počty nově migrujících škůdců po naskladnění.

Rostlinné zbytky ve skladech jako zdroj potravy pro škůdce

Trvalá kontrola škůdců po naskladnění pomocí regulace teploty a vlhkosti obilí

Po naskladnění obilí do skladu je dalším významným opatřením racionální strategie používání aktivního větrání. Aplikace aktivního větrání může významně pomoci se snížením teploty a vlhkosti uskladněného obilí, což má pozitivní efekt na zpomalení vývoje populací skladištních škůdců v obilí.

Monitorování škůdců jako nástroj včasné detekce

V současné době řada farmářů nemá nastavené dostatečné monitorovací systémy, které by byly schopny odhalit včasný výskyt škůdců i při nižší populační hustě. Tento stav vede k situacím, kdy ve skladech dojde k masivnímu přemnožení škůdců. Nebo farmář zjistí přítomnost škůdce až při reklamaci napadené suroviny odběratelem. V obou případech tyto situace vedou k více nákladům. Aby se farmáři vyvarovali těmto nežádoucím situacím, tak je nutné zavést kvalitní a dostatečně fungující monitoring. Významem kvalitně zavedeného monitorovacího systému je zvýšení pravděpodobnosti nálezu škůdce i v malé populační hustotě.

K monitoringu v podlahových skladech se používají např. odběry vzorků za pomocí „štechrů“ prosevy obiloviny na sítech nebo různé druhy lapačů (např. Probe trap nebo PC trap).

Plynování obilí - služba, kterou je nutné kontrolovat!

Řada farmářů a zemědělských podniků si dnes najímá profesionální firmy na provádění dezinsekčních a deratizačních zásahů. Jedná se odborníky, kteří disponují patřičnými oprávněními pro tuto činnost, a také by měli disponovat znalostmi a technologiemi pro provádění těchto operací. Mezi tyto služby také patří plynování (tzv. fumigace) napadeného obilí škůdci. Plynování je velmi rozšířenou metodou při boji proti škůdcům nejen v zemědělství ale i v potravinářství.

V současné době je v ČR povolena na fumigaci obilí pouze jediná účinná látka, a tou je fosforovodík (PH₃). Existuje několik přípravků, které fosforovodík uvolňují (např. Gastoxin-Detia; Phostoxin-Degesh aj.). Omezení na jedinou fumigační účinnou látku (tj. fosforovodík) může sebou nést z dlouhodobého hlediska řadu problémů. Jedním ze závažných celosvětových problémů je výskyt rezistentních populací škůdců, které se již objevují i proti fosforovodíku. Problémy, které mohou nastat při snížených účinnostech plynování, mohou mít velmi závažné důsledky pro farmáře.

Z těchto důvodů je žádoucí, aby farmáři měli znalosti jak zvýšit účinnost fumigace. Zejména by měli zjišťovat, zda profesionální fumigační firma provádí:

a) orientační kontrolu odolnosti populace škůdce ve skladu;

b) kontrolní měření uvolněného množství účinné látky v průběhu fumigace fosforovodíkem (PH₃);

c) kontrolní měření účinnosti pomocí biotestů atd.

Měření koncentrace fosforovodíku v průběhu fumigace

Nádobka biotestu se vzorkem hmyzu

Závěry pro praxi

• Provádět průběžné monitorování skladištních škůdců ve skladovaném obilí pomocí lapačů.
• Provádět preventivní i represivní ochranná opatření proti skladištním škůdcům v průběhu celého roku.
• Represivní ochranná opatření provádět na základě signalizace z kvalitního monitorovacího systému.
• Provádět před fumigačním ošetřením kontrolu odolnosti (stupně rezistence) populace škůdce.
• Provádět měření koncentrace fosforovodíku (PH₃) v průběhu fumigace a vyhodnotit účinnost.

Studie byla vypracována za finanční podpory projektů MZe ČR NAZV - QJ1310057 a MZe ČR NAZV QJ1530373.

Pouze technologie na skladištní škůdce nestačí